Náhradní volno

Zaměstnanec si se zaměstnavatelem dohodl poskytnutí náhradního volno za přesčas místo příplatku. Zaměstnavatelem navrhované termíny čerpání náhradního volna zaměstnanci dlouhodobě nevyhovovaly. Upozornil tedy zaměstnavatele na to, že bude požadovat proplacení příplatku ve výši 25% PHV. Můj dotaz je - pro proplacení příplatku se použije jaký PHV? Bude to PHV, který byl v době vzniku přesčasu nebo PHV v měsíci, kdy bude příplatek proplacen? A dále jakým způsobem vést evidenci přesčasů. Firma má docházkový systém. Pokud odpracuje zaměstnanec nad osm hodin za směnu, vykáže hodiny do salda plusem, pokud odpracuje méně vykáže do salda mínusem. Na konci měsíce přesčasové hodiny jdou do banky přesčasových hodin za které pak čerpá náhradní volno. V bance má např. 32 hodin za tři měsíce 3-5/2024/. Nejsou to vyloženě nařízené přesčasy od - do, ale zaměstnanec takto pracuje s vědomím zaměstnavatele. Pracuje někdy hodinu navíc, někdy 15 minut apod. V součtu tedy těch 32 hodin za tři měsíce. Musím vést ještě jinou evidenci? A pokud bude zaměstnanec za část těchto hodin požadovat v červnu příplatek a část přesčasových hodin vznikl v březnu a část v dubnu. Jaký bude použit PHV pro výpočet příplatku? Náš mzdový program používá při výpočtu mzdy pouze ten vypočtený z předchozího čtvrtletí.

Zaměstnanci mají stanovenou pracovní dobu 7,5 hod. denně, tj. 37,5 hod. týdně. Zaměstnavatel může zaměstnancům nařídit práci přesčas i o sobotě a neděli z provozních důvodů, popř. v jednom dni odpracují nějaké hodiny přesčas, za které si následující měsíc vyberou náhradní volno. Zároveň je ve vnitřním předpise zaměstnavatele uvedeno, že zaměstnavatel poskytne příspěvek na stavování za pracovní směnu. Jak to bude se zdaněním u zaměstnavatele a zaměstnance v případě práce přes čas nebo v případě čerpání náhradního volna za práci přesčas v následujících případech? Zaměstnance pracuje o sobotě a neděli, kdy je tato směna zaměstnavatelem nařízena a je považována za práci přesčas a přesčas je mu proplacen a zaměstnavatel poskytne i na tuto směnu příspěvek na stravování; Zaměstnanec pracuje v jednom dni více než 7,5 hodiny ale méně než 11 hodin, kdy práce nad 7,5 hodiny je považována za práci přesčas (pracoval takto více dní), za tuto práci přesčas si vybere v následujícím měsíci náhradní volno celý den, za toto náhradní volno dostane příspěvek na stravování; Zaměstnanec pracuje v jednom dni více než 11 hodin, kdy je práce nad 7,5 hodiny považována za práci přesčas a tento přesčas je mu proplacen, zaměstnavatel mu poskytne příspěvek na stravování. Aby bylo vše u zaměstnavatele vše daňově uznatelné, musí ve vnitřním předpise upřesnit i to, že se příspěvek poskytuje za práci přesčas a za dobu čerpání náhradního volna za přesčas, nebo stačí jen takto všeobecně za pracovní směnu? 

Máme 2 zaměstnance, který mají měsíční hrubou mzdu 25 800 Kč. Jejich průměrný hodinový výdělek činí 160 Kč. Zaměstnanci pracují ve 40hodinové týdenní pracovní době. Jak budou řešeny tyto dvě situace: 1) Zaměstnanec jde do práce ve svátek (17. 11.) a v tento den odpracuje 8 hodin. Tento zaměstnanec poté nešel do práce 20. 11. 2) Zaměstnanec šel do práce v sobotu 18. 11. a poté nešel do práce opět 20. 11. Jak bude vypadat jejich výplata, budou se počítat nějaké příplatky?

Zaměstnanec odměňovaný mzdou má se zaměstnavatelem sjednanou kratší pracovní dobu (§ 80 ZP) např. 30 hod/týden s tím, že je pevně stanovena pracovní doba v jednotlivých dnech v týdnu (pondělí 7,5 hod, úterý 7 hod, středa 4 hod, čtvrtek 7,5 hod, pátek 4 hod). Občas zaměstnanec po dohodě se zaměstnavatelem pracuje i nad rámec stanovené pracovní doby v daném dni - nejčastěji z důvodu konání školení nebo občas z provozních důvodů. Lze za takové „napracované“ hodiny nad rámec kratší pracovní doby (KPD) poskytnout zaměstnanci náhradní volno v daném měsíci nebo i v dalších obdobích? Např. v dubnu zaměstnanec odpracuje 8 hodin nad rámec sjednané KPD, za duben dostane měsíční mzdu ve standardní výši (= sjednaná měsíční mzda) bez navýšení, tedy jako by odpracoval svůj sjednaný počet hodin, hodiny „navíc“ se pouze zaevidují. V červenci bude čerpat náhradní volno v délce 8 hod - za červenec se mu mzda nebude krátit i přes nepřítomnost z důvodu čerpání náhradního volna. Je takový postup v pořádku?

Dobrý den, prosím Vás o info, jakým způsobem má mít zaměstnanec zaplaceno náhradní volno, které čerpá za práci přesčas. Jedná se o výpočet mzdy na základě platového výměru, či by mělo být počítáno z průměru pro pracovněprávní účely.

Má zaměstnavatel povinnost vést dokumentaci (kromě docházky) o vzniku a vybírání přesčasů? Jak prokazuje vybrání přesčasů (náhradní volno) případným kontrolám?