Provozovna

Lékář, fyzická osoba, OSVČ má v pronájmu dvě provozovny (ordinace). Ve svém rodinném domě si nyní zřídil kancelář (pracovní místo). Bude sloužit výhradně k podnikatelským účelům - vedení agendy, administrativní práce lékaře. Rodinný dům není zařazen do obchodního majetku. Lze dát do daňově uznatelných nákladů vybavení kanceláře? Jedná se o stůl, nábytek, židli, počítač, tiskárnu atd. Každý jednotlivý kus maximálně do 80.000 Kč.

Jaký je pro zahraniční podnikatelské subjekty rozdíl mezi odštěpným závodem a stálou provozovnou? Co je pro zahraniční podnikatelské subjekty lepší/výhodnější, jak jsou výhody a nevýhody? Je pro zahraniční subjekt výhodnější zřídit odštěpný závod zápisem do obchodního rejstříku či je výhodnější pokud mu vznikne stálá provozovna po splnění podmínek pro její vznik?

Česká společnost s ručením omezeným, neplátce DPH, má v nájmu kancelář (byt) ve třetí zemi. Úpravami vznikne provozovna využívána k podnikatelským účelům. Bude se jednat o opravy místností, jako je štukování, vymalování, natírání, oprava podlahy, výměna oken. S majitelem bytu má společnost uzavřenou nájemní smlouvu, kde je uvedeno, že náklady na opravu bude hradit česká s. r. o. Budou náklady na opravu, kterou provádějí místní řemeslníci, daňově účinné? Musíme provozovnu ve třetí zemi nahlásit na živnostenský úřad?

OSVČ, plátce DPH, fakturuje firmě Parker (Švýcarská konfederace) službu. Tato firma má české DIČ (CZ), na ARESu je napsáno, že se jedná o plátce bez sídla a provozovny v tuzemsku. Můžeme fakturovat s českou DPH nebo se jedná o reverse charge dle § 9 ZDPH?

Jsme česká  s. r. o., plátce DPH, a máme přijatou fakturu od rovněž české s. r. o., plátce DPH za inzerát práce na slovenském portálu práce. Faktura je vystavena bez DPH s informací, že daň odvede zákazník. Je to správně? 

Stavební firma, plátce DPH, provádí na Slovensku práce pro slovenského plátce. Materiál nakupuje na Slovensku. Faktury jsou vystaveny se slovenskou DPH. Jak se s tím vypořádat v českém přiznání k DPH? Vyčetla jsem, že např. paragony na PHM a materiál hrazené vč. DPH přímo na Slovensku (hotově nebo platební kartou) se dají do nákladů celé a do DPH se vůbec neuvádějí. S fakturami za materiál nakoupený i spotřebovaný na stavbě na Slovensku je to jinak?

Zahraniční stavební společnost z Maďarska je v České republice součástí společnosti (bez právní subjektivity) podle § 2716 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, za účelem realizace stavebního projektu na území České republiky s očekávanou dobou trvání více než 12 měsíců. Podle smlouvy o společnosti má zahraniční stavební společnost z Maďarska nárok pouze na minoritní podíl na tržbě z dané stavební zakázky (ve výši 1 %) a její zapojení je definováno ve formě technického poradenství ohledně použitých druhů materiálů, stavebních postupů aj., které bude při realizaci stavební zakázky poskytovat ostatním členům společnosti, a to vzdáleně z území Maďarska. Maďarská společnost se aktivně nebude zapojovat do prací na staveništi, nebude mít na území České republiky žádné zaměstnance ani kancelář. Její role spočívá v poradenství na dálku z Maďarska, protože má s daným typem stavebních zakázek bohaté zkušenosti. Vznikne maďarské společnosti na území České republiky stálá provozovna? Pokud ano, má povinnost vést účetnictví podle Českých účetních standardů?

Společnost s. r. o., plátce DPH, má v pronájmu nemovitost – v katastru nebytový prostor určený k podnikání, kde má i nahlášenou provozovnu na všechny obory podnikání (potravinářská výroba, účetní a daňové poradenství) a je zde sídlo s. r. o. Od majitele nemovitosti je v nájemní smlouvě sjednán souhlas s odpisem technického zhodnocení na pronajaté nemovitosti, takže všechno technické zhodnocení uje s. r. o. – nájemce. Dále má s. r. o. pronajatou celou nemovitost v jiném městě – v katastru rodinný dům k bydlení, zde nemá hlášenu provozovnu. V nájemní smlouvě má sjednán souhlas s odpisováním technického zhodnocení nemovitosti. V této nemovitosti má trvalý pobyt jeden zaměstnanec, kterému s. r. o. pronajímá jednu místnost a společně užívané prostory. Tento zaměstnanec zde pracuje. Zpracovává účetnictví pro s. r. o. i pro jiné zákazníky. V domě je prádelna, sušárna pro praní prádla zaměstnanců potravinářské výroby. Je zde archiv účetních dokladů, uloženy zásoby čisticích prostředků, drogistického zboží, kancelářských potřeb pro provoz i hlavní provozovny, parkují zde 3 firemní vozidla (2 v garáži, 1 před garáží). Jsou zde počítány tržby, dělány objednávky na rozvoz zboží z potravinářské výroby. Nedochází zde ke styku se zákazníkem, nedochází zde k poskytování služeb. Nemovitost slouží pouze pro potřeby s. r. o. Firma provádí postupně opravy i technické zhodnocení pronajaté nemovitosti a tyto odpisuje ve výši 100 %, jelikož má nemovitost pronajatu celou. Všechny tyto transakce jsou z důvodu pronájmu části nemovitosti zaměstnanci bez možnosti odpočtu DPH kráceny koeficientem u DPH. Na živnostenském úřadu nám bylo řečeno, že pokud je sídlo s. r. o. v rodinném domě (na katastru určeno k bydlení) a je odtud řízen podnik, tedy vše, co jsme výše uvedli (parkování, praní pro zaměstnance, vedení účetnictví), ale není zde poskytována služba jiným zákazníkům, tak nemusí být zde hlášena provozovna. Nechceme zde hlásit provozovnu a předělávat rodinný dům nebo jeho část na nebytový prostor. Znamená to tedy, že zpracovávat účetnictví, které se týká samotné s. r. o. lze v této nemovitosti z pohledu živnost. úřadu bez zřízení provozovny, ale už zde nelze zpracovávat účetnictví pro klienty s. r. o. fakturované jako provozování živnosti vedení účetnictví, i když zde nedochází k poskytování služeb ani ke styku se zákazníkem? Je nějaká souvislost mezi ZDP, že uplatňujeme náklady, odpisy na této nemovitosti, která není nebytový prostor a není zapsaná jako provozovna? Když není zapsaná, nelze nic uplatnit z pohledu FÚ? Dle našeho názoru z pohledu ZDP, pokud je v nájemní smlouvě souhlas vlastníka s odpisováním technického zhodnocení a slouží k podnikání, tak lze uplatnit odpisy i jiné náklady (provozní náklady, např. energie, krátíme poměrem na bydlícího zaměstnance a s. r. o.). Když dáme sídlo firmy do rodinného domu (nemovitost k bydlení), abychom z pohledu živnostenského úřadu nebyli v rozporu, bude to v pořádku z hlediska finančního i živnostenského úřadu? Nebo je jiný možný postup, aby ale nemusela být v rodinném domě zřízena provozovna?

Jsme česká firma, s. r. o., plátci DPH, cestovní kancelář, vlastníme penzion v Rakousku a zde také dle rakouských předpisů platíme DPH. V ČR nakupujeme režijní materiál a převezeme do Rakouska do penzionu. Jak vykážeme v přiznání k DPH v ČR, které řádky DPH na vstupu a výstupu formuláře DPH použít a jak to bude z pohledu daně z příjmů zachyceno v účetnictví s. r. o. v ČR? Koncovým zákazníkům fakturujeme ubytování v penzionu v Rakousku – jak vykážeme v přiznání k DPH na jakém řádku formuláře? Jedná se klasicky o výnos v účetnictví v s. r. o. v ČR a současně k tomu budou uplatněny režijní náklady? 

OSVČ, plátce DPH, má na finančním úřadě uvedenou adresu podnikání svoji trvalou adresu, kde má i pracovnu. Poté má ještě pracovnu na druhém konci republiky (kvůli klientům z regionu, jezdí tam párkrát do měsíce), kterou nikde vedenou nemá a právě tam si chce pořídit nábytek a uplatnit DPH na vstupu. Může si uplatnit DPH na vstupu z nákupu nábytku? Když svoji ekonomickou činnost vykonává ze dvou míst v republice, je potřeba někam hlásit to druhé místo? 

OSVČ si pronajala provozovnu. Provozovna musela být zkolaudována pro potravinářský provoz (dříve prodejna oděvů). Kolaudaci hradil nájemce. V nájemní smlouvě je uvedeno, že se smluvní strany dohodly, že nájemce provede na své náklady v pronajatých prostorách přípojku vody a z tohoto důvodu bude nájemné za 1. měsíc sníženo. Co je možné dát do nákladů (vede daňovou evidenci): 1) Přípojku vody, nebude to posuzováno jako technické zhodnocení – jednalo se o pořízení nového elektr. ohřívače, čerpadla, trubek pro přívod vody atd. (nekopalo se do země, vše se vedlo podél zdi, pouze se provrtala díra do druhé místnosti), rozbor vody, správní poplatek výstavby – celé v hodnotě cca 20 000,- Kč (OSVČ vše realizovala svépomocí). Pokud to půjde do nákladů, bude to celé v režijních nákladech nebo bojler a čerpadlo se zařadí do evidence jako drobný majetek? 2) Dále došlo k opravám pronajatých prostor – nové PVC, výmalba, obložky atd. (svépomocí) cca 40 000 Kč – režijní náklady? 3) Nábytek si OSVČ vyráběla sama – barový pult, pult s dřezem, regály – vše oceněno nakoupeným materiálem dle účtenek. Celková hodnota vyrobeného nábytku je 42 000 Kč – lze dát celé do nákladů a zařadit do evidenci drobného majetku jako soubor nábytku? 

Jak se správně z pohledu DPH, DPPO a účetnictví řeší odštěpný závod české společnosti (zakladatele) v zahraničí (Japonsku)? Vím, že se musí vést účetnictví "dvojmo" - jednou v zahraničí dle zahraničních pravidel, podruhé v rámci zakladatelova účetnictví zde v ČR. Nemůžu si ale uvědomit, jak je to s DPH. Pokud odštěpný závod (platná registrace k DPH v Japonsku) přijme službu od dodavatele z Japonska, přičemž na faktuře je vyčísleno např. základ 100 JPY, 10 % DPH 10 JPY, k úhradě 110 JPY, pak odštěpný závod si tuto DPH nárokuje v zahraničí. Jak je to ale u zakladatele? Ten účtuje jen o základu daně (do nákladů), protože nárokovat zahraniční DPH nemůže? Nebo ze základu daně provede reverse charge zde v ČR? Pokud se nepletu, na přijaté faktuře by měly být údaje odeštěpného závodu, nikoliv zakladatele a faktura by měla být hrazena z účtu odštěpného závodu, nikoliv zakladatele. A jak je to s DPH na výstupu? Zakladatel vystaví fakturu za elektronické služby japonským občanům s místem plnění v Japonsku, připočte tedy 10% DPH. Tu následně odvede do státního rozpočtu v Japonsku prostřednictvím odštěpného závodu. Bude se toto plnění uvádět v českém daňovém přiznání k DPH na ř. 26, nebo do českého daňového přiznání vůbec nevstupuje? Nebo by správně měl služby poskytovat samotný odštěpný závod? 

Rodina se stěhuje do rodinného domu (řadového domu). Dle nájemní smlouvy zde budou nájemci bydlet a dále pronajímatel ve smlouvě souhlasí s tím, že v případě, že práce a podnikání nezvýší zatížení rodinného domu, pak pan a paní mohou v rodinném domě podnikat. Konkrétně se jedná o IT pracovníka, který pracuje z domu a paní, které vede kurzy cvičení pro jednotlivce. Oba partneři budou mít trvalé bydliště v rodinném domě. IT pracovník potřebuje k práci pouze počítač. K paní několikrát do týdne (5x) chodí jednotlivci na cvičení s karimatkou. Je potřeba udělat nějaká speciální opatření, pokud se bude v rodinném domě takto podnikat? Žádné přestavby, přístavby zde nebudou. Je potřeba toto nahlásit někde na úřadě? 

Slovenská s. r. o., daňový rezident SR, poskytuje IT služby české obchodní korporaci. IT služby představují jednak služby vykonávané vzdáleně ze sídla s.r.o. v SR, tak služby, které vyžadují fyzickou přítomnost zaměstnanců slovenské s.r.o. v ČR, v provozovnách české obchodní korporace umístěné v různých místech ČR. Přítomnost zaměstnanců v ČR je různě dlouhá, na základě požadavku, zjednodušeně v rozsahu 3-5 dní měsíčně. Zaměstnanci slovenské s.r.o. vyřeší požadavek (tj. např. opravu IT techniky, dodání a instalaci IT techniky, montáž datové kabeláže apod.) a stahují se zpět do sídla s.r.o. na Slovensku. Mohla by v tomto případě slovenské s.r.o. vzniknou povinnost danit některé své příjmy v ČR?

Česká společnost zřídila organizační složku v Rumunsku. Organizační složka má své rumunské DIČ. Jak bude postupováno z pohledu DPH v případech kdy česká společnost poskytne své složce v Rumunsku službu (servis, provize), prodá stroj a samozřejmě obraceně z Rumunska do Čech. Je postup stejný jako mezi cizími společnostmi, nebo se postupuje jinak ? Tozn. plnění je předmětem DPH nebo není předmětem DPH. Pokud je předmětem DPH- jaký druh daňového dokladu se vystavuje, text stejný jako u cizích odběratelů a řádek v daňovém přiznání (20,21) ? Podle kterého § ZDPH se postupuje ? Např. při dodání stroje do Rumunska, kde prodávajícím bude organizační složka jedná se o běžný obchodní vztah nebo o přemístění obchodního majetku ? Stejně pak opačně jaký je správný postup při nákupu od organizační složky k nám do české společnosti. Děkuji za odpověď,

Výhodou propojení firem pod jedno DIČ je, že si členové skupiny svá plnění navzájem nezatěžují DPH. Ušetří tak především ti, kteří mají krácený nárok na odpočet. Pozitivní vliv má skupina z pohledu majitele firem i na cash flow. Nevýhodou je zvýšená administrativa spojená s přerozdělováním celkového odpočtu nebo s odvodem společné daně.

Bude se jednat o pracovní cestu, pokud zaměstnavatel vyšle svého zaměstnance z jedné provozovny (Brno) do druhé (Praha)?

Jak již uvedl krajský soud, umístění provozoven na stejné adrese není nijak podezřelou okolností s přihlédnutím ke skutečnosti, že se jedná o prostor velkoobchodní tržnice SAPA, kde v rozhodném období sídlilo 178 právnických osob a 936 provozoven a všichni tři dodavatelé stěžovatele vykazovali pro účely EET jako předmět činnosti právě velko- a maloobchod. Totéž platí v kontextu projednávaného případu pro skutečnost, že jednatelé předmětných společností byly různé osoby cizí národnosti. Vzhledem k charakteru prodejního místa a zboží nepokládá zdejší soud ve shodě s krajským soudem samo o sobě za problematické ani obchodování především prostřednictvím plateb v hotovosti (a to bez ohledu na jejich objem). Tato okolnost nemusí nutně implikovat podvodné jednání, ale může být zcela běžnou součástí zaběhnuté praxe při nákupu textilního zboží, který probíhá v prostředí velkoobchodní tržnice.

Německá společnost GMBH je v ČR zaregistrovaná jako plátce DPH. Toto plátcovství má jediný cíl, a to zjednodušení celního řízení a rychlejší přístup k nadměrnému odpočtu DPH, kdy německá GMBH nakoupí s místem dodání v ČR zboží, uplatní nárok na odpočet DPH a bezprostředně, následně poté dochází k vývozu zboží mimo EU. Německá GMBH zde v ČR nemá žádnou kancelář, žádné sklady(nákup a následný prodej je v rámci stejného kamionu), žádné zaměstnance, vše se řídí z Německa. Zde v ČR má pouze externího celního deklaranta a externí účetní, která podání přiznání k DPH. Toto probíhá již déle jak rok. Otázka zní, vzniká německé společnosti na území ČR stálá provozovna a tím i povinnost vést zde účetnictví a podávat daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob?  

Firma má předmět podnikání mezinárodní zasilatelství. Nevlastní nákladní automobil a pouze obchoduje na portálech s přepravou. V praxi to funguje tak, že nějaká firma požaduje přepravu z místa X do bodu Y a dá poptávku firmě, která s ní spolupracuje a je spediční firma, ta tuto poptávku posune do poptávkového portálu přeprav, kterých je celoevropsky několik a může na to zareagovat nejen přepravce, ale i tento obchodník s dopravou. Nákup a prodej přepravy je uskutečňován s marží se subjekty z EU+GB. Na nákladové straně má firma kromě faktur přijatých za přepravu od přepravních společností (nebo spedičních firem) i provizní faktury od nerezidentů ČR (právnické osoby), které fakturují za zprostředkování obchodu (hledání zákazníka nebo dopravce z jejich země) a jsou nezbytným dodavatelem, aby mohla firma propojovat např. zákazníky firmy z (ESP, FR, DE, GB) a dopravce z východní Evropy. Kromě toho občas využije při této příležitosti právní kancelář z tamního státu v případě sporu. Otázkou je, zda je u dodavatelů-nerezidentů ČR (tj. dodavatel přepravních služeb, poskytovatel provizních služeb při zprostředkování obchodu, nebo právní kancelář řešení sporu) nevzniká povinnost pro naši firmu dle § 22 ZDP a souvisejících – sražení či zajištění daně při platbě do zahraničí? Uvažujeme, že povinnost žádných srážek či zajištění daně u těchto plnění není, protože dodavatelé nepůsobí fyzicky na území ČR (přepravy jsou zpravidla mimo ČR, zprostředkovatel (právnická osoba) shánějící dopravce nepůsobí na území ČR, ale na území svého tamního státu a komunikuje online, právní kancelář je dle místa sporu – často dle působnosti portálu s přepravou nebo přepravce, pokud se řeší nějaký spor).