Příjmy z podnikání a ze samostatné výdělečné činnosti

Na co si dávat pozor, pokud Slovák (fyzická osoba), který přechodně bydlí v ČR a nemá české IČ, podnikatelské oprávnění má na Slovensku, poskytuje služby pro českou společnost? Tento dodavatel mi poprvé fakturuje, zjistila pouze to, že nemá české IČ a poskytl mi českou adresu a slovenské IČ. Nevím, jestli tato česká adresa je jeho bydliště. Mám toto vůbec zjišťovat a kontrolovat? Obávám se, abych jako odběratel něco nezanedbala. 

Fyzická osoba, která je plátce DPH, mající příjmy pouze z § 6 a § 9 ZDP vlastní vybudovanou fotovoltaiku na svém domě. Vzhledem k tomu, že vznikají přetoky z výroby elektřiny prostřednictvím FVE plynou této fyzické osobě i příjmy z prodeje nadvýroby elektřiny. Fyzická osoba má zřízený tzv. výrobní EAN, aby mohla prodávat jiné společnosti než té co ji dodává elektřinu. Budou tyto příjmy zdaňovány v § 10 ZDP z pohledu daně z příjmů (fyzická osoba na to nemá žádné živnostenské oprávnění)? Podléhají tyto příjmy z přetoků elektřiny do sítě DPH? Je potřeba v případě, že fyzická osoba plátce DPH uvádět tyto příjmy i v přiznání k DPH?

Fyzická osoba s příjmy dle § 6 ZDP (ze závislé činnosti) + příjmy z prodeje vyrobené EE do 20 000 Kč za rok, má licenci od roku 2012. Předpokládám, že pokud má licenci, zdaňuje příjmy z prodeje EE v § 7 ZDP. Pokud by neměla licenci a příjmy pro prodeje EE by nepřesáhly 50 000 Kč, nemusela by FO podávat přiznání k DPFO. Je možnost zrušit licenci a jít touto cestou?

Může mít osoba, která má v tuto chvíli níže uvedené příjmy, zároveň i živnostenský list a fungovat v režimu paušální daně? Aktuální příjmy: smlouva o jednatelství (50 000 Kč měsíčně), dohoda o provedení práce 10 000 Kč měsíčně, pronájem soukromého bytu (SJM) jako sídlo firmy společně s manželkou 30 000 Kč měsíčně? Daňové přiznání za pronájem podává manželka. Všechny uvedené příjmy se vztahují k jedné společnosti, jejíž je jednatel společně s manželkou jediným společníkem. Jednatel má historicky živnostenský list, který by aktuálně rád obnovil a pro příští rok se přihlásil k paušální dani z příjmu, očekávané příjmy jsou do 1 mil Kč. Je možné v tomto případě paušální režim přihlásit? Pokud ne, který z uvedených příjmů by tomu bránil?

Průvodce Koordinačními výbory – příspěvek č. 417/18.12.13 JUDr. Daniel Krempa, daňový poradce č. 4126 Účelem příspěvku je snaha o odstranění pochybností, které mohou vzniknout při interpretaci nově zavedeného názvosloví v § 7 ZDP , a objasnit aplikaci ve vztahu k určení dílčích základů daně dle § 7 a 9, příp. i § 10 ZDP .

OSVČ prodala v prosinci 2023 automobil, který měla v obchodním majetku (před prodejem majetek z OM nevyřazovala). Vystavená faktura byla zaplacená až v lednu 2024. Zůstatková cena auta bude v daňové evidenci výdajem roku 2023 nebo roku 2024?

Část rodinného domu slouží jako kancelář a dílna na podnikání. Ovšem je zde jen jeden elektroměr se sazbou pro domácnost. Mohu nějakým způsobem dávat náklady na elektřinu do vydání a uplatňovat si DPH? Jedná se o fyzickou osobu podnikající, která vede úč. evidenci a je registrovaná k DPH. 

Fyzická osoba plátce DPH se sídlem v ČR se v průběhu roku (od 05/2023) i s rodinou přestěhoval do Norska. Činnost nepřerušil a nadále poskytoval (na základě svého českého živnostenského podnikání) služby českému odběrateli. V Norsku byl zároveň několik měsíců zaměstnaný. V Norsku tedy strávil více než 183 dnů a má zde i svou rodinu. Jak má v ČR zdanit své příjmy z OSVČ? Bude v ČR považován za daňového nerezidenta po celé zdaňovací období 2023 nebo pouze po část roku?

Jak se daní Hoppygo (půjčovné vozidla)? Pokud klient 20× za rok pronajme své auto, musí ho před nájmem uklidit a dotankovat, jedná se o zdanění v § 6 nebo 7 nebo 10 ZDP?

OSVČ zaměstnává na DPP své dítě (studenta VŠ), měsíční odměna 10 000 Kč. Je možné, aby ještě OSVČ v DPFO rozdělila své příjmy a výdaje na toto dítě jako na spolupracující osobu? 

Podnikatel vede účetnictví a zároveń má příjem z pronájmu svého soukromého bytu, který není v obchodním majetku, má tento příjem zmínit v účetní závěrce, kterou posílá s dańovým přiznáním, i když nepatří do obchodního majetku, potažmo promítnout i do předpisu daně, který se pak objeví ve výkazech..?

V dnešní době se stává příjem z platforem, jako je YouTube, Instagram, Facebook, Twitch a jiné internetové platformy, stále častějším. Poplatníka, který má příjem z výše uvedených platforem, nazývejme influencerem – nejedná se však o člověka, který musí mít příjmy výhradně a pouze od výše uvedených společností, častokrát se kloubí příjmy právě například z YouTube, Instagramu a placených spoluprací.

Mám příjmy ze zaměstnání a příjmy dle § 7 ve výši 19 000 Kč. Podle zákona nemám povinnost podávat daňové přiznání. Protože mám ale odpočty na dani, mohu podat daňové přiznání a nemám povinnost přiznávat příjmy z podnikání? Nebo automaticky podáním daňového přiznání musím přiznat i příjmy z §7. V zaměstnání mi již zúčtování neudělají.

Tradingové platformy nabízí možnost dosažení příjmu z prodeje několika druhů investičních nástrojů: - akcie, - podíly ve fondech, ETF, - deriváty, - Forex, - kryptoměny. Zdá se, že nikde není oficiálně komentováno správné zatřídění těchto nástrojů do druhů příjmů podle § 10 odst. 4 ZDP a komentáře GFŘ D-59 k němu, tj. do druhů příjmů, u kterých nelze vzájemně započítat ztrátu. Je správná moje představa, že prodej těchto nástrojů se má v přiznání k daním z pířjmů uvádět rozdělený na následující druhy příjmů: 1) Příjem z prodeje CP: akcie, podíly ve fondech, ETF; 2) Příjem z prodeje movité věci: deriváty, Forex, kryptoměny. Znamená to, že v obou skupinách se dá vzájemně započítat ztráta, např. příjem z prodeje kryptoměn snížíme o ztrátu z prodeje derivátů? 

Paní Marie, příjmy z podnikatelské činnosti (výroba květinových dekorací) bez živnostenského oprávnění (živnost pozastavena již 9 let, živnostenské oprávnění bylo získáno až zpětně). Dekorace je prodávána on-line dle objednávek. Výše příjmů za celý rok 2023 (12 měsíců) je 515 000 Kč. Faktury za nákup materiálu potřebného k výrobě dekorací jsou vystaveny na jinou fyzickou osobu, jsou ovšem hrazeny z účtu paní Marie. Výše těchto výdajů činí cca 300 000 Kč. Peníze inkasované za prodej jdou na účet paní Marie. Paní Marie je zaměstnaná v hlavním pracovním poměru s vyšší mzdou než minimální. Výrobu dekorací provozovala v roce 2023 jako přivýdělek ke mzdě. Od února 2023 do konce září 2023 byla v pracovní neschopnosti. Jelikož se nejedná o příležitostnou činnost, bude příjem zdaněn dle § 7 ZDP. Je možno použít paušální výdaj ve výši 60 % nebo 40 %, případně skutečné výdaje paní Marie. Jak to bude se sociálním a zdravotním pojištěním, když 8 měsíců trvala pracovní neschopnost a nebyla přihlášena k pojištění z této činnosti.

Fyzická osoba, příjmy z § 6 a z § 7 ZDP (lékař), chce pronajímat chatu na krátkodobé pronájmy (cca 12 × do roka různým lidem). Chata je v SJM. Bude tento příjem danit v § 7 nebo § 9 ZDP? Musí mít na tuto činnost živnostenský list?

Podnikající fyzická osoba (A) pronajímá krátkodobě bytové prostory pro rekreaci, a to na základě osobní domluvy se zákazníkem nebo přes booking.com. Objekt je ve společném jmění manželů. Příjem má na základě živnostenského oprávnění – příjmy jsou zdaňovány dle § 7 ZDP (daňová evidence – výdaje procentem z příjmů). V tomto roce si koupili byt v ČR a dále ho také budou pronajímat – zde nebude krátkodobá rekreace, ale bude se jednat o příjmy z pronájmu bytu z delšího časového období. Je možné, aby tento příjem byl příjmem dle § 9 ZPD u druhého z manželů (B)? Dále pořídili byt na Slovensku, který také chtějí pronajímat. Jakému zdanění bude podléhat tento příjem z pronájmu bytových prostor? Bude se muset tento příjem zdaňovat na Slovensku? Může příjem zdanit případně druhý z manželů (B), jako u pronájmu bytu v ČR? Nebo bude tento pronájem přes booking.com řešit a zdaňovat osoba A? Dále si booking.com účtuje provizi za zprostředkování, ze které osoba A musí odvádět DPH. Dejme tomu, že provize činí v přepočtu na české koruny částku 200 Kč. Je odvod DPH z této částky, tj. 42 Kč, (200/100 × 21) nebo částka 200 Kč je cenou s DPH, tj. odvede se částka 34,70 Kč (200/121 × 21)?

OSVČ vedoucí účetnictví uplatní v DPFO za r. 2023 výdaje procentem z příjmů. V účetnictví eviduje k 31. 12. zůstatek na účtu 321, 381 a 311. V r. 2024 začne vést daňovou evidenci, předpokládá, že i v DPFO za r. 2024 bude uplatňovat výdaje procentem. 1) máme za to, že v DE poníží zisk o zůstatky, které evidovala k 31.12. na účtu 311 a 381 a naopak zvýší zisk o zůstatky na účtu 321. K upravenému zisku pak vypočítá výdaje procentem. Je náš předpoklad správný? 2) máme za to, že z důvodu přechodu bude muset podat dodatečné přiznání za r. 2023 s tím, že pouze zvýší zisk o částku zůstatku na účtu 311 a protože bude uplatňovat výdaje procentem, o zůstatky na účtu 321 a 381 nic upravovat nebude. Je náš předpoklad správný? 3) vzhledem k tomu, že OSVČ v době výpočtu DPFO za r. 2023 již vede DE za r. 2024, je možné, aby provedla úpravy již v DPFO za r. 2023 a vyhnula se tím dodatečnému přiznání? 3) lze obdobně již v přehledech na na SP a ZP za r. 2023 zohlednit přechod na DE - tedy upravit zisk o zůstatky k 32.12.2023?

OSVČ vede pro svůj přehled účetnictví (vlastní rozhodnutí a ze zákona nemusí) a pro DPFO využívá paušální výdaje OSVČ - 60 % vývoj software. Každý rok přikládám k DPFO rozvahu, výsledovku a přílohu, ale snad zcela zbytečně. Je to v případě paušálních výdajů nutné? Mohu v jeho případě použít jednotný kurz, protože jeho příjmy jsou výhradně mimo ČR?

OSVČ si platí komerční pojištění pracovní neschopnosti. Platbu pojistného neuplatňuje jako daňový výdaj. V roce 2023 byl v pracovní neschopnosti a obdržel od pojišťovny výplatu pojistného plnění spočívající v náhradě za ztrátu na výdělku. Pojistné bylo vypočteno jako součin denního odškodného a počtu dní trvání pracovní neschopnosti, přičemž celková výše pojistného plnění činila 40 000 Kč. Jedná se v tomto případě o příjem podle § 7, nebo § 10 zákona o daních z příjmů? Pokud by se jednalo o příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů, je možné uplatnit osvobození dle § 10 odst. 3 zákona o daních z příjmů, když příjem nepřesáhl v roce 2023 částku 50 000 Kč?