Energie elektrická

Fyzická osoba s příjmy dle § 6 ZDP (ze závislé činnosti) + příjmy z prodeje vyrobené EE do 20 000 Kč za rok, má licenci od roku 2012. Předpokládám, že pokud má licenci, zdaňuje příjmy z prodeje EE v § 7 ZDP. Pokud by neměla licenci a příjmy pro prodeje EE by nepřesáhly 50 000 Kč, nemusela by FO podávat přiznání k DPFO. Je možnost zrušit licenci a jít touto cestou?

Z celního úřadu nám byl zaslán platební výměr na pokutu z nedodaného objemu elektřiny vyrobené z obnovitelného zdroje v elektřině spotřebované pro dobíjení vozidel v provozované dobíjecí stanici. Jedná se o daňově uznatelný náklad?

Společnost, plátce DPH („poskytovatel“), bude realizovat projekt výstavby a provozování zdroje elektrické energie, který bude zařazen do elektrizační soustavy ČR a bude poskytovat službu výkonové rovnováhy, tzv. SVR. Smluvním odběratelem bude licencovaný provozovatel agregačního bloku („agregátor flexibility“) certifikovaný u provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Považuje se v tomto případě u poskytovatele poskytnutí služby výkonové rovnováhy za běžné zdanitelné plnění podléhající základní sazbě DPH nebo se s ohledem na skutečnost, že tato služba = dodání elektrické energie bude aplikován režim přenesení daňové povinnosti v souladu s „Informací GFŘ k aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti u dodání elektřiny, plynu a dodání certifikátů elektřiny“? Plátcem daně z elektřiny bude pouze agregátor flexibility nebo i poskytovatel?

Firma bude pořizovat elektroauto na úvěr. Auto bude sloužit k firemním účelům z 80 % a 20 % k soukromým účelům. Do majetku pro účely odpisování bude vstupovat pořizovací cena +20% neuplatněného DPH. Jak postupovat v případě, že na konci roku zjistíme, že zaměstnanec používal auto pro soukromé účely z více než 20 %? Je zde tolerance +-10 %? Jak postupovat, když bude mít skutečný poměr 40 % - musím zohlednit i DPH, které jsem si tedy při pořízení uplatnila ve výši 20 % a vrátit např. 20 % ještě dodatečně (myšleno 40 % skutečně - 20 % původně)? Bude postup krácení shodný jak v případě pořízení automobilu na leasing, tak na úvěr? Krátíme také náklady na opravy, pneumatiky. Nabíjení bude probíhat ve firmě i doma u zaměstnance. Jakým způsobem vypočítat náhradu za elektřinu? Množství el. energie spotřebované ve firmě zjistíme dle odečtu elektroměru. Množství ujetých km dle knihy jízd. Lze spotřebu u zaměstnance dopočítat pomocí spotřeby uvedené v technickém průkazu a celkovým množstvím ujetým km dle knihy jízd? Příklad: Zaměstnanec vykázal 300 km ujetých pracovně, spotřeba je dle technického průkazu 127 Wh na 1 km, tedy 0,127 kWh na 1 km (tj. 12,7 kWh/100 km), což je při 300 ujetých km celkem 38,1 kWh. Zaměstnanec u zaměstnavatele dobil přes „chytrý“ wallbox 30,48 kWh. Zbytek energie musel dobít jinde, v tomto případě v domácnosti. Vzhledem k tomu, že není dostupný systém, který by měřil spotřebu energie, vychází se z průměrné spotřeby uvedené v technickém průkaze. Pokud od celkových 38,1 kWh odečteme 30,48 kWh nabitých v práci, pak na domácnost vychází nabití 7,62 kWh. K domácímu dobíjení například využijeme referenční cenu pro rok 2021 ve výši 5,0 Kč za 1 kWh, takže zaměstnanec má právo od zaměstnavatele nárokovat proplacení 38,1 Kč. My bychom použili referenční cenu pro r. 2024. Můžeme následně ve faktuře za ujeté soukromé km zohlednit částku za nabití auta doma, a dát tedy k úhradě pouze rozdíl? Jaké jsou případně další daňová a účetní úskalí v oblasti referenčních elektrovozidel?

S.r.o. vlastní elektromobil. Majitel s.r.o. používá elektromobil ke služebním účelům a dobíjí doma, kde má zřízený podružný elektroměr a zásuvku používá pouze k tomuto účelu. Může mu firma proplácet náhradu za nabíjení elektromobilu propočtem spotřeby elektrické energie dle podružného elektroměru násobeno danou náhradou za kWh el. energie v současné chvíli 7,70 Kč za kWh?

Průvodce Koordinačními výbory – příspěvek č. 607/03.05.23 Ing. Tomáš Havel a Ing. Marcela Kripnerová, daňoví poradci č. 4109 a 5776 Účelem je vyjasnit čtyři praktické otázky související s odvodem z elektřiny ze slunečního záření dle zákona č. 165/2012 Sb. , o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů (dále jen „ZPZE“). Autor se zaměřuje na posouzení odvodu pouze v případě hrazení formou zeleného bonusu, a tedy nikoli výkupní ceny.

Pronajímatel je z hlediska odběru energie velkoodběratelem kvůli své činnosti . Pronajímá v objektu menší skladovací prostory. Měsíčně přefakturuje spotřebu energie podle podružného elektroměru . Teď přidává měsíčně k fakturaci položku rezervovaná kapacita 2KWh za 392 Kč. Spotřeba energie je měsíčně cca 15kWh za 74,25 Kč. Může tuto položku požadovat po nájemníkovi? Jak se zjistí oprávněnost výše rezervované kapacity? 

Článek 16 a článek 74 směrnice Rady 2006/112/ES musí být vykládány v tom smyslu, že při bezúplatném přenechání tepla vyrobeného z bioplynu kogenerační jednotkou, základ daně odpovídá nákladové ceně tohoto tepla, pokud je použití zboží pro účely jiné než podnikání.

Články 2 , 250 a 273 směrnice 2006/112/ES musí být vykládány v tom smyslu, že členský stát může uložit DPH na částky dodatečně stanovené daňovými orgány z titulu spotřební daně z plynového oleje jako sankce za nedodržení režimu celního dohledu.

Účel příspěvku Účelem příspěvku je vyjasnění některých praktických otázek souvisejících s odvodem z elektřiny ze slunečního záření podle zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně...

Část rodinného domu slouží jako kancelář a dílna na podnikání. Ovšem je zde jen jeden elektroměr se sazbou pro domácnost. Mohu nějakým způsobem dávat náklady na elektřinu do vydání a uplatňovat si DPH? Jedná se o fyzickou osobu podnikající, která vede úč. evidenci a je registrovaná k DPH. 

V médiích proběhla zpráva o tom, že by i na malé provozovatele fotovoltaických elektráren měla dopadnout povinnost podání čestného prohlášení o skutečnosti, že poplatníkovi nevznikla povinnost odvodu z nadměrných příjmů dle energetického zákona.

Kód1) Předmět daně Sazba daně 2716 Elektřina 28,30 Kč/1 MWh 1) Jde o kód nomenklatury – viz poznámka k předchozí tabulce. Základem daně je množství elektřiny v MWh. Výše...

Společnost pořídila větší množství elektromobilů (vice jak deset), přičemž při jejich dobíjení mohou nastat následující situace: 1) Dobíjení elektroaut na veřejných čerpacích/dobíjecích stanicích – není problém, známá cena i množství dobité elektrické energie. 2) Dobíjení elektroaut na dobíjecích stanicích ve vlastnictví společnosti – problémem je, že fakturovaná cena za elektrickou energii je známá se zpožděním a při různých typech tarifů přes den není možné přesně určit cenu této elektrické energie. Nicméně odvody DPH (jestliže je vozidlo použito pro soukromé účely) je nutné kalkulovat měsíčně, stejně tak jako nepeněžní příjem zaměstnance. Jak postupovat – je možné využít ceny stanovené vyhláškou MPSV – tzn. plošně pro všechny zaměstnance – těchto aut přibývá. Jaká jsou rizika tohoto postupu? 3) Dobíjení elektroaut na u zaměstnance doma – problémem je, že fakturovaná cena za elektrickou energii je známá se zpožděním, zaměstnanec ani mzdové oddělení se nemusí správně zorientovat v předložených dokladech. Je možné použít ceny stanovené vyhláškou MPSV? Jaká jsou rizika? 4) Dobíjení / tankování auta v zahraničí - cena pohonných hmot totiž vychází z průměrné částky. Takže i když zaměstnanec jel na zahraniční pracovní cestu, tak vyšší cena pohonných hmot/el. energie ovlivní průměrnou cenu. Navíc u čerpání v zahraničí není možné odečíst DPH na vstupu. Může společnost uplatnit z částky takto spotřebovaných pohonných hmot / elektřiny českou DPH na výstupu? Jak postupovat, jede-li zaměstnanec na dovolenou služebním autem a čerpá v zahraničí? Nechceme dělat výjimky a systém zaměstnaci automaticky vypočte průměrnou cenu pohonných hmot a na základě průměrné spotřeby částku k úhradě. Jaká jsou rizika tohoto postupu? Dále bych zdůraznil, že zaměstnanci mají osobní automobily k dispozici i pro osobní užívání. Zaměstnancům se přidaňuje 1% resp. 0,5% vstupní ceny osobního automobilu / elektromobilu. Přefakturovávají se jim pohonné hmoty a problémy jsou zejména s přefakturací el. energie, která musí být fakturována zaměstnancům měsíčně (společnost je měsíční plátce DPH) a dále s čerpáním / dobíjením v zahraničí.  

Jak postupovat při fakturaci dodávky elektřiny nebo plynu? Vždy se bude jednat o transakci mezi podnikateli, plátci DPH. 1) Nakupujeme plyn od dodavatele, obchodníka s plynem. My nejsme obchodníkem s plynem. Jako pronajímatel spotřebu plynu přefakturováváme na nájemce, plátce DPH. Máme fakturovat v přenesené daňové povinnosti, nebo na výstupu uplatnit sazbu DPH a daň? 2) Nakupujeme plyn přímo od dodavatele, obchodníka s plynem. Dodavatel vystavuje fakturu s příslušnou sazbou DPH. Nákup plynu slouží pro kogenerační jednotku (kotelnu) na výrobu tepla a následně dodáváme teplo dalším nájemcům, plátcům DPH. Můžeme uplatnit přenesenou daňovou povinnost? Lišil by se postup v tomto bodě v případě, že plyn od obchodníka s plynem koupí „pronajímatel areálu“, ten nám plyn přefakturuje jako nájemci, my plyn spotřebujeme pro kotelnu na výrobu tepla a následně firmám fakturujeme spotřebu tepla? Máme licenci na výrobu elektřiny – (ne)jsme obchodníkem pro účely režimu přenesené daňové povinnosti na základě této skutečnosti?

Společnot s r. o. provozovala FVE, na kterou v minulých letech čerpala podporu elektřiny formou zeleného bonusu od společnosti OTE a. s. V červnu 2022 jí bylo Energetickým regulačním úřadem sděleno, že licence zanikla a to zpětně k datu 1. 1. 2020, z důvodu, že bylo zjištěno, že k tomuto datu došlo k přeměně právnické osoby a do 1 měsíce od právních účinků přeměny neoznámila společnost pokračování v licencované činnosti. Po půlroční právním vyjasňování bylo dne 3. 1. 2023 potvrzeno ukončení licence k datu 1. 1. 2020 a společnost byla tímto datem vyzvána k vystavení „storno dokladů o výplatě podpory“ a okamžitému vrácení podpory za období od 2. 1. 2020 do 30. 6. 2022. Veškerá podpora byla tedy v lednu 2023 za období 2020-2023 vrácena. Jak zaúčtovat v lednu 2023 vystavené „storno doklady“ (opravné doklady) na podporu – zelený bonus za účetní období 2020–2023? Podpora byla v letech 2020–2023 zúčtována do výnosů společnosti a byla řádně zdaněna. Může společnost podat dodatečná daňová přiznání na jednotlivá dotčená období a snížit hospodářský výsledek, a tím i svoji daňovou povinnost, o vrácenou podporu za jednotlivá období?

OSVČ má pronajatou provozovnu. Dle nájemní smlouvy si nájemce přihlásil dodávku elektrické energie na sebe. K přihlášení došlo ještě před zahájením podnikání (nájemce neměl IČ). Smlouva na elektřinu je tedy vedena na fyzickou osobu. Na platebním kalendáři za elektřinu je uvedena adresa provozovny, může si platby záloh a konečné vyúčtování uplatnit do nákladů?