Mezinárodní zdanění

Nadnárodní společnost se sídlem ve Velké Británii má v ČR zaměstnance, pro nějž nechává počítat mzdu dle českých standardů, odvádí zde daň, sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci bezúplatně zaměstnanecké akcie a také zaměstnanec se účastní opčního akciového programu, kde dostává akcie částečně hrazené srážkou se mzdy. Soudě podle § 6 odst. 3 a § 6 odst. 14 ZDP tento příjem by měl být položkou výplatní pásky v měsících připsání akcií na účet zaměstnance u mezinárodního brokera. Zaměstnavatel na toto téma se vyjadřuje takto: „Podle české daňové legislativy a souvisejících výkladů může být kompenzace, kterou zaměstnanec obdržel z globálně provozovaných akciových plánů, hlášena pouze zaměstnancem v daňovém přiznání k osobnímu příjmu, pokud jsou splněny konkrétní podmínky. V takovém případě společnost nemá povinnost zadržovat daň a není povinna platit sociální zabezpečení a zdravotní pojištění." Prosím o posouzení, zda zaměstnavatel má pravdu v tomto případě.

Holandská společnost chce mít v ČR obchodního zástupce, který bude vyhledávat obchodní příležitosti a obsluhovat budoucí zákazníky. Dodávky i fakturace zboží by probíhaly přímo z holandské společnosti. Kdy vznikne holandské společnosti povinnost založit v ČR organizační složku? Mohl by být obchodní zástupce zaměstnán přímo holandskou společností?

Od 1. 1. 2024 byla fyzická osoba zaměstnancem na Islandu - odhlášena z českého sociálního a zdravotního pojištění, vše hrazeno tam. Od 15. 9. skončilo zaměstnání na Islandu a fyzická osoba obnovila živnostenský list v ČR, přihlásila se znovu k platbám záloh na SP a ZP jako OSVČ. Kde bude zdaňovat celosvětové příjmy za rok 2024, když více než půl roku pracovala v zahraničí? Rodina byla po celou dobu v ČR a poplatník za ní celou dobu jezdil. Pokud bude podávat DPFO v ČR, jaký doklad bude třeba jako potvrzení o příjmu na Islandu? Příjmy z Islandu budou zahrnuty formou vynětí nebo zápočtu? 

Jaký je pro zahraniční podnikatelské subjekty rozdíl mezi odštěpným závodem a stálou provozovnou? Co je pro zahraniční podnikatelské subjekty lepší/výhodnější, jak jsou výhody a nevýhody? Je pro zahraniční subjekt výhodnější zřídit odštěpný závod zápisem do obchodního rejstříku či je výhodnější pokud mu vznikne stálá provozovna po splnění podmínek pro její vznik?

Česká s. r. o. vyplácí peněžitý podíl na likvidačním zůstatku většinovému společníkovi (vlastní 80% obchodní podíl od počátku existence firmy), která je rezidentem Velké Británie. Podíl v brutto výši činí 1 000 000 Kč. Nabývací cenu podílu tvoří jednak složený splacený základní kapitál ve výši 100 000 Kč a jednak peněžitý příplatek mimo základní kapitál ve výši 500 000 Kč. Použijeme sazbu dle čánku 10 odst. 2 písm. a) SZDZ mezi ČR a Velkou Británií ve výši 5% (společník vlastní více než 25% podíl a je přímým příjemcem dividendy), pod dividendy spadají i podíly na likvidačním zůstatku. Dle českého ZDP se příjem v podobě podílu na likvidačním zůstatku snižuje o nabývací cenu. Platí tato definice i pro případ použití nižší sazby daně dle SZDZ nebo pro účely SZDZ nelze podíl snižovat o nabývací cenu?

česká s.r.o. vedle prodeje a nákupu zboží v ČR prodává a nakupuje zboží na Slovensku. Zboží-stroje a vybavení provozoven koupí od slovenské firmy a prodá opět slovenské firmě. Odběratelé jsou výhradně podnikatelé na Slovensku (většinou plátci DPH, občas neplátce). Objem prodeje zboží je cca 900.000 EUR, t.j. 23 mil. Kč. Veškerá činnost související s prodejem zboží je zajišťována z Česka, zaměstnanci, veškeré náklady vše v ČR. Firma si nechce na Slovensku zakládat samostatný podnikatelský subjekt, dceřinou společnost nebo něco podobného, ale ráda by vše účtovala a zdaňovala pod hlavičkou české s.r.o. Je takový postup možný? Pokud ano, předpokládám, že problémem bude DPH. Je možné, aby se firma na Slovensku pouze přihlásila k plátcovství DPH a DPH vzniklé z nákupu a prodeje od slovenských partnerů uváděla na přiznání k DPH tam? Nebo je nějaký jiný vhodný postup jak toto řešit ?

Jedná se v tomto případě o licenční poplatky? Jsme česká společnost, která vyvíjí a vlastní software, který máme na svým počítačových serverech a zákazníkům umožňuje tento software vzdáleně používat. V tomto hledisku se domnívám, že se nejedná o licenční poplatky, ale o službu. Tuto službu poskytujeme jak tuzemským zákazníkům, tak zákazníkům z jiných členských států EU. Nyní však máme partnera A v Estonsku, který tento náš software dále přeprodává koncovým zákazníkům B mj. v Estonsku, kteří náš software vzdáleně používají. Koncoví zákaznicí B za toto platí prodejci A. Následně prodejce A (náš Estonský partner) platí nám dle toho, kolika jeho zákazníkům systém poskytne. Má otázka zní, zda se v tomto případě jedná o licenční poplatky tj. mezi námi a estonským partnerem A. Estonský partner však náš software nepoužívá, jen ho přeprodává, vyhledává další zákazníky.

Na stránkách MF byl uveřejněn Finanční zpravodaj č. 8/2024 ze dne 11. října 2024, který obsahuje Sdělení ke Smlouvě mezi Českou republikou a Albánskou republikou o zamezení dvojího zdanění.

Občan SR - daňový rezident ČR, pobírá kromě příjmů z Česka také příjem ze Slovenska - plnění z povinného ručení vozidla. V Česku tento příjem zahrnul do svého daňového přiznání § 10 ZDP. Má povinnost podat daňové přiznání na Slovensku, případně postupovat tak, aby nedošlo k dvojímu zdanění? Příjemce pojistného plnění je v současnosti podnikatelem. Jedná se o pojistné plnění z cizího slovenského vozidla, náhrada výdělku za škodu na zdraví. Příjemce v době nehody nebyl podnikatelem, jedná se o ztrátu výdělku ze závislé činnosti.

Jsme česká akciová společnost, plátci DPH. Česká a. s. (mateřská společnost) vlastní podíl 51 % v uzbecké společnosti (dceřiná společnost). Zaměstnanci dceřiné společnosti přijedou z Uzbekistánu do ČR a v mateřské společnosti se budou školit. Mateřská společnost jim bude hradit ubytování, jízdenky na vlak, kapesné, občerstvení, obědy a večeře a hygienické potřeby. Tyto náklady ponese mateřská společnost a nebude je dceřiné společnosti přefakturovávat. Podle mne budou náklady daňově neuznatelné a nelze vynárokovat DPH. Na jaký účet/účty bych tyto náklady měla zaúčtovat?

Jak správně srazit/odvést srážkovou daň z licenčních poplatků nakoupených rezidentem ČR od izraelské společnosti, které nedodá potvrzení o daňovém domicilu ani prohlášení o skutečném vlastnictví? Český rezident vyplácí licenční poplatky izraelskému rezidentovi. Předpokládám tedy, že český rezident má odvést srážkovou daň v ČR, ale izraelská společnost nekomunikuje v otázce dodání izraelského daňového domicilu.

Jsme česká s. r. o. a chtěli bychom si založit odštěpný závod na Slovensku. Jak je to se založením odštěpného závodu a jak je to s vedením účetnictví, vede se podle českých či slovenských zákonů? Jak je to s plátcovstvím DPH? 

Paní doktorka chce uzavřít pracovní smlouvu s dubajskou poliklinikou a aktuálně se tam i odstěhovat s rodinou. Aktuálně čerpá mateřskou dovolenou u bývalého zaměstnavatele (v 5/2024 se narodilo dítě). Je nutné ukončit pracovní smlouvu u českého zaměstnavatele? Bude to zasahovat do rodičovského příspěvku, který bude čerpat od listopadu 2024?

Jsme spol. s r.o., která své výrobky prodává prostřednictvím obchodních zástupců po celé ČR. Nyní chceme distribuovat výrobky i na Slovensku prostřednictvím obchodního zástupce – rezidenta SR. Svoji činnost by vykonával na živnostenský list pouze na Slovensku, veškeré odvody vůči státu (FÚ, zdravotní a sociální pojištění) by přiznával jako FO na Slovensku. Je možné mu poskytnout pouze ke služebním účelům osobní automobil, tablet a mobilní telefon na základě smlouvy o pronájmu v cenách obvyklých? Lze spotřebu PHM a telefonní poplatky hradit z nákladů naší firmy (firemní PHM karta a SIM karta)? Potom by tato FO fakturovala naší firmě pouze odpracované hodiny?

Právnická osoba, český neplátce DPH, poskytuje službu (opravu letadla) v Lotyšsku lotyšské právnické osobě plátci DPH. Jak to bude s odvodem DPH? Plynou s této činnosti nějaké registrační povinnosti ve vztahu k DPH a dani z příjmů?

Vlastník softwaru pronajímá software slovenskému klientovi. Zároveň dochází k implementaci, programování na míru a také ke konzultacím. Dochází k měsíční fakturaci třech složek, a to: nájem softwaru – paušální částkou, technická podpora – paušální částka, programování, implementace a konzultace – dle odpracovaných hodin. Zároveň jsou vysíláni zaměstnanci na konzultace a implemetnaci, kde jezdí 1-2 lidi každý týden a zdrží se tam 1-2 dny. Data jsou uložena u klienta, záloha dat probíhá u nás v České republice. Můžete mi prosím poradit, jestli mám nebo budu mít nějaké povinnosti u kolegů na Slovensku? Zda mám po uplynutí časového testu povinnost založit "službovou" stálou provozovnu?

Fyzická osoba, neplátce DPH, nepodnikatel, prodává rodinný dům v Rakousku. Dům vlastnil cca 15 let, měl ho na hypotéku. Prodej v Rakousku za něj vyřídí advokát, který uhradí všechny místní poplatky a daně. Vyplývají z této transakce nějaké povinnosti v ČR (třeba jen ohlašovací)?

Fyzická osoba – rezident ČR založil v Portugalsku 29. 9. 2016 společnost – kapitálová, s ručením omezeným, podobná české s. r. o. – se základním kapitálem 100.000 Eur. Dne 18. 4. 2024 provedl navýšení základního kapitálu peněžně o 150.000 EUR.Obchodní podíl v zahraniční společnosti nemá v obchodním majetku. Nyní chce polovinu společnosti prodat manželce, která je rezidentem Portugalska za částku 125.000 EUR. S manželkou nemá společné jmění manželů. Je povinen v ČR danit příjem z prodeje podílů? Z jaké částky? 

Společnost vyplatila podíl na zisku občanovi rakouské republiky. Musí zdaňovat srážkovou daní ve výši 15 %, nebo je v tomto případě jiná sazba srážkové daně vyplývající ze smlouvy o zamezení dvojího zdanění a popř. jaká?