Místo plnění

Český plátce (s.r.o.) vyfakturuje rovněž českému plátci dodání zboží, ale toto zboží bude dodáno na Slovensko. Bude takto fakturace s českou DPH nebo se jedná o osvobozené plnění?

Snahou české firmy je co nejefektivněji zajistit přepravu materiálu, nicméně se obáváme případných komplikací viz. níže. Tuzemská firma pořídí materiál od firmy z jiného členského státu DE. Zboží je přepraveno dodavatelem DE (DAP) mimo tuzemsko (další stát EU PL) za účelem práce na movité věci – rozřezání pořízeného materiálu. Následně po rozřezání je materiál přepraven na náklady CZ do sídla firmy CZ v tuzemsku, kde je použit k výrobě. Lze pořízení zboží DE-CZ zdanit v CZ tzv. reverscharge a uplatnit si nárok na odpočet? Domníváme se, že firmě CZ vzniká povinnost registrace ve státě ukončení přepravy v PL – nákup materiálu mezi DE a CZ. Zboží nebylo přepraveno z jiného členského státu do tuzemska přímo, nicméně V PL je materiál pouze za účelem práce na movité věci – rozřezání. - Je tato úvaha o registraci v PL správná - Pokud ano, jaký je správný postup u první transakce, zatím není registrace v zemi, kam bylo zboží (materiál) dopraveno na rozřezání - Jaký bude postup při druhé transakci, přemístění zboží z PL do CZ, faktura za řezání materiálu od PL bude na CZ DIČ a CZ firma nikomu nic v PL neprodává - Ovlivní případná registrace CZ v PL režim u druhé transakce – řezání materiálu nebo můře PL fakturovat na CZ DIČ i po registraci. Pokud by firma pořídila zboží z DE (FCA) a dopravila je do CZ a následně dovezla na rozřezání do PL a pak zpět přepravila do CZ, tak se domníváme, že by u první transakce šlo o klasické pořízení zboží z EU (reverscharge) a u druhé transakce o práci na movité věci, kdy se zboží vrací zpět do CZ a pohyb materiálu se nepromítne se do přiznání DPH. Pouze faktura službu řezání, reverscharge přijetí služby od osoby z jiného čl. státu. 

Prosím o radu, jak se správně postavit k fakturaci z hlediska DPH : Český plátce prodává Slovenskému plátci / disponujícímu českým DIČ / , výrobní nástroj, který si český plátce nechal vyrobit v Německu, nástroj byl z Německa převezen do Itálie na finální úpravy. V čase fakturace slovenskému plátci se výrobní nástroj nachází fyzicky v Itálii, po dokončení úprav ale bude převezen do České republiky / dopravu zabezpečí český plátce / , do závodu českého plátce, kde trvale zůstane. / jde o nástroj, na kterém český plátce vyrábí sériově pro slovenského plátce / . V jakém režimu DPH má správně český plátce fakturovat?

Společnost s ručením omezeným- neplátce, fakturovala zprostředkovatelské služby plátcům v EU. Nyní bylo zjištěno, že tato společnost již dříve překročila obrat pro povinnou registraci k DPH. Finanční úřad tuto společnost zpětně zaregistroval k DPH. Jakým způsobem má zpětně registrovaná společnost k DPH napravit vykázání fakturace služeb do EU, uvést v přiznání k DPH, podat souhrnná hlášení nebo má doúčtovat k službám za zprostředkování tuzemskou DPH ? Jak má správně postupovat ?

Osoba neusazená v tuzemsku, se sídlem v Lucembursku, registrovaná k DPH v ČR, prodá zboží tuzemskému plátci DPH. Zboží je vyskladněno ze skladu obchodního partnera v ČR, a dodáno v rámci ČR kupujícímu. Prodávající bude fakturovat toto dodání zboží pod svým českým DIČ a s 21% DPH, je to tak?

Fyzická osoba, neplátce DPH zahájil činnost 1. 2. 2024. K 28. 1. 2024 přijal fakturu za služby od dodavatele ze třetí země (společnost Webnode, Švýcarsko) s nulovou DPH a na faktuře je uvedeno, že se jedná o režim reverse charge, kdy daň odvede zákazník. Na faktuře není uvedeno DIČ odběratele, jen IČO, i název odběratele je uveden chybně - není uvedeno jméno a příjmení, ale jen Veterinární ordinace. Je v tomto případě nutno zaregistrovat klienta jako identifikovanou osobu k DPH a odvést z faktury DPH, nebo vzhledem k tomu, že odběratel fakticky zahájil činnost (tzn. otevřel ordinaci a začal uskutečňovat ekonomické činnosti) až k 1. 2., tak ho v této souvislosti k datu 28. 1. nepovažovat za osobu povinnou k dani a neregistrovat z titulu přijetí této faktury jako identifikovanou osobu?

OSVČ plátce DPH bude vykonávát montážní práce : panele na podláhy v komerčních budovách nebo sociálních bytech pro polskou firmu, plátce DPH -VAT. Montážní práce na nemovitostech, které se nachází v ČR. Co všechno by jsme měli vědět doložit, že OSVČ bude fakturovát polské firmě s DPH.

Česká firma, plátce DPH bude prostřednictvím makléře prodávat nemovitosti ve Španělsku - musí se registrovat k DPH ve Španělsku a odvádět tak DPH na území Španělska? 

V říjnu je přijata zálohová platba od odběratele ze Slovenska (obě strany jsou plátci DPH). Záloha se týká služeb, které proběhnou v listopadu. Jak správně postupovat? Do přiznání a souhrnného hlášení uvádíme ke dni poskytnutí úplaty, tedy už v říjnu? Přepočet proběhne účetním kurzem ke dni přijetí na bankovní účet? Kdybychom byli v pozici odběratele, vyměření daně by proběhlo také už v říjnu a zároveň i nárok na odpočet? Pokud nejde o 100% zálohu, po uskutečnění služby by se do přiznání a souhrnného hlášení zahrnul rozdíl mezi celkovou cenou a zálohou?

Společnost s.r.o., plátce DPH, registrovaná k dani pouze v České republice, nakupuje zboží (stroj) v Itálii (italský plátce DPH), které je přímo přepraveno na Slovensko (slovenský plátce DPH). Lze v tomto případě uplatnit postup formou třístranného obchodu, pokud jde o dodání zboží s instalací? Instalaci zajištuje česká společnost. Pokud ano, je problém, že pořízení a dodání zboží nejsou uvedeny ve stejném přiznání (měsíci)? Jinými slovy, je možné na řádek 30 (pořízení zboží) uvádět v moment přijetí faktury od italského dodavatele a na řádku 31 (dodání zboží) uvádět až v moment vystavení slovenskému zákazníkovi, tedy po dokončení instalace, která může trvat několik měsíců?

Česká s. r. o., neplátce DPH, provádí stavební práce v ČR. Některé činnosti jim provedou slovenské firmy, plátci DPH a fakturu jim vystavili včetně jejich DPH. Má česká s. r. o. povinnost registrovat se jako identifikovaná osoba? Pokud ano, co s fakturami od slovenských dodavatelů, kteří vystavili faktury s jejich DPH? 

OSVČ, plátce DPH, prodal v září 2024 elektronické cigarety, které nepodléhaly spotřební dani slovenskému neplátci DPH. Tento prodej jsme zatížili českou DPH a uvedli v daňovém přiznání na ř. 1, do kontrolního hlášení jsme to nedávali. Byl náš postup správný?

Jsme e-shop a prodáváme do EU a Švýcarska, zákazník vyplnil fakturační adresu (na firmu) ve Švýcarsku (tedy třetí země), ale dodací adresu do Francie (v adrese není uvedena firma, pouze adresa občana). Zboží bude odesláno z České republiky do Francie. DPH podáváme přes OSS. Jaký vliv má v tomto případě fakturační adresa na DPH? Bude sazba na faktuře dle Francie, tedy podle země dodání, nebo kvůli fakturační adrese to bude jinak? Jak bude tento pohyb zboží vykázaný v daňovém přiznání?

Firma z Irska fakturuje tuzemskému plátci DPH plnění, které zatížila tuzemskou DPH 21 %. Na dokladu je uvedeno přidělené české DIČ a oni tvrdí, že si vyčíslené DPH můžeme uplatnit na odpočet. Jednalo se o zaslání zboží (mobilní telefon). Nakoupeno bylo přes e-shop. Jak je to správně?

Český plátce DPH poskytne stavební práce Slovenskému plátci DPH na nemovitosti v ČR. Jak bude vystavená faktura z pohledu DPH?

Dle ustanovení § 6i ZDPH „osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která není plátcem, je identifikovanou osobou (IO) ode dne poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1, s výjimkou poskytnutí služby, které je v jiném členském státě osvobozeno od daně“. Spolek CZ z.s., neplátce DPH, prodává vystoupení umělců do JČEU. Jedná se o kulturní služby § 61e ZDPH, které jsou osvobozené? Je možné, že kulturní služby budou i v legislativě daného členského státu osvobozeny od daně, a proto se spolek nestane identifikovanou osobou. A pokud už historicky je identifikovanou osobou, tyto služby neuvede do souhrnného hlášení. A obráceně, pokud Spolek CZ nakoupí tyto služby z JČEU, nebude příjem této služby uveden v daňovém přiznání a neodvede se DPH dle § 6h ZDPH (nejde o přijetí zdanitelného plnění). Nebo je místo plnění podle zvláštního pravidla § 10b ZDPH, tj. spolek CZ, který prodává vystoupení umělce se nestane identifikovanou osobou nebo v případě, že už identifikovanou osobou je, tak prodej neuvede do souhrnného hlášení? Ale v případě nákupu musí spolek příjem této služby z JČEU uvést v daňovém přiznání a odvést DPH?

česká s.r.o. vedle prodeje a nákupu zboží v ČR prodává a nakupuje zboží na Slovensku. Zboží-stroje a vybavení provozoven koupí od slovenské firmy a prodá opět slovenské firmě. Odběratelé jsou výhradně podnikatelé na Slovensku (většinou plátci DPH, občas neplátce). Objem prodeje zboží je cca 900.000 EUR, t.j. 23 mil. Kč. Veškerá činnost související s prodejem zboží je zajišťována z Česka, zaměstnanci, veškeré náklady vše v ČR. Firma si nechce na Slovensku zakládat samostatný podnikatelský subjekt, dceřinou společnost nebo něco podobného, ale ráda by vše účtovala a zdaňovala pod hlavičkou české s.r.o. Je takový postup možný? Pokud ano, předpokládám, že problémem bude DPH. Je možné, aby se firma na Slovensku pouze přihlásila k plátcovství DPH a DPH vzniklé z nákupu a prodeje od slovenských partnerů uváděla na přiznání k DPH tam? Nebo je nějaký jiný vhodný postup jak toto řešit ?

Český dodavatel, plátce DPH, v ČR dodá zboží českému odběrateli, také plátci DPH v ČR. V kupní smlouvě je však uvedeno místo plnění Bulharsko, dopravu zajišťuje dodavatel (DAP Bulharsko). Bude se jednat o osvobozené plnění, pokud je místem dodání Bulharsko, kupující není registrovaný v Bulharsku a poskytl pouze české DIČ? Jakým způsobem bude dodavatel i odběratel uvádět v přiznání DPH, souhrnném hlášení? Nevznikne odběrateli povinnost registrace k DPH v Bulharsku?

V první části průvodce velkou novelou DPH se věnujeme mimo jiné změnám při registraci plátce, stanovení místa plnění u virtuálních přístupů na akce, zrušené fikci dodání po dovozu zboží a naopak zavedení fikce úhrady daně při pořízení nového dopravního prostředku plátcem. Limit pro registraci plátce se bude počítat za kalendářní rok. Kromě obratu v tuzemsku ve výši 2 mil. Kč bude mít vliv na registraci plátce i obrat v Evropské unii ve výši 100 000 EUR (2 536 500 Kč). Dále se rozšíří důvody vzniku identifikované osoby o situaci, kdy osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která není plátcem, poskytne úplatu, ze které jí vznikne povinnost přiznat daň. Pokud bude fakturována osobě nepovinné k dani účast na akci, která je přenášena nebo jinak zpřístupněna virtuálně, bude místo plnění určeno dle příjemce služby. V případě právnické osoby ve státě jejího sídla, u fyzické osoby ve státě jejího pobytu. Novela ruší fikci dodání, podle níž se za dodání zboží za úplatu také považovalo předání dovezeného zboží, které bylo propuštěno do volného oběhu, v tuzemsku bez změny vlastnického práva do okamžiku převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník. Nové znění § 19c odst. 5 zákona o DPH bude ze strany finančního úřadu považovat DPH z pořízení vozidla za zaplacené, pokud plátce nový dopravní prostředek plně vloží do obchodního majetku, bude u něj mít nárok na odpočet v plné výši, nebude nespolehlivým plátcem a nebude mít nedoplatek na finančním úřadě.

Tuzemský plátce DPH dodá zboží do DE. Dopravu zajišťuje odběratel (plátce DPH) z DE. Na CRM je jako příjemce plátce z DE, místo vykládky je však u klienta našeho odběratele. Musí být na CRM i místo vykládky adresa našeho odběratele z DE? Nevíme kým odběratel našeho klienta je, zda je nebo není plátcem DPH. Chceme abychom měli dodání zboží osvobozené od daně, aby nenastala situace, že zboží náš odběratel dodá neplátci DPH a zde se již nebude jednat o dodání zboží do EU.