Licence

Vlastník softwaru pronajímá software slovenskému klientovi. Zároveň dochází k implementaci, programování na míru a také ke konzultacím. Dochází k měsíční fakturaci třech složek, a to: nájem softwaru – paušální částkou, technická podpora – paušální částka, programování, implementace a konzultace – dle odpracovaných hodin. Zároveň jsou vysíláni zaměstnanci na konzultace a implemetnaci, kde jezdí 1-2 lidi každý týden a zdrží se tam 1-2 dny. Data jsou uložena u klienta, záloha dat probíhá u nás v České republice. Můžete mi prosím poradit, jestli mám nebo budu mít nějaké povinnosti u kolegů na Slovensku? Zda mám po uplynutí časového testu povinnost založit "službovou" stálou provozovnu?

Česká s. r. o. zatím neplátce uzavře smlouvu o distribuci software se společností, která software sestavila, se sídlem v Norsku. Česká s. r. o. tímto získá výhradní licenci na distribuci v ČR. Ve smlouvě je uvedeno, že distributor (česká s. r. o.) bude platit licenční poplatky za každou dohodu s koncovým uživatelem, kterou uzavře a poplatky za podporu norské s. r. o. Jaké povinnosti plynou české s. r. o. – musí se jako neplátce zaregistrovat jako identifikovaná osoba k DPH? Pokud bude platit licenční poplatky a poplatky za podporu, musí ponížit platbu o zajišťovací daň? 

Společnost prodala do Polska licence, které naplňují definici licenčního poplatku podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Polská protistrana provedla srážku daně a uhradili nám na bankovní účet pouze ten rozdíl. Jak si tento rozdíl proúčtujeme, abychom měli odběratelské saldo vyrovnané? Příklad: byla vystavená faktura ve výši 10 000,- EUR (311/602), na účet poté přišla platba ponížená o 10% SD 9 000,- EUR (221/311), jak se proúčtuje rozdíl 1 000,- EUR?

Nezisková organizace pořádající herecká představení uzavřela Smlouvu o poskytnutí licence a umožnění natáčení. Má vyfakturovat fakturu za „umožnění natáčení představení a dále náklady vzniklé v souvislosti se zkouškami a natáčením záznamu představení“ a druhou fakturu „Za svolení a oprávnění vzniklé dílo užívat (licence k užití)“. Jaké výnosové účty je vhodné použít?

Firma s.r.o. plátce DPH s hlavní činností prodej zboží v rámci své obchodní činnosti "prodej zboží" nabízí možnost dodatečně dokoupit prodlouženou záruku. Postup dokoupení prodloužené záruky je na základě poptávky zákazníka, ten jej objedná u této společnosti a následně dojde k nákupu od výrobce z jiného členského státu EU. Tedy mi koupíme prodlouženou záruku u výrobce a následně jí prodáváme s marží zákazníkovi (plátci DPH CZ) a zákazník případnou reklamaci uplatní přímo u výrobce. Celý tento proces probíhá odděleně od nákupu zboží. Jak budeme postupovat z hlediska DPH na vstupu a výstupu? Bude se jednat o prodej podléhající DPH nebo o osvobození podle §55?

Co všechno je součástí pořizovací ceny notebooku : NB + Windows + Office + office 365 + antivirový systém? Nebo lze, aby některá z vyjmenovaných položek nebyla součástí vstupní cena?

Firma nakoupí 3 ks PC v hodnotě 60 000 Kč/1 ks a jeden PC v hodnotě 78 0000 Kč/1 ks. Zároveň nakoupí do každého PC elektronickou licenci Microsoft Office, která je samostatnou položkou faktury. Cena za Office je 4 000 Kč/1 ks. Je cena za Office součástí pořizovací ceny počítače, a tedy PC za 78 000 Kč překročí hodnotu pro dlouhodobý hmotný majetek a daňové odpisování?

Společnost s r. o. užívá software od IT společnosti, se kterou uzavřela smlouvu. Smlouva obsahuje, že SW je ve vlastnictví IT společnosti s tím, že je k dispozici k užívání i společnosti s. r. o. Tento SW bude IT společnost v průběhu času vyvíjet – hodnotu vývoje bude fakturovat společnosti s. r. o. na měsíční bázi jako poplatek za užívání. Smlouva také obsahuje, že pokud se společnost s. r. o. rozhodne, může kdykoliv SW přejít do jejího vlastnictví bez dalších plateb (hodnotou SW by byly ty vystavené průběžné faktury za vývoj). Pokud se však společnost rozhodne, k převodu vlastnictví nemusí nikdy dojít a bude nadále SW užívat za měsíční poplatky. Tato smlouva je na dobu neurčitou. Jak budu účtovat průběžné faktury, když hned od začátku nevím, jestli si budu chtít převzít SW do vlastního majetku? Jak budu účtovat následné zařazení SW do užívání?

Jsme základní škola (zřizovatel město). Obdrželi jsme fakturu za Licenci MS Office + Widows 24 úvazků (09/2023 - 08/2024) v celkové výši 60 984 Kč. Jak máme zaúčtovat?

Česká obchodní společnost nakoupila autorská práva k literárnímu dílu. Od společnosti sídlící v USA. Podle Smlouvy o zamezení dvojího zdanění spadají kulturní licenční poplatky pod písmeno a) článku 12 odst. 3. Vztahuje se na tento případ nulová sazba srážkové daně?

Společnost prodává licence na software, které jsou zpravidla na rok. Je nutné tento výnos časově rozlišovat nebo je možné účtovat o výnosech z prodeje těchto licencí bez časového rozlišení?

Koupili jsme virtuální brýle, jejichž pořizovací cena nedosahuje hodnoty pro zařazení do dlouhodobého majetku. Spolu s brýlemi bylo pořízeno i roční předplatné licence, bez níž brýle nejsou funkční, následné prodloužení licence již ale není podmínkou pro jejich funkčnost. S licencí částka pořízení dosahuje hodnoty pro zařazení do dlouhodobého majetku. Lze takto postupovat a licenci považovat za součást brýlí? 

Jsme obchodník s elektrickou energii, máme licenci na prodej elektrické energie. Dle pokynu GFŘ při fakturaci na nás musí dodavatel uplatnit režim přenesené daňové povinnosti (RPDP) při fakturaci energie. Pokud nám různí dodavatelé umožní připojit se k jejich síti a odebírat od nich elektrickou energii v rámci zajištění potřeb staveniště a následně nám elektrickou energii fakturují , tak požadujeme od něj fakturaci v režimu RPDP. Je to v pořádku? Máme s takovými dodavateli často problém, protože chtějí fakturovat s DPH. Jsme stavební společnost a podnikáme také hodně v rámci Společnosti (sdružení) s jinými společnostmi. Pokud jsme vedoucí účastník Společnosti a fakturace za odebranou energii pro Společnost jde za námi, jako vedoucím účastníkem , musí dodavatel uplatnit na nás také RPDP? Pokud my dál budeme elektrickou energii přefakturovávat jiným účastníkům Společnosti , tak uplatníme režim zdanění s DPH na tyto účastníky sdružení, pokud ovšem nejsou obchodníky s elektrickou energii .

Na základě licenční smlouvy jsme koupili licenci specifického programu, který bude zpracovávat podklady pro naše účetnictví. Zároveň jsou nám fakturovány náklady na implementaci. Bude se jednat o jeden nehmotný majetek zahrnující obě položky, nebo by měla být každá účtována zvlášť? Jsou zde nějaké otázky, které bychom si měli před správným zařazením položit?

Fyzická osoba vlastní bytový dům, kde pronajímá jednotlivé byty občanům a příjmy z tohoto pronájmu zdaňuje v § 9. Nyní vybudovala na bytovém domě FVE, kde část elektřiny budou spotřebovávat nájemníci a přebytky budou prodávány ČEZ. Licence vzhledem k instalovanému výkonu FVE není nutná. Jak bude fyzická osoba zdaňovat příjmy z prodeje přebytků ČEZ – v § 7 nebo v § 9 ZDP? Pokud v § 7, znamenalo by to, že pokud by součtem příjmů v § 7 a § 9 ZDP byl překročen limit pro registraci k DPH, musela by se fyzická osoba registrovat k DPH? Nájemníci mají v bytech měřidla spotřeby energie. Jak může fyzická osoba stanovit cenu elektrické energie vyrobené ve FVE, za kterou bude tuto energii vyúčtovávat nájemníkům a jak příjmy z této činnosti zdaňovat - teoretické varianty: 1. Může sjednat, že nájem je stanoven s ohledem na spotřebu energie a tedy nebude energii samostatně účtovat a bude mít jen příjmy z nájmu v § 9? 2. Může sjednat, že cena energie bude stanovena pevnou paušální částkou na měsíc, například podle m2 bytu, pak bude mít samostatně příjem z nájmu zdaňovaný v § 9 a samostatně příjem z prodeje energie, zdaňovaný v § 7? Bude pak stále dodržena podmínka, že fyzická osoba nemusí být držitelem licence na elektrickou energii? 3. Může sjednat, že cena energie bude stanovena nákladovou kalkulací vyrobené energie, kde bude zohledněna pořizovací cena FVE a provozní náklady (revize, údržba aj.) a podle počtu vyrobených jednotek elektrické energie stanovena nákladová cena jednotky, která bude vyúčtována nájemníkům. Bude to stále příjem podle § 9 ZDP? Nebo uplatnit při vyúčtování energie nájemníkům zcela jiný postup – jaký a jak ten příjem zdaňovat?

Společnost s r. o. koupila server (1 ks) včetně Windows server Standard Core (2 ks) ve výši 36 000 Kč bez DPH. Jedná se o samostatný drobný hmotný majetek a lze ho účtovat na 501 i včetně Windows? Potom bychom brali server jako samostatný funkční majetek, který lze propojit s více počítači. Nebo se jedná o malé technické zhodnocení (do 80 000 Kč) počítače (zde nevím, kterého, když se připojuje více počítačů)? Samotný server jako specifický druh počítače nelze využít samostatně, resp. k tomu není určen. Potom bychom ale samotný server nemohli považovat za samostatný drobný majetek. Pak by se účtovalo na 548? Která z variant je správná?

Česká s. r. o., identifikovaná osoba k DPH. Ze zahraničních serverů (např. firma Shutterstock, Sketchfab) nakupuje 3D modely pro svoji podnikatelskou činnost, nahlásila zde svoje DIČ. Někteří zahraniční dodavatelé mají EU DIČ, jiní ne (USA). Jak má správně česká firma postupovat při vyměření a odvodu DPH? Jedná se o pořízení zboží nebo o pořízení služby? Pokud by se jednalo o pořízení zboží, tak žádné DPH neodvádí. Pokud by se jednalo o pořízení služby, pak by měla česká firma odvést DPH ze všech pořízených 3D modelů?

Je možné, aby byl dobropis k původní faktuře vystaven s jiným kurzem než původní faktura? Potřebovala bych to vědět z hlediska DPH a účetnictví. Naše firma používá denní kurz (s jednodenním zpožděním oproti ČNB) Jedná se o dobropisy za licence (někdy se vrací celá částka, protože zákazník licenci přijal, někdy aktivoval a zrušil předčasně / někdy ani neaktivoval, ale přijal k ní veškeré údaje a pak zrušil objednávku, nicméně proces fakturace už proběhl). Jsme distributorská firma, naše fakturace tedy závisí na fakturaci od vendora. Pokud je to možné, v jakých případech a za splnění jakých podmínek?

Nakupujeme uživatelskou licenci pro učitele v Maďarsku. Jedná se o digitální učebnice, které se využívají např. v dotykových displejích, tabletech atd. Dále ho prodáváme do škol. Lze uplatit s 10% DPH a také s 10% prodat?

Naše a. s. (kupující) si objednala u IT firmy aplikaci, kterou využívají zaměstnanci k ekonomické činnosti firmy. Jen zaměstnanci si mohou aplikaci stáhnout do telefonu. Na aplikaci je uzavřena smlouva o dílo, ve které je informace, že aplikace není majetek kupujícího dle autorského zákona. Za tuto aplikaci jsme zaplatili 2 mil. CZK IT firmě. Pro její používání jsme zaplatili ještě za licenční smlouvu 1 mil. CZK. Licenční smlouva je na dobu neurčitou. Máme náklady na zhotovení aplikace odpisovat nebo časově rozlišovat (na jak dlouho)? Licenční smlouvu na dobu neurčitou máme odpisovat jako SW na 36 měsíců (pravidla v naší účetní jednotce po novele ZDP k 1. 1. 2021 zůstala stejná pro DHNM)?