Poskytnutí služby

Společnost s. r. o., plátce DPH bude zajišťovat službu "výdejní místo zásilkovny". Byl nám nainstalovan software do mobilu, kde budou veškeré výdeje balíků (asi i příjem balíků) zobrazen včetně dobírek, úhrad předem a úhrady v hotovosti. Vybranou hotovost dle smlouvy budeme odesílat do tří dnů na účet zásilkovny z našeho firemního účtu. Zásilkovna nám bude měsíčně vyplácet provizi. Téměř veškeré transakce: výdej balíku bez dobírky nebo platbou kartou budou přímo prostřednictvím aplikace zásilkovny v mobilu. A hotovost sice také, ale nebudeme vkládat hotovost přímo na účet zásilkovny, ale na náš firemní účet a zasílat z našeho firemního účtu na účet zásilkovny s časovým odstupem v souhrnné částce (nikoli jednotlivé dobírky). Podrobná evidence jednotlivých dobírek bude sledována podrobně v externím systému Zásilkovny. Jak tuto transakci proúčtovat v našem účetnictví? Pomocí průběžných položek?

Společnost s ručením omezeným- neplátce, fakturovala zprostředkovatelské služby plátcům v EU. Nyní bylo zjištěno, že tato společnost již dříve překročila obrat pro povinnou registraci k DPH. Finanční úřad tuto společnost zpětně zaregistroval k DPH. Jakým způsobem má zpětně registrovaná společnost k DPH napravit vykázání fakturace služeb do EU, uvést v přiznání k DPH, podat souhrnná hlášení nebo má doúčtovat k službám za zprostředkování tuzemskou DPH ? Jak má správně postupovat ?

Můžete mi, prosím, zodpovědět otázku, která se týká vystavení faktury české firmy jakožto plátce DPH zahraniční právnické osobě ze Slovenska rovněž plátci DPH za služby, které se uskutečnily na území ČR. Konkrétně šlo o loveckou akci a dopravu osob v místě pořádání akce. Je možné vystavit fakturu s přenesenou daňovou povinností nebo jsme povinni vystavit fakturu klasicky s DPH?

V červnu 2024 jsme vystavili fakturu do EU - konkrétně dánskému obchodnímu partnerovi, se kterým trvá spolupráce až dlouhá léta. Při začátku spolupráce nahlásil i své DIČ pro účely DPH. Jedná se o služby poskytované elektronicky na webech (reklama). Vždy jsme fakturovali bez DPH (s přenosem DPH na odběratele EU). Nyní nám volali z FÚ, že v souhrnném hlášení za červen máme chybu, že je tam uvedeno DIČ u dánského odběratele, u kterého DIČ k DPH bylo 1.3.2024 zrušeno. Náš odběratel žádnou takovou událost nenahlásil a naší fakturu přijal a i zaplatil. V případě, že by potvrdil, že platné DIČ k DPH v době naší fakturace už neměl, jaký je správný postup? Stačí vystavit Opravný daňový doklad, přičemž vyčíslíme tuzemskou DPH? A s jakým datumem vystavení faktury? Stejné jakou původní faktury, nebo nyní aktuální datum a jen DUZP té původní faktury? a kde je v tomto případě místo plnění? Stále pracujeme s tím, že místo plnění je u odběratele, ale v případě, že by odběratel nebyl plátcem DPH?

Fyzická osoba, neplátce DPH zahájil činnost 1. 2. 2024. K 28. 1. 2024 přijal fakturu za služby od dodavatele ze třetí země (společnost Webnode, Švýcarsko) s nulovou DPH a na faktuře je uvedeno, že se jedná o režim reverse charge, kdy daň odvede zákazník. Na faktuře není uvedeno DIČ odběratele, jen IČO, i název odběratele je uveden chybně - není uvedeno jméno a příjmení, ale jen Veterinární ordinace. Je v tomto případě nutno zaregistrovat klienta jako identifikovanou osobu k DPH a odvést z faktury DPH, nebo vzhledem k tomu, že odběratel fakticky zahájil činnost (tzn. otevřel ordinaci a začal uskutečňovat ekonomické činnosti) až k 1. 2., tak ho v této souvislosti k datu 28. 1. nepovažovat za osobu povinnou k dani a neregistrovat z titulu přijetí této faktury jako identifikovanou osobu?

Společnost (obchodník s CP) poskytuje službu obhospodařování majetku zákazníka na základě smlouvy se zákazníkem (součástí majetku je investiční nástroj). Od 1.1.2025 bude tato služba podléhat DPH. Chtěla bych se zeptat, ohledně nákladů souvisejících s touto službou obhospodařování. Rozumím, že pokud bude mít náklad s DPH a bude přímo souviset se službou obhospodařování, bude mít plný nárok na odpočet DPH. Společnost má dále i náklady, které platí protistranám za uskutečnění obchodů, které jsou aktuálně bez DPH (brokerage fee). Chtěla bych se zeptat na následující: 1) Společnost platí poplatky (brokerage fee) protistranám za nákupy CP (obchody jsou jak pro klienty, kteří mají sjednanou službu obhospodařování, tak pro klienty, kteří službu obhospodařování nemají). Měli bychom protistranu vždy informovat, že se jedná o nákup cenného papíru v rámci služby obhospodařování, aby tento poplatek byl rovněž s DPH a následně si mohli DPH odečíst? 2) Pokud by na výše uvedené poplatky nebylo možné uplatnit DPH a protistrany by je účtovaly bez DPH, bylo by možné tyto náklady přenést na klienta, rovněž bez DPH (viz § 36/13 zákona o DPH) ? 3) Společnost má výnosy – provize za zprostředkování obchodu a distribuci cenných papírů. Jsou to i provize za obchody uskutečněné v rámci služby obhospodařování. Aktuálně jsou tyto výnosy osvobozené od DPH. Bude tomu tak i od 1.1.2025 ? A nebo výnosové provize související s obchody uskutečněnými v rámci služby obhospodařování by rovněž měly podléhat DPH ? Tyto provize se ze zákona vrací zpět klientovi.

V říjnu je přijata zálohová platba od odběratele ze Slovenska (obě strany jsou plátci DPH). Záloha se týká služeb, které proběhnou v listopadu. Jak správně postupovat? Do přiznání a souhrnného hlášení uvádíme ke dni poskytnutí úplaty, tedy už v říjnu? Přepočet proběhne účetním kurzem ke dni přijetí na bankovní účet? Kdybychom byli v pozici odběratele, vyměření daně by proběhlo také už v říjnu a zároveň i nárok na odpočet? Pokud nejde o 100% zálohu, po uskutečnění služby by se do přiznání a souhrnného hlášení zahrnul rozdíl mezi celkovou cenou a zálohou?

Zabýváme se montáží vrat (posuvných, rolovacích...) a montáží žaluzií (všeho druhu). Nejsme si jistí, zda lze uplatnit v těchto případech sníženou sazbu DPH (bod 1+2) a zda se jedná o přenesenou daňovou povinnost v případě bodu 3+4): 1. Zákazník-občan požaduje výměnu vadných lamel na rolovacích vratech v garáži rodinného domu určený k bydlení. 2. Zákazník-občan požaduje opravu žaluzií (vodících lišt, lamel) v rodinném domě. 3. Zákazník-firma (plátce DPH) požaduje opravu a seřízení motoru na posuvné bráně (jedná se jen o zásah do elektroniky motoru). 4. Zákazník-firma (plátce DPH) požaduje výměnu a instalaci nového motoru za vadný na posuvné bráně. Motor může být umístěn přímo na posuvném křídle nebo na sloupku plotu. 

Z jakého ustanovení vyplývá, že pokud je plátce registrován k OSS (prodej zboží na dálku na SK) , tak veškeré služby osobě nepovinné k dani do JČS bude fakturovat v režimu OSS? Jde o to, že tato firma bude nově provádět: 1) práce na nemovité věci v DE občanovi DE (zkratka DE je myšlena pro Německo). 2) Dále servis ovladače pro DE občany v provozovně v ČR. 3) Dále servis chladicich zarizeni (lednic) pro DE občany přímo v DE domácnostech. Je pravdou, že u bod 2) bude česká DPH, a bod 1) a 2) bude spadat do OSS, i přesto, že se nejedná o zboží?

Pokud jako fitcentrum budeme nabízet balíček cvičení – členství včetně jídelníčku, bude odvod DPH ve výši 12 %? Je tedy jídelníček jako vedlejší služba přidružena k hlavní službě, což je cvičení? 

Dle ustanovení § 6i ZDPH „osoba povinná k dani se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která není plátcem, je identifikovanou osobou (IO) ode dne poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1, s výjimkou poskytnutí služby, které je v jiném členském státě osvobozeno od daně“. Spolek CZ z.s., neplátce DPH, prodává vystoupení umělců do JČEU. Jedná se o kulturní služby § 61e ZDPH, které jsou osvobozené? Je možné, že kulturní služby budou i v legislativě daného členského státu osvobozeny od daně, a proto se spolek nestane identifikovanou osobou. A pokud už historicky je identifikovanou osobou, tyto služby neuvede do souhrnného hlášení. A obráceně, pokud Spolek CZ nakoupí tyto služby z JČEU, nebude příjem této služby uveden v daňovém přiznání a neodvede se DPH dle § 6h ZDPH (nejde o přijetí zdanitelného plnění). Nebo je místo plnění podle zvláštního pravidla § 10b ZDPH, tj. spolek CZ, který prodává vystoupení umělce se nestane identifikovanou osobou nebo v případě, že už identifikovanou osobou je, tak prodej neuvede do souhrnného hlášení? Ale v případě nákupu musí spolek příjem této služby z JČEU uvést v daňovém přiznání a odvést DPH?

Prosím o posouzení našeho řešení situace. Český plátce dodává jako prostředník na Ukrajinu počítačový hardware a poté poskytuje (jako prostředník) i nastavení softwaru těchto zařízení na dálku.   A) Hardware je pořizován od rakouského dodavatele, plátce DPH, který zajišťuje celní formality a je uveden jako vývozce na celním prohlášení. Zboží je dopravováno z Rakouska na Ukrajinu bez vstupu na území ČR. Dopravu zajišťuje rakouský dodavatel. Vlastnické právo je převedeno dodáním hardware na místo odběratele.   B) Nastavení softwaru provádí na dálku maďarská společnost po té, co je hardware dodán odběrateli na Ukrajině a zprovozněn jeho vlastními silami. Nastavení softwaru český plátce fakturuje samostatně.   Řešení A) Ve výše popsané situaci bude místem plnění pro DPH Rakousko, protože zde začíná přeprava zboží. Rakouský dodavatel uplatní osvobození od DPH při vývozu na faktuře českému prostředníkovi. U českého dodavatele při fakturaci se jedná o dodání zboží s místem plnění ve třetí zemi, které není předmětem české DPH. V DAP DPH uvede plnění na ř. 26. Na faktuře ukrajinskému odběrateli DPH nebude figurovat. Český plátce měl by zjistit, jestli mu nevznikají povinnosti spojené s DPH na Ukrajině.   Řešení B) Služba nastavení softwaru je fakturovaná maďarským plátcem DPH českému plátci DPH a má místo plnění podle § 9 odst. 1 českého zákonu o DPH v ČR a měla by být fakturována v režimu reverse charge. Český plátce posílá fakturu za službu ukrajinskému odběrateli, přičemž tato služba má podle § 9 odst. 1 českého zákona o DPH místo plnění na Ukrajině. To znamená, že tato služba není předmětem českého DPH a v českém daňovém přiznání k DPH česká firma uvede tuto dodávku na řádek 26.

Německá firma fakturuje české s. r. o. (plátce DPH, DIČ jsme poskytli) bez DPH mytí auta, myčka se nachází na území ČR. Faktura je v režimu přenosu DPH. Je to takto správně? Má česká s. r. o. udělat reverse charge?

Podnikatel, OSVČ, plátce DPH, poskytne službu pro odběratele z EU, také plátce DPH. Stravovací služba pro tohoto odběratele je poskytnuta s místem plnění v ČR. Vyúčtování za poskytnutou službu v přiznání k DPH bude vykázáno jako zdanitelné plnění na ř. 1, popř. 2 a daň bude odvedena v ČR, nebo do kterých řádků přiznání k DPH a oddílu kontrolního hlášení vyúčtování služby se bude vykazovat?

U zakoupeného digitálního produktu - integrace chytrého telefonu od firmy Mercedes-Benz Česká republika s.r.o. jsme obdrželi fakturu pouze na osobu, bez uvedení sazby i vyčíslení DPH. Na faktuře je poznámka, že zakoupené produkty a služby slouží výlučně spotřebiteli a tato faktura tedy neopravňuje k odpočtu DPH na vstupu. Znamená to, že tyto služby firma Mercedes nemůže fakturovat na firmu? Je to tak správně? Nový osobní automobil (pro který se integrace chytrého telefonu pořizovala) koupila společnost s ručením omezeným pro 100% ekonomické účely. Automobil bude používat zaměstnanec (společník).

Společnost s r. o., neplátce DPH, prodává zážitkové vouchery přes portál zprostředkovatele. Zprostředkovatel v momentě, kdy dojde k jejich využití, vyúčtuje jejich hodnotu a plní firmě s. r. o. V případě, že k jejich využití do konce platnosti nedojde, propadnou, zprostředkovatel vyúčtuje jejich hodnotu a v plné výši vyúčtuje provizi. Jakým způsobem, zda a kdy se zahrnuje takovýto příjem za nevyužité vouchery do obratu pro DPH? Lze ho z obratu vyloučit, když k poskytnutí služby v podobě zážitku neproběhlo?

Fyzická osoba, plátce DPH v ČR, pořádá taneční soustředění v ČR. Na soustředění byl lektor z Belgie. Na faktuře, kterou lektor z Belgie, vystavil má uvedeno VAT (BTW), ale fakturuje včetně DPH. Neměla by být faktura vystavena bez DPH a DPH by vyčíslila fyzická osoba (příjemce služby) v ČR? 

Jaká sazba DPH se má použít u vstupenek na skákací hrad: 12 nebo 21 %?

Právnická osoba, český neplátce DPH, poskytuje službu (opravu letadla) v Lotyšsku lotyšské právnické osobě plátci DPH. Jak to bude s odvodem DPH? Plynou s této činnosti nějaké registrační povinnosti ve vztahu k DPH a dani z příjmů?

OSVČ podnikatel neplátce poskytuje služby za inovativní vzdělávání. Služby poskytuje občanům neplátcům, a to jak v zemích EU, tak do třetích zemí. Jak je to s povinností stát se osobou povinnou k dani? Předpokládám, že pokud jsou služby poskytované neplátci v EU i do třetích zemí, není povinnost se registrovat k DPH. Jinak by to bylo v případě, že by služba byla poskytnuta osobě registrované k DPH v zemích EU. Tam se stává automaticky osobou povinnou k dani?