Náhrada mzdy a ušlého výdělku

V srpnu žádal zaměstnanec o 1 týden pracovního volna souvisejícího s účastí táborového vedoucího, zaměstnavatel mu vyhověl a zaplatil náhradu v max. možné výši. Následně si požádal o proplacení náhrady mzdy. Nyní přišlo zamítnutí žádosti z důvodu, že dle potvrzení organizátora není jeho činnost činností ve smyslu vedení kroužků, schůzek, tréninků, tj. přímé práce s dětmi a mládeži do 26 let ve smyslu přímého vedení dětí a mládeže v rámci volnočasových aktivit. Je nyní nutné opravit mzdu zaměstnance za srpen, překvalifikovat pracovní volno na dovolenou (neplacené volno) a zaslat opravné přehledy nebo je možné to ponechat, pouze zaměstnavatel tuto částku nebude mít kompenzovanou ze strany ČSSZ?

Máme zaměstnance na jednu pracovní smlouvu, ale mají ji rozdělenou na 80 % - instruktor plavecké školy a 20 % - plavčík. Pokud je svátek a v ten den měli odpracovat např. 4 hod jako instruktor a 6 hod jako plavčík, proplácela jsem 4 hod svátek (plavecká škola se nekoná) a 6 hod dovolenou (bazén je otevřený). Ale jak je to se svátkem, když jako instruktor má nárok na svátek 4 hod, ale vezme si 12hodinovou směnu plavčíka? Proplácím mu svátek 4 hod a odpracovaný svátek 12 hod, nebo mu zaplatím pouze odpracovaných 12 hodin ve svátek?! 

Od 1.6.2024 máme zaměstnaného řidiče na 15hodinový úvazek týdně , měsíční mzda. Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby a vyrovnávací období 26 týdnů. Podle docházky, která je nepravidelná odpracoval dosud o 70 hodin méně. Jednalo se o neplacené volno. Šlo ale o neplacené volno ze strany zaměstnance. Musíme i v tomto případě až skončí vyrovnávací období 26 týdnů hodiny doplatit jako překážky na straně zaměstnavatele dle §208 ZP s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku? Zaměstnavatel by mu práci přidělil, ale zaměstnanec si vzal ze svého důvodu neplacené volno. Jak se toto řeší?

Zaměstnanec se dohodl se zaměstnavatelem, že v měsíci září a říjnu bude z rodinných důvodů pracovat na poloviční úvazek, tj. 4 hodiny denně. Zbytek má jako omluvenou absenci. Dne 21. 10. onemocněl. Jaký průměr mám použít na výplatu nemocenské?

Naše zaměstnankyně vykonávala práci instruktorky na táboře pro děti a mládež. Všechny podmínky dle zákoníku práce pro náhradu mzdy jsou splněny. Z ČSSZ přišlo vyrozumění o částce náhrady mzdy a dále částce pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Jak tuto náhradu máme zaúčtovat, na jaké účty? Ve vyrozumění z ČSSZ je mimo jiné uvedeno „Dále vás upozorňujeme, že podle ustanovení § 123k odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, náhrada mzdy nebo platu se pro účely tohoto zákona považuje za přeplatek na pojistném podle zákona č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a žádost o úhradu náhrady mzdy nebo platu se považuje za žádost o vrácení přeplatku na pojistném podle zákona č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Při úhradě náhrady mzdy nebo platu se postupuje jako při vrácení přeplatku na pojistném.“

Kolegyně byla táborová vedoucí, ve mzdě ji byla proplacena náhrada za pracovní volno související s akcí pro děti (mzda byla zaúčtovaná MD 521/D 331). Podali jsme žádost na ČSSZ o úhradu poskytnuté náhrady mzdy. Jak tuto úhradu zaúčtuji? Nebo k tomu musí být vystaven interní doklad a s jakými účty? 

Zaměstnanec na DPP má přesně rozvrženou pracovní dobu v pracovní smlouvě (smlouva na 10 měsíců, jedná se o cca 1-2 hodiny v pondělí až pátek). Dříve jsme tak neměli a flexibilita vyhovovala více oběma stranám. Nyní tedy nastavujeme dle zákona a setkávám se s danou situací prvně. Bude zaměstnanci náležet náhrada mzdy a započítavají se hodiny jako odpracované v případech absence v pracovní době dle smlouvy z důvodu: - jde k lékaři, - musí zůstat doma s nemocným dítětem, - jeho zdravotní indispozice.

Naše zaměstnankyně je od 6. 9. 2024 na neschopence. Dne 12. 9. 2024 jí zaměstnavatel provedl kontrolu na adrese pobytu uvedené v neschopence. Zaměstnankyně nebyla zastižena v určeném místě. Nikdo nereagoval na zvonění, klepání a volání. Zvonek nebyl označen jejím jménem. Upozornění bylo vloženo do domovní schránky. Máme pořízeny fotografie z místa kontroly, jako důkaz že je jednalo o správnou adresu. Dne 18. 9. 2024 byl zaslán Záznam o kontrole dodržování léčebného režimu dočasně práce neschopného zaměstnance 1. na OSSZ, 1. ošetřujícímu lékaři a 1. zaměstnanci, vše datovkou nebo doporučeně. dne 15. 9. 2024 přišel email s odůvodněním proč nebyla zastižena na adrese (spala, bere silné léky s tlumicím účinkem), čímž splnila lhůtu 3 dnů pro podání. Na základě této skutečnosti jsme zaslali Dodatek k záznamu o kontrole léčebného režimu a to opět na 1. OSSZ, 1. ošetřujícímu lékaři a 1. zaměstnanci, s uvedením vyjádření zaměstnankyně, opět datovkou a doporučeně. Jako opatření zaměstnavatele jsme uvedli, že udělujeme sankci snížení náhrady mzdy o 100 % poskytnuté náhrady mzdy ode dne 6. 9. 2024 za porušení léčebného režimu. Je v pořádku tento postup?

Zaměstnavatel a zaměstnanec uzavřeli dohodu o ukončení pracovního poměru, s tím, že během výpovědní lhůty již zaměstnavatel nemá možnost zaměstnanci přidělovat práci a zaměstnanec zůstává na překážkách v práci. Jaký bude v tomto období výpočet hrubé mzdy a jak je to se stravenkovým paušálem a paušálním přispěvkem při práci na dálku (je uzavřena dohoda o práci na dálku)? Může během této doby zaměstnanec vykázat pracovní cestu včetně stravného (např. pojede do kanceláře předat nějaké věci)?

Pokud byl zaměstnanec lékařem uznán dočasně práce neschopným, lze se souhlasem zaměstnance pro první 3 dny nemoci čerpat tzv. sick day či jinou překážku v práci přiznanou zaměstnavatelem nad rámec zákona (na základě interního předpisu či kolektivní smlouvy) s tím, že tedy za první 3 pracovní dny zaměstnanec obdrží plnou mzdu a od 4. pracovního dne již bude zaměstnavatel platit standardní náhradu mzdy při DPN dle § 192, odst. 1 a 2 zákoníku práce? Tuto náhradu mzdy při DPN bude zaměstnavatel platit max. do 14. kalendářního dne nemoci. Standardně bychom tuto situaci řešili požádáním lékaře, aby začátek nemoci opravil, ale bohužel se setkáváme s tím, že to lékaři odmítají a my je žádným způsobem nedonutíme.

Zaměstnanec je členem dobrovolných hasičů a pomáhá při povodních. Má nárok na volno, a pokud ano, pak na placené nebo neplacené? Placené volno: je nárok na refundaci a v jaké výši? Jak se v takovém případě postupuje? 

Zaměstnanec byl uznán dne 29. 7. 2024 práce neschopným pro mimopracovní úraz. Dne 29. 7. 2024 odpracoval celou 8hodinovou směnu. Náhrada za dočasnou pracovní neschopnost se počítá až od 30. 7. 2024 a den 29. 7. 2024 bude proplacen jako odpracovaný? 

Naše zaměstnankyně byla od 19. 12. 2023 do 1. 7. 2024 na mateřské dovolené a od 2. 7. 2024 do 19. 8. 2024 čerpá řádnou dovolenou (letošní + nevyčerpanou za loňský rok). V průběhu července do její dovolené vstupuje státní svátek (5. 7.). Její měsíční tarif je 38 000 Kč. Můžu pro výpočet náhrady použít pravděpodobný výdělek (38 000 × 3/520 = 219,23 Kč/hod.), nebo bych měla postupovat jinak? Předpokládám, že zaměstnankyně by měla dostat i náhradu za státní svátek. Je to tak?

Zaměstnavatel sjednal v kolektivní smlouvě, že poskytuje svým zaměstnancům pracovní volno s náhradou mzdy podle § 203a zákoníku práce. V případě, že se jedná o dětské tábory organizované odborovou organizací zaměstnavatele, nevyžaduje se podle kolektivní smlouvy plnění podmínky soustavné a bezplatné práce s dětmi. Zaměstnavatel nemá žádné příjmy z organizace dětských táborů. Jedná se o benefit pro zaměstnance podle kolektivní smlouvy, náhrada mzdy je zdaněna a zaplaceno příslušné sociální a zdravotní pojištění. Bude se u zaměstnavatele jednat o daňově uznatelný náklad pro daň z příjmů právnických osob podle § 24 odst. 2 písm. j bod 4 zákona o daních z příjmů?

Zaměstnanec má 8hodinovou pracovní dobu. Za 4/2024 odpracoval 103,5 hodiny, od 18. 4. 2024 - 5. 6. 2024 byl na nemocenské. Dne 18. 4. 2024 kdy nastoupil na nemocenskou odpracoval 6 hodin. V červnu odpracoval 136 hodin. Za duben součet základní mzdy, prémií a odměn = 1087 98 Kč, v květnu byla vyplacena pololetní odměna ve výši 20 917 Kč. V červnu byl součet základní mzdy, prémií a odměn 37 700 Kč. v roce 2023 mu byly vyplaceny roční odměny v částce 100 000 Kč. Jaká bude výše průměru pro náhrady? Jakým způsobem se zahrnují svátky v květnu - kdy 1. 5. 2024 bylo proplacenou zaměstnanci formou náhrady mzdy při nemoci, 8. 5. 2024 vyplácela již OSSZ.

Zaměstnanec pojede do lázní od 23. 7. 2024 do 27. 8. 2024. Bude celou dobu na nemocenské a prvních 14 dnů platí zaměstnavatel náhradu mezd a pak příslušná OSSZ? 

Prosím o vypočtení průměru pro náhrady na 3. čtvrtletí u dohod o provedení práce: Dohoda č. 1.: odpracováno duben 25 hodin - rozvrženo do 10 pracovních dní vždy po 2,5 hodině. Květen odpracováno 23 hodin, rozvrženo do 8 pracovních dnů po 2,5 hodině, jeden pracovní den 3 hodiny (celkem 9 dnů) a čerpáno 2 hodiny dovolené. Červen odpracováno 22 hodin - rozvrženo do 8 pracovních dnů po 2,5 hodinách a jeden pracovní den 2 hodiny(celkem 9 dnů) a čerpáno 3 hodiny dovolené. Hodinová sazba 400 Kč. Dohoda č .2: odpracováno duben 20 hodin - rozvrženo vždy do pracovních dní - někde hodina denně, jinde 0,5 hodiny denně. Květen odpracováno 18 hodin v pracovních dnech (někde po hodině, jinde po půl hodině), čerpáno 2 hodiny dovolené. Červen odpracováno 17 hodin v pracovních dnech (vždy po 1 hodině) a čerpáno 3 hodiny dovolené. Hodinová sazba 167,50.

Zaměstnankyně se vrátila zpět do práce po nemoci trvající déle než 8 týdnů. Je zařazena do 2. kategorie bez rizik. Byla vyslána na mimořádnou lékařskou prohlídku, ale z důvodu dovolené závodního lékaře nesplníme dobu 5 kalendářních dnů, ve kterých musí být mimořádná lékařská prohlídka provedena. Může vykonávat práci, nebo bude na překážkách na straně zaměstnavatele do té doby, než bude provedena mimořádná lékařská prohlídka?

Zaměstnanec byl v době státního svátku na pracovní cestě, ale v této době se pouze přemisťoval, nevykázal tento den žádný výkon práce. Jak mu správně zaplatit tento den? Den státního svátku připadl v rozvrhu směn na jeho obvyklý pracovní den, kdyby nebyl na pracovní cestě, náležela by mu náhrada mzdy za svátek. 

Jak řešit evidenci docházky a samotné mzdy u zaměstnanců, kteří jezdí částečně pracovat do zahraničí (stavební firma)? Zaměstnanec pracuje pro ČR zaměstnavatele na HPP, zaměstnanec je vysílán pracovat na projektu do Norska (má vydaný A1 dokument) jedná se o projekt na delší období. Někdy je v Norsku celý měsíc, někdy jen část měsíce a zbytek pracovní doby odpracuje v ČR (pracuje na více projektech). V květnu se stala situace, kdy zaměstnanec byl v Norsku, ale prvních 14 dnů na projektu nepracoval, zaměstnavatel ho potřeboval až posledních 14d nů, kdy odpracoval 150 h + 16 h dovolené si vzal dovolenou 2. 5., 3. 5. Nevím, jak správně řešit náhrady mzdy v případě státních svátků, dovolené či nemocenské v době, kdy zaměstnanec nepracuje jako např. v květnu prvních 14 dnů. Řešíme, jak nastavit správně pracovní smlouvu, docházku, interní směrnice, rozvrh směn, aby vše bylo v pořádku.