Koupě závodu

Náš klient, fyzická osoba, má v úmyslu prodat svůj obchodní závod (malou tiskařskou firmu bez zaměstnanců) jiné fyzické osobě. Jak prodávající, tak kupující jsou plátci DPH. Obě FO jsou OSVČ a vedou daňovou evidenci. Kupní cena: 1000 bez DPH, Pohledávky vč DPH 21% 121, Zásoby 500 bez DPH, Závazky z titulu jistiny úvěru – 300, Závazky (nájem a zboží) – 200 bez DPH, Pokladna a banka: 100. Prosím o sdělení výpočtu základu daně pro FO, prodávajícího. Dále je součástí závazků také závazek vůči kupujícímu z titulu nájmu. Jak se bude závazek chovat v případě prodeje na straně prodávajícího a na straně kupujícího? Zanikne? A co z pohledu daní takový zánik znamená?

Kupující je účetní jednotkou (s. r. o.), která koupila obchodní závod fyzické osoby (OSVČ), která nevede účetnictví. Prodávají vedl daňovou evidenci a většinu majetku měl již v podstatě ve výdajích zaplacením a kupující nemá v podstatě až na minimum věcí možnost vycházet z evidence prodávajícího. Pro ocenění obchodního závodu, tj. v jakém ocenění může s. r. o. z pohledu nabyvatele zaúčtovat nakoupený majetek a převzaté závazky, nebyl vyhotoven znalecký posudek. Ocenění převzatých položek majetku z účetnictví převodce nelze uplatnit, je-li jím OSVČ s daňovou evidencí. Ocenění zrealizovali prodávající a kupující ve skutečných dohodnutých cenách, které tvoří přílohu smlouvy a v přílohách je sjednání převodní ceny specifikováno samostatně pro každou převáděnou složku majetku zvlášť. Dluhy nebyly předmětem koupě, jelikož žádné závazky nebyly a pohledávky byly převedeny na kupujícího za jmenovitou hodnotu. Celková kupní cena 7mil.Kč je pak součtem individuálního ocenění jednotlivých druhů majetku ve výši 6 mil. Kč a částkou 1 mil. Kč, na které se kupující a prodávající dohodli, že je cenou za tzv. postoupení trhu zákazníků (není znalecký posudek). Součástí nabytého majetku nejsou aktiva s dobou použitelnosti delší než 15 let. Jedná se o internetovou síť, tvořenou převážně nehmotných odepisovaným majetkem, dále drobným nehmotným a hmotným majetkem a materiálem, který by byl určen k přímé spotřebě. Lze prosím v tomto případě zvolit postup: ocenění ponechat v cenách smluvních a 1 mil. Kč odpisovat 180 měsíců analogicky jako oceňovací rozdíl nebo goodwill? nebo přecenit, tj. rozpočítat skutečně dohodnuté ceny jednotlivých položek a jednotlivě je o 1 mil. Kč vzniklého rozdílu navýšit? Kupující i prodávající jsou odborníci v oboru, a tak si ceny takto stanovili a dohodli mezi sebou podle obvyklých tržních cen k datu prodeje obchodního závodu (nejsou spojenou osobou), a za „postoupení trhu zákazníků“, lze-li takto jednoduše rozdíl 1 mil. Kč nazvat, si dohodli navíc 1 mil. Kč. Jak tento problém vyřešit?

Do kterého řádku DPPO patří daňový odpis oceňovacího rozdílu? Smí se daňové odpisy oceňovacího rozdílu přerušit?

Byla uzavřena smlouva o prodeji závodu jako celku, kde bylo provedeno ocenění závodu jako celku znaleckým posudkem. Na úrovni znaleckého posudku je stanovena kupní cena. Závod zahrnuje nemovitosti, movité věci, pohledávky, peníze, závazky, tedy zcela vše. Jedná se o prodej závodu, kdy fyzická osoba prodala celý svůj závod a ukončila činnost. Při zavedení u nabyvatele vedoucího účetnictví bychom vycházeli z účetního ocenění prodávajícího, tedy z jeho zůstatkových cen, které pro nás budou pořizovací (i daňové), nebo vycházíme ze zůstatkových cen daňových evidovaných u prodávajícího pro naši cenu pořizovací + nominální hodnoty pohledávek a peněžních prostředků s odpočtem závazků? Výsledná částka a její rozdíl ke kupní ceně pak bude oceňovací rozdíl. Při tomto postupu se vychází z účetní nebo daňové zůstatkové ceny evidované u prodávajícího, aby pak kupující měl vstupní cenu pro daňové odepisování? V daném případě bylo ocenění závodu jako celku dle znaleckého posudku při zohlednění všech souvislostí nižší, a tedy i kupní cena, která je vlastně určena znalcem je nižší, než činí hodnoty majetku v účetnictví prodávajícího. Pak by se mělo jednat o záporný oceňovací rozdíl, který se bude postupně účtovat do výnosů rovnoměrně 180 měsíců. Závěr: pro ocenění majetku a pohledávek vyjdeme z účetnictví prodávajícího, tedy u kupujícího navedeme položky aktiv (z účetního nebo daňového ocenění v účetnictví prodávajícího - jeho zůstatkové ceny, odečtou se pasiva a vykázaná částka, která je pak vlivem vyšších účetních hodnot u prodávajícího vyšší než kupní cena, resp. jejich rozdíl, bude záporný oceňovací rozdíl k daňovému i účetnímu odepisování rovnoměrně 180 měsíců.

S. r. o. koupila část obchodního závodu. Cena byla sjednána v EUR a bude postupně splácena. S koupí byl vypočten oceňovací rozdíl, který se bude 180 měsíců odpisovat. K 31. 12. 2022 je evidován neuhrazený závazek za koupi části závodu v EUR. Jak se bude účtovat kurzový rozdíl při přepočtu závazku kurzem k 31. 12. 2022?

Otec předává celý zemědělský závod synovi formou prodeje a ukončuje provozování činnosti zemědělského podnikatele. Syn bude pokračovat v provozování zemědělské činnosti po dobu více jak tři další zdaňovací období. Oba dva jsou plátci DPH a oba dva vedou daňovou evidenci. Zajímá mě, zda příjmy získané z prodeje bude otec zdaňovat a zda kupní cena za prodaný závod bude předmětem DPH. Dle časopisu Účetnictví v zemědělství ze září 2015, příjmy získané převodem majetku mezi osobami blízkými, pokud syn pokračuje v zem. činnosti nejsou předmětem daně z příjmu a nejsou ani předmětem DPH. Platí toto stále a nic se od té doby nezměnilo? Je v tomto případě výhodnější převod formou kupní smlouvy nebo formou darovací smlouvy? Podle mě je pro syna výhodnější smlouva kupní, protože si může uplatňovat odpisy ze vstupní ceny majetku.

V letošním roce jsme koupili obchodní závod. Na koupi obchodního závodu jsme nechali vypracovat znalecký posudek. Oceněním pak vznikl kladný goodwill. Cenu za posudek jsem zaúčtovala přímo do nákladů a nakoupený majetek byl již přijat na sklad a do dlouhodobého majetku bez znaleckého ocenění. Chci požádat o radu, zda cenu za znalecký posudek mohu zaúčtovat přímo do nákladů, nebo se musí cena rozpočítat do hodnoty koupeného majetku? Uvedené jsem zjišťovala již dříve a setkala jsem se s dvěma odlišnými názory. Pokud nelze cenu za ocenění zaúčtovat přímo do nákladů, mohu přičíst cenu znaleckého posudku ke goodwillu a odepisovat účetně 120 měsíců, daňově 180 měsíců? Nebo musím koupený majetek přijat na sklad a do evidence dlouhodobého majetku včetně znaleckého ocenění?  

Fyzická osoba vedoucí daňovou evidenci ukončí k 31. 12. 2021 podnikatelskou činnost. Na skladě zůstaly zásoby (vše je zaplacené a v daňové evidenci již ve výdajích). Jestliže provede převod majetku formou prodeje obchodního závodu a příjem bude až v roce 2022, jak bude postupovat? Pohledávka za převod závodu zvýší základ daně? Zásoby už jsou ve výdajích, takže již nebudou podruhé snižovat základ daně dle § 24 odst. 12 ZDP?

Problematice převedení věci do vlastnictví jiného je v občanském zákoníku věnován díl 1 hlavy II (Závazky z právních jednání), části čtvrté (Relativní majetková práva). Tento díl občanského zákoníku se kromě koupě, která je upravena v § 2079 a následujících, zabývá také problematikou darování a směny. Následující příspěvek je zaměřen na úpravu koupě movité a nemovité věci, vedlejší ujednání při kupní smlouvě, na problematiku darování a směny, ale i na problematiku zvláštního ustanovení o prodeji zboží v obchodě a zvláštního ustanovení o koupi závodu.