Prodej majetku

Plátce DPH koupil osobní automobil a neuplatnil DPH na vstupu. Automobil má částečně pro svoji osobní potřebu, odpisy uplatňuje poměrně podle počtu ujetých km pro podnikání a pro osobní potřebu. To byl také důvod, proč si nechtěl komplikovat účetnictví ještě odpočtem DPH. Nyní automobil prodává za nižší cenu než nákupní. Musí při prodeji odvést DPH? 

Firma, plátce DPH, prodává ze svého obchodního majetku 7 let staré osobní vozidlo soukromé osobě z Rakouska. Cena vozidla je 380 000 Kč. Jaké povinnosti v souvislosti s DPH z tohoto obchodu firmě plynou v ČR a v Rakousku? Rakouský občan si pro vozidlo sám přijel. Byl by nějaký rozdíl v povinnostech z obchodu vyplývajících, kdyby do Rakouska vozidlo prodávající sám dovezl?

Společnost s.r.o. zabývající se nákupem a prodejem zboží má svém majetku nemovitost (na nemovitost byl poskytnut bankovní úvěr), kterou pronajímá třetím stranám (nájemcům). Společnost zvažuje vyčlenit danou nemovitou věc včetně všech souvisejících smluvních vztahů a zůstatku bankovního úvěru do samostatné společnosti (přijímající společnost) – dle doporučení právního zástupce vkladem části obchodního závodu do již založené společnosti s.r.o. formou příplatku mimo základní kapitál (v nově založené společnosti jsou společníky vkládající společnost 2 %, tj. vztah matka a dcera, a dále společníci vkládající společnosti fyzické osob podíly 48 % a 48 %) Dotaz směřuje na způsob stanovení daňové nabývací hodnoty obchodního podílu (resp. změnu výše nabývací hodnoty za poskytnutý vklad obchodního závodu). Vklad obchodního závodu řeší § 23a zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů (ZDP), kdy dle odst. 1 tohoto ustanovení se tato úprava použije v případě, že vkládající společnosti za vklad obchodního závodu získá podíl v přijímající společnosti nebo se zvýší její vklad do základního kapitálu přijímající společnosti – v tomto případě se musí tedy hodnota vkladu promítnout do základního kapitálu společnosti (v 1. případě získává nový podíl a ve 2. druhém případě formou zvýšení základního kapitálu). V námi uvažovaném případně však ani jedna z těchto variant nenastává, jelikož se jedná o nepeněžitý vklad formou příplatku mimo základní kapitál. Dle výše uvedeného tak dle všeho nelze využít § 23a odst. 2 ZDP a daňovou nabývací cenu stanovit dle tohoto ustanovení, tzn. ve výši dle znaleckého posudku, ale je nutné vyjít z obecných ustanovení ZDP k nabývací ceně, a to v § 24 odst. 7 ZDP. Toto ustanovení ale nemá konkrétní úprava pro vklad obchodního závodu – v § 24 odst. 7 písm. b) bod 2 ZDP, který řeší nabývací cenu pro vkladatele právnické osoby uvádí, že se nabývací hodnota stanoví ve výši zůstatkové ceny (§ 29 odst. 2) vkládaného hmotného majetku a dále ve výši účetní hodnoty 20) ostatního vkládaného majetku. Domníváme se, že tato právní úprava se nemůže vztahovat na vklad obchodního závodu, jelikož součásti obchodního závodu jsou nejen aktiva ale i pasiva (tzn. tato úprava nezahrnuje např. snížení hodnoty obchodního závodu o zůstatek bankovního úvěru, kterou by znalec při ocenění vzal v úvahu). S ohledem na výše uvedené se ptáme, zda zvýšení nabývací hodnoty obchodního podílu na přijímající společnosti se bude odvíjet od znaleckého ocenění obchodního závodu, jelikož ZDP nemá vlastní právní úpravu pro tento typ vkladu. V § 24 odst. 7 písm. b) první věta je obecná úprava pro nabývací cenu podílu na obchodní korporaci – nabývací cena v případně nepeněžitého vkladu stanoví jako "hodnota nepeněžitého vkladu člena obchodní korporace“. Obdobné bylo řešeno i v rámci Koordinačního výboru č. 147 pro vklady obchodního závodu u vkladatele fyzické osoby, kdy bylo potvrzeno, že nabývací cena při vkladu obchodního závodu fyzické osoby do obchodní korporace se stanoví ve výši znaleckého posudku. Nebo se bude daňová nabývací hodnota odvíjet od účetního zachycení, kdy účetní nabývací hodnota se bude odvíjet dle postupu uvedeného v bodu 3.2. Českého účetního standardu č. 014, kdy „jsou-li však cenné papíry a podíly nabyty protihodnotou za nepeněžitý vklad vložený do obchodní korporace, základem jejich ocenění u vkladatele je zůstatková (účetní) cena nepeněžitého vkladu v obchodní korporaci. Tato zůstatková (účetní) cena se zvyšuje o daň z přidané hodnoty, pokud zákon o dani z přidané hodnoty považuje tento vklad za zdanitelné plnění. Pokud by účetní cena vkladu, s ohledem na závazky přecházející současně se vkladem, dosáhla záporných hodnot, je na účtech cenných papírů a podílů nulové ocenění a rozdíl je zúčtován do výnosů (cenný papír a podíl je účtován na podrozvahových účtech)“.

Právnická osoba dne 28. 2. 2024 prodala 1/2 budovy. PC budovy činila 6 930 000 Kč. Datum pořízení budovy bylo 20. 8. 2018, odp. skupina 5 a uplatnění rovnoměrných odpisů. Zůstatková cena k 31. 12. 2023 činila 5 654 880 kč. 1) Jak postupovat při výpočtu odpisů před vyřazením první 1/2 majetku? 2) Jak zaúčtovat prodej (vyřazení)? 3) Jak se vypořádat s druhou 1/2, která zůstane v majetku firmy?

Jsme základní škola, příspěvková organizace. V evidenci majetku máme 7 ks lyžařských běžeckých setů pořízených v roce 2014. Pořizovací cena jednoho setu činila 3.720 Kč. V letošním roce jsme se rozhodli opotřebované, ale funkční sety odprodat jiné základní škole za oboustranně dohodnutou cenu 13.020 Kč, což je 50 % z celkové hodnoty setů v době pořízení. Je možné pouze na základě vzájemné dohody stanovit takto cenu již nevyužívaného a opotřebovaného inventáře, sepsat kupní smlouvu a nebo je potřeba k tomu odborný posudek?

Může základní škola odprodat na základě kupní smlouvy lyžařský běžecký set? Tento set byl zakoupen před 10 lety v pořizovací ceně 3720 Kč a škola ho už nevyužívá. Zahrnuje lyže, boty a hůlky. Pokud ano, je potřeba, aby cena, za kterou by se odprodal, byla stanovena odborníkem, anebo je možno udělat pouze odhad našimi zkušenými učiteli-lyžaři? Z evidence majetku by se odepsal jako odprodaný majetek?

Společnost s r. o., plátce DPH, prodala dva malé stroje. Ještě měly být odpisovány rok a dva roky. Společnost je prodala za více než zůstatkovou cenu, a to za prodejní cenu 50 000 a 90 000 Kč – vše proběhlo v roce 2023. Ale nyní, v roce 2024, je odběratel bude vracet a firma musí vystavit dobropis. S jakou hodnotou a na jakou dobu odpisování je nutné tyto vrácené stroje přijmout zpět do účetnictví? S hodnotou dobropisované částky (= fakturované částky) a s zařazením bez ohledu na předcházející odpisy, resp. zůstatkovou dobu odpisování původního?

Jsme česká s. r. o., plátci DPH, a dne 14. 11. 2007 jsme pořídili do firmy osobní vůz, který jsme pořídili formou finančního leasingu. DPH nebylo z ceny vozu nárokováno (ani nikdy později a ani ze splátkového kalendáře), protože tehdejší zákon o DPH nám neumožňoval nárokování DPH z ceny osobního auta. Finanční leasing skončil dne 7. 11. 2011 a následně po skončení leasingu jsme toto auto odkoupili za cenu 1 190 Kč, stali se tak vlastníkem a zařadili ho do majetku firmy. Letošní rok bychom chtěli tento automobil prodat. Měli bychom k prodejní ceně ve výši 40 000 Kč eště připočíst DPH 21 % a prodat ho za celkovou cenu 48 400 Kč nebo tento prodej je od DPH osvobozen, protože jsme si DPH nemohli nárokovat?

OSVČ plátce DPH, vede daňovou evidenci a uplatňuje skutečné výdaje podle dokladů. V prosinci 2018 koupil osobní automobil a vložil do obchodního majetku. Automobil využívá pro služební i soukromé účely v poměru 80 % služební jízdy a 20 % soukromé jízdy. Automobil odepisoval zrychleně 5 roků, v roce 2021 byly odpisy přerušeny, ukončení odpisů 12/2023. Podnikatel chce automobil prodat, jak nejlépe postupovat: a) vyřadit automobil z majetku a odvést DPH na výstupu v ceně obvyklé – pokud si při nákupu automobilu si uplatnil snížený odpočet daně DPH (dále krátil i opravy, údržbu, pojistné za pojištění vozidla, odpisy po celou dobu) může DPH na výstupu krátit? (do jakého řádku v přiznání k DPH vstupuje a popřípadě jak uvést v KH), Vyřazený automobil prodá a uvede příjem v daňovém přiznání jako Ostatní příjmy (§ 10 ZDP) – může zde uplatnit nějaké výdaje popřípadě přizná poměrnou část příjmů – automobil byl po celou dobu používán pro soukromé i služební účely. b) automobil prodá (je zařazen v OM) např. v autobazaru, pak to bude příjem z podnikatelské činnosti (§ 7 ZDP) + DPH – musí přiznat celou cenu z prodeje + DPH nebo si bude moci snížit příjmy z prodeje + DPH, pokud celou dobu používal automobil pro soukromé i služební účely a uplatňovala se úprava odpočtu a odpisů v poměru služební jízdy 80 % a soukromé jízdy 20 %. 

Vozidlo podléhající dani bylo prodáno (nebo vyřazeno z provozu) uprostřed měsíce (např. 7. 6. 2023). Původní vlastník daní do 31. 5. 2023 nebo do 30. 6. 2023? Dříve to řešil § 8 odst. 2, který je zrušený. Kde najdu řešení?

Společnost ABC s.r.o. prodala na konci roku 2022 dlouhodobý hmotný majetek (automobil). Prodejní cena automobilu byla zaúčtována na účet 641. Zůstatková cena na účet 541. O hodnotu prodaného majetku byly poníženy účty 022 a 082. V květnu roku 2023, po zpracování účetní závěrky za rok 2022, došlo k odstoupní od kupní smlouvy a automobil byl vrácen společnosti ABC s.r.o. Jak by mělo být zaúčtováno odstoupení od smlouvy a vrácení automobilu v roce 2023 u společnosti ABC s.r.o.? 

OSVČ, vedoucí daňovou evidenci, neplátce DPH od 1. 1. 2024 přechází na právní formu s. r. o. (elektroinstalace), kde bude jednatelem, který bude pobírat měsíční odměnu, která bude jeho hlavním zdrojem příjmů (z pohledu daňového a v rámci pojistného na něj bude nahlíženo jakožto na zaměstnance), dále si jednou ročně vyplatí odměnu z výplaty podílu na zisku (za elektroinstalace). V dosavadním obchodním majetku OSVČ má zahrnuto vozidlo, které půjde posledním rokem (2024) daňově odepisovat. Dále za vozidlo tento podnikatel v současnosti uplatňuje krácený paušální výdaj na dopravu (dále jen „paušál“), neboť vozidlo užívá taktéž soukromě (tj. 4 000 Kč měsíčně). Ostatní „povolené“ výdaje mimo „paušál“ uplatňuje dle skutečnosti (tj. u vozidla opravy, úpravy, náhradní díly, pojistné). Nyní uvažuje, jak nejlépe ekonomicky toto vozidlo využít v rámci své FO, ale zároveň s. r. o. Tzn. vozidlo by využíval jak pracovně pro s. r. o., tak soukromě (případně připusťme i možnost, že by vozidlo využívala pracovně pouze s. r. o.). Víme, že vozidlo může tato osoba do své s. r. o. vložit, odprodat, využít cestovních náhrad či ho své společnosti pronajímat (spojené osoby, čili za cenu obvyklou). Následně musí vhodně zkombinovat uplatnění výdajů (buď tzv. "paušálem", nebo skutečnými výdaji). Prosíme o zhodnocení všech těchto možností, popř. co doporučujete jako nejvýhodnější variantu, kterou zvolit pro s. r. o. a kterou pro OSVČ? Také prosíme o zhodnocení zákonných povinností při tom kterém způsobu, a to zvlášť jak pro s. r. o., tak pro shora zmíněnou osobu, která má prozatím vedeno vozidlo v obch. majetku (jako OSVČ).

Zaměstnanec bydlel více než dva roky v bytě, který byl v obchodním majetku s. r. o. Obvyklá cena tohoto bytu je 5 mil. Zaměstnavatel byt zaměstnanci prodal za 500 000 Kč. Byt nebyl úplně daňově odepsán. Jaký vliv na daně má rozdíl v těchto částkách u zaměstnavatele a jaký u zaměstnance?

Fyzická osoba v minulosti odkoupila filmy a práva k nim do svého osobního soukromého vlastnictví. Ve většině případů byl tento člověk také producentem některých filmů. Nyní chce tyto filmy (materiál, na kterém byly filmy natočeny) a práva (licence) k nim prodat právnické osobě. Nelze prodat zvlášť materiál (filmy) a práva, lze to jen dohromady. Jak bude probíhat zdanění u této fyzické, nepodnikající osoby (český občan). Je nutné zdanit tento příjem jako příjem autora dle § 7 ZDP, případně je nějaká možnost postupovat dle § 10 ZDP (nejedná se ale o zděděná práva) nebo se bude jednat o prodej majetku, který bude od daně osvobozen. Bude prosím rozdíl, v případě, že daná fyzická osoba byla producent nebo režisér (autor)? 

OSVČ koupila před 3 lety vozidlo, do r. 2022 uplatňovala skutečné výdaje a odpisy majetku. V roce 2023 bude mít výdaje procentem 80 % řemeslná živnost. V roce 2023 toto vozidlo prodala. Prodej zdaním podle § 10 ZDP, můžu uplatnit do nákladů daňovou zůstatkovou cenu, která by byla, kdyby odpis v roce 2023 byl vypočítán a uplatněn? Tj. navážu ve výpočtu odpisů na rok 2022, přidám poloviční odpis 2023 a to, co zůstane bude zůstatková daňová cena? 

Česká s. r. o., plátce DPH, prodá majetek polské firmě, polské DIČ, plátci DPH. Majetek ale zůstane fyzicky v ČR. Při použití sazeb u prodeje majetku: prodej strojů - ZD + 21% DPH, prodej softwaru - přenesená daňová povinnost, prodej stavebních částí (betonové základy strojů, pojezdové plochy) - ZD + 21% DPH?

OSVČ - plátce DPH plánuje prodat 2 auta, které jsou evidovaná v obchodním majetku OSVČ. Majitel s.r.o., která kupuje auto, je ta samá OSVČ, která je vlastní a chce prodat. U prvního auta při jeho nákupu bylo vrácena DPH. Proto podle zákona bude prodávat toto auto s DPH. Druhé auto koupil, ale neměl nárok na odpočet DPH, protože ho používal soukromě. Pokud bude prodávat auto, které používal soukromě, bude muset odvést DPH z prodeje? OSVČ zjistí cenu obvyklou, která bude základem DPH, nebo cena obvyklá je částka s DPH? 

Podnikatel-FO neodpisoval daňově automobil. Pořizovací cena 400 000 Kč a prodejní cena je 100 000 Kč. Jak postupovat v případě vyřazení prodejem, je-li zůstatková cena daňová (ZCD) rovna pořizovací ceně? Lze ZCD odečíst od prodejní ceny? Vznikne daňová ztráta? 

Fyzická osoba, která vede dobrovolně účetnictví, přešla na paušální výdaje od r. 2021, v té době měla v majetku automobil, již odepsaný, který doposud používá výhradně pro podnikání. Je plátce DPH, u auta byl uplatněn odpočet DPH při nákupu a nyní je uplatňováno DPH z PHM a oprav. V roce 2023 plánuje auto vyřadit z obchodního majetku do soukromého užívání - první varianta a nebo automobil prodat - druhá varianta. Jak správně postupovat z hlediska DPH i z hlediska daně z příjmu v obou případech?

U společnosti s ručením omezeným byla část základního kapitálu vložena formou nemovitosti. Nemovitost byla při jejím vložení ohodnocena soudním znalcem. Nyní cca po roce se vedení rozhodlo nemovitosti prodat, a to za cenu obvyklou (tržní). Původním posudkem byla nemovitost ohodnocena na cca 60 mil. Kč (metodou hodnotovou podle její velikosti, zastavěné plochy atd.). Nyní byl ale zpracován znalecký posudek odhadcem podle zákona o oceňování majetku (metodou výnosově-tržní). Dle tohoto aktuálního posudku činí ale aktuální tržní hodnota pouze cca 22 mil. Kč. Je ztráta způsobená prodejem nemovitosti (jakožto rozdíl mezi výnosem z prodeje 22 mil. Kč a cenou, za kterou byla nemovitost vedená v majetku s. r. o., tedy 60 mil. Kč) daňově uznatelná?