Doplatek pojistného

Máme zaměstnankyni, která má pracovní úvazek 4 hod./týden, mzdu má 15 000/měsíc. Má i jiné příjmy, co od ní potřebuji dodat, abych nemusela z její mzdy odvádět zdravotní pojištění alespoň z minimální mzdy?

Na přelomu let 2021/2022 se mohou zaměstnavatelé dostat do situace, kdy budou řešit stanovení vyměřovacího základu zaměstnance a související plnění zákonných povinností ve značně specifických případech. Na základě poznatků z praxe si v následujícím textu formou příkladů předvedeme postup zaměstnavatele při řešení různorodých situací.

Právní úprava platná ve zdravotním pojištění stanoví podnikatelské sféře určité povinnosti, kdy jednou z těch nejdůležitějších je provedení ročního zúčtování formou podání Přehledu o výši daňového základu ze samostatné výdělečné činnosti a zaplacených zálohách na pojistné (dále jen Přehled). Při zúčtování roku 2021 se ve zdravotním pojištění poprvé v historii nepracuje s příjmy a výdaji, ale pojistné za rok 2021 a zálohy na rok 2022 se vypočítávají z daňového základu.

Pokud zaměstnavatel standardně zúčtuje zaměstnanci za rozhodné období kalendářního měsíce příjem převyšující od 1. 1. 2018 zákonné minimum 12 200 Kč, pak se snadno vypočítá částka pojistného ve výši 13,5 % z příjmů započitatelných do vyměřovacího základu. Nicméně ve zdravotním pojištění vznikají různé situace, ve kterých musí zaměstnavatel zohlednit další skutečnosti mající přímý vliv na stanovení vyměřovacího základu zaměstnance, jak bude rozebráno v příkladech. Z tohoto důvodu se nelze vždy bezvýhradně spolehnout na počítačový program zpracovávající mzdy. Na základě vlastních praktických zkušeností při výkonu kontrolní činnosti může autor potvrdit, že občas dochází k chybám při výpočtu a následném odvodu pojistného právě v důsledku nedostatečně propracovaného mzdového programu. Proto rozhodně doporučujeme zejména složitější situace pro jistotu raději prověřit předtím, než bude dán finální pokyn k výplatě mzdy a souvisejícím odvodům.