Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)

OSVČ, která provozuje bazar (zahrnující široké spektrum předmětů jako nábytek, obrazy, nádobí, oblečení apod.), se rozhodla od října ukončit svoji činnost jako OSVČ a převést provoz bazaru na s. r. o., kde je jedinou majitelkou, s. r. o. je plátcem DPH. Je možné, aby byl majetek bazaru převeden na s. r. o. bezúplatně? Jaké jsou právní, daňové a účetní podmínky, které je nutné splnit pro uskutečnění takového převodu? Jak se v tomto případě zachází s majetkem, který byl součástí obchodního majetku OSVČ. OSVČ neevidovala sklad. Má s. r. o. povinnost vést skladovou evidenci? Pokud ano, jaké jsou konkrétní požadavky a povinnosti spojené s vedením skladu v této situaci?

OSVČ, lékař vedoucí daňovou evidenci, ukončí svoji činnosti ke dni 31. 12. 2024. Při podání DPFO za rok 2024 bude tedy postupovat v souladu s § 23 odst. 8 písm. b) bod 2? Tzn., že základ daně zvýší o pohledávky - úhrady od zdravotních pojišťoven, které obdrží v roce 2025 (jiné pohledávky ani zásoby nemá). Zaměstnanci dostali výpověď z důvodu zrušení zaměstnavatele, za 12/2024 jim bude náležet mzda a tříměsíční odstupné. Mzdy a odvody z mezd budou vyplaceny po skončení PP v 1/2025. Lze tyto považovat ve smyslu úpravy § 23 odst. 8 písm. b) ZDP za „dluhy, které by při úhradě byly výdajem na dosažení příjmů" a snížit o tyto částky základ daně za rok 2024? Nebo musí být mzdy, odstupné a odvody vyplaceny nejpozději 31. 12. 2024?

Zaměstnavatel, malé s. r. o, nemá odbory a nyní nemá zakázky. Zaměstnává 2 zaměstnance a od 1. 10. 2024 by jim chtěl dát 60 % mzdy, protože nemá práci, ale od ledna 2025 by jí zase měl mít. Zaměstnanci pracovat nebudou. Jeden má ale ještě OSVČ, jako vedlejší činnost. Jak to bude v měsíci 10 + 11 + 12/2024, když nebude mu sraženo na sociálku aspoň z minimální mzdy? Bude mít tyto měsíce OSVČ jako hlavní činnost?

Je v pořádku, pokud si fyzická osoba, OSVČ vedoucí účetnictví založí s. r. o., ve kterém bude jediným společníkem a předmětem podnikání bude stejná činnost? Podnikal by pak jako OSVČ i jako s.r.o.. Vzájemná fakturace (OSVČ × s. r. o.) by neprobíhala. OSVČ je plátce DPH, s. r. o. by se stala plátcem DPH až po překročení obratu. 

Sportovec (OSVČ v kolektivním sportu) podepsal novou profesionální smlouvu, jejíž součástí je i jednorázová finanční částka za přestup právě do tohoto nového klubu. Vstupuje tato jednorázová částka do obratu pro povinnou registraci k DPH? 

Jsme spol. s r.o., která své výrobky prodává prostřednictvím obchodních zástupců po celé ČR. Nyní chceme distribuovat výrobky i na Slovensku prostřednictvím obchodního zástupce – rezidenta SR. Svoji činnost by vykonával na živnostenský list pouze na Slovensku, veškeré odvody vůči státu (FÚ, zdravotní a sociální pojištění) by přiznával jako FO na Slovensku. Je možné mu poskytnout pouze ke služebním účelům osobní automobil, tablet a mobilní telefon na základě smlouvy o pronájmu v cenách obvyklých? Lze spotřebu PHM a telefonní poplatky hradit z nákladů naší firmy (firemní PHM karta a SIM karta)? Potom by tato FO fakturovala naší firmě pouze odpracované hodiny?

Klient byl řádně v paušální dani 2023. V průběhu roku se nechal zaměstnat. OSVČ byl do konce roku a stále je. Do konce roku platil paušální daň. Podal přiznání. Do Přehledu VZP uvedl, že byl v paušálním režimu, že byl od měsíce zaměstnání OSVČ vedlejší a že zaplatil zálohy rovnající se části paušální daně připadající na VZP. Je toto správně dle vás? Úřednice z VZP tvrdí, že platby zaplacené na VZP propadají a nedají se použít jako zaplacené zálohy na pojištění roku 2023.

Hlavním cílem využití spolupráce osob je optimalizovat daňové zatížení poplatníků daně z příjmů fyzických osob. Spolupráce osob může rovněž vést k vyhnutí se uplatnění progresivní sazby daně 23 % u podnikatele dle § 16 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů , ale v určitých specifických situacích může vést i k úsporám v odvodu pojistného na sociální pojištění. V článku se věnujeme jednak oblasti využití spolupráce osob vedoucí k optimalizaci daňové povinnosti podnikatele a spolupracující osoby, ale rovněž si ukážeme, kdy podnikající osoba nemusí platit sociální pojištění.

OSVČ, daňová evidence, plátce DPH, uplatňování 60 % paušálních výdajů. OSVČ před 5 lety vymyslí a nechá si naprogramovat softwarový systém spolu s webem (dále pro jednoduchost jen "SW"), který následně dodnes pravidelně vydělává peníze. Z hlediska paušálních výdajů OSVČ neuplatňuje žádné odpisy, DPH ze souvisejících nákladů (programátoři, apod.) bylo před 5 lety nárokováno vždy celé, SW nebyl nijak vykazován jako dlouhodobý nehmotný majetek. Vše je v současnosti již po lhůtě pro stanovení daně dle § 148 DŘ, i po teoretické 36 měsíční lhůtě pro odepisování. Ze strany OSVČ nebyly vykazovány ztráty (tj. neprodlužuje se tedy patrně ani lhůta pro stanovení daně). OSVČ nyní v rámci ukončení své podnikatelské činnosti nechá SW ocenit znaleckým posudkem a daruje jej své matce. Matka darovaný SW následně vloží jako příplatek mimo základní kapitál do své s.r.o., ve kterém je jediným společníkem. Účetní hodnota vkládaného SW bude určena na základě zpracovaného znaleckého posudku. Předpis příplatku se zaúčtuje MD 355 / D 413. 1/ Bude darování SW vlastnímu rodiči osvobozeno od jakýchkoli daní? 2/ Je výše uvedený postup převodu SW daňově a účetně v pořádku? Anebo by měl být proveden nějak jinak? 3/ Samotné přijetí nehmotného vkladu bude následně účtováno MD na účet 012 (na straně OSVČ šlo o výsledek vlastního vývoje), anebo účet 013 (je i web chápán jako software?)? Anebo má být účtován na nějaký jiný účet (014, 019)? 4/ Bude s.r.o. vložený SW odepisovat (jeho hodnota se předpokládá vyšší, jak 60 tis, resp. vyšší, jak hranice pro odepisování dlouhodobého nehmotného majetku, stanovená účetní směrnicí s.r.o.)?

Každý rok k 1. 1. se mění hranice příjmů, jejichž výše se odvozuje od výše průměrné mzdy. Na výši průměrné mzdy jsou navázány redukční hranice pro výpočet dávek nemocenského pojištění a náhrady mzdy za prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti, maximální výše vyměřovacího základu, rozhodná částka pro účast na nemocenském pojištění a u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) minimální výše základů pro odvod pojistného a pro účast na důchodovém pojištění u OSVČ vykonávajících vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.

OSVČ hlavní onemocní v době od 15. 6. 2023 do 7. 2. 2024. Pobíral nemocenské dávky z titulu OSVČ. Po celou dobu nemoci podnikatelskou činnost nevykonával. Považuje se podnikatel v době nemoci za OSVČ hlavní nebo vedlejší? 

Podnikající fyzická osoba založila v roce 2019 s. r. o. (na stejnou činnost jako měla FO) s tím, že ukončí podnikání jako FO a začne podnikat v rámci s. r. o. Vinou průtahů ze strany majitele objektu, ve kterém je podnikání provozováno, ukončila FO podnikatelskou činnost a začala podnikat v rámci s. r. o. až v roce 2024. Od roku 2019 se podávala za s. r. o. nulová přiznání, žádné podnikání neprovozovalo. Pokud by FO chtěla v roce 2024 (několik měsíců po zahájení podnikání s. r. o.) svůj 100% podíl ve společnosti prodat a je splněn časový test 5letého držení podílu, bude prodej podílu osvobozen od daně z příjmů FO, i když s. r. o. téměř 5 let nepodnikala (prodejní cena nedosáhne limitu 40 mil.Kč)?

OSVČ provozuje tábory pro děti, v majetku nemá pračku. Může si dát do nákladů nákup pracího prášku? Pokud lze uvažovat, že pere doma ve vlastní pračce.

Výpomoci studentů zaměstnavatelé rádi využívají i z toho důvodu, že ve zdravotním pojištění neplatí pro tyto osoby jako zaměstnance minimální vyměřovací základ, což je z finančního hlediska výhodné jak pro zaměstnavatele, tak i pro zaměstnaného studenta. To znamená, že vyměřovacím základem může být částka relevantně i nižší než 18 900 Kč. Aby však zaměstnavatel mohl při stanovení vyměřovacího základu a navazujícím odvodu pojistného takto postupovat, musí mít oporu ve formě potvrzení o studiu vystaveného příslušnou školou.

OSVČ Ukrajinec nám poskytne službu. Bude fakturovat na své IČ. Jde o zednické práce. Předpokládám, že ho mám požádat o daňový domicil, že odvádí daně v ČR? Jinak bych mu musela srazit 15% daň a odvést FÚ? A zároveň bych si měla ověřit, zda v ČR může vykonávat činnost? Takže by měl doložit doklad o strpění nebo dočasné ochrany?

OSVČ podniká, vede účetnictví, zároveň pronajímá svůj byt, který nemá v obchodním majetku. Tento příjem zadám do DPFO do řádku 39 příjmy z nájmu dle § 9 ZDP zákona. Mohu uplatnit na tento příjem paušální výdaj 30 %? 

Pokud žena vykonává OSVČ, ale současně pečuje o 2 děti do 15 let, určitě vždy o prázdninách v měsíci červenci a srpnu, může v tomto období vykázat svoji činnost jako vedlejší, i když jinak je to její činnost hlavní činnost? Podle zákona č. 592/1992 Sb. by to snad mělo jít. Kdy musí nahlásit tuto péči o děti? Musí to být dopředu, nebo stačí až při ročním zúčtování? Případně, co se k tomu musí doložit? Dá se toto uplatnit i zpětně? 

Z hlediska placení pojistného je zapotřebí vycházet ze skutečnosti, že podnikatelský sektor jako jediná ze skupin plátců hradí pojistné formou záloh a (případného) doplatku pojistného, anebo hradí pojistné jednorázovou platbou po skončení kalendářního roku. Z tohoto důvodu se pravidelně provádí roční zúčtování (konkrétně za rok 2023 v průběhu roku 2024), kdy se z finančního hlediska porovnají uhrazené zálohy, jsou-li podle zákona povinně placeny, s výší pojistného, která je předmětem odvodu na základě dosaženého daňového základu.

Podnikatel, OSVČ, plátce DPH, zemřel v r. 2021 a v podnikání pokračuje jeho manželka. Je uvedena v rejstříku živostenském. Na FÚ je stále uvedeno DIČ zemřelého manžela. Protože budeme mít zmíněnou osobu v pronájmu nebytových prostor a chystáme pro ně smlouvu, tak se chceme jen ujistit, že hlavička na smlouvě i fakturace bude stále vedena na zemřelou osobu včetně DIČ e je to tak správně?

Jsem OSVČ - plátce DPH, povinně z obratu. Většina mých klientů jsou neplátci, náklady na podnikání nemám téměř žádné, ani žádný podnikatelský majetek. Rád bych se tedy nevýhodného plátcovství nějak zbavil. Přemýšlím, že bych založil spol. s.r.o. neplátce - na tu bych provozoval svoje podnikání, než bych se jako OSVČ dostal za posledních 12 měsíců s obratem pod 2. mil a pak bych svoji fakturaci rozděloval mezi OSVČ-neplátce a sro-neplátce tak, abych nikde nepřekročil obrat 2 mil. Moje hlavní motivace je vyhnout se plátcovství. Fakturaci mezi OSVČ a sro bych rozděloval náhodně, neposkytuji žádné dvě logicky oddělitelné služby. Je takový souběh legální?