Dvojí zdanění

Společnost s r. o., která provozuje akreditované vzdělávání za úplatu, má zavedený systém odměn pro stávající nebo bývalé klienty. Pokud takový klient přivede nového zákazníka, vyplatí mu společnost peněžitou odměnu. Příjemci jsou vždy běžné fyzické osoby, které nepodnikají, takže se nejedná o B2B vztah ani o pracovněprávní vztah. V souvislosti s tímto postupem si potřebujeme ujasnit následující: Musíme z těchto odměn, které jsou v podstatě provizí za doporučení, strhávat srážkovou daň, nebo příjemce zdaní peněžitou odměnu sám ve svém daňovém přiznání?Velmi často jsou příjemci těchto odměn cizinci s trvalým pobytem mimo území České republiky. Musíme u nich zjišťovat, kde jsou daňoví rezidenti? Musíme si od nich vyžadovat potvrzení o daňovém domicilu a řešit mezinárodní smlouvy o zdanění? Rádi bychom měli jistotu, že náš postup je zcela v souladu s platnými daňovými předpisy.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 17/2025 ze dne 5. listopadu 2025, který obsahuje sdělení k uplatňování Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Japonskem o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu.

Jsem český občan a daňový rezident České republiky. V České republice mám příjmy podle § 6 zákona o daních z příjmů. Dále vlastním podíl v americké společnosti typu LLC, která je ve Spojených státech daňově považována za tzv. „pass-through“ (transparentní) entitu. Tato společnost v USA sama o sobě neodvádí žádné daně. Ve společnosti mám postavení general partner. Každoročně obdržím z USA formulář Schedule K-1 (Form 1065), ve kterém je můj podíl na výsledku hospodaření uveden jako „Ordinary business income (loss)“. Z tohoto důvodu bych potřebovala poradit: Ve svém daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob mám tento příjem zahrnout podle § 7 nebo § 8 zákona o daních z příjmů? Předpokládám, že správnou variantou bude § 7 zákona o daních z příjmů, avšak ráda bych si to potvrdila. Pokud by byl tento příjem zařazen pod § 7 zákona o daních z příjmů, jaký je správný postup v souvislosti se sociálním a zdravotním pojištěním? Bude se konečná výše odvodů odvíjet od celkového příjmu podle § 7 zákona o daních z příjmů, tedy včetně tohoto příjmu z LLC? Dále předpokládám, že tento příjem nesplňuje podmínky pro použití samostatného základu daně, a proto se posuzuje jako standardní příjem podle § 7 zákona o daních z příjmů, avšak bez možnosti uplatnění skutečných ani paušálních výdajů u tohoto konkrétního příjmu. Pokud by však byl ve formuláři K-1 uveden příjem například jako „Ordinary dividends“ nebo „Interest income“, rozumím správně, že by se již jednalo o příjmy podle § 8 zákona o daních z příjmů?

Společnost zaměstnává osobu s trvalým pobytem na Slovensku na Dohodu o provedení práce. Tato osoba uvedla do vstupního dotazníku: statní občanství: slovenské, stálý byt: ČR, stát, ve kterém má středisko životních zájmů: Slovensko, stát, ve kterém se obvykle zdržuje: ČR, na území ČR pobývá více než 183 dní v roce: ANO, navíc má DPP i na Slovensku. Je tato osoba rezidentem ČR podle informací s dotazníku, nebo si to musí určit sama?

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 14/2025 ze dne 25. září 2025, který obsahuje sdělení ke smlouvě s Černou Horou o zamezení dvojímu zdanění.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 11/2025 ze dne 25. srpna 2025, který obsahuje sdělení ke smlouvě s Německem o zamezení dvojího zdanění.

Tento článek přináší zásadní informace pro všechny, kdo se zabývají správou a ochranou majetku v rámci svěřenských fondů. Podrobně analyzuje: postavení obmyšleného v rámci svěřenského fondu, včetně jeho práv a povinností vyplývajících z občanského zákoníku, stěžejní daňové principy plnění z fondu podle zákona o daních z příjmů i mezinárodních smluv. Součástí je i praktický návod k určení daňového režimu plnění ve prospěch obmyšleného, včetně souhrnné tabulky, která přináší přehled daňových dopadů různých typů plnění ve vztahu k beneficientům. V závěru nabízíme ke stažení vzor formuláře potvrzení o výši plnění ve prospěch obmyšleného. Text příspěvku byl zpracován podle stavu platného a účinného k 7. 7. 2025, kdy byl článek finalizován.

Německý daňový rezident (FO a český daňový rezident) FO mají každý podíl 50% v české s. r. o. a oba jsou jednateli. Nyní společnost rozhodla vyplatit podíl na zisku. Jakými sazbami bude toto daněno? V případě občana ČR je to jasné, PO použije dle § 36 sazbu 15 %, kterou srazí a odvede. Ale v případě občana Německa bude použita jaká sazba v návaznosti na smlouvu o zamezení dvojího zdanění?

Jsem výkonný sportovec a v roce 2024 jsem měl za 1. pololetí příjmy podle § 7 ZDP od sportovního klubu v ČR, vedu daňovou evidenci. V druhé polovině roku jsem přestoupil na Slovensko jako výkonný sportovec, kde měsíčně odvádím z příjmu daň příslušnému finančnímu úřadu na Slovensku. V daňovém přiznání budu postupovat takto: do přílohy k daňovému přiznání č. 1 uvedu příjmy jak z ČR, tak i z SK (přepočteno na Kč). Příjmy převyšují částku 2 mil. Kč, a tak odečtu paušál 1,2 mil ze všech příjmů. Od výsledné daně odečtu zaplacenou daň v SK s použitím metody prostého započtu a rozdíl zdaním v ČR. Je můj postup správný?

Čl. 13 odst. 1 Smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a Ukrajinou (SZDZ) stanoví: „Zisky, které pobírá rezident jednoho smluvního státu ze zcizení nemovitého majetku uvedeného v článku 6 této smlouvy, který je umístěn ve druhém smluvním státě, mohou být zdaněny v tomto druhém státě.“ Český daňový rezident prodal nemovitost umístěnou na Ukrajině. Bude tento příjem uváděn v českém daňovém přiznání? Pokud ano, kde má být tento příjem v daňovém přiznání uveden a má být vyloučen ze zdanění v České republice (pokud ano, jakým způsobem)?

Sportovec má příjmy ze soutěží v několika státech, má doklady o příjmech a sražené dani. V příloze 3 přiznání DPFO – metoda zápočtu daně v zahraničí, jsou na ř. 322 uvedeny výdaje. Pravděpodobně by se mělo jednat o výdaje, které přímo souvisejí s konkrétní výhrou. V daňových výdajích je spousta výdajů, které ale souvisejí se všemi výhrami - trenéři atd. Navíc si myslím, že to, že sportovec vyhraje nějakou soutěž má přímou souvislost s pozváním na jinou soutěž, a tím pádem výdaje vynaložené na příjmy z jedné soutěže jsou zároveň výdaji vynaloženými na jiné soutěže, protože s nimi nepřímo souvisejí. Je možné zahrnout veškeré výdaje do ř. 102 v přiznání s tím, že nebudu uvedeny na ř. 322 v jednotlivých přílohách č. 3? Pokud bych uvedla výdaje do ř. 322, přijde mi nefér, že daň je sražená v zahraničí z příjmů, ne ze zisku a poplatník přichází nejen o možnost uplatnit si výdaje skutečně vynaložené, ale i o možnost uplatnit a odečíst si zaplacenou daň v zahraničí.

Rezident ČR má příjmy z podnikání v ČR ve výši 1 mil. Kč, uplatňuje 60% výdajový paušál, základ daně je tedy 400 000 Kč. Kromě toho má i příjmy z krátkodobého ubytování z Itálie (airbnb) ve výši 100 000 Kč, daň zaplacená v Itálii 21 000 Kč. Podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění dojde k vynětí těchto příjmů ze základu daně v ČR? Jakou částku uvedu na řádku 312? Nebo lze použít metodu prostého zápočtu? 

Český daňový rezident měl v roce 2024 příjem z prodeje nemovité věci nacházející se v Rusku. Od 8. srpna 2023 je pozastavena platnost smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a Ruskou federací, proto je nutné tento příjem zdaňovat podle ZDP. Prosím o posouzení správnosti následujícího postupu: příjem z prodeje zdaníme v České republice dle § 2 odst. 2 ZDP a daň zaplacenou v Rusku uplatníme jako daňově uznatelný náklad podle § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP.

Ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Polskem se v článku 12 Licenční poplatky , píše v bodu: 1) Licenční poplatky mající zdroj v jednom smluvním státě a vyplacené do druhého smluvního státu, mohou být zdaněny v tomto druhém státě. 2) Tyto licenční poplatky však mohou být rovněž zdaněny ve smluvním státě, ve kterém mají zdroj, ale sazba může být maximálně 10%. Chápu, že onen zdroj (v bodu 1) určuji podle českého zákona o daních z příjmů § 22 odst. 1 písm. g) bod 1 ZDP. Je to tak správně? Podle čeho určím, že mám postupovat podle bodu 1 nebo podle bodu 2?

Český poplatník (plátce DPH) obdržel od polské firmy fakturu, na které je účtováno předplatné za přístup k programu (abonament za dostep do programu). Takto je fakturováno měsíčně. Musí český poplatník při platbě za tuto fakturu srážet daň zvláštní sazbou, nebo je zdanění v Polsku?

Klient žije a pracuje v USA, do Česka přijede cca 8 × v roce na jeden týden, ve kterém provádí ozdravné kurzy, na toto má živnostenské oprávnění. Jak bude danit příjmy? Bude v Česku podávat daňové přiznání a platit daň? A jak je to se zdravotním pojištěním (není tady zdravotně pojištěn) nebo danit společně s příjmy v USA?

Fyzická osoba, občan ČR, pracoval v Rakousku. V roce 2024 od 1. 1. do 1. 3. 2024 mu byly vypláceny nemocenské dávky z Rakouska. Od března 2024 je zaměstnaný v ČR. Musí v souvislosti s vyplacenými nemocenskými dávkami podat daňové přiznání v ČR? Pokud ano, bude zdaňovat jako příjem dle §6 a zároveň jako vynětí příjmů s vyplněním přílohy č. 3 daňového přiznání? K dispozici má potvrzení o zdanitelných příjmech od českého zaměstnavatele a pak potvrzení o výplatě nemocenských dávek z Rakouska (Österrechische Gesundheitskasse) s rozpisem hrubá dávka, daně ze mzdy odvedené v Rakousku, čistá dávka.