Osvobození od daně z přidané hodnoty

1) Článek 135 odst. 1 písm. i) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty ve spojení se zásadou daňové neutrality, musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která zavádí rozdílné zacházení mezi on-line nákupem losů a účastí na jiných hazardních hrách nabízených on-line tím, že posledně uvedenou kategorii her vylučuje z osvobození od daně z přidané hodnoty použitelného na prvně uvedenou kategorii her, pokud objektivní rozdíly mezi těmito dvěma kategoriemi hazardních her mohou podstatným způsobem ovlivnit rozhodnutí průměrného spotřebitele zvolit jednu z těchto kategorií her. 2) Zásada loajální spolupráce zakotvená v čl. 4 odst. 3 SEU a zásada přednosti unijního práva ukládají vnitrostátnímu soudu, aby upustil od použití vnitrostátních ustanovení, o kterých bylo rozhodnuto, že jsou neslučitelná s čl. 135 odst. 1 písm. i) směrnice 2006/112 ve spojení se zásadou daňové neutrality, aniž má v tomto ohledu vliv existence rozsudku vnitrostátního ústavního soudu, kterým bylo rozhodnuto o zachování účinků těchto vnitrostátních ustanovení. 3) Pravidla unijního práva týkající se vydání bezdůvodného obohacení musí být vykládána v tom smyslu, že osobě povinné k dani přiznávají nárok na vrácení částky daně z přidané hodnoty vybrané v členském státě v rozporu s čl. 135 odst. 1 písm. i) směrnice 2006/112 za podmínky, že toto vrácení nevede k bezdůvodnému obohacení této osoby povinné k dani. 4) Článek 108 odst. 3 SFEU musí být vykládán v tom smyslu, že pokud je osvobození některých subjektů od daně z přidané hodnoty (DPH) protiprávní státní podporou, nemůže osoba povinná k dani, na kterou se takové osvobození nevztahuje, obdržet ve formě náhrady škody částku odpovídající DPH, kterou uhradila.

1) Článek 135 odst. 1 písm. g) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že v případě účastníků penzijního fondu, který v rámci kolektivního důchodového systému uplatňuje důchodovou smlouvu, v níž jsou stanoveny nároky na důchod a důchodové dávky, jejichž výše, ač je vymezena na základě referenčního důchodu nebo příjmů z výdělečné činnosti a počtu odpracovaných let každého účastníka, se může za určitých podmínek měnit v závislosti na výsledcích investic uskutečněných tímto penzijním fondem, lze mít za to, že nesou investiční riziko, pouze pokud tato částka závisí primárně na výsledcích těchto investic. Pro účely takového posouzení není relevantní počet let zakládajících nároky na důchod účastníka ani skutečnost, že nabývání nároků na důchod bylo v určitém okamžiku v případě určitého penzijního fondu přerušeno. Skutečnosti, že riziko je neseno individuálně nebo kolektivně, zejména v případě úpadku, nebo že se zaměstnavatel po určitou dobu zaručil za předpokládané objemy vznikajících nároků na důchod, jsou relevantními faktory, aniž jsou samy o sobě rozhodujícími. 2) Článek 135 odst. 1 písm. g) směrnice 2006/112 musí být ve světle zásady daňové neutrality vykládán v tom smyslu, že pro účely určení, zda se na penzijní fond, který není subjektem kolektivního investování do převoditelných cenných papírů, může vztahovat osvobození od daně stanovené tímto ustanovením, je nejen nezbytné provést srovnání s takovým subjektem, ale rovněž i posoudit, zda z hlediska právního a finančního postavení účastníka ve vztahu k tomuto penzijnímu fondu je uvedený penzijní fond srovnatelný s jinými fondy, které jsou dotčeným členským státem považovány za fondy kolektivního investování ve smyslu uvedeného ustanovení, aniž jsou subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů.

Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, ve znění směrnice Rady (EU) 2016/856 ze dne 25. května 2016, ve spojení se zásadou zákazu zneužívajících praktik musí být vykládána v tom smyslu, že je-li prokázáno, že založení společnosti představuje zneužívající praktiku, jejímž cílem je i nadále využívat režim osvobození od daně z přidané hodnoty podle čl. 287 bodu 19 této směrnice 2006/112 pro činnost, kterou dříve v rámci tohoto režimu vykonávala jiná společnost, uvedená směrnice 2006/112 vyžaduje, aby takto založená společnost nemohla uvedený režim uplatnit, a to i v případě, že ve vnitrostátním právním řádu neexistují zvláštní ustanovení zakazující takové zneužívající praktiky.

1) Článek 135 odst. 1 písm. i) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty ve spojení se zásadou daňové neutrality musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě, která zavádí rozdílné zacházení mezi nákupem losů a účastí na jiných hazardních hrách nabízených off-line na jedné straně a účastí na jiných hazardních hrách než loteriích nabízených on-line na straně druhé, tím, že posledně uvedenou kategorii her vylučuje z osvobození od daně z přidané hodnoty uplatňovaného na prvně uvedenou kategorii her, pokud objektivní rozdíly mezi těmito dvěma kategoriemi hazardních her mohou podstatným způsobem ovlivnit rozhodnutí průměrného spotřebitele zvolit si jednu z těchto kategorií her. 2) Zásada loajální spolupráce zakotvená v čl. 4 odst. 3 SEU a zásada přednosti unijního práva ukládají vnitrostátnímu soudu, aby upustil od použití vnitrostátních ustanovení, o kterých bylo rozhodnuto, že jsou neslučitelná s čl. 135 odst. 1 písm. i) směrnice 2006/112 ve spojení se zásadou daňové neutrality, aniž má v tomto ohledu vliv existence rozsudku vnitrostátního ústavního soudu, kterým bylo rozhodnuto o zachování účinků těchto vnitrostátních ustanovení. 3) Pravidla unijního práva týkající se vydání bezdůvodného obohacení musí být vykládána v tom smyslu, že osobě povinné k dani přiznávají nárok na vrácení částky daně z přidané hodnoty vybrané v členském státě v rozporu s čl. 135 odst. 1 písm. i) směrnice 2006/112 za podmínky, že toto vrácení nevede k bezdůvodnému obohacení této osoby povinné k dani.il možnosti, kterou mu přiznává článek 267 SFEU , ukládá povinnost nepoužít právní posouzení vnitrostátního soudu vyššího stupně, pokud má s ohledem na výklad ustanovení unijního práva podaný Soudním dvorem ve formě rozsudku nebo usnesení s odůvodněním ve smyslu článku 99 jeho jednacího řádu za to, že uvedená posouzení nejsou s tímto právem v souladu. Tato zásada však nebrání vnitrostátní právní úpravě, která se omezuje na to, že vnitrostátním soudům nižšího stupně ukládá povinnost odůvodnit jakoukoli odchylku od těchto posouzení.

Fyzická osoba nepodnikající, má příjmy z pronájmu (je plátce DPH od 1/24) a ze závislé činnosti. V roce 2012 koupila pozemek - louku, který postupně změnila na stavební pozemek a zasíťovala. V r. 2023 zahájila výstavbu rodinného dvojdomku, který plánovala využít pro bydlení. Tyto plány bude nucena změnit, po kolaudaci (rok 2025) má v úmyslu domky prodat. Bude tento příjem podléhat zdanění podle §10 ZDP? Je možné uplatnit úroky z hypotéky na financování této stavby jako položku odpočitelnou od základu daně? Bude prodej domků podléhat DPH? Nejedná se o ekonomickou činnost, ale jednorázový příjem. Při výstavbě nebylo nárokováno DPH na vstupu.

Jsme střední škola a máme autorizaci od Ministerstva průmyslu pro profesní kvalifikace pro pracovníky různých firem. Akreditaci MŠMT přímo pro tyto kurzy nemáme. Jak správně naložit s DPH? Bude toto osvobozeno? Četli jsme, že od r. 2025 nebude třeba akreditace MŠMT pro vzdělávací kurzy.

Společnost s.r.o., plátce DPH koupila za účelem své podnikatelské činnosti od developera v 07/2010 bytovou jednotku o rozloze 65m2 + 25m terasy za cenu 4 352 802 Kč včetně DPH (kolaudace vydána v 04/2010) . Z této ceny byl uplatněn odpočet DPH v tehdy prodejcem uváděné výši 10%. V průběhu let došlo k modernizaci, za cca 1 000 000 Kč, ze které byl rovněž nárokován odpočet DPH. Nemovitost byla nepřetržitě užívána k podnikatelským účelům (kanceláře společnosti), její pořizovací a navýšená cena byla průběžně uplatňována v odpisech. Aktuální zůstatková cena činí 3 291 431 Kč. Nyní, do konce roku 2024 dojde k prodeji za cenu 6 100 000 Kč. Bude se muset z prodejní ceny odvádět DPH? Pokud ano v jaké výši a na základě jakého ustanovení?

Neplátce DPH je majitel výrobní haly, kterou pronajímá plátcům i neplátcům DPH ( nepřekročí obrat 2 mil za 12 měsíců). Musí neplátce uvádět na faktuře u pronájmu prostor, že se jedná o osvobozené plnění dle § 56? Nebo to tam nemusí být uváděno, protože pronajímatel je neplátce? 

OSVČ, plátce DPH, prodal v září 2024 elektronické cigarety, které nepodléhaly spotřební dani slovenskému neplátci DPH. Tento prodej jsme zatížili českou DPH a uvedli v daňovém přiznání na ř. 1, do kontrolního hlášení jsme to nedávali. Byl náš postup správný?

Naše matka, plátce DPH z jiného státu EU, nám v jak v ČR tak v místě jejího sídla u bankovních institucí a pojišťoven sjednává a zajišťuje bankovní záruky, které my následně uplatňujeme v ČR u našich výběrových řízení. Matka nám finanční náklady od těchto institucí na zajištění a poskytnutí bankovních záruk přeúčtovává . Na dokladu je uvedeno, že plnění je osvobozeno od DPH. Podléhají tato přijatá plnění v ČR zdanění DPH? Pokud ano, jak máme vykazovat?

Jsme s. r. o., která má živnostenský list na silniční motorovou dopravu osobní provozovanou vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče. Nyní si u nás česká firma objednala dopravu osob na veletrh do Paříže a zpět. Jedná se o zaměstnance této firmy. Jakou máme stanovit sazbu DPH?

Zapsaný ústav je dle zakladatelské listiny (zřízen fyzickou osobou) neziskovou organizací v oblasti kultury. Je pořadatelem hudebního festivalu. V rámci festivalu jsou pořádány kulturní vystoupení, kde je vybíráno vstupné, prodávány programy. Dále v rámci těchto akcí ústav poskytuje partnerům reklamu. Dalším zdrojem příjmů jsou dotace. Je poskytování reklamy partnerům zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené bez nároku na odpočet ve smyslu § 61 zákona o DPH? Nyní má ústav zájem pozvat zahraniční orchestr z Německa, který je také neziskovou právnickou osobou a který vystoupí v ČR. Stane se ústav přijetím této služby osobou identifikovanou a bude muset odvést z této poskytnuté služby 21 % DPH? Nebo je možné toto plnění na vstupu „osvobodit“ od DPH? Pokud ano, podle jakých ustanovení?

Česká společnost, plátce DPH, má v plánu dodat zboží firmě do Estonska, plátci DPH, která následně plánuje zboží vyvézt na Ukrajinu. Bylo domluveno, že firma z Estonska zajistí přepravu na své náklady a zboží bude dodáno a vyloženo v Estonsku. Estonská firma si pak ve své režii uskuteční vývoz na Ukrajinu. Obdrželi jsem ale informaci, že firma z Estonska si domluvila místo vykládky v Polsku a odtud bude uskutečněn režim vývoz na Ukrajinu. Nyní si ale nejsme jisti, když zboží pojede do Polska, a nikoliv do Estonska, zda splníme podmínku pro osvobození § 64 zákona o DPH - Osvobození při dodání zboží do jiného členského státu. Firma z Estonska tvrdí, že nám veškeré přepravní papíry potvrdí. Bude se prosím jednat o osvobozený režim, když je místo vykládky v jiném státě? 

Prosím o posouzení našeho řešení situace. Český plátce dodává jako prostředník na Ukrajinu počítačový hardware a poté poskytuje (jako prostředník) i nastavení softwaru těchto zařízení na dálku.   A) Hardware je pořizován od rakouského dodavatele, plátce DPH, který zajišťuje celní formality a je uveden jako vývozce na celním prohlášení. Zboží je dopravováno z Rakouska na Ukrajinu bez vstupu na území ČR. Dopravu zajišťuje rakouský dodavatel. Vlastnické právo je převedeno dodáním hardware na místo odběratele.   B) Nastavení softwaru provádí na dálku maďarská společnost po té, co je hardware dodán odběrateli na Ukrajině a zprovozněn jeho vlastními silami. Nastavení softwaru český plátce fakturuje samostatně.   Řešení A) Ve výše popsané situaci bude místem plnění pro DPH Rakousko, protože zde začíná přeprava zboží. Rakouský dodavatel uplatní osvobození od DPH při vývozu na faktuře českému prostředníkovi. U českého dodavatele při fakturaci se jedná o dodání zboží s místem plnění ve třetí zemi, které není předmětem české DPH. V DAP DPH uvede plnění na ř. 26. Na faktuře ukrajinskému odběrateli DPH nebude figurovat. Český plátce měl by zjistit, jestli mu nevznikají povinnosti spojené s DPH na Ukrajině.   Řešení B) Služba nastavení softwaru je fakturovaná maďarským plátcem DPH českému plátci DPH a má místo plnění podle § 9 odst. 1 českého zákonu o DPH v ČR a měla by být fakturována v režimu reverse charge. Český plátce posílá fakturu za službu ukrajinskému odběrateli, přičemž tato služba má podle § 9 odst. 1 českého zákona o DPH místo plnění na Ukrajině. To znamená, že tato služba není předmětem českého DPH a v českém daňovém přiznání k DPH česká firma uvede tuto dodávku na řádek 26.

Naše škola je neplátce DPH. Musím začít sledovat obrat, naše „provozní“ výnosy se pohybují těsně pod 2 mil. Kč. Jaké položky se do obratu DPH počítají? Máme výnosy ze školní jídelny - cizí strávníci, zaměstnanci a žáci, výnosy z pronájmu tělocvičny, bazénu a sauny, výnosy z úplat z MŠ, ŠD, ZUŠ a kroužků. 

OSVČ, daňová evidence, plátce DPH, koupil jako soukromá osoba osobní automobil v r. 2013 (první registrace v ČR 2013, datum první registrace vozidla 2000). Tento automobil vložil do podnikání 1. 1. 2017 a začal sloužit pro ekonomickou činnost podnikatele. Nebyl nárokován odpočet DPH. Nyní auto prodává. Bude prodej zatížen 21% DPH nebo bude osvobozen od DPH?

Plátce DPH koupil v 7/2019 nemovitost, kterou pronajímal. Nemovitost nebyla zařazena do obchodního majetku. V 9/2024 potřebuje nemovitost prodat. Máme za to, že prodej bude zatížen DPH, ale prodejní cena bez DPH je osvobozena od daně z příjmu pro splnění časového testu. Prodaná nemovitost byla prvně zkolaudována před rokem 2000. V době, kdy ji vlastnila osoba uvedená v dotazu, nebyla nemovitost technicky zhodnocena. Dodání nemovité věci při jejím pořízení v červenci 2019 bylo na straně prodávajícího bylo daní z přidané hodnoty zatíženo. Prodávající i kupující byli v roce 2019 plátci DPH, nyní je prodáváno plátcem plátci DPH.

Jsme zapsaný spolek, pořádáme různé akce pro děti ve volném čase, s tím nám pomáhají dobrovolníci, je možné z peněz spolku odměnit činnost těchto dobrovolníků třeba dárkovým poukazem v nějaké hodnotě třeba pro nákup v drogerii a podobně?

Jsme plátci DPH, občas zasíláme různé dopisy zákazníkům, zaměstnancům apod., jde o běžnou korespondenci. Jak to bude s DPH? Občas pošta vystaví doklad s DPH a občas pouze celkovou částku . Jak máme postupovat při účtování?

Provozujeme kemp, kde nabízíme ubytovací služby, stravování. Jakou sazbu DPH máme uplatnit u zákazníka, který přijede vlastním karavanem a využívá všechny služby kempu, tzv. karavanové stání, karavany tam stojí po dobu jejich dovolené, nebo jej zákazník využívá tak, jak potřebuje,