Kvalifikace

Společnost s r.o., hlavní ekonomická činnost instalatérství, zaměstnává účetní, kterou vysilá na účetní semináře- důvodem je nutnost vzdělávání hlavní účetní, která ve společnosti zpracovává faktury, mzdy, majetek, hotovost. Je poplatek za semináře pro společnost daňovým nákladem?

Máme zaměstnankyni, která pracuje v oční optice. Pracovní smlouvu má na dobu neurčitou a v březnu roku 2024 obdržela dodatek ke smlouvě, že si musí doplnit potřebné vzdělání na optometristy. Jelikož stále vzdělání nedoplňuje, chceme ukončit s touto zaměstnankyní pracovní poměr. Mohla by dostat výpověď dle § 52 písm. f) a nemusíme platit odstupné?

V září budeme přijímat do pracovního poměru v mateřské školce asistentku pedagoga. Předložila maturitní vysvědčení - studijní obor: Sociální činnost - sociální vychovatelství. Je toto vzdělání dostačující pro výkon funkce asistenta pedagoga nebo je zapotřebí, aby si přihlásila ke studiu pedagogiky pro asistenty pedagoga, kde stačí absolvovat 80 hodin a vykonat závěrečnou zkoušku? Poté obdrží osvědčení.

Společnost s r. o. má ve firmě zaměstnance na pozici popelář. Zaměstnavatel by chtěl tohoto zaměstnance přeřadit na pozici řidiče. Domluvili se, že řidičský průkaz na nákladní automobil z poloviny zaplatí firma a polovinu si zaplatí zaměstnanec sám. Bude se jednat o daňově uznatelný náklad s. r. o.? Půjde o osvobozený příjem u zaměstnance? Může zaměstnavatel požadovat po zaměstnanci, aby z tohoto důvodu (získání řidičského průkazu a částečného zaplacení) byl ve firmě alespoň následující dva roky? Lze dohodnout a sepsat tuto podmínku?

Vzdělávání zaměstnanců je nedílnou součástí pracovněprávních vztahů a vytváření pracovních a sociálních podmínek ze strany zaměstnavatele. Cílem tohoto příspěvku je vysvětlit daňové souvislosti této oblasti, a to jak ze strany zaměstnanců, tak ze strany zaměstnavatelů. Současně se stručně zmíníme i o daňové úpravě vzdělávání u podnikatelů. Problematika odborného rozvoje zaměstnanců, jehož součástí je také oblast vzdělávání zaměstnanců, je upravena v § 227 a násl. zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce “). Odborný rozvoj zaměstnanců zahrnuje zejména: zaškolení a zaučení, odbornou praxi absolventů škol, prohlubování kvalifikace a zvyšování kvalifikace.

Vzdělávání zaměstnanců je nedílnou součástí pracovněprávních vztahů a vytváření pracovních a sociálních podmínek ze strany zaměstnavatele. Cílem tohoto příspěvku je vysvětlit daňové souvislosti této oblasti, a to jak ze strany zaměstnanců, tak ze strany zaměstnavatelů. Současně se stručně zmíníme i o daňové úpravě vzdělávání u podnikatelů.

Jaké vzdělání musí mít soudní znalec v oboru účetnictví?

Jedná se u zaměstnavatele o daňově uznatelný náklad, pokud platí zaměstnanci studium na vysoké škole a studium souvisí s činností, kterou zaměstnanec vykonává? Jde jednoznačně o zvýšení kvalifikace zaměstnance. Pamatuji si, že historicky - snad do roku 2008 platilo, že zvýšení kvalifikace nelze brát jako daňově uznatelný náklad. Nicméně pokud dobře chápu současné znění zákona, zvyšování kvalifikace je již několik let daňově uznatelným nákladem. 

Upravuje současná legislativa požadavky na kvalifikaci intsruktora ve firmě, který je zaměstnancem firmy a vede žáky na odborném výcviku?

Náš pedagogický pracovník na základě § 32 odst. 1 písm. b) zákona o pedagogických pracovnících může vykonávat přímou pedagogickou činnost. V letošním roce dokončil bakalářské studium, od září by dle jeho tvrzení měl pokračovat v navazujícím magisterském (bakalářský stupeň - obor základy společenských věd, dějepis, navazující magisterský - pouze dějepis). Z naší školy odcházejí 2 vyučující (hudební výchova, chemie, angličtina, přírodopis, výtvarná výchova) a je nutné zajistit kvalifikovanou výuku těchto předmětů. Jelikož jsme škola vesnická, je obtížné sehnat kvalifikace. Tyto kvalifikace se nám podařilo sehnat, avšak vyučující chtějí nastoupit pouze na plný úvazek. Kvůli tomu je potřeba snížit úvazek jinému pracovníkovi - výše zmiňovanému studujícímu. Jakým způsobem lze snížení dosáhnout, případně lze dát výpověď? Pokud bychom dané hodiny dali dotyčnému (Ch, Př, AJ, Hv), nebudou vůbec odučeny kvalitně, což si při současném úbytku žáků nemůžeme dovolit.

Zaměstnanci poskytneme příspěvek na zvýšení kvalifikace. V první části 13 000 Kč, po dokončení studia znovu 13 000 Kč. Co to znamená pro zaměstnancem musí z toho něco zaplatit (sociální, zdravotní, daň)?

Zaměstnanec má ukončené středoškolské vzdělání v oboru elektro a 3 roky praxe v tomto oboru v jedné firmě, kde dosáhl kvalifikace dle § 6 vyhlášky č. 50/1978 Sb. Práci ve firmě na 3 roky přerušil a pracoval mimo obor, poté se zase vrátil do původní firmy a rád by si obnovil kvalifikaci dle vyhlášky č. 50/1978 (na zařízeních do 1000 V AC). Může si po zaškolení a přezkoušení ihned obnovit kvalifikaci dle § 6 vyhlášky, nebo může získat kvalifikaci jen dle § 5 a pro vyšší kvalifikaci potřebuje ještě 1 rok praxe? Jaký je obvyklý postup v takových případech, kdy došlo k přerušení výkonu práce v oboru elektro?

Zaměstnanec naší firmy v květnu 2016 udělal zkoušku podle § 14 vyhlášky ČÚBP č. 50/78 o odborné způsobilosti v elektrotechnice. Obdržel OSVĚDČENÍ, na kterém je informace, že praxe na el. zařízení je 27 let( z toho 17 let projektování). Osvědčení bylo vystaveno akciovou společností, která má k tomu uprávnění. Firmě jsme platili kolem 2000 Kč ( včetně DPH). Jedná se o § 15 odst. 8 ZDP, kdy zaměstnanec by uplatnil odpočitatelnou položku, ale musel by zaplatit 2000 Kč a ne firma, která ho na zkoušku vyslala? Můžete mi v praxi přiblížit - úhradu za další vzdělávání zaměstnanců, OSVČ a dalších?

Příspěvková organizace, dům s pečovatelskou službou. Řešíme případ, kdy pečovatelka nesplňuje kvalifikační předpoklady a bude absolvovat rekvalifikační kurz „Pracovník v sociálních službách.“ Pracovnice má pracovní smlouvu s úvazkem na 4 hodiny denně, v případě potřeby až na 8 hodin. Předpokládáme, že se jedná o zvýšení kvalifikace dle § 231 zákoníku práce. 1) Školu bude navštěvovat od 8 do 15 hodin čistého času, celkový čas strávený na cestě ještě bude cca o 2 hodiny delší. Kolik hodin jí máme počítat do docházky, jako by byla v práci? Bude se jednat o náhrady platu ve výši průměrného výdělku anebo vypočtený plat jakoby byla v práci? 2) Stravné a jízdné: Zřejmě se nebude jednat o poskytnutí cestovních náhrad podle § 152 a dále § 173, jelikož to nebude pracovní cesta, a tudíž zaměstnavatel nemusí tyto náhrady platit? V případě, že by je platil, budou u zaměstnance podléhat zdravotnímu, sociálnímu pojištění i dani z příjmu? U zdravotního pojištění se zahrnou tyto náhrady do základu, z něhož platí pouze zaměstnanec, tj. 13,5%? V případě sociálního pojištění není při výpočtu případná výjimka? 

Při řešení daňové uznatelnosti nákladů na prohlubování kvalifikace zaměstnanců se řeší, zdali nepeněžní plnění souvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele. Co je to předmět činnosti zaměstnavatele? Předmět podnikání může být obrábění (viz zápis v OR), ale má-li taková firma např. své účetní oddělení, jejichž zaměstnanci se dále kvalifikují, mohou být vynaložená nepeněžní plnění za tyto zaměstnance na účetním oddělení daňově účinná, souvisejí-li, samozřejmě, s účetnictvím?

Ve sboru máme paní učitelku, která v současné době nemá dostatečnou kvalifikaci, ale studuje nyní 2. ročník PdF obor 1. stupeň. Po dokončení by získala potřebnou kvalifikaci. Pracovní poměr má na dobu neurčitou. Je možné tuto paní učitelku propustit, pokud se na tuto pozici nyní hlásí plně kvalifikovaná učitelka?

Paní učitelka vystudovala Přírodovědeckou fakultu UP Olomouc obor optoelektronika. Byla přijata na naší školu a vzhledem k tomu, že neměla k 1. 1. 2015 kvalifikaci, začala studovat. Smlouvu s ní pan ředitel nesepsal. Má tedy hodiny nahrazovat?

Paní učitelka bude příští rok studovat třetí rok pedagogickou fakultu. Doplňuje si vzdělání. Nebyla s ní sepsána smlouva. Má si hodiny nahrazovat nebo má nárok na volno s náhradou mzdy? Je paní Mgr. kvalifikovaná pro první stupeň základní školy, pokud má vystudovanou pedagogickou fakultu, obor Speciální pedagogika pro učitele? Státní závěrečná zkouška z pedagogiky, psychologie, psychopedie, strategie ve vzdělávání dětí a žáků se SVP.

Jedná se o zaměstnance nikoliv o podnikatele. Když nastupoval na tento kurs bylo mu řečeno, že si to dá do odpočtu jako odpočitatelnou položku, tak jsem myslela, že řádek 51 je jasný, je to zkouška a zvyšuje si kvalifikaci.

Nastoupil jsem jako nový ředitel na SŠ, kde učitelka (narozena 20. 10. 1952) absolvovala v r. 1978 studium na Filozofické fakultě UK - ruština s nediplomním oborem novořečtina, učitelství pro školy II. cyklu. Ve školním roce 1991-1992 absolvovala celoroční kurz angličtiny organizovaný Pedagogickým ústavem hl. m. Prahy (154 hodin). V roce 2002 konala na Jazykové škole hl. m. Prahy státní základní jazykovou zkoušku z jazyka anglického. Žádné jiné vzdělání pro výuku anglického jazyka nemá. Nejdříve učila na základní škole, až od 25. 8. 1997 do 31. 7. 2000 učila na PB – Vyšší odborná škole a Střední škole managementu, s. r. o., od 1. 8. 2000 - dosud vyučuje pouze anglický jazyk na obchodní akademii a VOŠ. Můj předchůdce ji považoval jako plně kvalifikovanou pro výuku anglického jazyka, ale já mám pochybnosti. Prosím o upřesnění.