Přiznání k dani z příjmů fyzických osob
Manželé mají družstevní podíl v bytovém družstvu. Byt pronajímají, příjem z nájmu dává do daňového přiznání jeden z nich. V případě, že podíl prodají, má povinnost podat přiznání jeden, nebo mohou podat oba přiznání, každý na polovinu příjmu? Platí totéž, pokud se jedná o prodej bytu ve vlastnictví obou (SJM)?
Od 1. 1. 2024 byla fyzická osoba zaměstnancem na Islandu - odhlášena z českého sociálního a zdravotního pojištění, vše hrazeno tam. Od 15. 9. skončilo zaměstnání na Islandu a fyzická osoba obnovila živnostenský list v ČR, přihlásila se znovu k platbám záloh na SP a ZP jako OSVČ. Kde bude zdaňovat celosvětové příjmy za rok 2024, když více než půl roku pracovala v zahraničí? Rodina byla po celou dobu v ČR a poplatník za ní celou dobu jezdil. Pokud bude podávat DPFO v ČR, jaký doklad bude třeba jako potvrzení o příjmu na Islandu? Příjmy z Islandu budou zahrnuty formou vynětí nebo zápočtu?
Student si přivydělává tím, že doučuje matematiku online (výdělek do 50 000 Kč ročně), nemá živnostenský list. Mimo to má u jedné společnosti uzavřenou dohodu o provedení práce (jiná práce než doučování) s výdělkem do 10 000 Kč měsíčně. Jakým způsobem nahlížet na příjmy z doučování?
Fyzická osoba nabyla nemovitost ze závěti svého kamaráda (nebyli příbuzní, došlo k vydědění rodiny a majetek byl v závětí převeden na fyzickou osobu). Dědické řízení bylo ukončeno. Je fyzická osoba povinna za rok 2024 něco danit v daňovém přiznání fyzických osob? Oznamovací povinnost nad 5 mil. Kč vůči finančnímu úřadu by se sepsala. Jak by se postupovalo, pokud by nemovitost v letošním roce prodal? Lze uplatnit do nákladů např. znalecký posudek ke dni ukončení dědického řízení? Zůstavitel nemovitost držel více než 10 let. Jak by se postupovalo, pokud by fyzická osoba v letošním roce nemovitost darovala svému potomkovi?
Fyzická osoba s příjmy dle § 6 ZDP (ze závislé činnosti) + příjmy z prodeje vyrobené EE do 20 000 Kč za rok, má licenci od roku 2012. Předpokládám, že pokud má licenci, zdaňuje příjmy z prodeje EE v § 7 ZDP. Pokud by neměla licenci a příjmy pro prodeje EE by nepřesáhly 50 000 Kč, nemusela by FO podávat přiznání k DPFO. Je možnost zrušit licenci a jít touto cestou?
Fyzická osoba s příjmy dle § 6 ZDP (ze závislé činnosti) + § 10 ZDP – ostatní příležitostné příjmy (příjem z prodeje přebytků FVE bez licence ERÚ) 28 000 Kč za rok. Bude mít povinnost podat daňové přiznání za rok 2024?
Může fyzická osoba (nemá živnost ani firmu) pronajímat nákladní auta firmě bez IČ a na konci roku zdanit pronájem nákladních aut a podat daňové přiznání na konci roku? Tak jak se to dělá u pronájmu nemovitosti, nebo to tak nelze?
Zpracovávám účetnictví nadačnímu fondu. Kromě příjmů z darů (osvobozeno od daně z příjmů, protože se vše použije v souladu s § 20 odst. 8 ZDP) má ještě kurzové zisky a ztráty z přecenění EUR bankovního účtu. Z titulu hlavní činnosti nepodává nadační fond daňové přiznání, ale s těmi kurzovými zisky mi to trošku zamotalo hlavu. Je nutné kvůli kurzovým ziskům nutné podat daňové přiznání? O případné možnosti snížit základ daně na základě § 20 odst. 7 ZDP vím.
Když si plnoletý student do 26 let přivydělává na dvě dohody o provedení práce u různých zaměstnavatelů, jak to bude se zúčtováním daně za rok 2024? 1. Z 1. dohody, u které uplatňuje slevu u poplatníka má měsíčně příjem 1.300,- , dohoda od července 2. Z 2. dohody má příjem 10.000,-, ale jelikož byla uzavřena později, slevu zde neuplatňuje a zaměstnavatel za něj odvání daň ve výši 15%. Dohoda od srpna Jak se bude vyúčtovávat sleva na poplatníka a vrácení daně za rok 2024, musí student podávat daňové přiznání? Nebo je případně jiná varianta způsobu vyúčtování? Pokud bude podávat přiznání bude postup na konkrétním případu následující? 1. Dohoda červenec-prosinec příjem ve výši 1.300 měsíčně, t.j. z toho vypočtená daň 195,-, jelikož se uplatňuje sleva na poplatníka, daň se neplatí. 2. Dohoda srpen-prosinec příjem ve výši 10.000 měsíčně, měsíčně odvádí zaměstnavatel 1.500 daň. V případě podání daňového přiznání studentem bude vyúčtováno takto: 195 * 6 = 1.170,- daň z 1. dohody, neodvedena uplatněna sleva na poplatníka, která je za 6 měsíců 15.420,- 1.500*5= 7.500,- daň z 2. dohody, odvedená. Celkově daně = 8.670,- - sleva na poplatníka za 6 měsíců 15.420,- = 6.750,- vrátí stát na daních studentovi? Je tento postup správný?
Řeším otázku nízké kapitalizace u v. o. s. Tato společnost přijala zápůjčky od spojených osob a v rámci svého účetnictví předepsala úroky MD 562/D 325. Vzhledem k tomu, že v.o.s. nemá žádný vlastní kapitál, tak v případě provedení testu nízké kapitalizace je jasné, že budou úroky vždy nedaňové. Je tomu opravdu tak, že tento test provádím i u tohoto typu společnosti? A v případě daňové neuznatelnosti transformuji hospodářský výsledek v.o.s. na základ daně (úprava o nedaňové náklady) a zdaním v samostatných přiznáních DPFO jednotlivých společníků? V. o. s. nepodává přiznání, podávají společníci. Nebo bych měla spíše řešit daňovou uznatelnost těchto předepsaných úroků ve vztahu přebírajících společníků v. o. s. (fyzických osob) vůči zapůjčitelům zápůjčky (spojené osoby)? Tzn, že nízkou kapitalizaci neřeší v. o. s., ale přebírající společník - neřeším daňovou uznatelnost úroků ve vztahu k v. o. s., která nepodává přiznání, ale k jednotlivým společníkům?
Junior (nezletilá školačka) založila účet na YouTube, používá jeho cca rok. Školačka má příjmy z YouTube kolem 3 měsíců. Má účet v bance (zákonný zástupce učtu je rodič). Jakým způsobem nezletilá školačka má danit příjmy z YouTube. Mám dojem, že je bloger. Má se registrovat jako identifikovaná osoba? Jakým způsobem bude danit príjmy? Rodič, který je zákonný zástupce učtu, podniká v ČR, má živnostenský list, podnikatelství je hlavní činnost, neplátce DPH.
Důchodce, bez jiných příjmů kromě důchod, si založil spořící účet u VUB bank na Slovensku. Banka nabízí, že pokud se dodá potvrzení o daňovém domicilu v ČR, tak nebude strhávána srážková daň z úroků plynoucích ze spořícího účtu. Osoba je pak povinna tyto příjmy zdanit v daňovém přiznání v ČR. Pokud by úroky plynoucí ze spoření nepřevýšily 50 000 Kč, má povinnost i přes to důchodce podávat daňové přiznání v ČR a tyto úroky zdanit?
Honební společenstvo má dlouhodobě příjmy pouze z členských poplatků, které nepodléhají zdanění. V roce 2023 ale pořádalo myslivecký hon vč. pohoštění v restauraci. Příjmy z této akce (vstupné a lístky do tomboly) přesáhly náklady na tuto akci (vstupenky, pohoštění, ceny do tomboly, nájem restaurace). Zisk cca 7 000 Kč. Je potřeba prosím podávat daňové přiznání a tento příjem zdanit, když výbor rozhodl o použití tohoto výtěžku na činnost HS (opravy krmelců)?
Žena nastoupila v roce 2023 po MD zpět do zaměstnání na HPP. Zároveň od roku 2022 je OSVČ. V dubnu 2023 přerušila podnikání (a dosud je neobnovila), za rok 2023 neměla z podnikání žádné příjmy, zaměstnavatel jí udělal roční zúčtování daní. Měla povinnost podat za rok 2023 daňové přiznání a podat přdhledy na OSSZ a ZP? Pokud ano, pak DPFO mělo být do 30. 4. 2024?
Fyzická osoba, rezident ČR, měl v roce 2023 příjmy ze živnosti na Slovensku a v ČR má příjmy ze zaměstnání. Za rok 2023 podal na Slovensku daňové přiznání, kde zdanil příjmy ze živnosti a v daňovém přiznání byly vyňaty příjmy ze závislé činnosti, kterou měl v ČR. Jak postupovat při podání daňového přiznání v ČR? Vzhledem k rezidentství v ČR musí mít fyzická osoba uvedeny v DP všechny příjmy s tím, že bude zdaňovat příjem pouze ze závislé činnosti a příjmy z živnosti na SK budou vyjmuty v příloze číslo 3? Jak doložit skutečnost, že příjmy ze živnosti byly opravdu na Slovensku zdaněny? Bude potřeba doložit i daňové přiznání podané na Slovensku? Nebo postačí uvést příjmy v příloze s názvem Seznam pro poplatníky uplatňující nárok na vyloučení dvojího zdanění podle § 38f odst. 10 ZDP?
Co se týká živnosti, tak vykonává skladníka ve skladu na Slovensku. V rámci závislé činnosti vykonává úklidové práce na stavbách v ČR. Základní pro podnikání má na Slovensku, bydliště má také na Slovensku. Na všech Potvrzeních o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti z ČR má z práce zakřížkované políčko "Daňový rezident ČR".
OSVČ v roce 2022 vedla daňovou evidenci a tak i podávala daňové přiznání. V roce 2023 by chtěla přejít na paušální výdaje, resp. v přiznání za rok 2023 by chtěla uplatnit paušální výdaje ve výši 60 %. Provozuje ubytovací službu včetně nabídky snídaní (snídaně dělá v rámci pobytu) - jaké by by mohla uplatnit paušální výdaje? výši 60 % nebo 80 %? Nabízí pobyty bez snídaně i se snídaní. V živnostenském rejstříku má obory činnosti: ubytovací služby (živnost volná), ale i hostinskou činnost (ohlašovací řemeslná živnost). A dále k 31.12.2023 neměla žádné zásoby - vše bylo snědeno. Pohledávky měla 2 neuhrazené: pobyt na leden 2024 na částku 12 000 Kč a zálohu na pobyt 5 000 Kč. Dále měla ke 31.12. 1x neuhrazenou fakturu za jídlo: 1 100 Kč a 1x neuhrazenou fakturu za internet: 600 Kč. Musí OSVČ udělat nějaké úpravy základu daně za rok 2022, tj. podat dodatečné daňové přiznání nebo nikoliv? Vše vyčíslí v přiznání za rok 2023?
Podnikatel vede účetnictví a zároveń má příjem z pronájmu svého soukromého bytu, který není v obchodním majetku, má tento příjem zmínit v účetní závěrce, kterou posílá s dańovým přiznáním, i když nepatří do obchodního majetku, potažmo promítnout i do předpisu daně, který se pak objeví ve výkazech..?
Jak postupovat v případě, že zaměstnanec neoprávněně požádal o roční zúčtovaní daně z příjmů ze závislé činnosti za rok 2023? Mzdové účetní nesdělil, že má příjmy z pronájmu. Uvedený zaměstnanec je tak povinen podat řádné daňové přiznání, které ale již bude podáváno po provedeném ročním zúčtování - takto bude uvedeno i v Potvrzení o zdanitelných příjmech, část 14. Dotaz směřuje na to, zda je nutné provést opravu ročního zúčtování dle postupu uvedeném v § 38i odst. 5 zákona o daních z příjmů (jedná se o daň vybíranou plátcem daně pod jeho majetkovou odpovědnosti) nebo je možné uvedené zohlednit až v rámci podaného řádného daňového přiznání korekcí na ř. 84 daňového přiznání k dani příjmů fyzických osob, kde jsou uváděny zálohy k dani z příjmů ze závislé činnosti (tj. zde by byla uvedena částka sražené zálohy snížená o vzniklý a vyplacený přeplatek z ročního zúčtování, resp. zde by mohla být uvedena i záporná částka, pokud byl zaměstnanci vyplacen přeplatek z ročního zúčtování, který byl vyšší než suma záloh na daň za rok 2023).
Klientka 14 let pracovala ve firmě, kde si myslela, že uplatňuje slevu na dítě měsíčně, ve mzdě. V této práci si nechávala dělat i roční zúčtování daně. V průběhu roku 2023 změnila zaměstnání a nyní jsem jí chtěla vytvořit roční zúčtování daně. Ze zdanitelných příjmů od bývalého zaměstnavatele jsem zjistila, že jí za rok 2023 nebyla uplatňována sleva na dítě. Zde je to bez problému, za rok 2023 se jí sleva nyní v ročním zúčtování daně vrátí. Lze nějak zpětně podat daňové přiznání FO, i když jí bylo prováděno roční zúčtování daně ve mzdě, když jí nebyla uplatněna za minulé roky sleva na dítě? Pokud ano, jak by se v takovém případě mělo postupovat? Je potřeba nějaké potvrzení od bývalého zaměstnavatele, že jí prováděl roční zúčtování, ale slevu na dítě neuplatnil? Případně jak zpětně lze podat DPFO? Hrozí klientce nějaká pokuta?
V roce 2022 jsem prodala pozemky, které jsem zdědila po rodičích. Za část peněz jsem v tomtéž roce koupila pro kamarádku byt, s tím, že ona prodá svůj dům a peníze mi vrátí. Bohužel jej však nestihla včas prodat a já se musela nechat zapsat na katastr nemovitostí jako majitelka (na základě kupní smlouvy). Až na konci roku 2023 se jí podařilo dům prodat a mě vrátit peníze (kupní smlouva na prodej nemovitosti).
Cena bytu a vyplacená částka se shodují. Byt nebyl v obchodním majetku.
Budu muset za rok 2023 platit daň z příjmu fyzických osob?