Přiznání k dani z příjmů právnických osob

Odštěpný závod má svého zřizovatele se sídlem v Německu. Účetní i zdaňovací období odštěpného závodu je klasický kalendářní rok, odštěpný závod je standartním plátcem daně z příjmu právnických osob a podává přiznání na každoroční bázi. Nyní k 31.10.2024 došlo ze strany zřizovatele ke zrušení tohoto odštěpného závodu, dostali jsme písemnost, která je podepsána právě zřizovatelem a to věc je zde uvedena. Nyní se snažíme najít ustanovení podle kterého máme podat daňové přiznání k DPPO? Našli jsme § 240a odst. 5 daňového řádu, který hovoří o lhůtě 30-ti dní od zániku - podle právních výkladů ale zánikem je myšlen výmaz společnosti z OR. Pro výmaz ale na druhou stranu potřebujeme souhlas od FÚ, který nám jej zřejmě nedá než podáme daňové přiznání. 

Jsme nezisková organizace a příjmy máme z členských příspěvků. Dosud jsme příspěvky pokryli výdaje, ale letos budeme mít příjmy vyšší než výdaje. Můžeme ponechat výsledovku v zisku nebo rozdíl převést na výnosy příštích období? Musíme podat přiznání k dani z příjmů?

Společník A (FO) vlastnil 100% OP v s.r.o. V roce 2013 realizoval dobrovolný příplatek mimo ZK ve výši 10 mil. Kč, a to kapitalizací jeho dřívější půjčky. Důvodem byla vysoká kumulovaná ztráta min. let, tedy záporný vlastní kapitál. V roce 2015 tento společník (A) prodal 100% OP na společnosti, a to právnické osobě (a.s. - spol. B), za cenu 1 mil. Kč. Nový společník B tak ve svém účetnictví eviduje pořizovací cenu OP ve výši 1 mil. Kč. V letošním roce plánuje výplatu/vrácení příplatku mimo ZK ve výši 10 mil. Kč, protože je společnost zisková a přípatek tak není třeba dále držet. Otázky: 1/ Jak bude vrácení přípatku u nového společníka B zaúčtováno v jeho účetnictví? 2/ Bude toto vrácení podléhat dani z příjmů, případně jak bude zdaněno. Předem děkuji.

Právnická osoba, český neplátce DPH, poskytuje službu (opravu letadla) v Lotyšsku lotyšské právnické osobě plátci DPH. Jak to bude s odvodem DPH? Plynou s této činnosti nějaké registrační povinnosti ve vztahu k DPH a dani z příjmů?

Mám dotaz k registraci DPH v jiných členských státech EU. Máme českou s. r. o., která už má registraci v Itálii a Francii, tam jejich účetní podává přiznání. Jaké jsou povinnosti pro vedení účetnictví v ČR? Jak s tím naložit v účetnictví a popřípadě jaké jsou další povinnosti?

Řeším otázku nízké kapitalizace u v. o. s. Tato společnost přijala zápůjčky od spojených osob a v rámci svého účetnictví předepsala úroky MD 562/D 325. Vzhledem k tomu, že v.o.s. nemá žádný vlastní kapitál, tak v případě provedení testu nízké kapitalizace je jasné, že budou úroky vždy nedaňové. Je tomu opravdu tak, že tento test provádím i u tohoto typu společnosti? A v případě daňové neuznatelnosti transformuji hospodářský výsledek v.o.s. na základ daně (úprava o nedaňové náklady) a zdaním v samostatných přiznáních DPFO jednotlivých společníků? V. o. s. nepodává přiznání, podávají společníci. Nebo bych měla spíše řešit daňovou uznatelnost těchto předepsaných úroků ve vztahu přebírajících společníků v. o. s. (fyzických osob) vůči zapůjčitelům zápůjčky (spojené osoby)? Tzn, že nízkou kapitalizaci neřeší v. o. s., ale přebírající společník - neřeším daňovou uznatelnost úroků ve vztahu k v. o. s., která nepodává přiznání, ale k jednotlivým společníkům?

V roce 2022 účetní evidovala platby z karty v bance jako pohledávku vůči jednateli, ačkoli k těmto platbám byly doložené účtenky a týkaly se podnikatelské činnosti. Účetní je zapomněla zúčtovat. Jak tuto chybu nyní napravit a pohledavku odúčtovat?

Nezisková organizace, honební společenstvo, v roce 2023 prodala traktor za 70 000 Kč a tyto peníze darovala mysliveckému sdružení na nákup krmiva pro zvěř (darovací smlouva). Honební společenstvo před prodejem traktor nevyužívalo, protože vlastně vůbec nevěděli, že je jejich (traktor byl pořízen v roce 1998 za 50 000 Kč, doklad už nemají), ale využívali ho myslivci. Až minulý rok honební společenstvo zjistilo, že je traktor vlastně jejich, a proto se ho rozhodli prodat a peníze dát myslivcům. Jak naložit s daňovým přiznáním? Můj pohled na to je takový, že příjem z prodeje traktoru bude zdanitelným příjmem, protože k němu nemají žádné výdaje související s jejich činností a že těch 70 000 Kč, které darovali, jim zvedne základ daně, protože veřejně prospěšný poplatník si nemůže snížit základ daně. Jde využít § 20 odst. 7 zákona o daních z příjmů (honební společenstvo ale neví, zda bude schopno úsporu proinvestovat)?

I poplatník daně z příjmů právnických osob, jemuž nevznikla v konkrétním zdaňovacím období daňová povinnost k této dani, je povinen podat daňové přiznání za toto zdaňovací období, nejde-li o jednu z výjimek z této povinnosti taxativně vymezených zákonem.

S. r. o. podávala za rok 2022 přiznání k dani z příjmů s.r.o., kde uvedla ve výsledovce ** Výsledek hospodaření před zdaněním 1 500 Kč v tis. Kč. Tento výsledek přenesla do daňového přiznání řádku 10. 1) Platí tento vztah vždy, tj. měly by se vždy tyto dvě položky rovnat bez výjimky? 2) ** Výsledek hospodaření po zdanění pak byl 1 200 Kč - měl by se tento výsledek hospodaření po zdanění za rok 2022, pak když otevřeme v novém roce 2023 knihy, zobrazit v pasivech na DAL (byl zisk) v počátečním zůstatku k 1. 1. 2023 na účtu 431 (výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení) mělo by to být stejné číslo bez výjimky, tj. ve výsledovce výsledek hospodaření po zdanění za rok 2022 = počáteční zůstatek následujícího r. 2023 účtu 431? Nebo se vždy tyty dvě položky rovnat nemusejí a případně kdy, v jakém případě?

Jaká hodnota se píše v přiznání k dani z příjmu právnických osob do řádku č. 5, přílohy č. 1, C. Odpis pohledávek (řádek je označen textem: Stav nepromlčených pohledávek splatných po 31. prosinci 1994, k nimž lze tvořit zákonné opravné položky (§ 8a zákona o rezervách) ke konci období, za které se podává daňové přiznání)? Příklad: Společnost s r. o., eviduje svou první pohledávku po splatnosti. Pohledávka ve výši 100 000 Kč, byla splatná 31. 1. 2022 a dosud neuhrazena. K datu 30. 9. 2023 vytvořím zákonnou opravnou položku dle § 8a ZOR ve výši 50 % tedy 50 000 Kč. Jakou hodnotu pohledávky tedy uvedu do ř. 5? Bude to celá hodnota pohledávky 100 000 Kč, anebo jen ta část ke které dosud nebyla vytvořena opravná položka tedy 50.000 Kč. Do ř. 6 pak uvedu hodnotu v roce 2023 vytvořené zákonné opravné položky 50.000 Kč. Do ř. 7 pak uvedu celkový stav zákonných opravných položek v účetnictví ke dni 31. 12. 2023, tedy také 50.000 Kč. Souhlasí? 

U naší hlavní banky máme nyní možnost využívat termínovaný vklad. Nejedná se zvlášť o účet, nemáme k dispozici žádné výpisy. Z uzavřeného převodu máme pouze potvrzení, které obsahuje výši úroku, částku a termín, kdy nám budou peníze připsány zpět na účet. Jedná se zpravidla o termínovaný vklad přes noc, kdy nám další den bude připsána zpět částka včetně úroku. Dle informací od bankéřky se jedná o úrok, který není zdaněný. Můžeme takový druh převodu účtovat přes účet peníze na cestě? Úrok účtujeme na účet 662. Na jakých řádcích daňového přiznání k dani z příjmu bude následně tento úrok zachycen? Jsou zde nějaká úskalí?

V následujícím textu se zaměříme na některé praktické otázky podání daňového přiznání za rok 2023. Věnovat se budeme zejména lhůtám pro podání a způsobům, jak s nimi pracovat, abychom dosáhli optimálního termínu podání daňového přiznání.

Jsme střední průmyslová škola, PO zřízená JMK. V roce 2023 jsme využili možnost úročení volných peněžních prostředků na spořících a termínovaných vkladech na BÚ. Tím jsme dosáhli výnosů (SU662) ve výši 420 000 Kč. Srážkovou daň z těchto úroků jsme účtovali na SU 591. Jsou dosažené čisté výnosy z těchto kladných úroků ze spořících účtů a termínovaných vkladů předmětem daně z příjmu PO? Setkala jsem se z názorem, že v daňovém přiznání k dani z příjmu PO za rok 2023 mohu tyto čisté výnosy uvádět na ř. 120 a srážkovou daň, kterou jsem účtovali na SU 591 vyloučit na ř. 101. Tímto způsobem by nebyly kladné úroky předmětem daně z příjmu. 

Kdy se vyplňuje příloha Přehled transakcí se spojenými osobami, pokud jsou uskutečněné transakce mezi jednatelem s. r. o. (FO) a příslušnou s. r. o.? Jednatel poskytl s. r. o. bezúročnou půjčku. Jednatel fakturuje v ceně obvyklé zboží. 

V článku se budeme věnovat zejména vymezení čistého obratu v širších účetních, daňových a dalších souvislostech. Konsolidační balíček neušetřil změn ani oblast českého účetnictví. Očekávaná novela od 1. 1. 2024 a následně i nový zákon o účetnictví plánovaný od 1. 1. 2025 přinášejí mnohé významné změny, kdy předmětem našeho zájmu se stane zejména vymezení čistého obratu a navazující kategorizace účetních jednotek. Pojďme se tedy blíže podívat na tuto velmi zajímavou oblast a otázky s tímto související právě v níže uvedeném příspěvku!

Když s. r. o. podala daňové přiznání za rok 2023 dne 26. 3. 2024 přes datovou schránku, stačí, když daň z příjmu právnických osob zaplatí do 2. 5. 2024?

Malá firma, kde evidují oceňovací rozdíl v hodnotě 500 000 Kč od roku 2015, který se bude odpisovat 180 měsíců. Odpisy jsou daňově uznatelné, oceňovací rozdíl vznikl koupí. Já jsem ale teď při přepočítání zjistila, že měsíční odpis nemá být cca 2 500 Kč, jak byl dosud účtován, ale cca 2 700 Kč, tedy že si firma vlastně odpisuje měsíčně méně. Tudíž, pokud bych pokračovala dále v té částce cca 2.500 Kč měsíčně, dostanu se přes 180 měsíců. Anebo bych se po ukončení odpisování po 180 měsících nedostala s odpisováním na cenu oceňovacího rozdílu. Jak toto opravit? Lze to přepočítat a začít uplatňovat odpisy ve správné výši cca 2 700 Kč, abych se dostala na 180 měsíců? Je nutné podávat dodatečná daňová přiznání (pokud jednatel nebude požadovat), když jsme vlastně uplatňovali nižší odpisy, tudíž jsme stát na dani neošidili? Jde mi hlavně o to, spočítat to teď správně, vyřešit „papírově“, abych se dostala na těch 180 měsíců a bylo to už správně. Když se určí, že částka rozdílu není pro firmu nákladově významná a nebudu brát teď v potaz účet 426 - Jiný výsledek hospodaření, přemýšlela bych nad úpravou takto: Rozdíl, který vznikl za těch několik let špatně stanovenými odpisy, bych dala na nedaňový účet 557xxx/098xxx. Dále bych pokračovala v odpisování přes daňově uznatelný účet 557xxx již se správnou výší odpisů. 

Společnost s r. o. s jediným společníkem fyzickou osobou byla založena v roce 2020 a má základní kapitál zapsaný v OR ve výši 8.100.000 Kč. V roce 2023 tento společník zemřel a s. r. o. zdědila manželka, stala se tak novým společníkem a jednatelkou. Usnesením okresního soudu ve věci řízení o pozůstalosti bylo schváleno m.j. , že manželka nabývá podíl zůstavitele jako jediného společníka ve společnosti s. r. o. ve výši 100% odpovídající vkladu do základního kapitálu ve výši 8.100.000 Kč. Jak se stanoví v tomto případě nabývací cena obchodního podílu manželky? Lze považovat za pořizovací cenu částku 8.100.000 Kč nebo je nutné cenu určit znaleckým posudkem? V případě, že by se manželka rozhodla snížit základní kapitál v s. r. o. , jaké to bude mít daňové dopady?

Jaký je termín úhrady daně DPPO za rok 2023? Daňové přiznání bude podáno 11. 3. 2024 s daňovou povinností 45 000 Kč.