Dlouhodobý nehmotný majetek

Firma si dala zhotovit produktové video v pořizovací ceně 1,5 mil. Kč. Dle informací firmy bude toto video dlouhodobě využíváno a je možné ho i doplňovat a upravovat. Pro kategorii nehmotného majetku daňové odpisy jsou zrušené, jak mám tedy v tomto případě daňově postupovat?

Společnosti si nechala od dodavatele upravit stávající logo, šlo vlastně jen o úpravu barev a umístění nápisu. Jedná se o částku 11 990 Kč. Mohu dát rovnou do nákladů?

S. r. o. má z minulosti nehmotný majetek (výrobní postupy a receptury). Některé z nich postupem času nejsou již využitelné pro výrobu a společnost by je chtěla odepsat či začít odepisovat, samozřejmě daňově, což od roku 2021 není možné. Je nějaká cesta?

Firma si nechává natočit propagační video u našeho zákazníka. Video má sloužit jako naše reference - reklama pro možné získání budoucích zakázek. Jedná se o náklad firmy nebo o majetek - hmotný nebo nehmotný? Firma má hranici 80 000 Kč pro hmotný majetek a 60 000 Kč pro nehmotný majetek.

Na firmu uvalil FÚ exekuci kvůli neplacení daní. Firma má v majetku automobily, které kvůli exekuci FÚ zastavil. Tyto automobily nejsou plně odepsány. Je možné v době, kdy je na automobily uvalena zástava, pokračovat v daňových odpisech a tudíž jimi snižovat hospodářský výsledek?

V roce 2023 jsme pořídili strojírenský 3D CAD software v hodnotě 125 000 Kč bez DPH. Od roku 2021 je v zákoně o daních z příjmů kategorie dlouhodobého nehmotného majetku zrušena. Zajímalo by mě, zda je možné dát si software přímo do nákladů - do spotřeby na 518? Není mi zcela jasné, jak je to s účetními odpisy. 

Naše společnost si nechala vytvořit nové webové stránky. Webové stránky byly vytvořeny v anglické verzi za 29 000 Kč, za překlad jsme uhradili dalších 15 000 Kč. Dále jsme zaplatili za licenci šablony pro doménu, celkově 45 000 Kč. Předpokládám, že toto by měla být celková vstupní pořizovací cena pro stanovení hranice pro odpisování nehmotného majetku, jestliže máme ve směrnici hranici pro odpisování nehmotného majetku ve výši 80 000 Kč. Pokud ano, pak tento majetek můžeme zaúčtovat do nákladů. Jak to bude v případě, že jsme uhradili za vytvoření webových stránek v českém jazyce ve výši 40 000 Kč, cca o 6 měsíců dříve? Je každá tvorba webových stránek samostatný nehmotný majetek? Nebo se tyto sčítají?

Klient (společnost s r. o.) koupil licenci na soubor kontaktů (zaplatil za tento soubor kontaktů 600 000 Kč). Kontakty může volně používat i přeprodávat. Je toto nehmotný majetek, který bude odpisovat po dobu použitelnosti? Dále pokud prodá podlicenci, jak se tento prodej zaúčtuje? Je to prodej nehmotného majetku? 

Firma pořídila nehmotný majetek software. Může si rozhodnout, že za nehmotný majetek považuje majetek nad částku 60 000 Kč s dobou použitelnosti delší než 1 rok a bude ho účetně odepisovat 36 měsíců?

Fyzická osoba bude prodávat ochrannou známku za cca částku 50 000 Kč spřízněnému s. r. o. Ve vlastnictví ji má 2 roky. Bude zdaňovat příjem v § 10 ZDP? S. r. o. bude mít náklad, nebo vznikne dlouhodobý nehmotný majetek?

Společnost s r. o., která se stala plátcem DPH ke dni 24. 8. 2023 a zabývá se pořádáním společenských událostí, zaplatila již 24. 7. 2023 zálohu ve výši 50 % za zhotovení základních webových stránek firmy k marketingovým akcím, kdy je předpoklad, že je firma bude pořádat v následujících mnoha letech. Celková cena za zhotovení webových stránek je 561 000 Kč bez DPH. Dne 24. 7. 2023 firma (kdy ještě nebyla plátcem DPH) zaplatila a přijala daňový doklad k zaplacené záloze ve výši 339 405 Kč s DPH (DPH je 58 905 Kč). Jsou webové stránky dlouhodobý nehmotný majetek? A lze si nárokovat odpočet DPH ze zaplacené zálohy před dnem, kdy se firma stala plátcem DPH? 

Firma nakoupí 3 ks PC v hodnotě 60 000 Kč/1 ks a jeden PC v hodnotě 78 0000 Kč/1 ks. Zároveň nakoupí do každého PC elektronickou licenci Microsoft Office, která je samostatnou položkou faktury. Cena za Office je 4 000 Kč/1 ks. Je cena za Office součástí pořizovací ceny počítače, a tedy PC za 78 000 Kč překročí hodnotu pro dlouhodobý hmotný majetek a daňové odpisování?

Společnost s r. o. užívá software od IT společnosti, se kterou uzavřela smlouvu. Smlouva obsahuje, že SW je ve vlastnictví IT společnosti s tím, že je k dispozici k užívání i společnosti s. r. o. Tento SW bude IT společnost v průběhu času vyvíjet – hodnotu vývoje bude fakturovat společnosti s. r. o. na měsíční bázi jako poplatek za užívání. Smlouva také obsahuje, že pokud se společnost s. r. o. rozhodne, může kdykoliv SW přejít do jejího vlastnictví bez dalších plateb (hodnotou SW by byly ty vystavené průběžné faktury za vývoj). Pokud se však společnost rozhodne, k převodu vlastnictví nemusí nikdy dojít a bude nadále SW užívat za měsíční poplatky. Tato smlouva je na dobu neurčitou. Jak budu účtovat průběžné faktury, když hned od začátku nevím, jestli si budu chtít převzít SW do vlastního majetku? Jak budu účtovat následné zařazení SW do užívání?

Předkládáme vám pátý díl z desetidílného seriálu k otestování vašich znalostí v oblasti účtování o majetku u ÚSC. Chybné účtování o majetku může mít dopad na výsledek hospodaření. Opravování dlouholetých účetních či evidenčních chyb bývá složité a pracné. V neposlední řadě je správné účtování o majetku důležité z hlediska případné přijaté dotace.

Předkládáme vám čtvrtý díl z desetidílného seriálu k otestování vašich znalostí v oblasti účtování o majetku u ÚSC. V této části si ukážeme konkrétní účetní postupy pro dlouhodobý nehmotný majetek, s výjimkou drobného dlouhodobého nehmotného majetku, kterému bude věnována samostatná část seriálu.

V roce 2018 firma zaregistrovala mezinárodní ochrannou známku s platností na 5 let. Zařadila jako nehmotný majetek a odepisovala měsíčně, přičemž účetní odpisy byly daňovými. Nyní požádala o obnovu této známky. Poplatek za obnovu činí 110 000 Kč. Jak postupovat? Domníváme se, že bychom měli známku s končící platností vyřadit a obnovenou známku zařadit. Je tento postup správný nebo se jedná o technické zhodnocení ? Hranice pro nehmotný majetek jsme ve vnitřní směrnici stanovili na 80 000 Kč.

Účetní zachycení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku je v mnohých ohledech podobné podnikatel­ským subjektům, avšak existují některé oblasti, v nichž lze spatřit určité rozdíly. Článek se proto zaměřuje komplexně na celou tuto problematiku od pořízení, zařazení, užívání až po vyřazení dlouhodobého majetku.

1. Právnická osoba s.r.o. obdržela v roce 2021 dotaci na audiovizuální dílo (AVD) ze Státního fondu kinematografie (SFK) na kompletní vývoj českého animovaného filmu. Jedná se o investiční dotaci, dotační okruh: vývoj českého kinematografického díla, účel dotace je kompletní vývoj AVD, podklady pro zahájení výroby, scénář, návrhy výtvarného řešení, animatiky. Dotace činila 400 000 Kč, vlastní finanční prostředky s.r.o. 321 000 Kč. Výsledek vývoje může být použit jako podklad pro výrobu AVD - animovaného kinematografického díla. Pokud bude vyrobeno - bude se promítat na filmových festivalech a nebudou z něho plynout žádné zdanitelné příjmy. V červnu 2022 byl dokončený vývoj AVD a vyúčtována dotace. Může společnost toto dílo zařadit v červnu 2022 jako dlouhodobý nehmotný majetek a odepisovat např. 18 měsíců? Nebo se nejedná o dlouhodobý nehmotný majetek, když z něho nebudou plynout žádné zdanitelné příjmy? 2. V prosinci 2022 společnost obdržela další dotaci od SFK a to již na výrobu AVD. Jak dále účtovat?

Obecně prospěšná společnost - základní umělecká škola je účetní jednotkou, která účtuje podle vyhlášky č. 504/2002 Sb., pro nevýdělečné organizace. S účinností Od 1. 1. 2021 došlo ke zvýšení limitu dlouhodobého hmotného majetku ze 40 tis. na 80tis. Kč a ke zrušení kategorie nehmotného majetku. Tato změna se týká pouze podnikatelských subjektů, jež se řídí prováděcí vyhláškou k účetnictví č. 500/2002 Sb.? Nebo se tyto změny týkají i účetních jednotek, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání?

Právnická osoba s.r.o. pořídila software (NUKE - nodelocked, interactive) za 82 000 Kč. Na faktuře má uvedenou částku za nákup software a zároveň za nákup licence na 12 měsíců za 30 000 Kč. Zařadit jako dlouhodobý majetek software i licenci, nebo licenci na 12 měsíců dát přímo do nákladů a časově rozlišit? Nebo je možné dát do nákladů obojí, pokud limit pro zařazení DNM si účetní jednotka stanovila např. 140 000 Kč?