Osvobození od daně z příjmů

Zaměstnavatel by chtěl poskytnout zaměstnanci nepeněžní příspěvěk na ošetření křečových žil. Ošetření nebude hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, ale zaměstnanec si ho bude platit. Ošetření bude šetrnější a zaměstnanec by se měl vyhnout delšímu léčení. Zdravotnické zařízení je v seznamu registu poskytovatelů zdravotních služeb a část, kterou by uhradil zaměstnavatel přímo vyfakturuje na zaměstnavatele, který ji uhradí. Náklady budou zaúčtovány jako nedaňové, pro zaměstnance osvobozeno. Stačí takový postup? Nebo je třeba mít ještě nějakou směrnici, která by to upravovala, když by to byla jednorázová záležitost nebo dodatek k pracovní smlouvě, kde by byla určena konkrétní částka příspěvku?

Dceřiná společnost vyplatí matce podíly na zisku. Podmínka držby podílu po dobu 12 měsíců bude splněna. U mateřské společnosti je, podle našeho názoru, výplata podílu osvobozena od daně, tj. dcera nesrazí daň, ale celý podíl převede matce. Účtováno bude 428/221 výplata podílů na zisku.

Fyzická osoba nepodnikající, má příjmy z pronájmu (je plátce DPH od 1/24) a ze závislé činnosti. V roce 2012 koupila pozemek - louku, který postupně změnila na stavební pozemek a zasíťovala. V r. 2023 zahájila výstavbu rodinného dvojdomku, který plánovala využít pro bydlení. Tyto plány bude nucena změnit, po kolaudaci (rok 2025) má v úmyslu domky prodat. Bude tento příjem podléhat zdanění podle §10 ZDP? Je možné uplatnit úroky z hypotéky na financování této stavby jako položku odpočitelnou od základu daně? Bude prodej domků podléhat DPH? Nejedná se o ekonomickou činnost, ale jednorázový příjem. Při výstavbě nebylo nárokováno DPH na vstupu.

Dotaz se týká výkladu ZDP §18a bod 1 a). Počítají se při porovnání příjmů a nákladů na hlavní činnost do příjmů z hlavní činnosti i dotace z veřejných rozpočtů? Např. když bude mít subjekt náklady na hlavní činnost 400.000 Kč, výnosy z hlavní činnosti 250.000 Kč, členské příspěvky 50.000 Kč, dary 50.000 Kč a k tomu dotaci na provoz spolku ve výši 100.000 Kč (záměrně píšu na provoz, protože v ní není specifikováno, že je určena pouze na úhradu nákladů na hlavní činnost), tak bude dle výše zmíněného paragrafu porovnávat výnosy 350.000 (bez dotace) a náklady 400.000 Kč a tak na řádku 101 daňového přiznání vyloučí 250.000 Kč a 100.000 Kč dotaci, takže celých 350.000 Kč a následně na řádku 62 vyloučí i veškeré náklady na tuto hlavní činnost. Nebo se do příjmů počítá i dotace a tím tak nedojde k tomu, že by náklady na hlavní činnosti byly vyšší a na řádku 101 bude vyloučena pouze dotace a na řádku 62, že žádné náklady vylučovat nebudou? 

Společnost A - matka (s.r.o.) vlastní 50 % podíl na společnosti B-dcera (s.r.o.). Tento podíl vlastní déle než 12 měsíců. Na základě rozhodnutí valné hromady rozhodne o čerpání zisku. Tento podíl by měl být dle § 19 ZDP osvobozen u matky a vylučuje se daňovém přiznání DPPO na ř. 110. 1) Bude tento podíl osvobozen také od srážkové daně, má povinnost matka nebo dcera odvádět v době čerpání srážkovou daň? 2) Může tento podíl čerpat i společník matky (fyzická osoba)? (mateřská společnost vyplatí dceřiné 100 tis. Kč, společník této mateřské společnosti by chtěl tento podíl čerpat. Je to možné? Jak to bude s odvodem srážkové daně? 3) Pokud nejsou stanovený žádné skutečné náklady spojené s držbou společnosti, je nutné vždy vyloučit paušální nepřijmé náklady ve výši 5 %?

S.r.o. pořádalo pro své zaměstnance školení v hotelu mimo sídlo firmy (BOZP, zhodnocení roku 2024 atd...). Bylo to v klasické pracovní době zaměstnanců. U této příležitosti byl jako občerstvení raut. Všichni zaměstnanci mají stravenkový paušál ve výši 80,- Kč. Nyní přišla faktura na pronájem prostor + občerstvení. Nájem jsme ponechali jako daňově uznatelný náklad (nárokovali jsme DPH), občerstvení je nedaňový náklad - reprezentace (bez nároku na DPH). Je občerstvení osvobozeno u zaměstnanců (prosím o jaký se jedná paragraf zákona)? Můžeme ponechat na tento den stravenkový paušál?

Firma sro, plátce DPH bude nově provozovat masáže. K tomuto účelu bude mít zaměstnankyně z Filipín. Může firma pro ně zdarma zajistit ubytování? Zaměstnankyně v ČR jiné bydlení nemají. Zatím zde nikdy nepracovaly. Firma by si pronajala byt na sro, nájem činí 10000,- + energie. Zaměstnankyň by bylo 5-6 v tomto bytě. 1) Může si firma uplatnit pronájem a energie do nákladů? 2) Může firma byt vybavit - postele, peřiny, pračka, skříň, základní nádobí? Může si tohle také uplatnit v nákladech a odečíst DPH? 3) Bude firma dodaňovat něco u zaměstnankyň, pokud se nájem a energie vejdou do 3500,- na osobu? 4) Vybavení bytu by se také počítalo do limitu 3500,-? Případně, na co si dát pozor. 

Manželé si v roce 2010 vzali půjčku, na pořízení rodinného domu (RD), který následně za tyto prostředky, do SJM, pořídili, a v tomto RD dodnes bydlí. Půjčka je splatná do konce roku 2025. V roce 2020, tito manželé, pořídili do SJM druhý RD, který jim však nikdy k bydlení nesloužil a prodali jej v 9/2024. Příjem z prodeje tohoto druhého RD použili na úhradu půjčky z roku 2010. Vztahuje se na příjem z prodeje druhého RD osvobození od daně z příjmů?

Fyzická osoba, jediný společník s.r.o., která vykonává vícero činností. Fyzická osoba vlastní společnost s.r.o. od založení a to po dobu výrazně přesahující 5 let. V současné době se rozhoduje, jak prodat část společnosti. Rozhoduje se mezi variantou: a) odštěpením, kdy procesem odštěpení vznikne nová společnost (§ 243 odst. 1 písm. b) bod 1 zák. č. 125/2008 Sb. o přeměnách), nutné jmenovat znalce soudem; b) odštěpením, kdy se majetek odštěpí do jiné společnosti s týmž společníkem, založené krátce před přeměnou (§ 243 odst. 1 písm. b) bod 2 zák. č. 125/2008 Sb. o přeměnách), znalec nemusí být jmenován soudem. Cílem je, aby byl přeměnou (odštěpením) zachován časový test 5 let pro prodej podílů na s.r.o. u společníka fyzické osoby u obou společností, původní i odštěpené.

FO nepodnikatel vlastní více jak 20 let pozemek. Na pozemku se rozhodla vystavět bytový dům, původně pro pronájem, nakonec si to rozmyslela a rozhodla se po kolaudaci, která nastane v roce 2025 bytový dům prodat. Jsou dvě varianty prodeje: a) prodej bytového domu jako celku b) rozdělení bytového domu na samostatné bytové jednotky, takto zaspat do katastru a následně prodat každou bytovou jednotku postupně zvlášt. Protože je stavba součástí pozemku, je případný prodej, vzhledem k datu pořízení samotného pozemku (datum dokončení stavby je irelevatní) osvobozen od daně z příjmů podle §4/1/b. Je to ale stejné v případě varianty b) tj rozdělením domu na jednotky? 

Nepodnikající FO vlastní FVE na rodinném domě. Prodává přebytky z výroby elektřiny energetické společnosti . Příjem za rok 2024 bude činit cca 29000,- kč. Má jenom příjmy ze zaměstnání. Musí podávat přiznání k dani z příjmu FO za rok 2024 nebo může požádat zaměstnavatele o roční zúčtování?

Otec daruje nemovitost jednomu ze svých 4 synů. Obdarovaný syn bude mít povinnost vypořádat své 3 sourozence. Darovací smlouva obsahuje ujednání o tom, že obdarovaný syn musí finančně vypořádat své 3 sourozence. Každého sourozence bude obdarovávaný syn vyplácet částkou 1 mil Kč. Pozn: - Otec vlastnil ½ této nemovitosti 20 let - V 2021 mu zemřela manželka, takže dle dědictví vlastnil ½ od manželky a děti se zřekly svého podílů vůči němu, takže od r. 2021 vlastnil celou nemovitost sám - V 2024 tuto nemovitost chce přepsat darováním pouze na 1 syna, které bude mít povinnost vyplatit ostatní syny. Musí částku 1.000.000 Kč každý se sourozenců danit?

Akcie prodané po 3 letech jsou osvobozeny od zdanění. Otázka zní, jestli se tohoto osvobození mohu vzdát a akcie zdanit (zahrnout je do par.10)? Jde o to, že na těchto akciích může být ztráta z prodeje a na jiných akciích prodaných do 3 let je zisk, který by se o tyto ztráty snížil. 

Zaměstnanec má exekuci na plat, jaká výše čistého příjmu je započítávána do rozhodného čistého příjmu pro dávky státní sociální podpory, čistá mzda po odečtení exekuce, nebo před výpočtem exekuce? Druhá část otázky: Součástí mzdy zaměstnance je i stravenkový paušál, je výše toho paušálu také součásti příjmu pro výpočet dávek státní sociální podpory.

OSVČ si soukromě posílá měsíčně peníze do investičního produktu CONSEQ. Když si např. v roce 2024 vybere z CONSEQu 80.000,- Kč bude toto předmětem zdanění v §10 ZDP? Nebo je tento výběr do 100.000,- Kč osvobozen? Kdy se vlastně jedná o příjem? I když si OSVČ dříve nikdy peníze z CONSEQu nevybrala, tak přesto dochází k prodejům? Každý rok lze stáhnout tabulku hodnoty prodejů, hodnoty nákupů a poplatky, kterou CONSEQ dává k dispozici. Takže i když si OSVČ nic nevybere, tak je ve sledovaném období (1 rok) realizován výnos z prodeje? Dále je zde tabulka - Transakce v rámci 3letého časového testu a tam jsou samé nuly.

V únoru 2024 darovali rodiče synovi a jeho manželce rodinný dům, který vlastnili cca 20 let. Jejich podmínka byla, že v prosinci stejného roku jejich syn a manželka darují jednu třetinu domu vč. pozemků jejich dceři a manželovi, tzn. proběhne darování mezi sourozenci. Jaké vyplývají daňové povinnosti k dani z příjmů fyzických osob? Dary u obou manželských párů plynuly do společného jmění manželů. Jaké by bylo zdanění v opačném případě?

Matka, společnost s r. o., prodala svůj obchodní podíl na dceřiné společnosti jiné s. r. o. Jak budu účtovat tento příjem a jak budu danit příjem z prodeje?

Fyzická osoba nepodniká, má příjem jen ze závislé činnosti. Vlastní WIFI soupravu, kterou chce po 3 letech používání prodat za 380 000 Kč. Musí se tento příjem zdaňovat?

Bezúplatný příjem veřejně prospěšného poplatníka je osvobozen od daně z příjmů, pokud bude majetek využit na dosahování obecně prospěšných cílů. Znamená to, že musí být využit POUZE na obecně prospěšné cíle? Pokud se je podmínka splněna, ale majetek bude využit i pro jiný účel, jedná se o porušení podmínek pro osvobození? Příklad 1: Nadační fond má formou výpůjčky (zdarma) k dispozici prostory k naplňování obecně prospěšných cílů (neziskové semináře). Nájemné tedy neplatí, bezúplatný příjem nedaní (uplatní osvobození). Pokud v tomto prostoru bude současně také prodávat své publikace a u jedné půjde o prodej ziskový (tedy vedlejší, hospodářská, činnost, zisk bude zdaněn), dojde k porušení podmínky pro osvobození bezúplatného příjmu (hlavní činnost v prostoru dále trvá)? Příklad 2: Nadační fond získá darem automobil. Bezúplatný příjem nedaní (uplatní odpočet) a automobil používá k naplňování obecně prospěšných cílů. Pokud následně automobil prodá, jedná se o porušení podmínek pro osvobození a musí dar zpětně dodanit?

Firma uskutečňuje výdaje, které nesouvisí s jejím předmětem činností a tedy nesouvisející s jejími příjmy. Účtuje se jako nedaňové náklady – na jeden účet. Samozřejmě DPH neuplatňujeme. Většinou jsou to drobnosti, kdy se omylem zaplatí firemní kartou a není dohledán doklad. Je uvedeno i ve směrnici, že při nedoložení dokladu k platbě účtujeme jako nedaňový výdaj, případně, kdy nedohledáme… Jak je to s možností příspěvku zaměstnavatele na telefonní hovory (Firma má uzavřenou smlouvu s operátorem na více telefonů. Platí paušální sazby – díky tomu je to velmi výhodné.) Sama firma s firemními telefony by se na tu cenu nikdy nedostala. 1/3 telefonů je firemních – pouze firemní hovory (účtuje se na 518 + uplatnění DPH), 1/3 soukromých (rodinní příslušníci) a 1/3 část uhradí příspěvek firma (200 Kč) a zbytek rozdílu hradí zaměstnanec do pokladny. Je možné tyto výdaje nepožadovat po zaměstnancích a rodinných příslušnících a účtovat je přímo na účet nedaňových nákladů? Musí se i tak zaměstnancům účtovat navýšení mzdy o tuto částku – příspěvku (ročně do 3000 Kč)?