Odstoupení od smlouvy

Zákazník odstupuje od smlouvy a bude nám vracet stroje. My následně bude stroje vracet našemu dodavateli. Stroje byly pořízeny a prodány v r. 2023. Jaký je správný postup z pohledu vystavených dokumentů? Předpokládám, že zákazníkovi vystavíme dobropis za vrácené stroje v původní výši a následně nám dodavatel vystaví také dobropis v původní výši. Účetně se tedy bude jednat o snížení výnosů r. 2024 v částce ZD dobropisu zákazníkovi a snížení nákladů r.2024 v částce ZD dobropisu od dodavatele. Jsou zde nějaká další úskalí?

Obchodní společnost - plátce DPH (prodejce) prodává zboží zákazníkům tak, že na prodejně je zákazníkem vybráno zboží a vystaven řádný daňový doklad - faktura. Po zaplacení faktury dochází k dodání zboží (dopravu zajišťuje prodejce). Máme případ z 11/2022, kdy klient (plátce DPH) fakturu neuhradil a prodejce nemohl zpočátku zákazníka zkontaktovat - v roce 2022 byla tedy faktura účtována 311/384,343. Zboží má prodejce stále na skladě. V roce 2023 byl klient několikrát vyzván k úhradě faktury, aby mohlo být zboží dodáno. V první polovině roku klient reagoval a s tím, že z důvodu finančních problémů bude uhrazeno vše do konce roku 2023. K dnešnímu dni (1/2024) nebylo uhrazeno nic. Po poradě s právníkem bylo rozhodnuto, že bude zasláno klientovi odstoupeno od kupní smlouvy. Dotaz zní z hlediska DPH i daně z příjmů. V případě odstoupení od smlouvy - bude vystaven opravný daňový doklad dle § 42 (původní faktura byla jako řádný daňový doklad vykázání v KH za 1/2024 v sekci A.4), tento doručen zákazníkovi datovou schránkou (DPH bude sníženo v období doručení zákazníkovi). V z hlediska DP bude faktura odúčtována 384,343/311. Je náš postup v souladu s předpisy?

Odstoupení od smlouvy je jednostranným právním jednáním adresovaným druhé smluvní straně. Od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon. Je tedy třeba se podívat do smlouvy, od které chcete odstoupit, zda je tam odstoupení zvlášť upraveno či zda tato možnost není smluvně vyloučena (vyloučení § 2002 občanského zákoníku či jiných ustanovení týkajících se odstoupení od smlouvy - smluvně nelze vyloučit odstoupení od smlouvy u spotřebitelských smluv, ani u smlouvy o zájezdu). Jinak obecně platí, že poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá smluvní strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení, o němž strana porušující smlouvu již při uzavírání věděla či musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala. Strana může rovněž od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany vyplyne, že smlouvu poruší podstatným způsobem a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu (ručitele, zástavu...). Od smlouvy lze také odstoupit, dojde-li k prodlení podstatným způsobem (§ 1977-1978 občanského zákoníku). Odstoupení od smlouvy je adresované, tudíž je nutno oznámit to druhé straně.

Jakým způsobem postupovat při vystavování opravného případně opravných daňových dokladů v případě odstoupení od smlouvy zákazníkem Dne 29. 11. jsme prodali stroj, na který jsme přijali zálohu ve výši 30 % dne 15. 11. Vystavili jsme daňový doklad na přijatou platbu (daň. povinnost 15. 11.) a daňový doklad k DUZP 29. 11. (na kterém jsme proúčtovali přijatou zálohu). Doplatek z daňového dokladu ve výši 70 % dosud zákazník nedoplatil. Nyní v 12/2023 zákazník odstoupil od smlouvy, s tím, že mu stroj nevyhovuje. Dne 13. 12. jsme mu vrátili platbu ve výši zálohy. Stroj si vyzvedneme někdy 18. 12. Jak nyní vystavit opravný¨, popř. opravné daňové doklady? Dříve než 18. 12. bychom dobropis na stroj neradi vystavovali. Chceme počkat až na fyzické vrácení stroje. Vystavit až k 18. 12. opravný daňový doklad na 100 % hodnoty stroje a neřešit platbu 13. 12., či vystavit opravné daňové doklady dva, a to ke dni vrácení platby (13. 12.) a ke dni vrácení stroje, kde proúčtujeme vrácenou platbu (18. 12.)?

Společnost ABC s.r.o. prodala na konci roku 2022 dlouhodobý hmotný majetek (automobil). Prodejní cena automobilu byla zaúčtována na účet 641. Zůstatková cena na účet 541. O hodnotu prodaného majetku byly poníženy účty 022 a 082. V květnu roku 2023, po zpracování účetní závěrky za rok 2022, došlo k odstoupní od kupní smlouvy a automobil byl vrácen společnosti ABC s.r.o. Jak by mělo být zaúčtováno odstoupení od smlouvy a vrácení automobilu v roce 2023 u společnosti ABC s.r.o.? 

Společnost v roce 2023 odstupuje od smlouvy, která byla uzavřena v roce 2021. Operace spojené s odstoupením od smlouvy byly řádně vykázány v roce 2021 a dále přes účet 426 proúčtovány v roce 2022. Společnost podala v roce 2023 dodatečné daňové přiznání právnických osob. Máme proúčtovat nárok daně v okamžiku podání daňového přiznání, tj. v roce 2023 – účetní zápis MD 341/D 595 nebo vykázat změnu v roce 2021 a proúčtovat přes účet 426 v roce 2022?

V tomto článku se zaměříme na problematiku, kdy na základě kupní smlouvy uzavřené v roce 2011 došlo k prodeji nemovitých věcí právnickou osobou, která tyto nemovité věci prodala fyzické osobě v postavení předsedy představenstva. O rok později zřídil k těmto nemovitým věcem správce daně zástavní právo k zajištění daňových pohledávek na dani z nemovitostí, které byly evidovány za dlužníkem – kupujícím. V roce 2013 podal prodávající určovací žalobu, ve které se domáhal určení vlastnictví ke shora uvedeným nemovitostem. Soud tomuto návrhu svým rozsudkem posléze vyhověl s odkazem na porušení § 196a odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, přičemž v tomto svém rozsudku nekonstatoval, že kupní smlouva byla absolutně neplatná, nýbrž pouze rozhodl o tom, kdo je vlastníkem zmíněných nemovitostí. Podaným odvoláním do výroku prvoinstančního soudu se soudní řízení protáhlo o několik let. Na základě odvolacím soudem potvrzeného rozsudku prvoinstančního soudu bylo určeno, že vlastníkem nemovitostí je původní prodávající, který je pro účely tohoto článku též v procesním postavení daňového dlužníka správce daně. Nedoplatky, které jsou zajištěny zástavním právem správce daně, nebyly do té doby vymoženy, avšak proti osobě kupujícího následně banka, jež si již dříve zřídila zástavu k nemovitostem za účelem zajištění úvěru, který poskytla již dříve na koupi zastavených nemovitostí, podala návrh na zahájení insolvenčního řízení. O tomto návrhu nebylo v rozhodné době insolvenčním soudem rozhodnuto.

Obchodní společnost - plátce DPH (prodejce) prodává zboží zákazníkům tak, že na prodejně je zákazníkem vybráno zboží a vystaven řádný daňový doklad - faktura (listopad 2022). Po zaplacení faktury dochází k dodání zboží (dopravu zajišťuje prodejce). Máme případ, kdy klient (plátce DPH) fakturu neuhradil a prodejce nemůže zkontaktovat zákazníka, resp. z počátku se podařilo zákazníka zkontaktovat s příslibem úhrady a následně již ne. Zboží má prodejce stále na skladě. Dotaz se týká DPH i daně z příjmů. V případě odstoupení od smlouvy - bude vystaven opravný daňový doklad dle § 42 (původní faktura byla jako řádný daňový doklad vykázání v KH za 11/2022 v sekci A.4), tento doručen zákazníkovi datovou schránkou (DPH bude sníženo v období doručení zákazníkovi). V tomto případě jak ale vyřešit daň z příjmů - zda snížení (storno) výnosů z prodeje a snížení nákladů na prodané zboží a vrácení zboží zpět na sklad bude až předmětem účetnictví a DP v roce 2023 (okamžik odstoupení od smlouvy) a nebo je možné náklady a výnosy vyřešit již v daňovém přiznání a účetnictví k 31. 12. 2022 (zboží bude vykázáno na skladě). Jde o to, aby společnost nemusela v roce 2022 platit daň z příjmu z prodeje, který se nakonec neuskutečnil.

Můj klient uzavřel kupní smlouvu na nákup auta v dubnu 2022 a v tomto měsíci zaplatil i zálohu ve výši 300.000 Kč, na tuto částku také obdržel daňový doklad na platbu zálohy. Nicméně v srpnu 2022 si to rozmyslel a dohodl se s prodávajícím, že odstoupí od smlouvy. Uzavřeli dohodu o odstoupení s tím, že prodávající vrátí jen polovinu zálohy ve výši 150.000 Kč a zbytek, také 150.000 Kč si nechá na pokrytí ztrát z uzavřené a následně nerealizované kupní smlouvy. Prodávající vystavil dobropis (daňový doklad) na částku 300.000 Kč včetně DPH, ale kupující dostane jen 150.000 Kč. Beru to tedy tak, že zápočtem byla uhrazena celá záloha ze strany prodávajícího a můj klient uhradil tímto zápočtem 150.000 Kč jako náhradu ztráty. Mě jde nyní o daňovou uznatelnost těch 150.000 Kč. V původních smluvních podmínkách je jen napsáno, že na základě podpisu je kupující povinen odebrat auto, nic o tom, že by se při porušení podmínek měla použít záloha nebo část zálohy na pokrytí ztrát. Až nyní, když kupující se rozhodl neodebrat auto, byla uzavřena dohoda mezi těmito smluvními stranami, že 150.000 Kč nebude vráceno, ale zůstane prodávajícímu jako náhrada na pokrytí ztrát. Bude oněch 150.000 Kč pro mého klienta (kupujícího) daňově uznatelným nebo neuznatelným nákladem?

V jednom z předchozích článků byla pozornost věnována otázce zániku závazků, a to konkrétně problematice zániku splněním smlouvy. To, že dlužník plní a věřitel plnění přijímá, je de facto ideální a nejjednodušší varianta, jak lze smluvní vztah naplnit. Často se ale setkáváme s jinými případy, na které se zaměříme v následujícím textu. Jedná se o zánik závazku dohodou, započtením, splynutím, prominutím dluhu, výpovědí a odstoupením od smlouvy.