Lékaři

Lékář, fyzická osoba, OSVČ má v pronájmu dvě provozovny (ordinace). Ve svém rodinném domě si nyní zřídil kancelář (pracovní místo). Bude sloužit výhradně k podnikatelským účelům - vedení agendy, administrativní práce lékaře. Rodinný dům není zařazen do obchodního majetku. Lze dát do daňově uznatelných nákladů vybavení kanceláře? Jedná se o stůl, nábytek, židli, počítač, tiskárnu atd. Každý jednotlivý kus maximálně do 80.000 Kč.

OSVČ, lékař vedoucí daňovou evidenci, ukončí svoji činnosti ke dni 31. 12. 2024. Při podání DPFO za rok 2024 bude tedy postupovat v souladu s § 23 odst. 8 písm. b) bod 2? Tzn., že základ daně zvýší o pohledávky - úhrady od zdravotních pojišťoven, které obdrží v roce 2025 (jiné pohledávky ani zásoby nemá). Zaměstnanci dostali výpověď z důvodu zrušení zaměstnavatele, za 12/2024 jim bude náležet mzda a tříměsíční odstupné. Mzdy a odvody z mezd budou vyplaceny po skončení PP v 1/2025. Lze tyto považovat ve smyslu úpravy § 23 odst. 8 písm. b) ZDP za „dluhy, které by při úhradě byly výdajem na dosažení příjmů" a snížit o tyto částky základ daně za rok 2024? Nebo musí být mzdy, odstupné a odvody vyplaceny nejpozději 31. 12. 2024?

Prosím o jasné stanovisko k otázce, kdy se stane poskytovatel zdravotních služeb plátcem DPH (např. zubní lékař). Dle mého názoru se do obratu pro jejich povinnou registraci k DPH nezahrnují příjmy za zdanitelní plnění osvobozená od DPH tzv. zdravotní služby a dodání zdravotního zboží. Ostatní činnosti se do obratu k DPH započtou. To znamená, že pokud má např. zubní lékař příjem za 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích vyšší než 2 mil. Kč a z činnosti např. čínské medicíny 200 000 Kč, nemá povinnost se registrovat jako plátce DPH, jelikož jeho činnost spadající do zdravotních služeb se do celkového kontrolního obratu nezapočítává? Do limitu obratu pro povinnou registraci k DPH se v tomto případě započítává pouze příjem z činnosti čínské medicíny. Je mé stanovisko správné?

Lékařka potřebuje zabezpečit ve své ordinaci pro své pacienty dentální hygienu, proto se rozhodla, že studium bude hradit zdravotní sestře, kterou zaměstnává. Sestra bude po ukončení studia dentální hygienu v ordinaci vykonávat. Je tento výdaj daňovým nákladem? Může sestra uplatnit cestovní náhrady spojené s tímto studiem a budou tyto cestovní náhrady pro lékařku daňovým nákladem?

V rámci oddělení nemocnice vypisuje primář dopředu rozpis nočních služeb lékařů. Někteří lékaři nechtějí noční služby sloužit, proto nabízejí kolegům, že pokud primáři nahlásí, že dobrovolně vezmou noční službu místo nich, dají dobrovolníkovi jako poděkování 2 000 Kč. Jeden z těchto dobrovolníků takto získal v roce 2023 42 000 Kč a v roce 2024 to bude obdobnét, a to od různých kolegů v průběhu celého roku. Jak má dobrovolník tyto finance zdanit pro roky 2023 a 2024 a má z nich platit také odvody sociální a zdravotní? Lze tyto příjmy považovat za ostatní příjmy [zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb., § 10 odst. 1 písm. q)]?

Je pro společnost daňově uznatelný stravenkový paušál poskytnutý zaměstnanci, který má pracovní dobu 8 hodin, a 5 hodin z této pracovní doby byl u lékaře?

Paní zubařka je jedinou společnicí v její mikro účetní jednotce - s. r. o. (zaměstnankyni má pouze jednu, paní sestřičku). Nyní uvažuje paní zubařka, že si postaví rodinný dům, a protože má již na účtu s. r. o. přes 5 000 000 Kč na ziscích z minulých let, chtěla by „tyto peníze“, resp. stav účtu zisků minulých let využít právě na výstavbu rodinného domu. Je možné nechat zadat zakázku výstavby rodinného domu přes s. r. o., nebo by to byla příliš velká komplikace z hlediska účetního a daňového? Rodinný dům bude cca ze 2/3 sloužit k bydlení a z 1/3 pro s. r. o. jako administrativní kancelář (nebude zde ordinace). Jak správně tento požadavek v s. r. o. řešit, je to vůbec možné a praktické?

Česká společnost AAA s.r.o., která není plátce DPH a ani není identifikovaná osoba, potřebuje vystavit faktury na zahraniční zdravotní pojišťovnu, která má sídlo v Německu a má VAT číslo. Společnost AAA s.r.o. se zabývá zdravotní péčí (zubní ordinace), má klienty, kterým zahraniční zdravotní pojišťovna proplatí zubní péči. Jakým způsobem společnost AAA s.r.o. vystaví faktury: služby budou osvobozeny od DPH nebo poskytnuty v režimu přenesení daňové povinnosti (řežím reverse charge)?

Je firma povinna mít závodního lékaře, když má zaměstnance jen v kategorii prací 1 nebo 2? Firma hledala a žádala o závodního lékaře, ale neúspěšně. Co v tomto případě dělat? Vstupní prohlídky zajištují obvodní lékaři zaměstnanců.

Doktorka, fyzická osoba dostane od VZP bonifikaci za zřízení nového pracoviště v Preferované oblasti ve výši 500.000 Kč. Předpokládáme, že tato částka je součástí zdanitelných příjmů lékařky, které patří do § 7 ZDP. Tudíž z této částky bude platit sociální i zdravotní pojištění. Je naše úvaha správná?

Společnost s r. o. platí členský příspěvek České stomatologické komoře za svého zaměstnance – zubního lékaře. Zaměstnanec je zároveň jednatelem firmy (není společníkem). Je správný názor daňového poradce, že lékař je zároveň jednatelem firmy a tím zajišťuje chod firmy, proto jeho poplatek komoře může být nákladem firmy bez dodanění u něj z pozice zaměstnance?

OSVČ - lékařka si neplatí nemocenské. Nyní je těhotná. Ode dne porodu má nárok na rodičovský příspěvek. Na rodičovském příspěvku plánuje být cca 2 měsíce. Potom bude na rodičovském příspěvku otec dítěte. Má si tato OSVČ v době pobírání rodičovského příspěvku platit měsíční zálohy a zda má nějakým způsobem nástup i ukončení rodičovského příspěvku nahlašovat na OSSZ a zdravotní pojišťovnu?

Se svými zaměstnanci – zubními lékaři – máme v pracovní smlouvě sjednanou mzdu klasicky: měsíční tarif/základ/ + odměny. Lékaři /zaměstnanci/ požadují sjednat v pracovní smlouvě měsíční mzdu následovně: „Zaměstnanci náleží za vykonanou práci mzda ve výši 30 % z obratu zaměstnance v daném kalendářním měsíci“, s dovětkem, že pokud v některém kalendářním měsíci nedosáhne takto stanovena mzda výše zaručené mzdy, bude v takovém měsíci vyplacena mzda ve výši zaručené mzdy. Takto by nebyla stanovena pevná základní měsíční mzda, nýbrž každý měsíc by byl základní tarif jiný, a to ve výši 30 % z obratu. Lze tato mzdu sjednat? Neporušíme tím některá ustanovení ZP?

Ve firmě řešíme, zda bychom měli pro účely nároku zaměstnanců na náhrady určovat cestu do nejbližšího zdravotnického zařízení z místa pracoviště, nebo z místa bydliště. Je toto rozhodnutí o určení místa výhradně na zaměstnavateli? Může se zaměstnavatel opírat o zjištění nejkratší vzdálenosti dle vyhledávání na google mapách?

Česká s. r. o. provozuje zubní ordinaci. Zdravotní péče je osvobozena od DPH. Ale k tomu provozuje pronájem prostor, pokud tržba za pronájem přesáhne 2 000 000 Kč za 12 měsíců, musí se společnost registrovat DPH a stát se plátcem DPH? 

Praktický lékař uplatňoval za rok 2021 výdaje paušálem ve výši 40 %. Za rok 2022 bude pro něj lepší uplatnit skutečné výdaje. Vyúčtování zdravotním pojišťovnám za prosinec 2021 provedl až v lednu 2022. Prosím považuje se toto vyúčtování provedené zdravotním pojišťovnám v lednu 2022 za úkony provedené v prosinci 2021 za pohledávku, o kterou je nutno zvýšit základ daně za rok 2021?

Veterinární ordinace nakupuje léky, které spadají do snížené 10% sazby DPH. Některé se spotřebují v ordinaci, jiné se prodávají. Léky spotřebované v ordinaci se fakturují s 21% sazbou. Můžou léky, které se prodávají, mít 10% sazbu? Vzhledem k evidenci je to pro nás dost komplikované, mohli bychom prodávat vše s 21% sazbou?

Jednočlenná s. r. o. (lékařka) dne 30. 6. 2022 na valné hromadě schválila účetní závěrku za rok 2021. Tato VH rozhodla o převedení zisku za r. 2021 na účet nerozděleného zisku. V březnu 2023 byla další valná hromada, která rozhodla o podílu na zisku z nerozděleného zisku minulých minulých let. Účetní závěrka r. 2022 dosud není schválena. Lze vyplatit podíl na zisku, nebo se již v roce 2023 musí jednat o zálohu podílu na zisku, i když nechceme vyplatit podíl na zisku z výsledku r. 2022?

Do limitu 138 hodin v kalendářním měsíci [§ 7a odst. 3 písm. c)] by se měla počítat doba, kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci jak na straně zaměstnavatele, tak na straně zaměstnance. Bude sem patřit také doba strávená u lékaře - překážka na straně zaměstnance?

Lékař si v roce 2020 založil s. r. o. na svoji lékařskou praxi. Na počátku roku 2022 tuto s. r. o. prodal jinému lékaři. Částky byly rozděleny za prodej s. r. o. a vybavení ordinace. Pokud správně chápu § 4 ZDP odst. 4, jde o zdanitelný příjem FO prodávající, jelikož od založení s. r. o. neuplynulo 5 let. To, že dříve lékař vedl stejnou praxi jako FO mnoho let na tom nic nemění. Pokud by s. r. o. v majetku prodávajícího lékaře existovala více než 5 let, pak by osvobozeným příjmem FO byl pouze prodej s. r. o. a vybavení ordinace by podléhalo zdanění?