Pracovní volno

V srpnu žádal zaměstnanec o 1 týden pracovního volna souvisejícího s účastí táborového vedoucího, zaměstnavatel mu vyhověl a zaplatil náhradu v max. možné výši. Následně si požádal o proplacení náhrady mzdy. Nyní přišlo zamítnutí žádosti z důvodu, že dle potvrzení organizátora není jeho činnost činností ve smyslu vedení kroužků, schůzek, tréninků, tj. přímé práce s dětmi a mládeži do 26 let ve smyslu přímého vedení dětí a mládeže v rámci volnočasových aktivit. Je nyní nutné opravit mzdu zaměstnance za srpen, překvalifikovat pracovní volno na dovolenou (neplacené volno) a zaslat opravné přehledy nebo je možné to ponechat, pouze zaměstnavatel tuto částku nebude mít kompenzovanou ze strany ČSSZ?

Zaměstnanec je členem dobrovolných hasičů a pomáhá při povodních. Má nárok na volno, a pokud ano, pak na placené nebo neplacené? Placené volno: je nárok na refundaci a v jaké výši? Jak se v takovém případě postupuje? 

Zaměstnavatel sjednal v kolektivní smlouvě, že poskytuje svým zaměstnancům pracovní volno s náhradou mzdy podle § 203a zákoníku práce. V případě, že se jedná o dětské tábory organizované odborovou organizací zaměstnavatele, nevyžaduje se podle kolektivní smlouvy plnění podmínky soustavné a bezplatné práce s dětmi. Zaměstnavatel nemá žádné příjmy z organizace dětských táborů. Jedná se o benefit pro zaměstnance podle kolektivní smlouvy, náhrada mzdy je zdaněna a zaplaceno příslušné sociální a zdravotní pojištění. Bude se u zaměstnavatele jednat o daňově uznatelný náklad pro daň z příjmů právnických osob podle § 24 odst. 2 písm. j bod 4 zákona o daních z příjmů?

Zaměstnavatel by chtěl zaměstnancům zkrátit v pátek pracovní dobu o půl hodiny na 7,5 hodiny. Ostatní dny zaměstnanci pracují 8 hodin. V pracovní smlouvě mají uvedený úvazek 40 hodin týdně rovnoměrný. Mohu řešit způsobem, že ponechám úvazek dle pracovní smlouvy a každý pátek dle docházky zadám 0,5 hodiny neplaceného volna? Svátky a náhrady v pátek by byly placené 8 hodin, nebo je potřeba upravit pracovní smlouvu na 39,5 hodiny týdně a na nerovnoměrný zkrácený úvazek? Svátky a náhrady v pátek by pak byly placené jen 7,5 hodiny. Zaměstnanci pobírají hodinovou mzdu. 

Dobrý den, mám dva dotazy k samostudiu pedagogických pracovníků. Dle zákona o pedagogických pracovnících „pedagogickým pracovníkům přísluší volno v rozsahu 12 pracovních dnů ve školním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody nebo účast pedagogického pracovníka na dalším vzdělávání podle odstavce 1 nebo 2; dobu čerpání volna určuje ředitel školy. Za dobu čerpání tohoto volna přísluší náhrada platu, která se rovná výši ušlého platu. Trvá-li pracovní poměr jen část školního roku, přísluší za každý měsíc trvání pracovního poměru jedna dvanáctina volna podle věty první. Při sjednání kratší než stanovené týdenní pracovní doby se úměrně tomu sníží rozsah volna podle věty první. Nevyčerpané volno či jeho poměrná část bez dalších nároků zaniká. Volno podle věty první se pro pracovněprávní účely považuje za překážku v práci na straně zaměstnance.“ Našla jsem různé výklady krácení tohoto volna při zkráceném úvazku. Jedno krácení je podle trvání pracovního poměru, to je jasné a ze zákona výše vyplývá. Nárok se krátí při zkráceném úvazku jakým způsobem? Jeden výklad jsem našla, že při polovičním úvazku je nárok na poloviční počet dnů, tedy 6. Jinde zase, že při polovičním úvazku je nárok na 12 dnů, protože náhrada mzdy je poloviční už tím, že se proplácí 4 hodiny a ne 8 hodin a že pokud se nárok pokrátí na 6 dnů, je to vlastně dvojí krácení. Jinde se ještě výklad krácení opírá o to, do kolika pracovních dnů má pedagog rozvrženou pracovní dobu – při polovičním úvazku může mít do 5 dnů nebo třeba jen do 3. Úvazky máme v různé výši – např. 0,619 úvazku. Až budu vědět správný vzorec pro krácení nároku, jak poté správně zaokrouhlovat? Někde jsem se dočetla na celé dny směrem nahoru, jinde zase směrem dolů (protože nelze čerpat a proplácet nárok, který nevznikl) a jinde, že zaokrouhlovat směrem dolů na půldny, protože lze umožnit ve výjimečných případech u těchto zkrácených úvazků čerpání i půldnů samostudia. Jak a podle jakého vzorce je tedy správné počet dnů samostudia krátit? A druhá otázka – je v pořádku čerpání dnů samostudia o hlavních prázdninách? Jedná se o VOŠ, jejímž zřizovatelem je obec. Dle vyhlášky č.263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí: Ředitel školy nebo školského zařízení určuje pedagogickým pracovníkům čerpání volna k dalšímu vzdělávání formou samostudia zpravidla na dobu a) podzimních, vánočních, pololetních, jarních nebo velikonočních prázdnin, b) přerušení nebo omezení provozu školy nebo školského zařízení, nebo c) kdy se ve škole nebo školském zařízení z mimořádných důvodů neuskutečňuje výchova a vzdělávání a nejsou poskytovány školské služby. Hlavní prázdniny nejsou přímo ve výčtu prázdnin, ale považuje se toto období tedy za přerušení nebo omezení provozu školy nebo za dobu, kdy se neuskutečňuje výchova a vzdělávání? Jde mi o to, zda je v pořádku o hlavních prázdninách čerpat dny k samostudiu nebo zda z nějakého zákona vyplývá, že má být čerpána pouze dovolená, které mají pedagogičtí pracovníci tolik, aby pokryla hlavní prázdniny.

Zaměstnanec byl na služební cestě ve státní svátek. Jedná se o pracovníka THP. Ve smlouvě má ujednání o tom, že se přesčasy do výše 150 hodin neproplácí. Má tedy nárok na proplacení přesčasu? Jaké jsou možnosti řešení tohoto případu včetně názorné ukázky příkladu, jak se bude mzda počítat.

Zaměstnanec doprovázel své dítě na ortodoncii - rovnátka. Má nárok na náhradu mzdy při doprovodu dítěte do takového druhu zařízení?

Zaměstnavatel se rozhodl poskytovat zaměstnancům navíc placené pracovní volno, tzv. free day. Výši nároku pro každého zaměstnance stanovil podle odpracovaných/zameškaných směn v předcházejícím pracovním roce, konkrétně, že zameškaných 5 pracovních dnů z důvodu nemoci krátí nárok na free day o 1 den. Chci se ujistit, zda se nejedná o diskriminační postup, domnívám se ale, že ne, když i např. nárok na dovolenou vychází z počtu odpracovaných směn.