Organizační složka

Na jaký účet proúčtovat výsledek hospodaření z účtu 431 v případě organizační složky zahraniční společnosti?

1) České organizační složce slovenského zřizovatele je poskytnuta služba plátcem DPH v ČR (nikoliv pronájem nebo poskytnutí licence) – služba je částečně / zcela využitá zřizovatelem, přefakturováno interní fakturou – tzn. pouze z hlediska nákladů na organizační složkou na zřizovatele, bez vlivu na DPH. Je to správně? 2) Této organizační složce je pronajat dlouhodobý majetek (speciální skenery, IT technika) – některý majetek v pronájmu je využit zřizovatelem – je nutné vykázat přemístění majetku z hlediska DPH a v jaké ceně? Pokud by byla smlouva Pronajímatel vs. Zřizovatel podléhala by transakce srážkové dani – platby pronájmu z SK, jak tomu bude ale v tomto případě? Nebo stačí interně přefakturovat náklady org složka - vs. zřizovatel? 3) Pokud by byla v ČR poskytnuta licence této organizační složce a tato licence by byla částečně využitá i zřizovatelem. Jak by to bylo se srážkovou daní? Jak s DPH? 4) Pokud by byla pro tuto organizační složku poskytnuta služba práce na nemovitostech v ČR a částečně i pro zřizovatele na Slovensku – je nutné nechat fakturu rozdělit – a poskytovatel se musí registrovat v SR - místo zdanitelného plnění? 

Slovenský zřizovatel založil odštěpný závod (organizační složku) v ČR, kde je vedeno účetnictví dle českých předpisů. Musí tato organizační složka zveřejnit účetní závěrku u soudu? 

Česká právnická osoba (s.r.o.) má již několik let na Slovensku zřízenou organizační složku a současně tak stálou provozovnu. Příjmy dosažené prostřednictvím org. složky jsou na Slovensku zdaněny a v ČR se daň zaplacená na Slovensku započítává na daň v ČR. Slovenský finanční úřad aktuálně (v roce 2023) doměřil organizační složce daň z příjmů, která bude také uhrazena, a to za roky 2018 až 2021. Bude možné v ČR podat dodatečné daňová přiznání za uvedená zdaňovací období a dodatečně vyměřenou daň na Slovensku započítat na celkovou českou daň? Jsou tam případně nějaké omezující podmínky? Děkujeme.

Česká společnost zřídila organizační složku v Rumunsku. Organizační složka má své rumunské DIČ. Jak bude postupováno z pohledu DPH v případech kdy česká společnost poskytne své složce v Rumunsku službu (servis, provize), prodá stroj a samozřejmě obraceně z Rumunska do Čech. Je postup stejný jako mezi cizími společnostmi, nebo se postupuje jinak ? Tozn. plnění je předmětem DPH nebo není předmětem DPH. Pokud je předmětem DPH- jaký druh daňového dokladu se vystavuje, text stejný jako u cizích odběratelů a řádek v daňovém přiznání (20,21) ? Podle kterého § ZDPH se postupuje ? Např. při dodání stroje do Rumunska, kde prodávajícím bude organizační složka jedná se o běžný obchodní vztah nebo o přemístění obchodního majetku ? Stejně pak opačně jaký je správný postup při nákupu od organizační složky k nám do české společnosti. Děkuji za odpověď,

Organizační složka zahraniční osoby – anglické společnosti – nákup a prodej zboží. Nikdy nepodávali daňové přiznání k dani z příjmů PO, prý - tím že nemají právní subjektivitu - nevznikla povinnost podávat. Konzultovali na MFCR a snad dávali na FÚ nějaký doklad k tomto tvrzení od renomované firmy (bohužel nemám k dispozici tento dokument, ani nevím v jakém roce to bylo). Mohla bych Vás požádat o stanovisko, zda-li máme podávat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob nebo ne? Předem děkuji za odpověď.

Každá právnická osoba se vyznačuje organizační strukturou a ustavením orgánů, které činnost daného subjektu řídí, rozhodují, kontrolují jeho činnost či mají jiné úkoly. Nejinak tomu je i u ústavu. Právě systematikou orgánů a vnitřní organizační strukturou ústavu se zaobírá následující příspěvek.

Česká firma bude zaměstnávat cizince - občana SR a pracovní smlouva bude sepsána podle českého práva. Jaké diety by se zaměstnanci vyplácely v případě, že bude mít vystavený formulář A1, určující příslušnost k právním předpisům SR? Jak by měla firma postupovat v případě, že bude odvádět za zaměstnance do SR, ale dojde ke změně a zaměstnanec začne pracovat v ČR a měl by podléhat právním předpisům ČR? Jak by měla firma postupovat, pokud by měla organizační složku v SR, ale zaměstnanci měli pracovní smlouvu v ČR?

Německá firma má organizační složku v ČR. Občas přijíždějí pracovníci mateřské firmy do ČR, aby zde provedli nějaké práce, a zaplatí si zde ubytování. Daňový doklad napsaný na mateřskou společnost odvezou zpět do Německa, kopii dokladu dají k dispozici organizační složce. Ta zanese do svého účetnictví pouze položku ve výši DPH, aby ho v měsíčním daňovém přiznání obdržela od finančního úřadu zpět. Částku zaúčtuje na MD 343/D 379 jako závazek vůči mateřské společnosti, náklad se v účetnictví nepromítne. Po obdržení DPH částku mateřské společnosti zašle. Je tento postup správný? Pokud budou obdobně vysláni čeští zaměstnanci do Německa, zanese mateřská společnost doklad o ubytování v Německu částkou bez DPH na MD 518/D 211 (denní kurz) a vyčíslené DPH, které jim následně mateřská společnost zašle, zaúčtují na MD 378/D 211. Po obdržení částky vznikne KR na účtu 378, který zaúčtují na MD 563/D 378 nebo MD 378/D 663. Je tento postup v pořádku?

Organizační složka slovenské firmy působící v ČR zaniká k 31. 12. 2018 převodem všech závazků a pohledávek do slovenské firmy. Jakým způsobem se tento převod účtuje? Jaké jsou povinnosti oznámení vůči FÚ? 

Jsme firma s. r. o. na výrobu motorů, registrace k DPH jen v České republice. Koupili jsme stroje z Německa. Dodavatel je německý plátce DPH se sídlem v Německu a s výrobní pobočkou na Slovensku. Vyfakturované stroje (náš hmotný majetek) byly vyrobeny na Slovensku, kde i zůstanou, a slovenská pobočka na nich bude pro nás vyrábět díly k výrobě motorů. Dodavatel na faktuře uvedl svoje a naše DIČ a napsal umístění na Slovensku. Jak je to v tomto případě s DPH?

Chci zařadit zaměstnance do 9. platové třídy dle katalogu prací 1.01.04 Referent majetkové správy. Bude komplexně spravovat majetek školy včetně majetku na osmi odloučených pracovištích. Lze v tomto případě nahlížet na odloučená pracoviště jako na nižší organizační složky?

Jedna společnost - organizační složka zahraničního podniku - provedla technické zhodnoceni na pronajatém majetku (budova, ve které je v nájmu). Nyní chce ukončit svoji činnost v ČR a veškeré aktivity převést na tuzemské s. r. o. Na s. r. o. přejde kromě jiného i nájemní smlouva budovy, veškerý majetek a vybavení, které bylo ve vlastnictví organizační složky. Může s. r. o, v případě že technické zhodnocení od organizační složky odkoupí za daňovou zůstatkovou cenu, pokračovat v jeho odepisování?

Česká společnost (A) má organizační složku na Slovensku (B). Slovenská OZ eviduje pohledávky za společností XY. Společnost A eviduje za XY také pohledávky, ale zároveň i závazek. Je možné započíst dohromady pohledávky B+A se závazkem, který má tedy pouze A za XY (vše dohromady jednou dohodou)? Případně lze řešit postoupením z B na A a pak tedy zápočet? Nechtěli bychom, ale úplatné ale zároveň nechceme bezúplatným postoupením ovlivňovat hospodářský výsledek.

V ČR byla zřízena organizační složka zahraniční letecké společnosti. Složka je plátce DPH. Poskytují služby jako pomoc při odbavení cestujících a mají na starost posádku letadla jejich letecké společnosti (zajištění ubytování, stravy). Jak je to s daňovou uznatelností těchto nákladů (zejména u faktury za ubytování a catering posádky) a s nárokem na odpočet DPH. Posádka jsou zaměstnanci zřizovatele. Na složku nejsou v současné době alokovány žádné příjmy. Pokud by měli v budoucnu pouze příjmy z prodeje letenek, mohou být náklady uvedené výše daňově uznatelné? A jak postupovat v případě, že by žádné příjmy neměli?

Chtěla bych se zeptat jaký je rozdíl mezi malou a velkou organizací? Jaké mám povinnosti, když se z malé (počet zaměstnanců do 25) změním na velkou organizaci? A jsem zase malá organizace, když počet zaměstnanců klesne pod 25? A jak to je když se to mění během roku?

Jsme česká společnost s českým DIČ. Máme uzavřenou smlouvu se společ. OMV Česká republika, s. r. o. na tankování PHM jak v ČR, tak i na SK, s tím, že nám je budou fakturovat 1x za měsíc na naše české DIČ. Nyní jsme obdrželi faktury od OMV ČR (s českým DIČ) za tankování v ČR a od OMV se slovenským DIČ (sídlo ve Vídni) v eurech za tankování v SK. Jedná se nám o fakturu se slovenským DIČ. Můžeme si uplatnit DPH za tankování na SK nebo můžeme DPH vést na účtu 315E a zažádat o refundaci nebo musíme dát celou částku do nákladů? Máme totiž i na SK organizační složku (provozovnu) se Sloven. DIČ, takže si nejsem jistá, zda můžeme o refundaci žádat. Popř. zda existuje nějaký způsob, jak si můžeme DPH z tankování na Slovensku uplatnit?

Firma s. r. o. je plátce DPH a má na Slovensku organizační složku, která je neplátce DPH. Firma by ráda přemístila do své organizační složky na Slovensko zboží, které by tam pak dále tato organizační složka PRODÁVALA PO JEDNOTLIVÝCH KUSECH A TO POD SVOU HLAVIČKOU. DOCHÁZÍ K PŘEVODU PRÁVA NAKLÁDAT SE ZBOŽÍM JAKO VLASTNÍK. Jedná se o fyzioterapeutickou pomůcku jeden kus v ceně cca 270 Kč (10 EUR) a roční objem se předpokládá opravdu MAXIMÁLNĚ 270 000 Kč (10 000 EUR). Reálně to bude spíš jen třetinový objem. Slovenská organizační složka nechce být plátce DPH. Teď mě zajímá, jak to bude s DPH. Pokud firma (plátce) DPH odešle zboží z ČR do své organizační složky na Slovensko tak to bude s DPH nebo bez DPH? Pokud se bude jednat o plnění osvobozené od DPH s tím, že na Slovensku se stane organizační složka osobou identifikovanou k dani, tak jak se to pak vykáže v souhrnném hlášení, když Slovenská organizační složka ještě nemá DIČ a tudíž do souhrnného hlášení nelze nic vyplnit. Nebo se toto malé množství bere, jako že spadá do limitu pro zasílání zboží na Slovensko a dokud nebude tato hranice překročena (myšleno za celé Slovensko) pak se do souhrnného hlášení nic nepíše, protože je to v limitu a DPH se odvede v ČR na českém daňovém přiznání? Nebo to je úplně jinak? Existuje na to v našem zákoně jednoznačná odpověď?

Firma s. r. o. je plátce DPH a má na Slovensku organizační složku, která je neplátce DPH. Firma by ráda přemístila do své organizační složky na Slovensko zboží, které by tam pak dále tato organizační složka. Jedná se o fyzioterapeutickou pomůcku jeden kus v ceně cca 270 Kč (10 EUR) a roční objem se předpokládá opravdu MAXIMÁLNĚ 270 000 Kč (10 000 EUR). Reálně to bude spíš jen třetinový objem. Slovenská organizační složka nechce být plátce DPH. Teď mě zajímá, jak to bude s DPH. Pokud firma (plátce) DPH odešle zboží z ČR do své organizační složky na Slovensko tak to bude s DPH nebo bez DPH? Pokud se bude jednat o plnění osvobozené od DPH s tím, že na Slovensku se stane organizační složka osobou identifikovanou k dani, tak jak se to pak vykáže v souhrnném hlášení, když Slovenská organizační složka ještě nemá DIČ a tudíž do souhrnného hlášení nelze nic vyplnit. Nebo se toto malé množství bere, jako že spadá do limitu pro zasílání zboží na Slovensko a dokud nebude tato hranice překročena (myšleno za celé Slovensko) pak se do souhrnného hlášení nic nepíše, protože je to v limitu a DPH se odvede v ČR na českém daňovém přiznání? Nebo to je úplně jinak? Existuje na to v našem zákoně jednoznačná odpověď?

Zahraniční společnost rozhodla o zrušení svojí organizační složky v ČR. Jaký bude postup z hlediska daní a účetnictví: Složka eviduje závazky vůči dodavatelům a vůči zřizovateli, musí se dodaňovat? Majetek ani pohledávky nejsou. Jak to bude s účetní závěrkou? Společnost v roce 2013 vykázala ztrátu, v roce 2014 jí vychází zisk. Jak bude zaúčtována ztráta, na 429 nebo pohledávky vůči zřizovateli?