Pořizovací cena

Naše společnost si nechává postavit větrnou elektrárnu. Řešíme okamžik jejího zařazení do dlouhodobého majetku z účetního (a daňového) hlediska. Po výstavbě elektrárna projde následujícími hlavními úkony v tomto časovém sledu: 1. Povolení zkušebního provozu pro ověření souladu dle Energetického zákona 2. Povolení zkušebního provozu dle stavebního zákona 3. Vydání licence ERU 4. Povolení Umožnění trvalého provozu - vydání konečného provozního oznámení od provozovatele distribuční soustavy 5. Kolaudace dle stavebního zákona - následuje cca 2-3 roky po bodu č. 4. Otázkou je, v jakém bodě elektrárnu zařadit? Od bodu 4. bude elektrárna v plném provozu, poběží cca 2-3 roky, po celou dobu bude dodávat elektřinu do sítě a generovat tak výnosy, než nastane kolaudace podle stavebního zákona. Zdá se nám proto nejpříhodnější a nejvíce realitě odpovídající zařadit ji do majetku v bodě 4. a nečekat až na kolaudaci.

Česká společnost a.s. se jako vystavovatel účastní veletrhu v Německu. Dodavatel z ČR na základě smlouvy o dílo zabezpečuje realizaci expozice s tím, že společnosti a.s. (vystavovateli) dodá stánek, který bude vlastnictvím vystavovatele i po skončení veletrhu, zajistí dopravu, montáž i demontáž stánku v zahraničí. Na faktuře jsou uvedeny jednotlivé součásti stánku a jeho vybavení a to např. podlaha LTD, stěny LTD, strop, dřevěná konstrukce, bar, židle, pergola, koberec, osvětlení loga, eletro rozvody, světla, plochá obrazovka apod. Každá položka má své ocenění. Některé jsou přes 80 tis. Kč. K tomu pak montáž, demontáž, doprava do a z místa veletrhu apod. I tyto položky mají svůj zvláštní rozpočet. Jak odepisovat stánek? Mohu zařadit jako celek do odpisové skupiny 2? Montáž a demontáž považovat za režijní náklady, které se budou účtovat přímo do spotřeby (skupina 51x).

Jsme SŠ PO zřízená JMK. V současné době probíhá výstavba venkovního multifunkčního hřiště (umělý povrch s běžeckým oválem, uvnitř kterého je hrací plocha, na které jsou branky, vše oploceno). Financování investice je ze tří zdrojů: inv.příspěvek zřizovatele, příspěvek městyse obce, ve které sídlí škola a část z vlastního invest.fondu. Zatím neproběhla kolaudace. Můžeme do ceny pořízení investice zahrnout okolní sadbové úpravy, které přímo navazují na hranici hřiště? Cena 294 000 Kč. Škola také zajistila dovoz zeminy pro úpravu okolí za 6 000Kč. Dále pořízení zahradního domečku pro úschovu nářadí k tomuto hřišti. Cena 43 990 Kč, bude spojen se zemí na zabetonovaných patkách v bezprostřední blízkosti hřiště. Mohou být tyto náklady jako investiční a vstupovat do vstupní ceny hřiště? 

Společnost, plátce DPH, pořídila 04.09.2024 ojeté auto z JČS v hodnotě po přepočtu z EUR na CZK cca 1,5 mil. Dne 30.09.2024 obdržela společnost doklad z českého servisu za výměnu oleje, filtru prach., seřízení kol, geometrii náprav, aktivaci tažného zaříz. na cca 120 tis bez DPH. Ze stejného dne je i doklad za kolek, přihlášení, vyřízení dodání 3. RZ a dovozovou STK na cca 10,5 tis bez DPH. Vstoupí některý z uvedených dokladů z 30.09.2024 (servis, přihlášení) do pořizovací ceny vozu pro účely odepisování?

Na přijaté faktuře, která se vztahuje k výměně a opravě vodního čerpadla v sídle firmy jsou uvedené následující položky: čerpadlo 13.000, materiál 2.000, práce 3.000, doprava 1.000, celkem 19.000 Kč bez DPH Jak správně zaúčtovat fakturu? Musí se zvlášť na účet 501 zaúčtovat čerpadlo + materiál práce na účet 511 a doprava na 518, nebo je možné vše jako opravu čerpadla jednou částkou zaúčtovat na účet oprava 511 a neřešit, co je hmotná část a co služby? Nebo jsou možné obě varianty?

V dubnu 2024 jsme koupili nové auto, v září 2024 jsme k tomuto autu koupili nové zimní pneumatiky za 30 000 Kč. Paní daňová poradkyně si myslí, že nové pneu mají vstoupit do pořizovací ceny vozu jako zvýšení v 1. roce pořízení auta, máte stejný názor?

Spoečnost s r. o. zakoupila elektromobil. Faktura dodavatele je na 1.148.388,43 + DPH Kč. Od státu získá s. r. o. dotaci na elektromobil ve výši 230 000 Kč. Jak má být zaúčtována dotace a zároveň - v jaké pořizovací ceně má s. r. o. automobil zařadit do odpisovaného majetku?

Pořídili jsme stroj, na který má být poskytnuta dotace. Jak správně zařadit do majetku - k jakému datu, když s pořízením souvisí výdaje na projektové řízení, které jsou z hlediska dotace uznatelné, nicméně první část výdajů za projektové řízení byla před pořízením stroje, druhá až po faktuře přijaté za stroj? Přesněji - 1. faktura za projektové řízení je z dubna, faktura za pořízení stroje je z července (DUZP červenec), stroj fyzicky předán v červenci, 2. faktura za projektové řízení je s DUZP v září. K jakému datu zařadit stroj do užívání? K červencovému, kdy byl stroj i fyzicky předán a i na faktuře za předmětný stroj je DUZP červencové, nebo až k datu DUZP v září, kdy byla doručena poslední faktura za projektové řízení? Vstupní cena bude následně samozřejmě ponížena o přijatou dotaci. 

Klient, který vede účetnictví, má záměr postavit nemovitost na pozemku jiné osoby. Spolu uzavřeli smlouvu o vzniku práva stavby a klient uhradil na základě této smlouvy vlastníkovi pozemku dohodnutou jednorázovou částku. Stává se částka stává součástí pořizovací ceny výše zmíněné nemovitosti? Dále mě zajímá,zda je možné tuto nemovitost bez nějakých dalších podmínek klasicky odpisovat, i když klient nevlastní pozemek pod nemovitostí. A z pohledu vlastníka pozemku bude tento příjem danit dle § 10 ZDP?Pokud by se se stavebníkem dohodli na ročních splátkách za právo stavby, bude vlastník pozemku danit každý rok pouze uhrazenou část, nebo má povinnost najednou zdanit celou částku za právo stavby uvedenou ve smlouvě? A platilo by i v tomto případě, že klient/stavebník si zahrne celou částku za právo stavby uvedenou ve smlouvě do pořizovací ceny?

V letošním roce jsme koupili automobil za 2 902 790 Kč, tedy nad hranici 2 420 000 Kč. Platby-2 zálohy byly provedeny v průběhu letošního roku a obdrželi jsme 2 daňové doklady. Na 1 150 000 Kč a a 1 752 790 Kč. Máme krátit DPH již v druhém daňovém dokladu, protože se dostáváme nad limit 2 420 000 Kč, nebo máme krátit až v konečné faktuře? A jak budeme tedy účtovat? Víme, že nadlimitní DPH nám vstupuje do pořizovací ceny automobilu. 

Pokud společnosti vznikne povinnost vracet 1/10 uplatněného odpočtu při změně užití nemovitosti, jak správně tuto částku DPH zaúčtovat. Částka DPH se zaúčtuje do nákladů na 548 nebo se stává součástí pořizovací ceny nemovitosti a následně se nemovitost odpisuje ze zvýšené ceny?

Fyzická osoba vlastní podíly v několika s. r. o. Pro uspořádání rodinných vztahů a postupný převod majetku na další generace byl založen rodinný nadační fond. Fyzická osoba podíly vloží do fondu. Fond bude účtovat MD: 061 a DAL: 413 v ocenění reprodukční pořizovací cenou. Pro zjištění reprodukční pořizovací ceny fond objedná a zaplatí znalecké ocenění. Bude odměna znalce nákladem (účet 518) nebo součástí ocenění podílu (účet 061)? Při úplatném nabytí podílu a jeho ocenění pořizovací cenou je odměna pro znalce součástí ocenění podílu (cena za podíl je cena pořízení a odměna pro znalce je náklad související s jeho pořízením). U reprodukční pořizovací ceny se o vedlejších nákladech souvisejících s pořízením nehovoří. Jestliže půjde o náklad, bude tento daňově uznatelný? Protože vztah mateřská společnost × dceřiná společnost (podle § 19 ZDP) vzniká až po roce, neměl by být aplikován § 25 odst. 1 písm. zk) ZDP. Ale nejsem si jistý, a navíc je v zákonu ještě § 25 odst. 1 písm. i) ZDP.

OSVČ, plátce DPH, daroval potravinové bance okurky v hodnotě 5 500 Kč (184 kg). Od potravinové banky obdržel darovací smlouvu (na IČ). Důvodem darování jsou neprodejné potraviny. Darovaná hodnota je cena, za kterou OSVČ prodával a neprodal na trhu (cena je tam takto obvyklá). Pokud by měl ocenit nákladovou cenu a skladové ocenění, tak by cena za kilo byla vyšší. Má z darované hodnoty 5 500 Kč odvést 12 % DPH, tj. DPH 660 Kč nebo 589 Kč? Může si tuto darovací smlouvu s hodnotou 5 500 Kč uplatit v daňovém přiznání k dani z příjmu fyzických osob?

Fyzická osoba plátce DPH vedoucí daň. evidenci si vzala podnikatelský úvěr na koupi pozemku, na kterém chce provést zasíťování a další úpravy, aby tam mohla vybudovat sklad a halu sloužící pro vlastní podnikatelskou činnost. 1 mil. Kč převedla z podnik. účtu, 4 mil. je podnikatelský úvěr na nákup pozemku. Ostatní investice bude financovat průběžně z podn. účtu. Prosím o radu, jak to bude se zaúčtováním a zahrnutím do výdajů OSVČ. Bude si moci náklady spojené s úvěrem dát do výdajů? Bude si moci uplatnit odpočet DPH ze stav. prací, které si objedná při úpravách pozemku a výstavbě haly?

Město jako zřizovatel dceřiné společnosti vložilo do s. r. o. několik nemovitostí jako nepeněžní vklad do základního jmění. V loňském roce se rozhodli, že jednu nemovitost chtějí vrátit a současně, že o hodnotu nemovitosti sníží základní kapitál. Za tímto účelem nechali nemovitost odhadnout. Odhad byl cca 9 mil. Kč. Zůstatková cena daňová v s. r. o. u této nemovitosti byla cca 3 mil. Kč.  s. r. o. vyřadilo nemovitost zápisem MD 541/D 081, v hodnotě účetní zůstatkové ceny, MD 081/D 021 v hodnotě pořizovací ceny a zápisem MD 355/D 641 ve výši odhadu. Město rozhodlo o snížení základního kapitálu ve výši odhadu nemovitosti, zápis v s. r. o. MD 411/D 365. Pohledávka a závazek budou započteny. Bude částka rozdílu mezi znaleckým posudkem a daňovou zůstatkovou cenou zdanitelným příjmem s. r. o. a je tento postup správný?

Naše základní škola pořizovala novou skluzavku na hřiště. Na faktuře je uvedeno: Skluzavka laminátová v částce 19 422 Kč, demontáž a likvidace stávající skluzavky a montáž nové skluzavky v ceně 3 500 Kč, plastová deska – výměna demontáž montáž v ceně 2 000 Kč, doprava bude upřesněna. Budu zařazovat do majetku, až mi přijde faktura za dopravu? A  budou všechny tyto ceny součástí pořizovací ceny nové skluzavky? 

Příspěvková organizace charakteru sociálních služeb v rámci technického zhodnocení instalovala koupací vanu pro klienty, která se tak stala součástí budovy. U budovy se upravila pořizovací cena a odpisy o tuto částku. Jelikož PO později zjistila, že vanu nevyužívá, rozhodla se ji vyjmout z budovy a o provedené odpisy upravit pořizovací cenu budovy, cenu samotné vany a vrátit ji v zůstatkové ceně zřizovateli. Neměla být vana v souladu s pokynem GFŘ-D-59 a výkladem k § 26 zařazena jako samostatná movitá věc (evidentně není nijak snížena funkčnost budovy)? Je možný tento „zpětný“ postup?

Fyzická osoba, podnikatel, plátce DPH, chce pořídit na zahradu montovaný domek (dřevěný), který má sloužit jako sklad materiálu. Aby se jednalo o drobnou stavbu (bez ohlášky), bude rozměr od 40 m2. Hodnota domku bude cca 100 000 Kč. Bude se jednat stavbu? V jaké odpisové skupině bude? Je rozdíl v posouzení, pokud bude domek připojen k elektrické energii, případně bude postaven na betové patky? Je potřeba cenu za pojektovou dokumentaci zahrnout do pořizovací ceny?

OSVČ, plátce DPH, provozuje maloobchod a velkoobchod. Koupil bytový dům jako fyzická osoba, nezařadil do podnikání. Dům se bude opravovat a cca za dva 2 roky chce bytové jednotky v tomto domě pronajímat k bydlení. Jaké všechny výdaje může použít do skutečných nákladů, lze např. nákup materiálu na opravu a rekonstrukci (okna, podlahy, střecha atd.)? Může uplatnit tyto výdaje až v přiznání za dva roky, kdy začne mít příjem z pronájmu? Ovlivní tento pronájem skutečnost, že je jako živnostník plátce DPH? 

Právnická osoba dne 28. 2. 2024 prodala 1/2 budovy. PC budovy činila 6 930 000 Kč. Datum pořízení budovy bylo 20. 8. 2018, odp. skupina 5 a uplatnění rovnoměrných odpisů. Zůstatková cena k 31. 12. 2023 činila 5 654 880 kč. 1) Jak postupovat při výpočtu odpisů před vyřazením první 1/2 majetku? 2) Jak zaúčtovat prodej (vyřazení)? 3) Jak se vypořádat s druhou 1/2, která zůstane v majetku firmy?