Majetek

OSVČ v předchozích letech podnikání uplatňovala výdaje procentem z příjmů. V této době postupně pořídila cca. 10 koní, kteří slouží pouze k podnikání (filmová natáčení, vystoupení pro veřejnost, placené vyjížďky). Od 1. 1. 2024 OSVČ přešla na daňovou evidenci. Zajímá mne, jak by mělo proběhnout ocenění koní k 1. 1. 2024, aby se mohli stát součástí obchodního majetku OSVČ. Předpokládám, že by měla být zjištěna reprodukční pořizovací cena, ale z důvodu finanční náročnosti se obáváme, aby nebylo nutné ocenění znalcem. Bylo by možné koně ocenit např. kvalifikovaným odhadem? OSVČ jde zejména o to, aby mohla do daňových výdajů uplatňovat výdaje „na provoz“ koní, např. stravu, veterináře apod. A proto, s ohledem na § 25 odst. 1 písm. u) ZDP, chce mít koně řádně zařazené v obchodním majetku.

Společnost realizuje rozsáhlou investiční akci – výstavbu nové výrobní haly na základě smlouvy o dílo. S dodavatelem jsou zasmluvněny pouze zálohové platby, vyúčtování proběhne tedy až na samotném konci realizace po finálním předání díla. Součástí plnění jsou kromě výstavby hlavní budovy haly také vedlejší stavby, např. vrátnice. Tyto stavby budou kolaudovány a používány ještě před vyúčtováním akce, a tedy konečnou fakturací. Jaký je v tomto případě správný postup z pohledu zařazení těchto dokončených investic do užívání, když není k dispozici faktura a není vůle dodatkovat smlouvu tak, aby mohly být předané investice vyúčtovány k datu jejich předání? Protože se jedná o dlouhodobou akci, je navíc pravděpodobné, že užívané hotové stavby budou v průběhu používání (a do finálního vyúčtování akce dle smlouvy o dílo) zhodnocovány. Nabízí se vytvořit dohadnou položku dle rozpočtu ze smlouvy MD 042/D 389, zařadit a zahájit odpis. Po vyúčtování vstupní cenu opravit podle finální faktury, bude-li odlišná (např. dodatečná sleva nebo vícepráce). 

Jak správně účtovat nakoupený silikon, který byl použit při opravě střechy svépomocí?

OSVČ, plátce DPH, pořídil v roce 2022 motorku za 100 000 Kč ve zvláštním režimu s použitým zbožím. Daň z příjmů - výdajový paušál, takže by ji vlastně v majetku vést neměl? V tomto roce ji prodal za 30 000 Kč. Bude prodávat bez DPH? 

Jsou-li na základě zajišťovacích příkazů zajištěny prostředky daňového subjektu a poté je rozhodnuto o jeho úpadku, přičemž ke stanovení daně dojde až po rozhodnutí o úpadku, nedopadá na zajištěné prostředky § 208 zákona insolvenčního zákona . Takové prostředky proto patří do majetkové podstaty daňového subjektu.

Podnikatel, OSVČ, daňová evidence, si nakoupil akcie a podílové listy z podnikatelského účtu. Nebyly dle § 4 odst. 4 ZDP vloženy do obchodního majetku, vůbec jsme je v daňové evidenci neevidovali. Nyní přišel podnikatel s tím, že převádí v bance podílové listy z IČa na RČ. Vůbec jsme netušili, že to takto může být v bance evidováno. Můžeme pořád vycházet z toho, že se jednalo o akcie a podílové listy, které nebyly nikdy zařazeny do obchodního majetku a pracovat s nimi jako se soukromými? Až v budoucnu dojde k prodeji tak danit případně, když nebudou osvobozeny podle § 10 ZDP a ne podle § 7 ZDP?

Společnost zabývající se pronájmem nemovitých i movitých věcí chce rozšířit svoji činnost o půjčovnu šperků. Jakým způsobem je možné šperky účtovat - je možné je odpisovat, případně při pořizovací ceně nižší než 80 000 Kč je evidovat jako drobný majetek a účtovat do nákladů?

V článku si uvedeme, s využitím řady příkladů, postup daňového odpisování zděděného a darovaného hmotného majetku, pokud jej poplatník použije k samostatné činnosti zdaňované dle § 7 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP “) nebo k pronájmu se zdaněním příjmů dle § 9 ZDP .

OSVČ, daňová evidence, plátce DPH, uplatňování 60 % paušálních výdajů. OSVČ před 5 lety vymyslí a nechá si naprogramovat softwarový systém spolu s webem (dále pro jednoduchost jen "SW"), který následně dodnes pravidelně vydělává peníze. Z hlediska paušálních výdajů OSVČ neuplatňuje žádné odpisy, DPH ze souvisejících nákladů (programátoři, apod.) bylo před 5 lety nárokováno vždy celé, SW nebyl nijak vykazován jako dlouhodobý nehmotný majetek. Vše je v současnosti již po lhůtě pro stanovení daně dle § 148 DŘ, i po teoretické 36 měsíční lhůtě pro odepisování. Ze strany OSVČ nebyly vykazovány ztráty (tj. neprodlužuje se tedy patrně ani lhůta pro stanovení daně). OSVČ nyní v rámci ukončení své podnikatelské činnosti nechá SW ocenit znaleckým posudkem a daruje jej své matce. Matka darovaný SW následně vloží jako příplatek mimo základní kapitál do své s.r.o., ve kterém je jediným společníkem. Účetní hodnota vkládaného SW bude určena na základě zpracovaného znaleckého posudku. Předpis příplatku se zaúčtuje MD 355 / D 413. 1/ Bude darování SW vlastnímu rodiči osvobozeno od jakýchkoli daní? 2/ Je výše uvedený postup převodu SW daňově a účetně v pořádku? Anebo by měl být proveden nějak jinak? 3/ Samotné přijetí nehmotného vkladu bude následně účtováno MD na účet 012 (na straně OSVČ šlo o výsledek vlastního vývoje), anebo účet 013 (je i web chápán jako software?)? Anebo má být účtován na nějaký jiný účet (014, 019)? 4/ Bude s.r.o. vložený SW odepisovat (jeho hodnota se předpokládá vyšší, jak 60 tis, resp. vyšší, jak hranice pro odepisování dlouhodobého nehmotného majetku, stanovená účetní směrnicí s.r.o.)?

Jak je to s přechodem společnosti bez právní subjektivity (dříve sdružení) na veřejnou obchodní společnost? „Sdružení“ má dva společníky OSVČ, plátce DPH, vedou podvojné účetnictví a vlastní hmotný movitý majetek (částečně odepsaný). Jak nejlépe vyřešit převod do v. o. s.? Pokud by se šlo cestou nepeněžního vkladu mimo základní kapitál, nebude tento vklad podléhat znaleckému ocenění, DPH a ani dani z příjmů? Předpokládám, že v. o. s. bude pokračovat v odpisování, tzn. vklad se jeví jako daňově neutrální a nejvhodnější varianta?

Vlastník nemovitosti koupil nemovitost v roce 2005 za 15 mil. Kč. Tato nemovitost nikdy nebyla odepisována a nyní v roce 2024 by jí chtěl začít odepisovat. A nyní mám 2 hypotetické situace. 1. Vlastník pronajal nemovitost v roce 2006 do roku 2011. Následně ji sám provozoval a pak ji znovu pronajal v roce 2021. Měl by odepisovat od kupní ceny z roku 2005 či od reprodukční ceny v roce 2021? 2. Vlastník pronajal nemovitost v roce 2012 a následně ji měl pronajatou až do současnosti. Nájemce se třikrát změnil, naposled v roce 2022. Mají být odpisy dle reprodukční ceny z roku 2012 či 2022? 

Stomatologická ordinace (s. r. o., neplátce) koupila nebytové prostory, kde budou během 3 let vybudovány nové ordinace. Do doby, než bude na katastru provedena změna užívání nebytových prostor na ordinaci, budeme účtovat všechny náklady, týkající se budoucích ordinací, na účet 042? Celé 3 roky se tedy budou na účtě 042 kumulovat všechny náklady – stavební práce a materiál, lékařské přístroje a zařízení ordinací, úroky z úvěru na nebytové prostory, poplatky za správu úvěru, energie a služby k předmětné nemovitosti?

V roce 2023 jsme uhradili část zálohy na zpracování žádosti o dotaci. V lednu 2024 máme vyúčtovací fakturu s doplatkem. Zatím nemám rozhodnutí, zda bude žádosti vyhověno. Mohu částku (25000,-Kč) zahrnout do nákladů roku 2023? 

OSVČ bude od 1/2024 na vedlejší činnosti. Ráda by uplatňovala výdaje procentem z příjmů - jedná se o řemeslníky (nástrojaře) - tak jsou registrovaní na živnostenském úřadě. Ale fakticky celý rok 2023 jen pronajímala stroje. Jaké procento použít?

Dobrý den, naše tuzemská společnost (s.r.o, plátce DPH) má na Slovensku svoji organizační složku. Organizační složka je na Slovensku také zaregistrována k DPH. Na tuto organizační složku na Slovensku jsme z tuzemska přemístili určitý kancelářský hmotný majetek (počítač, kopírovací zařízení, atd.). Rozumím-li správně, přemístění tohoto majetku bude naše tuzemská společnost vykazovat na ř. 20 v přiznání k DPH a do souhrnného hlášení s kódem 1. Jak má být toto přemístění majetku u naší tuzemské společnosti zaúčtováno v účetnictví?

Nájemce odpisuje se souhlasem pronajímatele technické zhodnocení, které sám zaplatil. Při ukončení nájmu je daňová ZC tohoto technického zhodnocení při rovn. odpisování v hodnotě 23 mil. Kč, cena znalce 18 mil. Kč. Jaké jsou daňové dopady pro pronajímatele i nájemce z pohledu daně z příjmů a DPH v případě, že náhrada bude řešena v ceně znaleckého posudku 18 mil. Kč a jak by to bylo v případě, že se strany dohodly na úplně jiné částce, která neodpovídá DZC ani znalce např. ceně 5 mil. Kč?

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 8. 2023, čj. 7 Afs 321/2021-23

Společnost A vložila část podniku do Společnosti B. Součástí převáděného majetku byla, kromě jiného, budova, kanalizace, horkovod, komunikace, venkovní osvětlení a sadové úpravy, které byly ve Společnosti A evidovány pod samostatnými inventárními čísly. Nabyvatel vkladu Společnost B použila pro ocenění nabytých složek podniku metodu na základě jednotlivého přecenění vkladem nabytých složek majetku znalcem. U vyjmenovaného majetku však nestanovil znalec 6 přeceněných hodnot, ale uvedené majetky považoval pro ocenění za jeden majetek. Je možné, aby Společnost B zaúčtovala a evidovala namísto 6 jednotlivých majetků pouze budovu, jejíž součástí jsou další zmíněné majetky? Z daňového pohledu bude Společnost B pokračovat v odpisování z původní ceny. Pokud však bude Společnost B v účetní evidenci majetku evidovat pouze budovu, v jejíž hodnotě budou i majetky, které původně Společnost A evidovala a odpisovala zvlášť, jak se k tomu postavit daňově – (a) vytvořit si samostatný daňový registr a evidovat budovu, kanalizaci, horkovod, komunikaci, venkovní osvětlení a sadové úpravy jako samostatné majetky a uplatňovat daňové odpisy z každého jednotlivého majetku, přestože účetně už to bude jen jeden majetek, nebo (b) uplatnit daňové odpisy pouze z původní hodnoty budovy a u zbývajících kusů majetku, které se po ocenění staly de facto součástí budovy, daňové odpisy neuplatňovat, protože účetně to po vkladu je jeden majetek?

Firma s r. o., plátce DPH, své sídlo má v objektu, na který je zřízeno věcné břemeno k užívání jinou firmou. Na této budově byly loňský rok provedeny stavební práce mající mají charakter rekonstrukce. Rekonstrukce byla zaúčtovaná na vrub účtu 042 31. 12. 2022. Firma požádala Státní zemědělský intervenční fond o dotaci na vynaložené výdaje stavebních prací. Dne 28. 8. 2023 přišlo do datové schránky oznámení o výši dotace a k tomuto datu byla pohledávka pohledávka za Státním zemědělským intervenčním fondem zaúčtována. Ke snížení ceny došlo také k tomuto datu, případně mohu opravit. Tento rok byla dotace schválena a vyčíslena, budova byla zadána do majetku firmy v nákladech, které proinvestovala ke konci loňského roku. Cena na kartě majetku byla snížena o dotaci, zatím dotace na účet nepřišla. Přišla faktura od firmy, která pomáhala se zpracováním podkladů k získání dotace. V textu je psáno za zajištění realizačního managementu k projektu rekonstrukce. Společnost výši požadavku konzultující firmy na související náklady se získáním dotace znala. Smlouva byla uzavřena 3. 8. 2020. Ve smlouvě je napsáno, že odměnu příkazníka 45 000 Kč se příkazce zavazuje zaplatit po proplacení příslušné dotace na účet příkazce, k čemuž zatím nedošlo. Protokol o převzetí rekonstrukce nemovitosti do majetku podepsán nebyl, jen jsem posčítala náklady a vložila ke konci roku do majetku. Jak zaúčtovat tuto fakturu, prosím? Má ještě nějak vstupovat do ceny majetku nebo může jít na 518? 

Firma nakoupí 3 ks PC v hodnotě 60 000 Kč/1 ks a jeden PC v hodnotě 78 0000 Kč/1 ks. Zároveň nakoupí do každého PC elektronickou licenci Microsoft Office, která je samostatnou položkou faktury. Cena za Office je 4 000 Kč/1 ks. Je cena za Office součástí pořizovací ceny počítače, a tedy PC za 78 000 Kč překročí hodnotu pro dlouhodobý hmotný majetek a daňové odpisování?