Kapesné

Zaměstnanec je vyslán na pracovní cestu do USA, při cestě je jeden přestup v Evropě (cca dvě hodiny) a ještě jeden přestup v USA (také cca dvě hodiny). Pracovník vyráží dne 17. 10. 2018 (středa) svým automobilem v 2:00 (ráno) na letiště do Prahy, kdy let podle letového řádu odlétá přesně v 6:00. Přílet do cílové země je v 17:28 tamního amerického času (v ČR je čas 00:28 dne 18. 10. 2018). Návrat pracovníka je dne 21. 10. 2018 (neděle), odlet z USA podle letového řádu je v 17:55 amerického času (opět je jeden přestup v USA cca 2 hodiny a jeden v Evropě cca 2 hodiny), přílet do Prahy je v 17:30 českého času, předpokládáme, že cca 20:00 bude pracovník zpět. Můžeme zaměstnanci poskytnout zároveň i kapesné? Pokud bude poskytnuto kapesné a zároveň bude zaměstnanci kráceno stravné za každé bezplatně poskytnutí jídlo např. o 5 %, počítá se částka kapesného z částky před krácením nebo až po krácení o bezplatně poskytnuté jídlo?

Je možné, aby společnost vyplácela zaměstnancům při zahraniční pracovní cestě kapesné, každý měsíc v jiné procentuální výši a každému zaměstnanci jinak. Myslím si, že by to mělo být upraveno ve vnitropodnikové směrnici a stejně pro stejnou pracovní pozici. Jaký je doporučený postup?

Zaměstnanec je obchodní zástupce českého výrobního podniku a v pracovní smlouvě má sjednaná 2 místa výkonu práce podle § 34 odst. 2 zákoníku práce. První je sídlo společnosti V ČR (zároveň provozovna) a druhé trvalé bydliště zaměstnance na Slovensku. Toto jsou určená pravidelná pracoviště pro účely cestovních náhrad. Pracovní cesty zaměstnance, na které je vysílán společností, začínají jak v sídle společnosti, tak v místě trvalého bydliště. Má na pracovních cestách z obou míst, za předpokladu že překročí českou hranici (vyjede ze sídla v ČR) nebo slovenskou hranici (vyjede z místa bydliště na Slovensku) nárok na zahraniční stravné a kapesné?

Zaměstnanec je obchodní zástupce českého výrobního podniku a v pracovní smlouvě má sjednaná 2 místa výkonu práce podle § 34 odst. 2 zákoníku práce. První je sídlo společnosti V ČR (zároveň provozovna) a druhé trvalé bydliště zaměstnance na Slovensku. Toto jsou určená pravidelná pracoviště pro účely cestovních náhrad. Pracovní cesty zaměstnance, na které je vysílán společností, začínají jak v sídle společnosti, tak v místě trvalého bydliště. Má na pracovních cestách z obou míst, za předpokladu že překročí českou hranici (vyjede ze sídla v ČR) nebo slovenskou hranici (vyjede z místa bydliště na Slovensku) nárok na zahraniční stravné a kapesné?

Poskytujeme našim zaměstnancům kapesné do výše 40% stravného. Toto kapesné účtujeme do daňových nákladů firmy, u zaměstnance ve mzdě se nepřidaňuje a zaměstnanec jeho použití nijak nedokládá. Bude tento postup platit i v roce 2008, nebo je nějaká změna?

Zaměstnanec firmy jel na služební cestu do Číny a použil tyto měny: EUR, HKD a RMB. Letadlem letěl přes Anglii s odůvodněním, že je let finančně pro firmu nejvýhodnější. Na služební cestu mu firma vyplatila zálohu ve výši 100 EUR. Dále měl zaměstnanec vlastní prostředky GBP. Vyjel 10. 11. 2010 a vrátil se 20. 11. 2010. Má nárok na diety vč. kapesného. 1) V jaké kursu budu účtovat výměnu jednotlivých měn, když EUR vyměnil v ČR 8. 11. 2010 a HKD a RMB vyměnil až v Číně z EUR a GBP dne 12. 11. 2010 2) V jakém kursu budu účtovat cestovní náhrady, když se vrátil 20. 11. 2010?

Může OSVČ svému zaměstnanci, kterého vyslal na zahraniční pracovní cestu, vyplatit k zahraničnímu stravnému i kapesné? V zákoně o cestovních náhradách je kapesné uvedeno jen pro státní zaměstnance. Pokud možnost vyplácet kapesné zaměstnancům v soukromé sféře a podnikatelům byla zrušena, tak od kdy.

Naše škola pořádá v červnu sedmidenní výlet do Chorvatska pro 22 žáků a 2 pedagogické dozory. Jak mám pedagogickým pracovníkům počítat odpracovanou dobu (přesčasy, noční pohotovost, evidence přestávek). Pedagogičtí pracovníci mají od cestovní kanceláře pobyt, stravování-polopenzi a cestu zdarma. Na jaké cestovní náhrady a stravné mají nárok (v jaké měně)?

Firma, která se zabývá mezinárodní nákladní dopravou, má uzavřeny s řidiči, kteří nejsou jejími zaměstnanci, dohody o provedení práce. Tito řidiči jezdí v rámci množství hodin povolených pro tyto dohody, tuzemské i mezinárodní trasy. Je možné na základě zákona o cestovních náhradách a zákona o daních z příjmů vyplácet těmto řidičům tuzemské i zahraniční stravné, které pak následně je daňovým nákladem pro firmu?

DE OSVČ, provádí službu v EU/Rakousko. Kolik si může uplatnit stravného a případně kapesného za jakých podmínek?

Fyzická osoba, daňová evidence. Ráda bych se ujistila, zda si může nadále i v roce 2007 uplatňovat podnikatel daňově zahraniční stravné - základní sazba plus 40 % zvýšení. V zákoně o daních z příjmů § 24 odst. 2 písm. k) bodu 2. se mluví pouze o tuzemském stravném.

Fyzická osoba, zabývající se výstavářskou činností je velmi často služebně v zahraničí. Může si do nákladů dávat zahraniční stravné a kapesné ve výši jako zaměstnanci v podnikatelské sféře?

Podnikatel, fyzická osoba vedoucí daňovou evidenci, několikrát v měsíci jezdí do Polska nakupovat zboží. Cesta trvá vždy 20 až 24 hodin. Může si uplatnit v nákladech stravné a kapesné za tyto cesty?

Podnikám podle § 7 zákona o daních z příjmů a vedu daňovou evidenci. Jaké výdaje na stravné při zahraničních cestách do zemí Evropské unie mohu použít v daňových výdajích a podle jakého kurzu? Mohu též uplatnit i výdaje na kapesné (do výše 40 % stravného)? Kterými zákony a paragrafy se v tomto případě náhrady řídí?

Jsme právnická osoba, družstvo, plátci DPH, vedeme účetnictví. Naši pracovníci jezdí na zahraniční služební cesty. Chceme pro rok 2007 volit tento způsob vyplácení stravného a kapesného: Stravné - při zahraničních cestách poskytovat plné stravné bez krácení - a to i v případě, že bude pracovníkům poskytnuto bezplatně jídlo, které má charakter snídaně, oběda, večeře či jejich kombinací. Kapesné - 40 % zahr. stravného. Bude kapesné a nezkrácené stravné v těchto případech daňovým nákladem družstva a současně nezdanitelným příjmem zaměstnance?

Byl zrušen zákon o cestovních náhradách č. 119/1992 Sb., kde bylo v § 13 kapesné. Nyní je nahrazen § 156 - 189 v zákoníku práce, tam se objevuje kapesné jen u státní sféry, příspěvkových organizací apod. - Hlava III § 180. Znamená to, že v podnikatelské sféře se již kapesné (daňově uznatelné) nemůže poskytnout?

Má zaměstnanec nárok na kapesné ve výši 40 % denní sazby stravného při zahraniční pracovní cestě a může si ho dát zaměstnavatel do nákladů?

Podnikatel - fyzická osoba vedoucí daňovou evidenci, plátce DPH. Podnikatel vyúčtoval tuzemskému odběrateli službu s DPH, kterou však odběratel požadoval vyúčtovat v Eurech. Faktura byla vystavena na částku 1 324,60 + 251,67 = 1 567,27 EUR a do daňové evidence pro DPH a do pohledávek se po přepočtu kurzem na koruny dostala částka 37 724,50 + 7 167,65 = 44 892,15 Kč. Odběratel následně zaplatil fakturu v částce 1 567,27 EUR, což je úplná úhrada, ale v bance na korunový účet bylo připsáno kurzem ČSOB pouze 44 553,92 Kč. Vznikla tady kurzová ztráta 1 338,23 Kč. Můj dotaz zní: Která částka se musí dostat do DPH jako základ daně a daň a které částky se musí dostat do daňové evidence jako daňově účinný, případně nedaňový příjem a co se má provést s kurzovým rozdílem, který vznikl při úhradě. Protože byla úhrada v českých korunách menší, stále mi rozdíl v platbě zůstává v pohledávkách.

Lze zaměstnancům organizace přiznat kapesné dodatečně až po ukončení zahraniční pracovní cesty, nebo musí být dohodnuté před jejím uskutečněním?