Registrace k dani

Česká s. r. o., neplátce DPH, provádí stavební práce v ČR. Některé činnosti jim provedou slovenské firmy, plátci DPH a fakturu jim vystavili včetně jejich DPH. Má česká s. r. o. povinnost registrovat se jako identifikovaná osoba? Pokud ano, co s fakturami od slovenských dodavatelů, kteří vystavili faktury s jejich DPH? 

Odběratel cizinec EU/Nizozemec požaduje na základě objednávky a předložení informací o plátcovství DPH v NL (kontrola přes Vies) že bude zboží, stav.materiál přebírat jím pověřená osoba, která zboží bude převážet mimo ČR do NL svým vlastním automobilem - provádí pro něj stavební práce. Odběratel požaduje, aby DD faktura na zboží byla vystavena bez Dph v režimu Revers charge. Vedení odsouhlasilo nákup zboží bez Dph. Požadovali jsme po pověřené osobě tedy čestné prohlášení, že zboží bylo skutečně dodáno na místo určení mimo ČR a potvrzení o předání v NL od odběratele. Jaké další dokumenty mohu požadovat k prokázání, že zboží skutečně bylo doručeno mimo ČR? DD faktura byl vystaven v režimu Revers charge - bez Dph za období 5,6,7.24. Nyní - zboží se dopravuje na místo v ČR, kdy pověřená osoba tvrdí, že bude následně zboží odvezeno do NL, nemáme důkaz že je zboží převezeno mimo hranice ČR a vystavili jsme DD fakturu s Dph v 8.24, kdy nám zákazník odmítá faktury s dph zaplatit a chce DDfakturu bez Dph? DD vstoupil do hlášení DPH+KH za 8.24. Dodá - li mi nyní 10.24 potvrzení o dovezení zboží do NL v měsíci 8.24, jak provést opravu DDfaktury, DPH a KH ? Vystavit v měsíci 10.24 opr.daň.doklad jen na dodané zboží, (bude-li mít potvrzení o dodání od odběratele) a dopravu v ČR ponechat s 21% ? A vystavit nový DD jen na zboží v režimu Revers charge ? Oprava DD bude v období 10.24 v DPH,KH a SH nebo dojde k opravám i za období 8.24 ?! Bude k prokázání dodání do NL dostačovat čestné prohlášení od pověřené osoby a odběratele? Jak jinak řešit situaci a vyhnout se riziku, zda zboží skutečně překročí hranice ČR?

Od ledna 2024 byla zrušena povinnost registrace k dani z příjmů fyzických osob, ovšem i nadále v upravené podobě je nutné oznamovat nepodání daňového přiznání. Významně se omezila i registrace plátců daní z příjmů s výjimkou zaměstnavatelů, což opět kalí nenápadně zavedená oznamovací povinnost. Naopak beze změny zůstává registrace identifikovaných osob a plátců. Specifické regulační požadavky se nadále vztahují na spotřební a ekologické daně, které spravuje celní správa.

Předmětem příspěvku je registrační povinnost daňových subjektů. Nejdříve se zaměříme na základní úpravu této povinnosti včetně změn, které byly přijaty od roku 2024. Důležitá je také forma a způsob podání, kterým je tato povinnost splněna. Dále se článek zaměřuje na právnické osoby a speciálně na splnění této povinnosti u veřejně prospěšných poplatníků. Poslední část příspěvku je zaměřena na registrační povinnost k dani z přidané hodnoty s tím, že prostor je věnován také oblasti identifikovaných osob.

OSVČ přechází z § 7 na § 9 ZDP a pronajímá stroje. Podnikání v kovovýrobě dle § 7 ZDP je přerušeno. DPH bude dále odvádět jako doposud, ale už není OSVČ. Předpokládám, že se v daňovém přiznání pouze změní kolonka „hlavní činnost“ z „kovovýroba“ na „nájem strojů“, nebo musí dát finančnímu úřadu na vědomí ještě něco jiného? Pokud je roční obrat do 200 000 Kč, může požádat o zrušení registrace, když tyto stroje má již více než 8 let a odepsané a zásoby a drobný majetek v minulosti (před 8 lety) spotřebovaný?

OSVČ podnikatel neplátce poskytuje služby za inovativní vzdělávání. Služby poskytuje občanům neplátcům, a to jak v zemích EU, tak do třetích zemí. Jak je to s povinností stát se osobou povinnou k dani? Předpokládám, že pokud jsou služby poskytované neplátci v EU i do třetích zemí, není povinnost se registrovat k DPH. Jinak by to bylo v případě, že by služba byla poskytnuta osobě registrované k DPH v zemích EU. Tam se stává automaticky osobou povinnou k dani?

Kdy lze ve společnosti rozdělit příjmy a výdaje podle dohody? Manželé a dcera, žijící ve společně hospodařící domácnosti, provozují zemědělskou farmu a vedou daňovou evidenci. Musí mít všichni IČO a být plátci DPH? Manžel je majitel farmy a vede daňovou evidenci manželka je spolupracující dcera je člen společnosti (má IČO), oba jsou plátci DPH, zisk dělili každý 1/3 manžel je od roku 2023 důchodce, chce mít nižší zisk, ale dál povede evidenci. Aby mohla mít manželka s dcerou stejný podíl, musí mít manželka také IČO a být plátcem DPH?

Dodavatel nemá zveřejněn v registru DPH žádný bankovní účet, registrovaný je od roku 2016. Při naší apelaci, aby si účet zveřejnil nám oponuje, že nemusí. Jak je to správně?

Prosím o radu. FO, čtvrtletní plátce DPH, vede DE, zakoupila do své firmy osobní automobily a chce ukončit podnikání k 31. 1. 2024. Automobily převede do osobního užívání. Jak bude při vyřazení postupovat ohledně DPH a daně z příjmů? 1) osobní automobil zakoupen 18.6.2013 poř. cena bez DPH 1 199 000,- Kč, odepsán k 31.12.2018. ZC 0,- 2) osobní automobil zakoupen 3.5.2022, pořizovací cena bez DPH 982 000,- Kč (vč. DPH 1 188 220,- Kč), uplatněny mimořádné odpisy rok 2022 343 700,- za rok 2023 bude uplatněno 474 638,- Kč zůstatková cena 163 662,- Kč zde vůbec nevím jak to bude s DPH, FO je čtvrtletní plátce, také nevím jak se to za rok 2024 projeví v dani z příjmů FO 3) na osobní automobil v bodě 2 (982 000,- Kč) byla provedena doplňující úprava automobilu ještě v roce 2022, došlo k navýšení pořizovací ceny, která se, předpokládám, nedala zahrnout do mimořádných odpisů, navýšení ceny o 80 779,- Kč bez DPH, zahrnuto samostatně do 2 odp. skupiny (rovnoměrně), proveden odpis za rok 2022 8 886,- Kč, za rok 2023 bude 17 974,- ZC 53 919,- Kč , rovněž nevím jak se s tím vypořádat v DPH a u daně z příjmů FO. 

Dne 29.11.2022 byl založen spolek. Jeho hlavní činností je sběratelství, výstavní, osvětová a badatelská činnost na území Znojemska. Dle stanov prostředky na svoji činnost získává z členských příspěvků, darů, ze státních příspěvků, dotací a grantů. V roce 2022 ve spolku nebyla žádná finanční aktivita. V roce 2023 bylo přijato 1 200 Kč jako členské příspěvky, 600 Kč byl výdaj na cestovné a vstupné. Spolek má zřízený spořící účet, ze kterého je výnos srážen přímo od zdroje (čistý výnos cca 15 Kč). 1) Může spolek vést jednoduché účetnictví? 2) Musí se registrovat k dani z příjmu PO? 3) Má povinnost za roky 2022 a 2023 jednotlivě podávat daňové přiznání? 4) Jak zaúčtovat výše uvedené transakce? Na rok 2024 jsou naplánové besedy a spolek bude platit pronájem prostorů. Tyto výdaje budou přesahovat roční členské příspěvky (1 200 Kč). Je možné, aby předseda spolek dorovnal tento výdaj jako dar?

Společnost byla založena v prosinci 2023, ale svou činnost zahájí až v novém roce. Kdy je potřeba přihlásit firmu na Finanční úřad k dani z příjmu a za jaké období se podá první daňové přiznání?

Jsem OSVČ, plátce DPH. Koupil jsem si starší vůz s možností odpočtu DPH. Automobil budu používat výhradně pro svou ekonomickou činnost, takže jsem si DPH uplatnil v plné výši. Automobil je osobní, kategorie M1-nemusím se přihlašovat k platbě silniční daně? Mohu si uplatňovat DPH z PHM? Pokud ano, musím vést knihu jízd? Předpokládám, že si mohu uplatňovat DPH např. z oprav, nákup např. autosedaček, atd.? V DPFO za rok 2023 budu uplatňovat paušální výdaj, takže nevím jestli si mohu nárokovat DPH z výše uvedených.

Nepodnikatel, fyzická osoba mající příjmy pouze ze závislé činnosti, začne od 10/2023 pronajímat svůj byt. Příjmy bude danit v § 9 ZDP. Musíme tuto fyzickou osobu registrovat na FÚ k dani z příjmů?

Osoba povinná k dani (usazená a registrovaná k DPH v Německu, nikoliv v ČR) přemístí zboží v režimu skladu do ČR pro jinou zahraniční společnost (usazenou na Slovensku a registrovanou k DPH na Slovensku i v ČR), která toto zboží pořídí na české DIČ a převeze následně na Slovensko. Otázkou je, zda má německá společnost povinnost registrovat se k DPH dle § 6c odst. 3, neboť dle § 13 odst. 2 se se jedná o dodání zboží do jiného členského státu, které však nesplňuje podmínky osvobození § 64 (zákazník uvede české DIČ), nebo prodej slovenské společnosti lze považovat za tuzemské plnění, kdy povinnost přiznat daň má kupující plátce bez povinnosti registrace prodávajícího dle § 6c odst. 2. Přeprava je organizována kupujícím.

Náš klient plátce DPH, registrován k OSS se nově chystá prodávat zboží do Rumunska, ale pro založení účtu vyžaduje banka založení NIF čísla. Tím nám vznikla otázka, nenaruší registrace v Ruunsku mód OSS? Vzniknou společnosti registrací vůči Rumunsku nějaké povinnosti? 

Česká společnost, plátce DPH s českým DIČ, se zabývá revizemi požárních systému včetně jejich dodání, oprav a instalací převážně na území Polska. Materiál a stroje, které si firma objednává z Německa, jde však rovnou k zákazníkovi do Polska, kde tento materiál využijí zaměstnanci české společnosti při opravách systémů, někdy je to však dodání zboží vč. instalace (u strojů). Vznikne české společnosti povinnost registrovat se k DPH v Polsku z toho důvodu, že pořídí zboží na území Polska (zboží jde z Německa přímo do Polska)? Pokud by se jednalo jen o dodání zboží, pak se domníváme, že se dá využít „trojstranného obchodu“ a povinnosti registrovat se v Polsku by nám nevznikla. Nejsme si však jisti, jak postupovat, pokud polskému odběrateli není vyfakturováno pouze dodání zboží, ale je to dodání zboží (které dojde z Německa) s instalací, případně je materiál použit na opravy systémů.

Zahrnuje definice plátce daně podle § 38c ZDP i nepodnikající osoby (typicky fyzické osoby)? Máme situaci, kdy fyzická osoba (nepodnikatel) vyplácí příjmy českému daňovému nerezidentovi za činnost klasifikovanou jako zdroj příjmů z ČR, jedná se konkrétně o činnost zahraničního architekta, kterému nevzniká v ČR stálá provozovna, zdroj příjmů je v souladu s § 22 odst. 1 písm. f) v ČR. Podle § 36 odst. 1 písm. a) ZDP je příjem architekta zdaněn zvláštní sazbou daně, nicméně zdá se nám nelogické, aby daňová povinnost odvodu (včetně registrace k této dani) zmíněné srážkové daně dopadala i na českou fyzickou nepodnikající osobu.

Česká fyzická osoba povinná k dani, neplátce DPH, má jako živnost nákup, prodej zboží. Nakupuje zboží z EU od plátců DPH, dále ze třetích zemí. Musí si hlídat limit 10 000 EUR v EU za kalendářní rok? Pokud limit překročí v daném roce, stane se identifikovanou osobou, ale nejdřív se musí registrovat na OSS? Jestliže by kupoval zboží z EU od osoby povinné k dani, ale neplátce DPH, byl by postup stejný jako u plátce DPH? Jak je to s nákupem zboží ze třetích zemí, hlídá se taky nějaký limit?

Správce daně zaregistruje z moci úřední osobu povinnou k DPH a zveřejní údaje z registru plátců a identifikovaných osob. V informačním systému MF je jak datum, od kdy je osoba povinná k dani plátcem, tak i datum zveřejnění. Podle jakého předpisu je stanovena lhůta a podmínky zveřejnění. Mám za to, že zveřejněno by mělo být až pravomocné rozhodnutí o zpětné registraci, protože to má vliv na postup podle podle § 92a odst. 5 zákona o DPH a zveřejnění nepravomocného rozhodnutí postrádá smysl. Kdy a a na základě čeho správce daně v dané věci postupuje?

Velmi diskutovaným tématem posledních pár měsíců je snaha zákonodárců o navýšení limitu, který zakládá povinnost pro registraci k dani z přidané hodnoty. Je však nutné si uvědomit, že novela, která má měnit nejen limit pro registraci k DPH, ale i například paušální daň, je prozatím ve stavu projednávání, není tedy zatím účinná. Vzhledem k blížícímu se termínu (1. 1. 2023), od kterého se změny promítnou v případě přijetí novely v navrhovaném znění, je příhodné sledovat aktuální vývoj. Není důvod předpokládat velké změny v novele oproti současné navrhované verzi, která je po prvním čtení v poslanecké sněmovně. Konkrétně se jedná o Sněmovní tisk č. 254/0. Nepochybně hlavní změnou, která se dotkne velkého množství podnikatelů, je navýšení výše zmíněného limitu pro registraci k dani z přidané hodnoty. Důvodová zpráva k novele zákona uvádí u navýšení maximálních příjmů u paušální daně na 2 000 000 Kč možnost se nově registrovat pro cca 60 000 živnostníků. Lze tedy předpokládat, že navýšení limitu registrace k dani z přidané hodnoty bude mít ještě větší vliv z důvodu ovlivnění i obchodních korporací (paušální daň je uzpůsobena pouze pro OSVČ). Vzhledem k celkovému vývoji ekonomiky a v posledním roce i vysoké inflaci se jedná o vcelku pochopitelný krok. Současný limit 1 000 000 Kč, což odpovídá cca 35 000 eur, byl stanoven v roce 2004 a od té doby neprošel tento limit žádným vývojem.