Daňové přiznání

Česká firma (plátce DPH) obdržela fakturu za nákup zboží z Německa. Dodavatel nepoužil reverse charge a vyčíslil německé DPH se sazbou 7%. a 19% Požaduje po české firmě úhradu celé částky. Po připsání platby na účet německé firmy, přislíbili vrácení DPH. Já musím účtovat nákup zboží z EU, tak budu zaúčtovat základ daně na 504 a s 21% sazbou DPH. Jak mám postupovat při zaúčtování po vrácení DPH z Německa. Já budu mít na účtu 343 sazbu 21% a německá firma vrátí 7% + 19%. Z tohoto je patrné, že se jedná o rozdíl mezi odvedenou daní (21%) a vrácenou daní ( 7%+19%). Jak mám postupovat při účtování české a vrácené německé DPH? 

Jednatel a jediný společník české s.r.o., plátce DPH, nakoupil zboží z jiného členského státu od jiného plátce, faktura je vystavena na společnost. Zboží ale vůbec nesouvisí s ekonomickou činností, slouží k osobní potřebě jednatele. Podle mého názoru nepředstavuje daňově neuznatelný náklad, ale je pohledávkou za jednatelem, s čímž jednatel souhlasí. Je nezbytné i v takovém případě provést reverse charge, a odvést daň, protože nárok na odpočet pochopitelně nevzniká?

Nepodnikající FO vlastní FVE na rodinném domě. Prodává přebytky z výroby elektřiny energetické společnosti . Příjem za rok 2024 bude činit cca 29000,- kč. Má jenom příjmy ze zaměstnání. Musí podávat přiznání k dani z příjmu FO za rok 2024 nebo může požádat zaměstnavatele o roční zúčtování?

Budu pronajímat pozemek ve výši 21 000,- Kč za rok. Mám pouze příjmy ze závislé činnosti pouze od jednoho plátce, kde jsem podepsal i prohlášení k dani. Musím tento příjem zdanit a podat daňové přiznání ? 

Slovenskému dodavateli, plátci DPH, jsme uhradili zálohovou fakturu na dodávku materiálu ve výši 100% s místem plnění v ČR. Dodavatel vystavil daňový doklad k přijaté platbě k datu úhrady v režimu přenesení daňové povinnosti. Po dodání materiálu vystavil konečný daňový doklad v režimu přenesení daňové povinnosti s vyúčtovanou zálohovou platbou. Je tento postup správný? Který daňový doklad bude vstupovat do přiznání DPH a kontrolního hlášení?

V říjnu je přijata zálohová platba od odběratele ze Slovenska (obě strany jsou plátci DPH). Záloha se týká služeb, které proběhnou v listopadu. Jak správně postupovat? Do přiznání a souhrnného hlášení uvádíme ke dni poskytnutí úplaty, tedy už v říjnu? Přepočet proběhne účetním kurzem ke dni přijetí na bankovní účet? Kdybychom byli v pozici odběratele, vyměření daně by proběhlo také už v říjnu a zároveň i nárok na odpočet? Pokud nejde o 100% zálohu, po uskutečnění služby by se do přiznání a souhrnného hlášení zahrnul rozdíl mezi celkovou cenou a zálohou?

Mám dotaz ohledně nákupu a prodeje investičního zlata. Jedná se o zlaté mince s ryzostí nejméně 900/1000, to znamená, že u nás spadají pod §92 - zvláštní režim pro investiční zlato. V okamžiku, kdy tyto mince nakoupíme od České národní banky, na faktuře ČNB uvádí, že jde o §92 a prodej je osvobozen od DPH. V tomto případě prodej uvádíme do řádku 50 přiznání k DPH a A3 kontrolního hlášení. Jak to bude ale v případě nákupu identických mincí od Mincovňa Kremnica, štátny podnik ? (nákup z EU). Vystupuje Mincovňa Kremnica stejně jako u nás ČNB, nebo jde o soukromý subjekt? Budou od nich pořízené zlaté mince u nás v ČR osvobozené od DPH? Na přijaté faktuře máme uvedeno: dodání zboží je osvobozené od DPH. Daň odvede zákazník. Dodavatel i odběratel jsou plátci DPH, oba mají platné DIČ. a) bude prodej těchto mincí u nás podléhat odvodu 21% DPH? Takže při pořízení uvedeme přijatou fakturu do řádků 3 + 43 Přiznání k DPH a A2 Kontrolního hlášení a následný prodej pak jako běžný prodej zboží - řádek 1 ? b) nebo se u nás v ČR jedná o osvobozené plnění, přijatou fakturu nebudeme uvádět nikam do přiznání a prodej bude pak osvobozený, bez nároku na odpočet DPH, tzn. řádek 50? 

Jsme e-shop a prodáváme do EU a Švýcarska, zákazník vyplnil fakturační adresu (na firmu) ve Švýcarsku (tedy třetí země), ale dodací adresu do Francie (v adrese není uvedena firma, pouze adresa občana). Zboží bude odesláno z České republiky do Francie. DPH podáváme přes OSS. Jaký vliv má v tomto případě fakturační adresa na DPH? Bude sazba na faktuře dle Francie, tedy podle země dodání, nebo kvůli fakturační adrese to bude jinak? Jak bude tento pohyb zboží vykázaný v daňovém přiznání?

Můžu udělat roční zúčtování daně u zaměstnance, který si úročí volné peněžní prostředky v zahraničí (SK)? Nebo má povinnost udělat si daňové přiznání?

Student si přivydělává tím, že doučuje matematiku online (výdělek do 50 000 Kč ročně), nemá živnostenský list. Mimo to má u jedné společnosti uzavřenou dohodu o provedení práce (jiná práce než doučování) s výdělkem do 10 000 Kč měsíčně. Jakým způsobem nahlížet na příjmy z doučování?

Koupili jsme zboží na Slovensku od plátce DPH, na faktuře je slovenské DIČ. Slovenská firma vystavila „predfaktúru“ zálohovou fakturu v CZK, datum vyhotovení 23. 8. 2024 na částku 2 945 CZK, Kurz CZK 25,359/1, která byla uhrazena 4. 9. 2024. Po dodání vystavila slovenská firma dne 19. 9. 2024 fakturu v CZK, daňová povinnost 19. 9. 2024. Na faktuře je napsané: „Celková dodávka (kurz CZK/EUR 25,359/1) 2.945 CZK, uhradené 2.945,- CZK. Zostává k úhradě 0 CZK.“ Dále je na faktuře rozpis platby: „Rozpis DPH, Kurz CZK/EUR 25,359/1, Základ DPH 116,13 EUR, DPH 0,00 a poznámka ‚Oslobodené od dane podľa § 43 odst. 1 zákona o DPH‘“ Můžeme fakturu zaúčtovat jako dodání zboží z JČS rovnou v Kč bez kurzového rozdílu a samovyměření DPH provést z částky v Kč, nebo musíme provést samovyměření DPH z částky v EUR, kurz 19. 9. 2024, a uvést v daňovém přiznání k DPH na ř. 3 a 43 a poté do kontrolního hlášení A.5.? Může nám zahraniční dodavatel vystavit fakturu v Kč?

Společnost s r. o. v likvidaci podala do 15 dnů od zpracování návrhu na použití likvidačního zůstatku podat své poslední řádné daňové přiznání k dani z příjmů za uplynulou část zdaňovacího období - tzn. do 31. 5. 2024, která uplynula přede dnem zpracování tohoto návrhu, s kódem rozlišení typ „H“. Dne 21. 8. byl zrušen bankovní účet společnosti a jeho zůstatek převeden na jediného společníka. Návrh na výmaz z obchodního rejstříku byl podán 11. 9. 2024. Rád bych se zeptal, zda za období do výmazu z OR musí společnost / účetní jednotka sestavit účetní závěrku a zda má povinnost podat daňové přiznání k DPPO a s jakým kódem rozlišení, nebo je možné postupovat tak, že se podá dodatečné daňové tvrzení za období do 31. 5. 24 a to pouze v případě, když společnosti vznikne daňová povinnost (§ 240c odst. 4 DŘ)? Jak se zaúčtuje převod likvidačního zůstatku u společníka? Likvidační zůstatek je nižší než ZK a nižší než pořizovací cena podílu. 

Jsme s.r.o. a máme prodlouženou lhůtu pro podání daňového přiznání k dani z příjmu za rok 2023 daňovým poradcem. Přiznání i plná moc daňového poradce se musí odevzdat nejdéle 1.7.2024. Pro podání přiznání platí 5. denní (pracovních dní) liberační lhůta. To znamená, že přiznání lze podat tento rok až 9.7.2024 bez sankce. Lze s přiznání 9.7.2024 podat také i plnou moc daňového poradce, nebo tato plná moc musí být podána nejdéle toho 1.7.2024? 

Do jakého řádku v přiznání DPH se uvede poskytnutí služby do třetí země? Konkrétně vzdálená podpora při instalaci stroje

OSVČ v roce 2022 vedla daňovou evidenci a tak i podávala daňové přiznání. V roce 2023 by chtěla přejít na paušální výdaje, resp. v přiznání za rok 2023 by chtěla uplatnit paušální výdaje ve výši 60 %. Provozuje ubytovací službu včetně nabídky snídaní (snídaně dělá v rámci pobytu) - jaké by by mohla uplatnit paušální výdaje? výši 60 % nebo 80 %? Nabízí pobyty bez snídaně i se snídaní. V živnostenském rejstříku má obory činnosti: ubytovací služby (živnost volná), ale i hostinskou činnost (ohlašovací řemeslná živnost). A dále k 31.12.2023 neměla žádné zásoby - vše bylo snědeno. Pohledávky měla 2 neuhrazené: pobyt na leden 2024 na částku 12 000 Kč a zálohu na pobyt 5 000 Kč. Dále měla ke 31.12. 1x neuhrazenou fakturu za jídlo: 1 100 Kč a 1x neuhrazenou fakturu za internet: 600 Kč. Musí OSVČ udělat nějaké úpravy základu daně za rok 2022, tj. podat dodatečné daňové přiznání nebo nikoliv? Vše vyčíslí v přiznání za rok 2023?

Fyzická osoba, OSVČ, vede daňovou evidenci. Je vlastníkem bytového domu a pozemků. Budovu i pozemky vložil do obchodního majetku. V letošním roce zahájil na domě rekonstrukci. Součástí rekonstrukce bude i zabudování výtahu. Může být výtah pro účely odpisování zařazen do 3. odpisové skupiny, nebo musí být zařazen jako technické zhodnocení budovy do 5. odpisové skupiny? V příštím roce se rozhodl ukončit podnikatelskou činnost a majetek převést do osobního užívání. Má toto rozhodnutí vliv na sepsání smlouvy o dílo se stavební firmou, buď na jméno – soukromou osobu, nebo na IČO? Jaký bude postup účtování v daňové evidenci po vyřazení majetku (odpisy, zůstatková cena, pozemky a další hmotný majetek). Po ukončení podnikatelské činnosti bude nutné upravit základ daně o závazky a pohledávky? 

Poplatník podává DPFO za r. 2023 na příjmy dle § 9 ZDP z pronájmu. Příjmy z pronájmu po odpočtu výdajů nedosahují za r. 2023 výše slevy na dani. Za rok 2023 mu byly vyplaceny ještě dividendy z akcií české společnosti (tj. tuzemský plátce). Tyto dividendy byly před vyplacením zdaněny srážkovou daní ve výši 15 %. Může si poplatník ve svém daňovém přiznání za rok 2023 uplatnit i odpočet srážkové daně z těchto dividend a požádat případně o vratku daně?

Mám příjmy ze zaměstnání a příjmy dle § 7 ve výši 19 000 Kč. Podle zákona nemám povinnost podávat daňové přiznání. Protože mám ale odpočty na dani, mohu podat daňové přiznání a nemám povinnost přiznávat příjmy z podnikání? Nebo automaticky podáním daňového přiznání musím přiznat i příjmy z §7. V zaměstnání mi již zúčtování neudělají.

Poplatník chce za rok 2023 uplatnit slevu na manželku. Manželce řádně v roce 2023 skončila pojistka a došlo k vyplacení naspořených peněz cca ve výši 70.000,- Kč. Myslím, že se jednalo o pojištění úrazové, životní s možností i spoření na penzi. Proto došlo i k výplatě peněz. Myslím si, že je ale asi jedno o jaké pojištění se jednalo, zda porušila či neporušila podmínky pojištění. Manželka si nikdy neuplatňovala toto pojištění v daních jako nezdanitelnou částku. Pouze mi jde o to, zda se tento příjem zahrnuje do jejího vlastního příjmu, který nesmí přesáhnout 68.000 Kč. Je zde rozdíl, jestli se jedná o životní pojištění, úrazové pojištění nebo penzijní připojištění a zda je toto ukončeno řádně nebo ne? Patří tento příjem do započitatelných příjmů manželky?

OSVČ na vedlejší činnost začala podnikat v 5/2023. Po celý rok 2023 neplatila zálohy. Při zpracování přehledu nejspíše vznikne OSVČ povinnost v roce 2024 hradit zálohy v minimální výši na vedlejší činnost. Přehled bude podán elektronicky 1. 6. 2024 (daň přiznání bude podáno v dubnu 2024). Pokud OSVČ vznikne povinnost hradit zálohy na důchodové pojištění, jsou tyto zálohy splatné od měsíce června 2024? První záloha tedy bude splatná do 30. 6. 2024 (za měsíce 1–5/2024 nemusí OSVČ zálohy doplácet). Tyto zálohy bude poté platit až do měsíce roku 2025, ve kterém bude podán přehled OSVČ za rok 2024.