Invalidita

S.r.o. má pouze dva zaměstnance. Zaměstnanec A je invalidní 2. stupně a má úvazek 40 hodin týdně. Zaměstnanec B není invalidní a má úvazek 30 hodin týdně. S.r.o. nemá s Úřadem práce Dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce (tzv. chráněná dílna). Můžeme u tohoto s.r.o. brát, že více jak 50% zaměstnanců je invalidních a počítat odvody zdravotního pojištění u invalidního zaměstnance až nad částku 15.440,- Kč? Nebo je vyměřovacím základem u invalidního zaměstnance skutečně dosažený příjem za měsíc?

Jak a čím máme doložit, že se jedná o zaměstnance s invalidním postižením? Máme rozhodnutí o přiznání důchodu, potřebujeme i posudek o invaliditě? 

Společnost s. r. o. zaměstnala zaměstnance, který má exekuce. Tento zaměstnanec je částečně invalidní a je mu vyplácen důchod z částečné invalidity. Budou se příjmy ze zaměstnávání sčítat s vyplaceným částečným invalidním důchodem? Jakým způsobem se bude postupovat? Kdo bude dělat exekuční srážku?

Máme zaměstnance s invaliditou II. stupně, který pracuje na zkrácený úvazek v rámci standardního pracovního poměru (pracovní smlouva). Jelikož pracuje na 1/2 úvazek, jeho měsíční mzda je na hranici minimální mzdy. Tento zaměstnanec již vyčerpal celou řádnou dovolenou a požádal zaměstnavatele o neplacené volno, kdy mu zaměstnavatel vyhověl. V měsíci, kdy čerpá neplacené volno tento zaměstnanec však nedosáhne minimální mzdy. Bude se na tohoto zaměstnance vztahovat minimální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění (18 900 Kč) nebo lze i v případě neplaceného volna odvést zdravotní pojištění pouze z jeho skutečného výdělku za tento měsíc? Pokud má při zkráceném úvazku příjem nedosahující minimální mzdy, vím, že plátcem je i stát, tedy není nutné u něj odvést z jeho mzdy ZP z minimálního vyměřovacího základu, ale jde mi o to, že příjem nedosáhne z důvodu, že čerpá neplacené volno a jde mi pohled ze strany zaměstnance.

Klient uplatnil daňové zvýhodnění na vyživované dítě ZTP/P mimo jiné za období 2021, 2022, 2023. V lednu 2024 bylo rozhodnuto o přiznání invalidního důchodu 3. stupně na tohoto syn, a a to zpětně od 18. narozenin, tzn. od 4/2021, včetně vyplacení. Tímto není možné uplatňovat dále daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Může klient ponechat uplatněná daňová zvýhodnění u syna za minulé roky 2021–2023, nebo musí podat dodatečná přiznání k DPFO? Je rozhodující datum přiznání invalidního důchodu 3. stupně (1/2024). nebo datum, od kterého je zpětně důchod přiznán (4/2021)?

Společnost s r. o. je zaměstnavatelem uznaným za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78 zákona o zaměstnanosti. Má v pracovním poměru invalidní zaměstnance na zkrácený úvazek. Dne 1. 12. 2023 nastoupila do této firmy zaměstnankyně, která je také invalidní a je jí 19 let. Můžeme jako zaměstnavatel na tuto zaměstnankyni uplatnit slevu na pojistném (5 %)? Víme, že u invalidních zaměstnanců dle § 7a odst. 3 písm. d), který se odkazuje na odst. 1 písm. f) zákona o pojistném na sociálním zabezpečení, to nejde. Jestliže ale budeme postupovat podle § 7a odst. 1 písm. g) – zaměstnanec, který je mladší 21 let – můžeme slevu na základě tohoto písmene uplatnit?

Jednatel firmy pobírá invalidní důchod třetího stupně. Chtěl by se zaměstnat na zkrácený úvazek (3 hod. denně, jako administrativní pracovník – třídění a archivace dokladů). V září roku 2025 odchází do řádného starobního důchodu. Za jakých podmínek je možné ho zaměstnat, jaké budou odvody na zdravotní a sociální pojištění? Ovlivní mu toto zaměstnání výši starobního důchodu? 

Pokud zaměstnáme na zkrácený úvazek invalidního důchodce (stupen 1, 2), doplácíme za něj zdravotní pojištění? Za invaliditu 3. stupně myslím že ne. 

Naší zaměstnankyni zanikla ke dni 15. 6. 2023 invalidita 3. stupně (TZP). Podle § 67 odst. 6 zákona č. 435/2004 Sb. je na ni ještě 12 měsíců poté pohlíženo jako na osobu invalidní v 1. nebo 2. stupni. Platí toto ustanovení a tato lhůta i pro účely slevy na dani podle § 35 odst. 1 ZDP? Můžeme tedy od 1. 1. 2023 do 14. 6. 2023 uplatnit alikvotní slevu podle písm. b) a od 15. 6. 2023 do konce roku slevu podle písm. a)?

Pojištěnec narozený 1. 4. 1990 byl uznán plně invalidním od 1. 6. 2017, tehdy mu bylo 27 let. Potřebnou dobu důchodového pojištění 4 let před vznikem invalidity nezískal a invalidní důchod mu tudíž nebyl přiznán. Pojištěnec později začal platit dobrovolné důchodové pojištění a v období 2. 8. 2013 - 1. 8. 2023 získal akorát 4 roky pojištění. Invalidní stále zůstává. Vznikne mu nárok na invalidní důchod od 2. 8. 2023, nebo bude vyžadováno již 5 let, protože ke dni 2. 8. 2023 mu bude již 33 let, a tudíž nárok na invalidní důchod nevznikne?

V roce 2022 jsme měli v pracovním poměru na dohodu o provedení práce invalidního zaměstnance (invalidní důchod 1. stupně). Odpracoval 300 hodin v roce 2022. Lze na tohoto zaměstnance uplatnit slevu na dani dle § 35 ZDP? Jestliže to lze, kolik by byla tato částka? 300 hodin/2016 = 0,148, zaokrouhlujeme na 0,15. Koeficient 0,15 × 18 000 Kč = 2 700 Kč. Takže sleva na dani by byla 2 700 Kč?

Zaměstnankyně, která má invaliditu III. stupně, byla v tomto roce 5 měsíců v pracovní neschopnosti, tzn. že vyčerpala podpůrčí dobu na tento rok. Nyní má opět neschopenku. Má nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele v prvních 14. dnech nemoci? 

Podávám daňové přiznání pro fyzické osoby. U zaměstnavatele jsem po celý rok 2022 uplatňovala slevu na invaliditu prvního stupně. Tím pádem již slevu nebudu uplatňovat v daňovém přiznání? Je to prosím takto správně? Jiné příjmy kromě zaměstnání nemám, ani nepodnikám. Pouze budu uplatňovat slevy na děti, které jsem u zaměstnavatele neuplatňovala.

Invalidní důchod přiznán od 27. 10. 2021, potvrzení ČSSZ o pobírání důchodu je vystaveno 14. 3. 2022. Od kdy mohu uplatnit slevu na invaliditu? 

Pojištěnec je uznán invalidním, splnil potřebnou dobu důchodového pojištění a nárok na invalidní důchod by mu vznikl. O přiznání invalidního důchodu ale nepožádal. Může si pojištěnec vybrat datum, od kterého chce mít invalidní důchod přiznán a spočítán, např. 1. 1. 2024? Volba data přiznání invalidního důchodu by byla zajímavá zvláště na přelomech let, kdy je někdy výhodnější mít důchod valorizován a někdy přiznán v novém roce.

Jak správně vyplnit kód v ELDP u zaměstnanců v těchto případech: a) zaměstnankyně pracuje celý rok, má zkrácený úvazek a přiznaný 3. stupeň invalidity, b) zaměstnanec má „plný“ pracovní úvazek, je důchodce, zároveň je společníkem a jednatelem dané s. r. o., ale za jednatelství nedostává žádný příjem?

OSVČ dlouhodobě onemocněla. Předpokládám, že nemusí dojít k přerušení živnosti (podnikatel nechce přerušit). Jak se tato situace bude řešit v následujících případech? 1) OSVČ je dobrovolně nemocensky pojištěn. Musí dál hradit měsíční zálohy na sociální a zdravotní pojištění? Při vyúčtování v Přehledu může za celý kalendářní měsíc nemoci odečíst minimální vyměřovací základ? Jakým způsobem žádá OSSZ o výplatu nemocenských dávek? Jakým formulářem musí nemoc oznámit a doložit zdravotní pojišťovně? 2) Jak postupuje OSVČ, který není dobrovolně nemocensky pojištěn? 3) OSVČ je dobrovolně nemocensky pojištěn a vykonává vedlejší činnost (invalida 2. stupně). Nahlíží se v době nemoci na tuto osobu jako při hlavní činnosti?

Invalidní důchodce III. stupeň, ZTP/P obdržel dary na el. invalidní vozíček od neblízkých osob. Vozíček nelze hradit z veřejného pojištění. Některé dary jsou nižší než 20 000 Kč, ale jeden tuto částku převyšuje. Vozíček byl pořízen 12/2022 a dary přijal rovněž v 12/2022. Celkem obdržel 40 000 Kč.  1. Jakou výši darů uvede v daňovém přiznání - celých 40 000 Kč? Nebo jen ten dar nad 20 000 Kč?   2. Příjem daru se uvádí do § 10 ZDP a proti němu se dávají do výdajů výdaje na vozíček? Nebo se dává do § 10 ZDP jen příjem daru?   3. Invalidní důchodce má ještě příjem z nájmu § 9 ZDP do 15 000 Kč (invalidní důchod 3. st. a ZTP/P), a tak přiznání nikdy nepodával. Jiné příjmy neměl.   

Naše zaměstnankyně má invalidní důchod 3. stupně, každý měsíc uplatňujeme slevu. Nyní žádala o starobní důchod, který by jí měl být přiznán od 8.12.2022. Rozhodnutí však zatím nemáme. Ráda bych se zeptala, zda za prosinec 2022 může ještě uplatnit slevu na invaliditu nebo už nikoliv. 

Poplatník byl nahlášen v režimu paušální daně od 1. 1. 2021. Od 1. 11. 2021 byl zaměstnán – porušil tedy podmínku paušálního režimu a oznámil to ve lhůtě na FÚ. Po skončení roku 2021 podal přiznání a přehledy zdravotní a sociální. Na zdravotní pojišťovně mu nechtějí vrátit přeplatek, který z přehledu vyšel (poplatník neměl povinnost platit ZP vzhledem k tomu, že je od r. 2019 invalidní, 2. stupeň), protože prý byl v režimu paušální daně do konce roku (to že porušil podmínku a z paušálního režimu vystoupil je prý nezajímá – byl celý rok na zdravotní pojišťovně (VZP) nahlášený v režimu paušální daně), údajně zdravotní pojišťovna mu tedy nemusí nic vracet. Přeplatek na sociálním pojištění byl bez problému vrácený. Zdravotní pojištění mu ale vrátit nechtějí, je to správně? Poplatník je v situaci, kdy musí FÚ správným kódem ukončit režim paušální daně pro zdravotní pojišťovnu a nemůže to nijak ovlivnit. Jakým kódem ho FÚ měl ukončit na zdravotní pojišťovně, aby mu přeplatek případně vrátili? Nebo co můžeme udělat pro to, aby byl přeplatek vrácený – má-li na něj poplatník nárok? Na pobočce VZP mi tvrdí, že s tím nemůžou nic udělat.