Pořízení zboží a služeb

Firma, s.r.o., plátce DPH má 2 společníky, kteří jsou zároveň jednateli. Jeden z nich chce z firmy odejít. Odchod si mimo jiné smluvně podmínil tím, že mu bude darováno auto, které je zařazeno v majetku firmy (pořízeno na úvěr, právě splaceno a plně odepsáno). Dotyčný je ve firmě zaměstnán na DPČ malého rozsahu. Jak to prosím bude s oceněním automobilu a s daněním (nejen DPH, ale i DPFO - bude hrát roli, že je společník ve firmě zaměstnán a tudíž se bude jednat o nepeněžní příjem zaměstnance se všemi odvody nebo tím, že je to uvedeno ve smlouvě a týká se to společníka, tak si nepeněžní příjem bude muset společník zdanit sám)? 

Slovenskému dodavateli, plátci DPH, jsme uhradili zálohovou fakturu na dodávku materiálu ve výši 100% s místem plnění v ČR. Dodavatel vystavil daňový doklad k přijaté platbě k datu úhrady v režimu přenesení daňové povinnosti. Po dodání materiálu vystavil konečný daňový doklad v režimu přenesení daňové povinnosti s vyúčtovanou zálohovou platbou. Je tento postup správný? Který daňový doklad bude vstupovat do přiznání DPH a kontrolního hlášení?

Společnost s.r.o., plátce DPH chce pořídit ojetý automobil od plátce DPH z Německa. Prodávající na prodejní smlouvě uvádí kupní cenu + 19% DPH (zde uvádí poznámku kauce) a chce ji předem zaplatit. Jak by měl vypadat prodejní daňový doklad? Měla by na něm být vyčíslena částka vč. DPH nebo pouze ZD? DPH by pak česká s.r.o. uhradila při registraci vozidla v ČR a následně si uplatnila nárok v přiznání k DPH v daném měsíci? Předpokládám,že se bude jednat o řádek 3 a 43 v daňovém přiznání. Předpokládám, že po doložení dokladu o registraci vozidla německému prodejci, by nám kauci ve výši DPH měli vrátit. Měli bychom požadovat, aby prodejce uvedl do prodejní smlouvy režim, v jakém nám ojeté vozidlo prodává? O jaký režim se přesně jedná, pokud bychom nechtěli kupovat vozidlo s DPH, ale chtěli bychom ho odvést a nárokovat až v ČR. Prosím o stručný přehled, jak je to s tím DPH. 

Český plátce DPH je v rámci třístranného obchodu v postavení prostřední osoby. Obchod vykazuje na ř. 30 a 31. Otázka, je zda je možné, aby bylo pořízení zboží vykázáno např. v měsíci září (ř. 30) a dodání zboží (ř. 31) měsíci říjnu, tzn. pořízení a dodání nebude v jednom zdaňovacím období. 

Podnikatel ve stavebnictví nakoupí med od včelař 1 kg za 200 kč včetně DPH. Sklenici medu opatří obchodním jménem firmy. Tyto sklenice medu poskytuje jako dárek v rámci ekonomické činnosti ve smyslu § 13 odst. 7 písm. c) ZDPH. Má tento podnikatel u dodávky medu nárok na odpočet DPH?

V první části průvodce velkou novelou DPH se věnujeme mimo jiné změnám při registraci plátce, stanovení místa plnění u virtuálních přístupů na akce, zrušené fikci dodání po dovozu zboží a naopak zavedení fikce úhrady daně při pořízení nového dopravního prostředku plátcem. Limit pro registraci plátce se bude počítat za kalendářní rok. Kromě obratu v tuzemsku ve výši 2 mil. Kč bude mít vliv na registraci plátce i obrat v Evropské unii ve výši 100 000 EUR (2 536 500 Kč). Dále se rozšíří důvody vzniku identifikované osoby o situaci, kdy osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která není plátcem, poskytne úplatu, ze které jí vznikne povinnost přiznat daň. Pokud bude fakturována osobě nepovinné k dani účast na akci, která je přenášena nebo jinak zpřístupněna virtuálně, bude místo plnění určeno dle příjemce služby. V případě právnické osoby ve státě jejího sídla, u fyzické osoby ve státě jejího pobytu. Novela ruší fikci dodání, podle níž se za dodání zboží za úplatu také považovalo předání dovezeného zboží, které bylo propuštěno do volného oběhu, v tuzemsku bez změny vlastnického práva do okamžiku převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník. Nové znění § 19c odst. 5 zákona o DPH bude ze strany finančního úřadu považovat DPH z pořízení vozidla za zaplacené, pokud plátce nový dopravní prostředek plně vloží do obchodního majetku, bude u něj mít nárok na odpočet v plné výši, nebude nespolehlivým plátcem a nebude mít nedoplatek na finančním úřadě.

Objednali jsme pro svého zaměstnance online školení, poskytovatelem je firma z Velké Británie. Zaplatili jsme platební kartou poplatek za školení a obdrželi jsme přístupové údaje pro absolvování školení, které se uskutečnilo následující den po úhradě. Firma používá pro účtování aktuální denní kurzy ČNB. Platba 30 GBP byla zaplacena kartou 27.8. a z běžného účtu (v CZK) byla částka odepsána 29.8. (kurzem banky). Školení proběhlo 28.8., byl vystaven i certifikát s tímto datem, doklad za školení (fakturu) jsme obdrželi 12.9. s částkou bez DPH (0% VAT). 1) Platí pro účetnictví, že by faktura měla být zaúčtována do nákladů kurzem platby předem, nikoli kurzem platným v den přijetí faktury, tj. že kurzový rozdíl by neměl vzniknout? 2) Pro účely DPH bude povinnost přiznat DPH již ke dni poskytnutí platby, tj. dnem provedení transakce kartou 27.8., bez ohledu na pozdější odepsání částky z účtu? Nebo je podstatné datum poskytnutí služby dne 28.8.? Děkuji za upřesnění.

Nerozumím, co v zákoně o DPH § 2a odst. 2 písm. a) znamená věta: „Předmětem daně není pořízení zboží z jiného členského státu, pokud a) celková hodnota pořízeného zboží bez daně nepřekročila v příslušném ani bezprostředně předcházejícím kalendářním roce 326 000 Kč..“. Proč je tam „v bezprostředně předcházejícím“? Chápu, že jako neplátce DPH počítám zvlášť každý kalendářní rok, a pokud v něm překročím hodnotu nakoupeného zboží z EU od plátců, stanu se tím dnem překročení identifikovanou osobou. Nemůže se mi tedy stát, že v předcházejícím roce limit překročím a nic neudělám.. Slyšela jsem názor, že se počítají ty dva roky dohromady součtem a platí pro ně hranice 326 000 Kč, ale to se mi zdá špatně. Nesouvisí to sousloví spíš s dobrovolnou identifikovanou osobou podle § 6k zákona o DPH?

Firma, plátce DPH, pořídila zboží ze 3. země, zboží bylo procleno v EU, ale v SK, kde bylo vyměřeno SK DPH, které firma uhradila. Uvede firma dovoz zboží do ř. 7 a zároveň do ř. 43 přiznání k DPH? (zboží je určeno pro ekonomickou činnost firmy).

Dá se chápat z ustanovení § 2a zákona o DPH („Předmětem daně není pořízení zboží z jiného členského státu, pokud a) celková hodnota pořízeného zboží bez daně nepřekročila v příslušném ANI bezprostředně předcházejícím kalendářním roce 326 000 Kč...“) tak, že spojkou „ani“ je myšleno, že nebyl překročen limit 326 000 zvlášť v příslušném roce a zvlášť v roce předcházejícím? Příklad: hodnota pořízení byla v 2023 250 000 Kč a v roce 2024 bude také 250 000 Kč, takže 326 000 Kč nebylo překročeno letos ani minulý rok (tzn. pořízení není předmětem daně)? 

Nakoupili jsme zboží prostřednictvím portálu AliExpress. Obdrželi jsme fakturu od Alibaba (China) Co., Ltd. China, reg.number 330100500024149. Faktura je adresovaná na naši firmu včetně našeho DIČa. Dále je zde uvedeno o jaký druh zboží se jedná, počet kusů, cena za jeden kus a celková hodnota zboží včetně dopravného. Celková částka faktury je 2 294,29 Kč, zaplaceno předem. Zboží bylo dopraveno českou poštou. Česká pošta po nás nechtěla žádné clo atd. Citace na faktuře o osvobozeném dodání není nikde uvedena, výše DPH také ne. Netuším, zda bylo zboží procleno. Ale myslím, že bylo, jinak by nám zboží nebylo doručeno. A dále jak mám tuto fakturu uvést do přiznání pro DPH? Dovoz nebo pořízení z EU? Nebo je potřeba zboží proclít? 

Máme nového klienta OSVČ, plátce DPH. Doposud dostával faktury od společnosti Google včetně DPH. Zde se jedná o intrakomunitární plnění - přenesení daňové povinnosti. Můžeme mu z těchto faktur uplatnit DPH? (Kdyby byly správně vystaveny, byly by bez DPH, vyměřil by je, odvedl a uplatnil DPH zároveň, byl by tedy na "0"). Předpokládám, že z důvodu, že faktura „není správně“ vystavená, tak asi DPH uplatnit nesmíme? 

Článek 30 první pododstavec, článek 60 a čl. 71 odst. 1 druhý pododstavec směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládány v tom smyslu, že: brání vnitrostátní právní úpravě, podle které se čl. 215 odst. 4 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2700/2000 ze dne 16. listopadu 2000, použije obdobně na daň z přidané hodnoty (DPH) při dovozu, pokud jde o určení místa, kde vzniká povinnost k této DPH při dovozu.

Nezisková organizace - identifikovaná osoba k DPH zakoupila zboží od polské firmy. Zboží obdrží poštou. Na faktuře je uvedeno u dodavatele polské VAT a u odběratele české VAT. Dodavatel na faktuře vyčíslil polskou sazbu DPH 23 %, celková částka k úhradě je tedy vč. polské DPH. Jaký vliv na daňové přiznání k DPH bude mít tato situace u odběratele? V případě, že by došlo ke stejné situaci, ovšem odběratelem by byl plátce DPH, jaký by to mělo na přiznání DPH u něj?

CZ s. r. o. (plátce DPH) koupí od švýcarské (mimo EU) firmy zboží za 500 000 Kč. Toto zboží CZ s. r. o. prodává do Velké Británie (mimo EU). Zboží ze Švýcarska se odesílá přímo do Velké Británie. Zboží se vůbec tedy neocitne na území EU. Přijatá faktura od švýcarské firmy bude pro českého plátce mimo přiznání DPH? A česká firma uvádí prodej zboží firmě do Velké Británie do přiznání DPH? A kdo má zajistit proclení? Pro osvobození je v tomto případě důležité i kdo zajišťuje přepravu? 

Česká s r. o. – neplátce DPH a není identifikovaná osoba, pořizuje z EU od plátců zboží. Vztahuje se k pořízení zboží z EU nějaký limit, při nepřekročení kterého česká s r. o. nemusí platit DPH? Dřív ten limit existoval. 

1. Plátce s DIČ CZ pořizuje zboží z Německa od dodavatele s VAT DE . Má plátce vyměřit DPH jako u pořízení zboží s nárokem na odpočet? Poté zboží odešle do Německa zboží (fólie) k otestování nové výrobní linky (Plátce CZ objedná dopravce z ČR do Německa). Firma Plátce CZ bude výrobní linku kupovat a testuje se nová výrobní linka. Domníváme se, že plátce CZ nemá povinnost registrovat se v Německu z důvodu "dodání zboží", neboť fólie nebude "prodána", ale testována na výrobní lince. 2. Plátce s DIČ CZ pořizuje zboží z České republiky od dodavatele s DIČ CZ. Má pořizovatel nárok na odpočet? Zboží (fólie) jsou přepraveny do tuzemska a poté odeslány do Německa k otestování nové výrobní linky (Plátce CZ objedná dopravce z ČR do Německa). Firma Plátce CZ bude výrobní linku kupovat a testuje se nová výrobní linka. Domníváme se, že plátce CZ nemá povinnost registrovat se v Německu z důvodu "dodání zboží", neboť fólie nebude "prodána", ale testována na výrobní lince. Výrobní stroj bude po otestování instalován v ČR. 

Společnost s r. o. nakoupila zboží z EU v režimu reverse charge. Jak postupovat, pokud jedna faktura za zboží byla vystavena (DUZP) 9. 1. 2024 a druhá faktura byla vystavena (DUZP) 19. 1. 2024? Obě faktury jsme obdrželi dne 29. 2. 2024 s upomínkou, že nejsou uhrazené. Jaký den máme použít pro přepočet faktur (pro přepočet faktur používáme denní kurz k DUZP)? Pokud použijeme pro přepočet kurz k datu vystavení faktur (tedy 9. 1 .2024 a 19. 1. 2024), můžeme uvést tyto faktury v přiznání k DPH a KH ve 2/2024? 

Již několikrát se nám u klienta stalo, že dodavatel (hlavně se to děje u polských plátců přes nákupy na portálu Allegro) nebere ohledy na to, že odběratel je český plátce a na fakturu si uplatní polskou DPH. Vzhledem k tomu, že se většinou jedná o nízké sumy, tak náš klient to nechce řešit a faktury opravovat, protože tvrdí, že s ním na konci dne stejně nikdo nekomunikuje. Dotaz zní, zda můžeme jako základ daně pro vyměření DPH v ČR brát celou fakturovanou sumu včetně polské DPH, protože to je reálně to, co náš klient zaplatil a vyměřit tak DPH z této částky a zároveň nárokovat odpočet? Nebo je nutné jako základ brát částku bez daně a vyměřovat z ní? V tomto případě by nám ale vznikl z polské DPH, kterou klient zaplatil, přeplatek, který reálně nikdo nevrátí. Bez ohledu na variantu, lze uhrazené polské DPH uplatnit jako daňový náklad z pohledu daně z příjmů? 

Česká nezisková organizace, zaregistrovaná jako identifikovaná osoba v ČR, nakupuje z JČS od neplátců zboží, které následně využívá ke svému hlavnímu poslání, nikoli k ekonomické činnosti. Je nutné i tohoto nákupu zboží odvádět DPH v ČR? (Zboží odesláno z JČS do ČR, dodavatel neuvádí na fakturách DIČ (ani své, neb žádné nemá, ani té neziskovky, jen IČo).