Přenesená daňová povinnost (DPH)

Zabýváme se montáží vrat (posuvných, rolovacích...) a montáží žaluzií (všeho druhu). Nejsme si jistí, zda lze uplatnit v těchto případech sníženou sazbu DPH (bod 1+2) a zda se jedná o přenesenou daňovou povinnost v případě bodu 3+4): 1. Zákazník-občan požaduje výměnu vadných lamel na rolovacích vratech v garáži rodinného domu určený k bydlení. 2. Zákazník-občan požaduje opravu žaluzií (vodících lišt, lamel) v rodinném domě. 3. Zákazník-firma (plátce DPH) požaduje opravu a seřízení motoru na posuvné bráně (jedná se jen o zásah do elektroniky motoru). 4. Zákazník-firma (plátce DPH) požaduje výměnu a instalaci nového motoru za vadný na posuvné bráně. Motor může být umístěn přímo na posuvném křídle nebo na sloupku plotu. 

Společnost přijala fakturu za interiérové vestavné vybavení administrativní budovy, faktura byla vystavená v režimu přenesené daňové povinnosti. Jaký je správný postup týkající se DPH, když má být část této faktury přefakturovaná na jinou společnost? Měli bychom na celou přijatou fakturu uplatnit přenesenou povinnost, tzn. v podstatě plus minus, a poté vystavit druhé společnosti fakturu bez DPH, kde uvedeme, že se jedná o přenesenou daňovou povinnost a druhá společnost následně na své straně znovu splní tu daňovou povinnost i nárok na odpočet?

Naše firma je zaregistrovaná k OSS z důvodu prodeje zboží zákazníkům B2C prostřednictvím e-shopu (překročený limit 10 000 EUR) a zároveň uskutečňuje prodeje zákazníkům B2B. Pokud se jedná o podnikatele-plátce DPH, tak tyto prodeje evidujeme v rámci českého přiznání k DPH v ř. 20 (Dodání zboží do jiného členského státu) bez DPH a také v souhrnném hlášení. Jak ale postupovat, pokud se jedná o podnikatele-neplátce DPH? Je pravda, že tento odběratel (např. SK) by se měl do 15 dnů registrovat jako identifikovaná osoba či plátce DPH na FÚ SR, tam obdrží DIČ a my pak vystavíme fakturu v režimu reverse charge (tzn. místo plnění a dodanění náleží SR)? Nebylo by pro zjednodušení možné v našem případě tyto faktury podnikatelům-neplátcům DPH zahrnovat do OSS přiznání, a tím pádem DPH odvádět do SR?

Prosím o posouzení našeho řešení situace. Český plátce dodává jako prostředník na Ukrajinu počítačový hardware a poté poskytuje (jako prostředník) i nastavení softwaru těchto zařízení na dálku.   A) Hardware je pořizován od rakouského dodavatele, plátce DPH, který zajišťuje celní formality a je uveden jako vývozce na celním prohlášení. Zboží je dopravováno z Rakouska na Ukrajinu bez vstupu na území ČR. Dopravu zajišťuje rakouský dodavatel. Vlastnické právo je převedeno dodáním hardware na místo odběratele.   B) Nastavení softwaru provádí na dálku maďarská společnost po té, co je hardware dodán odběrateli na Ukrajině a zprovozněn jeho vlastními silami. Nastavení softwaru český plátce fakturuje samostatně.   Řešení A) Ve výše popsané situaci bude místem plnění pro DPH Rakousko, protože zde začíná přeprava zboží. Rakouský dodavatel uplatní osvobození od DPH při vývozu na faktuře českému prostředníkovi. U českého dodavatele při fakturaci se jedná o dodání zboží s místem plnění ve třetí zemi, které není předmětem české DPH. V DAP DPH uvede plnění na ř. 26. Na faktuře ukrajinskému odběrateli DPH nebude figurovat. Český plátce měl by zjistit, jestli mu nevznikají povinnosti spojené s DPH na Ukrajině.   Řešení B) Služba nastavení softwaru je fakturovaná maďarským plátcem DPH českému plátci DPH a má místo plnění podle § 9 odst. 1 českého zákonu o DPH v ČR a měla by být fakturována v režimu reverse charge. Český plátce posílá fakturu za službu ukrajinskému odběrateli, přičemž tato služba má podle § 9 odst. 1 českého zákona o DPH místo plnění na Ukrajině. To znamená, že tato služba není předmětem českého DPH a v českém daňovém přiznání k DPH česká firma uvede tuto dodávku na řádek 26.

Německá firma fakturuje české s. r. o. (plátce DPH, DIČ jsme poskytli) bez DPH mytí auta, myčka se nachází na území ČR. Faktura je v režimu přenosu DPH. Je to takto správně? Má česká s. r. o. udělat reverse charge?

Jak správně postupovat v následujícím případě: Pořízení zboží z JČS, dodavatel plátce DPH, nebylo ale uvedeno DIČ odběratele, který je plátce DPH v tuzemsku, faktura vystavena v režimu OSS s tuzemskou DPH. Dodavatel neopraví fakturu. Měl by odběratel správně ze základu daně z dané faktury v režimu přenesené daňové povinnosti odvést DPH (tuzemskou DPH „zaplatit dvakrát“)? Poslední dobou se totiž setkávám s názory z praxe, že jelikož dodavatel bude odvádět stejně přes OSS DPH v tuzemsku a odběratel si případně bude nárokovat odpočet, tuzemskému FÚ bude daň odvedena přes dodavatele, tak odběratel nemusí fakturu zahrnovat do přenesené daňové povinnosti. 

Jsme právnická osoba - s.r.o. - plátce DPH - dodáváme FVE koncovým uživatelům plátcům i neplátcům DPH. Jaký bude oběh DPH a povinnosti s ním spojené? * sazba na FVE 12% (?) *Nakupujeme materiál a zboží na realizaci díla s 21% DPH - uplatňujeme nárok na odpočet v řádku 40 tiskopisu přiznání k DPH (?) * vystavujeme zálohovou fakturu na dílo odběrateli = bez DPH protože půjde o přenesenou daňovou povinnost podle §92 ZDPH resp. §92e = (?) * vystavená záloha je uhrazená = nevystavujeme daňový doklad na přijatou platbu (?) tzn. není vykázána v řádku 25 přiznání k DPH (?) * dílo je dokončeno a předáno = vystavujeme konečný daňový doklad = v režimu přenesení daňové povinnosti dle § 92 (92e) tedy bez DPH základ daně uvedený v řádku 25 přiznání k DPH (?) * výše uvedené (pokud je to správný postup) platí pro odběratele plátce DPH i neplátce? * rozumím tomu správně, že DPH dle výše uvedeného - platí resp. uvádí ve svém přiznání k dani pouze náš dodavatel materiálu a zboží a naše firma i náš odběratel plátce - DPH - pouze v přiznání k DPH vykazujeme, ale k jeho "úhradě" nedochází? * v kontrolním hlášení k DPH uvádíme plnění dle §92e v oddíle A.1. (?) Děkuji za výklad správného postupu i správnosti vyplnění výkazů!

Daňový subjekt byl zpětně znovu zaregistrován jako plátce DPH, přičemž mu byla původně registrace zrušena a následně došlo ke zrušení tohoto rozhodnutí. Konkrétně se jedná o následující problém: Daňovému subjektu byla zrušena registrace k DPH ke dni 20. 1. 2023 na základě rozhodnutí správce daně, a to z důvodu nepodávání daňových přiznání a nedosažení obratu 1.000.000 Kč za předcházejících 12 měsíců. Daňový subjekt tedy v roce 2023 nepodával daňová přiznání k DPH, protože nebyl považován za plátce. Následně bylo toto rozhodnutí o zrušení registrace zpětně zrušeno. OFŘ po předběžném posouzení věci dospělo k závěru, že byly naplněny podmínky pro nařízení přezkoumání rozhodnutí dle ustanovení § 121 odst. 1 DŘ, neboť předmětné rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právním předpisem. OFŘ proto rozhodnutím ze dne 18. 6. 2024 vydaného dne 19. 6. 2024, které nabylo právní moci dne 20. 7. 2024, nařídilo přezkoumání předmětného rozhodnutí k datu 15. 8. 2024, čímž se daňový subjekt stal zpětně plátcem DPH. V průběhu období, kdy daňový subjekt nebyl považován za plátce, však došlo k plněním, na která by za normálních okolností měl vystavit faktury v režimu přenesené daňové povinnosti (PDP) dle § 92a odst. 5 ZDPH. Vzhledem k tomu, že zpětné uplatnění režimu PDP není možné, vzniká otázka, jak k těmto fakturacím přistupovat nyní. Můj dotaz tedy zní: 1. Jak by měl daňový subjekt nyní postupovat v případě plnění, která měla být vystavena v režimu PDP během období, kdy nebyl považován za plátce DPH? 2. Má daňový subjekt nyní zpětně vystavit faktury s DPH a uvést je v opravených daňových přiznáních, nebo je nutné postupovat jiným způsobem? 

Česká OSVČ – plátce DPH bude poskytovat stavební práce české společnosti, plátci DPH. Stavba bude probíhat v Německu. Má povinnost OSVČ se registrovat k DPH v Německu, nebo bude fakturovat české společnosti v režimu přenosu DPH? 

Podléhá oprava elektroinstalace v budově režimu přenesené daňové povinnosti?

Společnost eviduje nedokončenou výrobu týkající se stavební zakázky. Tato stavební zakázka nebyla fakturována a ani nedošlo k přijetí úplaty a uplynulo 12 měsíců, tj. byly naplněny podmínky § 21 odst. 8 zákona o DPH. Nejdéle tedy k 31. 12. následujícího roku po roce, kdy bylo započato plnění mělo dojít k odvodu DPH, což se nestalo. Budeme tedy podávat dodatečné daňové přiznání k DPH. Jak stanovit základ daně? Je průchozí na úrovni ocenění nedokončené výroby, a nebo musí být zohledněna i očekávaná marže? Jak se bude účtovat (MD 314/D 343).

Firma provádí servis klimatizací a opravy. Spadají obě tyto práce do režimu přenesení daňové povinnosti? Myslíme si, že ne, faktury vystavujeme s DPH. Ale jiné firmy (převážně živnostníci), které nám tyto služby fakturují, je dávají do přenosu. Jak to tedy je správně? 

Je možné u majetku, který je fakturován plátci s přenesenu daňovou povinností uplatnit pouze poměrný odpočet DPH na vstupu a DPH na výstupu odvést v plné výši? A to z důvodu, že majetek je používán jak k soukromým, tak k firemním účelům.

Naše společnost v rámci veřejné zakázky pořizuje briketovací linku. V rámci dané zakázky uzavřela dvě smlouvy o dílo se stejným dodavatelem - českým plátcem DPH, kdy předmětem první smlouvy je zhotovení projektové dokumentace linky a předmětem druhé smlouvy je dodání technologie včetně montáže a uvedení do provozu na základě zhotovené projektové dokumentace. Plnění v rámci druhé smlouvy bylo zhotovitelem zatříděno jako kód 41-43 klasifikace produkce CZ-CPA (stavebně - montážní práce). Jaký režim DPH bude stanoven v případě zhotovení projektové dokumentace v rámci první smlouvy? Je možno dokumentaci zatřídit také pod kód CZ-CPA 41-43, a tudíž aplikovat režim přenesení daňové povinnosti?

Nájemce provedl se souhlasem vlastníka stavební úpravy na pronajatém majetku. Když nájemce stavební úpravy dokončil(bylo to delší a náročnější úprava), rozhodl se, že ve svém projektu dál nebude pokračovat a našel za sebe jiného nájemce. Tento nájemce(se souhlasem vlastníka) provedené technické zhodnocení převzal. Stala se nám ale nepříjemná věc, že jsme zapomněli toto téma řešit a nyní uplynula delší doba od okamžiku převzetí. Proto hledáme řešení(v souladu se zákonem) a ta myšlenka je taková, zda by nešlo na nájemce přeúčtovat nikoliv technické zhodnocení, ale stavební práce, tedy v režimu přenesení daňové povinnosti a nový nájemce by byl tím, kdo si technické zhodnocení jako první zařadí(doposud nebylo odepisované). Pokud by to bylo totiž v režimu PDP, nevznikly by sankce z dodatečného DPH a nemusela by ani z hlediska finanční proběhnout platba. je taková cesta možná?

Máme nového klienta OSVČ, plátce DPH. Doposud dostával faktury od společnosti Google včetně DPH. Zde se jedná o intrakomunitární plnění - přenesení daňové povinnosti. Můžeme mu z těchto faktur uplatnit DPH? (Kdyby byly správně vystaveny, byly by bez DPH, vyměřil by je, odvedl a uplatnil DPH zároveň, byl by tedy na "0"). Předpokládám, že z důvodu, že faktura „není správně“ vystavená, tak asi DPH uplatnit nesmíme? 

OSVČ, plátce DPH, fakturuje firmě Parker (Švýcarská konfederace) službu. Tato firma má české DIČ (CZ), na ARESu je napsáno, že se jedná o plátce bez sídla a provozovny v tuzemsku. Můžeme fakturovat s českou DPH nebo se jedná o reverse charge dle § 9 ZDPH?

Český plátce DPH bude stavět nemovitost na Slovensku pro slovenského odběratele, který je registrován k DPH na Slovensku. Na stavbu bude také využívat subdodavatele, kterým je rakouská firma, registrována k DPH v Rakousku. Ani česká a ani rakouská firma nemají v SK provozovnu. 1) budou faktury vystavované českým dodavatelem na SK podléhat reverse charge? 2) jak bude v souvislosti s DPH vypadat faktura od rakouského subdodavatele? Bude také podléhat reverse charge? 3) pokud by měl rakouský subdodavatel povinnost se zaregistrovat v SK k DPH, vystavoval by fakturu na českého plátce se slovenským DPH. Jakým způsobem by česká firma obdržela slovenské DPH zpět?

Je u faktur vydaných, kdy je zdanitelné plnění v přenesené daňové povinnosti, nutné přepočítat konečnou fakturu kurzem uhrazené zálohy, která měla DPH 0 a nebyl vystaven tak doklad o přijaté platbě? Zákazník požaduje, aby zde nebyl použit kurz zálohy. Přikládám jeho vyjádření: „Náš problém je u uskutečněného zdanitelného plnění v přenesené daňové povinnosti, kde u přijatých záloh nevznikla povinnost přiznat daň, a tudíž není důvod použít § 37a. Přepočet pro DPH v řešeném případě neodpovídá zákonu o DPH a žádáme jen to, aby tomuto zákonu odpovídal.“

Jsem účetní lesní společnosti, která těží dříví na více místech v republice. Po těžbě je třeba porovnat terén a lesní přístupové cesty (nejde o zpevněné cesty). To se provádí externě bagrem. Máme víc dodavatelů a ti nám účtují svoji práci různě - někdo v režimu § 92 zákona o DPH, někdo jako práce bagrem s 21 % DPH. Která varianta je správně? Nemyslím si, že jde o stavbu.