Dovoz

Společnost s r. o., plátce DPH, dováží zboží z Ukrajiny. na Platebním výměru celního úřadu je vyčíslená částka DP a uvedeno: DPH nevybírá CÚ. Jedná se o přenesenou daňovou povinnost? Jak toto DPH vyjádřit v daňovém přiznání, na jakém řádku? Jedná se o zboží se základní sazbou. 

Tuzemská společnost, plátce DPH, nakoupila materiál ze třetí země přes zprostředkovatele z Německa. Dodací podmínka je CIF (kupující si zajišťuje proclení materiálu sám) a nakupovaný materiál je v preferenčním režim EUR1. Od zprostředkovatele z Německa jsme obdrželi fakturu vystavenou z německým DIČ, zároveň k jednotlivým dovozům materiálu ze třetí země máme vystavená JSD na DIČ naší společnosti. Z pohledu DPH bychom potřebovali vykázat tyto dovozy v ř. 7 přiznání k dani z přidané hodnoty. Je možné dovozy vykázat na ř. 7 jen na základě JSD, i když faktura za nákupu materiálu od německého zprostředkovatele byla vystavena s německým DIČ?

Klientka, identifikovaná osoba, chce nakupovat zboží ze třetích zemí (z Číny - od společností Temu a Shein). Je potřeba tyto nákupy uvádět v přiznání k DPH? Případně na jakých řádcích?

Nakupujeme zboží z Turecka, potřebovala bych si ujasnit, kdy spadá do DPH. Faktura přijde do firmy, ale na zboží čekáme, až po dodání zboží je k dispozici JSD. Rozdíl v doručení může být i měsíc. Vzhledem k tomu, že údaje pro výpočet DPH jsou až na JSD, patří celek, tedy faktura + JSD do přiznání k DPH až k datu JSD. Pochopila jsem problematiku správně? Na co je potřeba si dát pozor?

Společnost nakupuje, resp. dováží z Velké Británie automobily (nové) + příslušenství (náhradní díly), obdrží fakturu s 0% sazbou DPH (VAT RATE); dovoz dle našich informací nepodléhá celnímu režimu (pravděpodobně dle dohod mezi státy EU a VB) otázky: 1) tato plnění budou výkázána v přiznání DPH následovně: a) povinnost přiznat daň při dovozu zboží (řádek přiznání 7; do kontrolního hlášení dovoz zboží nevstupuje), b) v případě nároku na odpočet (řádek přiznání 43) 2) opravdu toto plnění (dovoz nových OA + náhradních dílů) nepodléhá celnímu režimu; 3) jaké datum je považáváno za DUZP pro přiznání DPH: a) datum vystavení faktury dodavatelem; b) datum úhrady (úplaty) fa dodavateli, c) nebo datum dodání zboží na území EU resp. do České republiky.

Firma, plátce DPH, pořídila zboží ze 3. země, zboží bylo procleno v EU, ale v SK, kde bylo vyměřeno SK DPH, které firma uhradila. Uvede firma dovoz zboží do ř. 7 a zároveň do ř. 43 přiznání k DPH? (zboží je určeno pro ekonomickou činnost firmy).

Nakoupili jsme zboží prostřednictvím portálu AliExpress. Obdrželi jsme fakturu od Alibaba (China) Co., Ltd. China, reg.number 330100500024149. Faktura je adresovaná na naši firmu včetně našeho DIČa. Dále je zde uvedeno o jaký druh zboží se jedná, počet kusů, cena za jeden kus a celková hodnota zboží včetně dopravného. Celková částka faktury je 2 294,29 Kč, zaplaceno předem. Zboží bylo dopraveno českou poštou. Česká pošta po nás nechtěla žádné clo atd. Citace na faktuře o osvobozeném dodání není nikde uvedena, výše DPH také ne. Netuším, zda bylo zboží procleno. Ale myslím, že bylo, jinak by nám zboží nebylo doručeno. A dále jak mám tuto fakturu uvést do přiznání pro DPH? Dovoz nebo pořízení z EU? Nebo je potřeba zboží proclít? 

Firma s r. o. je neplátce DPH a pro své podnikatelské účely nakupuje zboží z Číny. Čínský dodavatel umožňuje (především pro B2C obchody a evropské zákazníky) využití přepravy spojené se službou tzv. Tax Pre-paid, kdy za poplatek dopravce vyřeší kompletní odbavení cla a DPH při vstupu do EU, které následně naúčtuje dodavateli. Firma se zbožím obdrží fakturu, na které ale není vyčíslená česká DPH (pouze zaplacený poplatek přepravci obsahující clo/DPH), ani neobdrží JSD a zprávu o proclení a zaplacení DPH celnímu úřadu. Může zboží nakoupené tímto způsobem firma použít pro svou podnikatelskou činnost a obstál by takový doklad při případné kontrole celním úřadem? Nebo musí použít standardní proclení, zaplacení cla/DPH a propuštění zboží? Fakturovaná hodnota zboží vždy přesahuje 1 000 EUR.

Jsme plátci DPH v CZ a poslali jsme přístroj na opravu do Anglie v celním režimu 2100 Dočasný vývoz v pasivním zušlechťovacím styku (základní sazba DPH) v hodnotě 10 000 GBP. Nyní se nám přístroj vrací zpět po opravě v celním režimu 6121 Zpětný dovoz po pasivním zušlechtění. Cena opravy 500GBP (práce 200 GBP a náhradní díly 300 GBP). Jaká hodnota bude uvedena v řádku celního prohlášení v odstavci 47 pro DPH a kde se následně vykáže v přiznání DPH - cena práce 200 GBP a cena náhradních dílů 300 GBP - na řádku 7-Dovoz zboží nebo na ř. 12-Ostatní zdanitelná plnění, a je předmětem DPH? 

Celní úřad vyměřil dodatečně clo a DPH z faktury, které nebyly procleny. Vystavil dokument, na jehož základě máme zaplatit DPH a clo. Jak máme danou fakturu zaúčtovat? Můžeme si zaplacené DPH uplatnit v rámci přiznání k DPH? Jak se má v tomto případě postupovat, na jaké řádky DPH se má částka uvést?

Společnost s r. o., plátce DPH, dovezla vzorky zboží k testování z Srbska, které ji byly poskytnuty zdarma. S.r.o. je certifikační autorita a na základě vzorku vydá certifikát o bezpečnosti a splnění různých norem předpisů pro EU. Vzorky pak likviduje. Běžně při tomto uplatňuje přímo při celním řízení osvobození - 71 odst. 2 písm. i) o zboží dovážené ke zkouškám, analýzám nebo pokusům a na JSD je kód C33 o osvobození. Nyní se s ohledem na administrativu a nevýznamnosti zásilky dobrovolně rozhodla žádost o osvobození při celním řízení neuplatnit, protože je s tím spojený poplatek a práce za dokládání celnímu úřadu různé fotodokumentace o zničení a testování zboží. Obdržela JSD, kde je vyčíslené clo a k tomu platební výměr na clo, kde i kolonka DPH nevybraná CÚ ve výši 2000 Kč. Firma je plátce DPH, předpokládáme, že musíme při neuplatnění žádosti o osvobození (byť je skutečně dovážené zboží určeno na analýza, zkoušky a testy) DPH odvést na ř. 7, ale nejsme si jistí, zda v tomto případě můžeme uplatnit i nárok na odpočet na ř. 43? Firma celé plnění využívá pro ekonomickou činnost poskytování služby do EU, kde bude s marží fakturovat zákazníkovi další měsíc službu na ř. 26.

Do kterého řádku přiznání uvedu nákup zboží přes anglický e-shop. Přijatá faktura obsahuje české DPH ve výši 21%, VAT ID dodavatele je GB. Další registrace VAT má v DE, NL, IT a EU registration number. Jedná se o nárokování DPH v ČR.

Nákup „ojetého“ vozidla od osoby nepovinné k dani z Velké Británie, sem do tuzemska osobou povinnou k dani neplátcem DPH. Jaké povinnosti budou vznikat z pohledu tuzemské osoby ve smyslu DPH a cla? Bude mít na situaci nějaký vliv skutečnost, kdo bude zajišťovat dopravu do ČR? 

Společnost nakupuje drahé náhradní díly ze třetích zemí. Některé náhradní díly se po čase posílají na opravu. Díl je pak poslán ze třetí země zpět do ČR, je vystaveno celní prohlášení s uvedenou hodnotou dílu a poznámkou (vráceno po placené opravě). Jelikož nedošlo ke změně majitele, pouze se dovezl opravený díl, už tento dovoz do přiznání DPH nezohledňuji? 

Účtujeme zboží způsobem A. Nakupujeme zboží z EU i ze 3. zemích a domluva s dodavateli je někdy nad lidské síly. Někdy se nám stane, že obdržíme fakturu za zboží, ale po příjmu zboží na sklad zjistíme, že nám dodali kusů více či méně. Snažíme se to samozřejmě ihned řešit s dodavatelem, ale někdy to vážně nejde a nápravy faktury, dobropisu či dofakturace se bohužel nedočkáme. Mohla bych se zeptat, jak byste účetně řešili, když Vám poslali více zboží, než je na fakturováno anebo naopak, když poslali méně zboží, než je fakturováno? 

Článek 30 první pododstavec, článek 60 a čl. 71 odst. 1 druhý pododstavec směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládány v tom smyslu, že: brání vnitrostátní právní úpravě, podle které se čl. 215 odst. 4 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2700/2000 ze dne 16. listopadu 2000, použije obdobně na daň z přidané hodnoty (DPH) při dovozu, pokud jde o určení místa, kde vzniká povinnost k této DPH při dovozu.

Česká firma s. r. o., plátce DPH s českým DIČ, plánuje nákup zboží z třetí země a dovoz (v rámci své ekonomické činnosti) do Rumunska, Chorvatska, Maďarska a Česka, kde toto zboží bude propuštěno do volného oběhu. (na začátku ve skladu, potom postupně se bude prodávat). Přepravu zajišťuje česká firma s. r. o. Prosím o potvrzeni, že v případě dovozu do České republiky českým s. r. o. s českým DIČ – DPH nevyměřuje a nevybírá daň celní orgán, ale plátce DPH ve svém daňovém přiznání přiznává DPH, a zároveň má nárok na odpočet, ve výsledku DPH = 0,00. Pokud česká firma se zaregistruje jako plátce DPH v ostatních uvedených zemích – Rumunsku, Chorvatsku, Maďarsku – při dovozu také nebude muset platit DPH celnímu úřadu, a bude muset přiznávat DPH v daňových přiznáních Rumunska, Chorvatska, Maďarska + bude mít nárok na odpočet – ve výsledku DPH = 0,00, – nebo pro tato země platí jiná pravidla, a při dovozu česká firma bude muset zaplatit rumunské, chorvatské, maďarské DPH, a potom nárokovat vraceni zaplaceného DPH přes evropsky systém vraceni daně. (protože při telefonickém rozhovoru rumunská celnice se vyjádřila, že bude chtít po české firmě zaplaceni DPH při dovozu přímo celnici – zda není to chyba nebo nedorozuměni) Pokud nedisponujete těmito informacemi můžete prosím poradit někoho, kdo disponuje? 

Jsme česká firma (plátce DPH), která nakupuje zboží od polské firmy, která toto zboží dováží ze 3. země. Polská firma je osoba neusazená v ČR, je však registrována i jako CZ plátce (FÚ pro Moravskoslezský kraj). Pohyb zboží je následující: Polská firma zajišťuje a hradí přepravu ze 3. země do přístavu Hamburk. Zde si – na základě dodací podmínky DAT – uvolní naše firma zboží z terminálu a vlastními přepravními prostředky toto zboží dopraví do ČR. V ČR je zboží propuštěno do celního režimu volný oběh polské firmě, která uhradí celní dluh a měla by přiznat DPH při dovozu zboží (je uvedena jako deklarant i příjemce na dovozním prohlášení). Po proclení zboží v ČR nám polská firma vystaví fakturu pod svým českým DIČ na prodej zboží. Dotazy: 1. V jakém režimu by měla být faktura polskou firmou s CZ DIČ vystavena? Domníváme se, že se jedná o tuzemské zdanitelné plnění a vzniká tak povinnost přiznat DPH polské firmě v ČR. V tomto případě nelze zřejmě aplikovat § 108 odst. 3 písm. b) ZDPH a tuto povinnost přenést na naši firmu. 2. Nejsme si ale jisti, zda nemá vliv na stanovení místa plnění a okamžiku přechodu vlastnictví dodací podmínka DAT, tj. skutečnost, že jsme zboží na vlastní náklady přepravili z Německa do ČR ještě před proclením zboží. Pokud by místem plnění při prodeji zboží bylo Německo, jednalo by se z našeho pohledu následně o přemístění zboží do ČR s povinností přiznat DPH?

Jsme s. r. o., plátci DPH, dovážíme zboží z Ćíny, proclení se uskutečňuje v ČR, zde také vykážeme dovoz v přiznání k DPH, ale doprava končí až na SLovensku, kam zboží přímo dodáváme obchodnímu partnerovi ( vystavíme na zboží fakturu bez DPH jako dodání zboží do EU - plátci ). Je tento postup z hlediska DPH v pořádku? Druhá otázka se týká vedlejších nákladů k dovozu - partner z Číny nám k dovozu mimo běžné faktury za zboží vystavuje další samostatnou fakturu za náklady na design produktu, poplatky za balení zboží a vizuální design výrobků - lze veškeré tyto služby považovat za vedlejší náklady k dovozu nebo je máme vykázat jako služby dle § 108 zákona o DPH. 

Tuzemská společnost, plátce DPH, chtěla nakoupit automobil z Velké Británie a následně jej prodat švédské společnosti, taky plátci. Platby proběhly, tuzemská společnost zaplatila anglickému dodavateli, a švédský zákazník zaplatil české společnosti. Vozidlo ale nebylo dovezeno do ČR, bylo rovnou procleno z VB do Švédska. Na celních dokumentech je uvedená anglická společnost (od které vozidlo nakoupila tuzemská firma) a švédská společnost. Prosím o pomoc o jaký režim DPH se za těchto okolností jedná pro tuzemskou společnost u nákupu zboží z Anglie a prodeje zboží do Švédska, případně jak napravit vzniklou komplikovanou situaci.