Daňový nerezident
Chystáme se přijmout zaměstnance trvale žijícího na Slovensku. Práci bude provádět v ČR i na Slovensku.
Jaké mu můžeme dát místo výkonu práce, aby podléhal odvodu SP, ZP a daní v ČR?
V jakém případě ho musíme hlásit na ÚP?
Jsme spol. s r.o., která své výrobky prodává prostřednictvím obchodních zástupců po celé ČR. Nyní chceme distribuovat výrobky i na Slovensku prostřednictvím obchodního zástupce – rezidenta SR. Svoji činnost by vykonával na živnostenský list pouze na Slovensku, veškeré odvody vůči státu (FÚ, zdravotní a sociální pojištění) by přiznával jako FO na Slovensku. Je možné mu poskytnout pouze ke služebním účelům osobní automobil, tablet a mobilní telefon na základě smlouvy o pronájmu v cenách obvyklých? Lze spotřebu PHM a telefonní poplatky hradit z nákladů naší firmy (firemní PHM karta a SIM karta)? Potom by tato FO fakturovala naší firmě pouze odpracované hodiny?
Naše a. s. bude vyplácet dividendy. Máme dividendu vyplatit i rezidentovi Malty- fyzická osoba (doložila rezidentství Malty je to minoritní akcionář). Je možné fyzické osobě - rezidentovi Malty srazit jen 5% srážkovou daní dividendu, nebo máme srazit a odvést 15% srážkovou daň? Nevím, zda se tato možnost srazit 5 % dle čl. 10 smlouvy o dvojím zdanění netýká jen právnických osob (např. u slovenského rezidenta dle slovenské smlouvy nelze pro fyzické osoby snížení srážkové daně použít).
Fyzická osoba, daňový rezident Rakouska, trvale bydlí a pracuje v Rakousku, vlastní byt v rekreační oblasti v ČR. Tento byt pronajímá krátkodobě turistům. Krátkodobý pronájem zajišťuje správcovská firma přes portály Booking a Airbnb na základě smlouvy o správě nemovitosti. Firma si ponechává provizi a zbytek posílá majiteli. Tento příjem naplňuje znaky SVČ a bude zdaňován v rámci §7. Chtěla bych se zeptat, jak musí tato fyzická osoba správně postupovat pro účely sociálního a zdravotního pojištění v ČR. Musí být zde přihlášena? Jak se vyřeší mezinárodní prvek a skutečnost, že fyzická osoba je účastníkem sociálního a zdravotního pojištění v Rakousku? Existuje nějaká možnost, resp. výjimka aby tato osoba nemusela být účastná SZ a ZP v ČR? Další dotaz je, jestli tato FO opravdu musí vlastnit živnostenské oprávnění, když veškeré služby spojené s ubytováním turistů provádí správcovská firma, zejména zajišťuje správu, údržbu, pronájem nemovitosti, cestovní služby, úklidové služby apod. Je jasné, že bez ŽL není možné uplatnit výdaje procentem z příjmů ve výši 60%, avšak se dá uplatnit buď paušál 40% nebo skutečné výdaje. Nebude-li v tomto případě jednat o porušení živnostenského zákona, když tyto služby nezajišťuje sama a zároveň němu mít ŽL?
Fyzická osoba, rezident ČR, měl v roce 2023 příjmy ze živnosti na Slovensku a v ČR má příjmy ze zaměstnání. Za rok 2023 podal na Slovensku daňové přiznání, kde zdanil příjmy ze živnosti a v daňovém přiznání byly vyňaty příjmy ze závislé činnosti, kterou měl v ČR. Jak postupovat při podání daňového přiznání v ČR? Vzhledem k rezidentství v ČR musí mít fyzická osoba uvedeny v DP všechny příjmy s tím, že bude zdaňovat příjem pouze ze závislé činnosti a příjmy z živnosti na SK budou vyjmuty v příloze číslo 3? Jak doložit skutečnost, že příjmy ze živnosti byly opravdu na Slovensku zdaněny? Bude potřeba doložit i daňové přiznání podané na Slovensku? Nebo postačí uvést příjmy v příloze s názvem Seznam pro poplatníky uplatňující nárok na vyloučení dvojího zdanění podle § 38f odst. 10 ZDP?
Co se týká živnosti, tak vykonává skladníka ve skladu na Slovensku. V rámci závislé činnosti vykonává úklidové práce na stavbách v ČR. Základní pro podnikání má na Slovensku, bydliště má také na Slovensku. Na všech Potvrzeních o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti z ČR má z práce zakřížkované políčko "Daňový rezident ČR".
Fyzická osoba plátce DPH se sídlem v ČR se v průběhu roku (od 05/2023) i s rodinou přestěhoval do Norska. Činnost nepřerušil a nadále poskytoval (na základě svého českého živnostenského podnikání) služby českému odběrateli. V Norsku byl zároveň několik měsíců zaměstnaný.
V Norsku tedy strávil více než 183 dnů a má zde i svou rodinu. Jak má v ČR zdanit své příjmy z OSVČ? Bude v ČR považován za daňového nerezidenta po celé zdaňovací období 2023 nebo pouze po část roku?
Občan Izraele v roce 2023 pobýval na území ČR po dobu více jak 183 dnů, vlastní v ČR byt ve kterém se celou dobu zdržoval. Povolení k dlouhodobému ani trvalému pobytu v ČR nemá, zdržoval se na území ČR na základě Bilaterální bezvízové dohody mezi ČR a Izraelem viz bod A dle stránek MVČR. V Izraeli strávil během 2023 krátkou dobu za účelem návštěvy své matky, nevlastní ani nepronajímáv Izraeli žádnou nemovitost. Je svobodný, děti nemá. V ČR nepracuje ani nepodniká, jak již bylo zmíněno výše, nemá ani dlouhodobý pobyt k některému z těchto účelů. Také nemá žádné příjmy ze zdrojů ČR, příjem měl pouze z prodeje zahraničních cenných papírů. Může být taková osoba považována za českého daňového rezidenta či nikoliv? Podle Smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Izraelem viz čl 4 - Daňový domicil a) může být kritérium stálého bytu splněno v obou státech, kdy v ČR vlastní byt a v Izraeli se zdržuje v bytě své matky, který je mu k dispozici? b) může mít středisko životních zájmů v osobu státech? V Izraeli má matku, bankovní účet. V ČR rodinu nemá, nepracuje a nepodniká, má bankovní účet. c) může být tato osoba považovaná za daňového rezidenta Izraele, protože má izraelské občanství a daňové rezidentství bude určeno podle bodu 2 písm. c) čl 4 Smlouvy (jestliže se tato osoba obvykle zdržuje v obou státech nebo v žádném z nich, předpokládá se, že je rezidentem v tom státě, jehož je státním příslušníkem)?
Česká filmová produkční servisní společnost platí cizincům, zahraničnímu filmovému štábu (ne hercům, umělcům, tam je to celkem jasné viz srážková daň 15%), za poskytované služby na základě faktur. Jsou to osoby z EHS s Intra-EU VAT číslem, jejichž pobyt a příjmem v ČR přesáhne 183 dnů v roce. Daňovými rezidenty jsou stále ve své domovské zemi (v rámci EHS). Jak v tomto případě postupovat a co poradit takovému cizinci, který se přijde zeptat, co má dělat se svými daněmi? Bude si muset takový cizinec v ČR zřídit registraci plátce daně z příjmu, a zahrne do celkových příjmů i příjmy před touto registrací? Zcela konkrétní příklad: občan Maďarska, registrovaný s Intra-EU VAT, maďarský daňový domicil, poskytuje služby českému subjektu (filmová servisní společnosti) na území v ČR po dobu delší než 183 dnů, za poskytnuté služby dostává pravidelnou odměnu od českého subjektu (filmové servisní společnosti). Kde a jak bude odvádět jaké daně?
OSVČ Ukrajinec nám poskytne službu. Bude fakturovat na své IČ. Jde o zednické práce. Předpokládám, že ho mám požádat o daňový domicil, že odvádí daně v ČR? Jinak bych mu musela srazit 15% daň a odvést FÚ? A zároveň bych si měla ověřit, zda v ČR může vykonávat činnost? Takže by měl doložit doklad o strpění nebo dočasné ochrany?
Manžel má za rok 2023 příjem jen ze Švýcarska (kde pracuje na základě povolení B-permit). Do července žil s celou rodinou v ČR, od srpna 2023 se celá rodina odstěhovala do Švýcarska. V roce 2023 měl manžel příjem v ČR pouze z DPP za měsíce 11-12/2023 (jen 10 000 Kč). V kterém státě bude zdaňovat celosvětové příjmy? Manželka měla v roce 2023 příjem v ČR v období 1-10/2023 a ve Švýcarsku v měsících 11-12/2023 (také pracuje na základě povolení B-permit). Od srpna 2023 se odstěhovala s dětmi a s manželem do Švýcarska. Lze uplatnit daňové zvýhodnění na děti a školkovné a jak vše vykázat v daňovém přiznání?
Zaměstnanec (Čech žijící na Slovensku) pracoval po část roku na Slovensku a od 1.9.2023 pouze v ČR.
Zaměstnavateli v ČR předložil potvrzení, že je daňovým rezidentem Slovenské republiky a zároveň podepsal prohlášení poplatníka.
Nyní žádá o roční zúčtování. Máme provést roční zúčtování pouze z příjmů v ČR a poté vystavit potvrzení o zdanitelných příjmech, kde bude uvedeno, že bylo provedeno roční zúčtování a s jakým výsledkem?
Společnost zaměstnává pracovníka - občana SK - s trvalým pobytem na Slovensku,
v průběhu roku 2023 byl zaměstnán postupně u 2 zaměstnavatelů (po ukončeni PP
u 1. zaměstnavatele byl evidován na Úřadu práce), u 2. zaměstnavatele je zaměstnán
k 31. 12.2023, kde žádá o provedení ročního zúčtování záloh za zdaňovací období 2023,
kdy uplatňuje pouze základní slevu na poplatníka (Prohlášení k dani u 1. zaměstnavatele
bylo podepsáno u 2. zaměstnavatele podepsal dodatečně),
roční zúčtování záloh při uplatnění pouze základní slevy zaměstnavatel provede, ale
zaměstnanec žádá ještě potvrzení pro podání daňové přiznání na Slovensku,
prosíme poradit jaké potvrzení zaměstnanci vystavit a zda v potvrzení musí být zohledněn
výsledek ročního zúčtování 2023.
Jsme společnost s.r.o. pořádající v Praze lékařskou konferenci, na které bude mít přednášky několik zahraničních přednášejících (daňoví nerezidenti v ČR). Podle § 22 odst. 1) písm. f) bod 1. ZDP se jejich odměna považuje za příjem ze zdrojů na území ČR. Přednášející obdrží honorář v podobě finanční odměny a dále jim uhradíme ubytování v hotelu a některým je také obstarána a bezplatně poskytnuta letenka, jiným je proplacena letenka či jízdenka, kterou si sami zakoupili, v obou případech jdou cestovní výdaje přednášejících k naší tíži. Finanční odměnu i proplacení cestovních výdajů posuzujeme jako odměnu za přednášku. Ubytování a letenky, které platí naše společnost a poskytne je zdarma přednášejícím, také posuzujeme jako součást odměny za přednášku, ale jako odměnu nepeněžní (naturální). Podle § 36 odst. 1 ZDP podléhají obě tyto složky odměny srážkové dani.
1) Jakou sazbu daně máme použít, když nekteří přednášející doloží daňový domicil ve státě, se kterým má ČR uzavřenu smlouvu o zamezení dvojímu zdanění, někteří domicil nepředloží, ale osobním dokladem prokazují, že jsou občany jiného státu EU, a jeden přednášející má bydliště ve Švýcarsku?
2) Základem daně podle § 36 odst. 3 ZDP je "pouze příjem". Vypočítává se daň stejným způsobem z finanční složky odměny i z naturální složky odměny (tj. odeslaná částka je netto příjem a pomocí brutace se dopočteme k výši daně), nebo tento způsob platí jen pro finanční složku odměny a u naturální složky máme hodnotu ubytování a letenky považovat za brutto odměnu a z ní podle příslušné sazby daně spočítat výši daně?
Příklad:
Jestliže přednášejícímu z EU je odeslána jako honorář částka 1000 eur, odvedeme daň 1000/85*15 = 176,47 eur?
Jestliže tomuto přednášejícímu koupíme letenku za 1000 eur a zaplatíme za něj ubytování 300 eur (bez DPH), je základ daně 1300 eur a daň je 1300*15/100 = 195 eur?
Pokud bych jako rezident Slovenska obchodoval přes českou banku (brokera) na New Yorkské burze s akciemi amerických společností. Jednalo by se o příjem ze zdrojů na území ČR podle paragrafu 22 a měl by být uveden v daňovém přiznání jako příjem podle paragrafu 10 nebo by se v ČR vůbec v daňovém přiznání neuváděl a byl by uveden pouze na Slovensku (článek 13 smlouvy)? Jak by se v daném případě chovalo daňové zvýhodnění např. na manželku za situace, že bych případně měl v ČR i příjem ze závislé činnosti a podával přiznání a v něm uplatnil slevu, tj. zda se příjem z prodeje akcií započítává do 90% příjmů (je ze zdrojů v ČR) a byl by tedy nárok na daňové zvýhodnění (příjem z prodeje akcií by byl vyšší než příjem ze závislé činnosti v ČR)?
Společnost s r. o. se sídlem v ČR se dvěma jednateli s rovnocenným podílem chce vyplatit podíly na zisku. Jeden z jednatelů je občan ČR, ale dlouhodobě byl zaměstnán ve Velké Británii, tj. v ČR byl daňovým nerezidentem. Tento jednatel pracoval na dálku ve volném čase a bez odměny jednatele. Nyní už musí, kvůli velkému objemu práce pro ČR, zvolit samostatnou činnost a pracovat také do ČR. Nadále zůstává jeho hlavní bydliště ve Velké Británii (s tím, že cestuje mezi oběma státy, nevím však, kolik času bude nutné věnovat činnosti v ČR). Ve smlouvě o dvojím zdanění č. 89/1992 čl. 10 je uvedeno, že dividendy mohou být zdaněny ad 1) osobě, která je rezidentem ve druhém smluvním státě, tj. zdaněny ve Velké Británii, nebo ad 2) rovněž ve smluvním státě, v němž je společnost, která je vyplácí, rezidentem, tj. ČR. Jak by mohl tento jednatel nerezident jako fyzická osoba postupovat, respektive naše s. r. o. v souladu se smlouvou o zamezení dvojího zdanění? Nebylo by do budoucna vhodnější také vyplácet smluvní odměnu za činnosti v s. r. o.?
Ve smlouvě o výkonu funkce je kromě dalších ustanovení uvedeno, že jednateli, který je nerezidentem ČR, budou na vrub společnosti hrazeny náklady na dopravu ze zahraniční do ČR (není služební cestou) a zpět. Dále mu bude poskytnut k užívání služební byt v ČR a opět na vrub společnosti hrazeny náklady na dopravu z místa ubytování v ČR do sídla společnosti (není služební cestou). Kromě toho i další náhrady a benefity, jako je např. komerční pojištění. Domníváme se správně, že tyto nárokované náklady, spojené s funkcí jednatele a schválené smlouvou o výkonu funkce, jsou v souladu s § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP daňově uznatelnými náklady s nárokem na odpočet DPH? Na straně jednatele vše pak součástí příjmu ke zdanění (kromě osvobozené části přechodného ubytování 3 500 Kč měsíčně)?
Malé české sro se zabývá nákladní dopravou mezi Českem a Slovenskem. Toto malé české sro zaměstnává řidiče, který je rezidentem Slovenska. Řidič část cest uskutečňuje na území Česka a část na území Slovenska. Na Slovensku i přespává u sebe doma. Je třeba nějak rozlišovat příjmy, které náleží za práci na území Česka a Slovenska? Budou příjmy za práci odvedenou na Slovensku podléhat zdanění v Česku?
Plátce příjmů ze zdrojů na území ČR odvádí daňovému nerezidentovi podíl na zisku, který podléhá srážkové dani. Musí toto oznámit FÚ do konce kal. měsíce následujícího po měsíci ve kterém srazil daň? Použije k tomu formulář Hlášení plátce daně o dani z příjmů vybírané srážkou? Jestliže by byl příjem osvobozen bude podávat Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí do konce ledna následujícího roku? Je v tomto navrhovaná nějaká změna od roku 2024?
Fyzická osoba, daňový rezident České republiky, je zakladatelem společnosti v SAE, plánuje pobírat jako ředitel a) pravidelnou odměnu a b) dividendy (podíl na zisku). Je nějaký rozdíl mezi zdaněním odměny jednatele a mzdy? Jaká výše daní bude v České republice z výše uvedených příjmů splatná podle současné legislativy a s ohledem na aplikaci SZDZ mezi ČR a SAE? Bude mít fyzická osoba dodatečné povinnosti v ČR s ohledem na CFC pravidla?
Česká právnická osoba zaměstnává slovenského daňového rezidenta. Tento zaměstnanec má místo výkonu práce na Slovensku. Z důvodu jeho slovenské rezidence český zaměstnavatel odvádí daň ze mzdy na Slovensku. V poslední době však zaměstnanec vyjíždí na pracovní cesty do České republiky. Zaměstnavatel tedy zdaňuje jeho mzdu jak na Slovensku, tak v České republice (podle poměru dní fyzicky strávených za území České republiky a Slovenska). Nyní zaměstnanec dostane k dispozici služební vůz k použití i pro soukromé účely. Řešíme, jak zdanit tento nepeněžní příjem v případě, že zaměstnanec bude pracovat v konkrétním měsíci jak na území Slovenska, tak i České republiky. Můžeme nepeněžní příjem v České republice (1 % ze vstupní ceny) snížit tak, aby vyjadřoval jen počet dní v ČR k celkovému počtu pracovních dní (podobnou metodiku bychom použili i na Slovensku), nebo mu musíme nepeněžní příjem v plné výši zdanit v obou státech?