Registrace k DPH

Snahou české firmy je co nejefektivněji zajistit přepravu materiálu, nicméně se obáváme případných komplikací viz. níže. Tuzemská firma pořídí materiál od firmy z jiného členského státu DE. Zboží je přepraveno dodavatelem DE (DAP) mimo tuzemsko (další stát EU PL) za účelem práce na movité věci – rozřezání pořízeného materiálu. Následně po rozřezání je materiál přepraven na náklady CZ do sídla firmy CZ v tuzemsku, kde je použit k výrobě. Lze pořízení zboží DE-CZ zdanit v CZ tzv. reverscharge a uplatnit si nárok na odpočet? Domníváme se, že firmě CZ vzniká povinnost registrace ve státě ukončení přepravy v PL – nákup materiálu mezi DE a CZ. Zboží nebylo přepraveno z jiného členského státu do tuzemska přímo, nicméně V PL je materiál pouze za účelem práce na movité věci – rozřezání. - Je tato úvaha o registraci v PL správná - Pokud ano, jaký je správný postup u první transakce, zatím není registrace v zemi, kam bylo zboží (materiál) dopraveno na rozřezání - Jaký bude postup při druhé transakci, přemístění zboží z PL do CZ, faktura za řezání materiálu od PL bude na CZ DIČ a CZ firma nikomu nic v PL neprodává - Ovlivní případná registrace CZ v PL režim u druhé transakce – řezání materiálu nebo můře PL fakturovat na CZ DIČ i po registraci. Pokud by firma pořídila zboží z DE (FCA) a dopravila je do CZ a následně dovezla na rozřezání do PL a pak zpět přepravila do CZ, tak se domníváme, že by u první transakce šlo o klasické pořízení zboží z EU (reverscharge) a u druhé transakce o práci na movité věci, kdy se zboží vrací zpět do CZ a pohyb materiálu se nepromítne se do přiznání DPH. Pouze faktura službu řezání, reverscharge přijetí služby od osoby z jiného čl. státu. 

Prosím o radu, jak se správně postavit k fakturaci z hlediska DPH : Český plátce prodává Slovenskému plátci / disponujícímu českým DIČ / , výrobní nástroj, který si český plátce nechal vyrobit v Německu, nástroj byl z Německa převezen do Itálie na finální úpravy. V čase fakturace slovenskému plátci se výrobní nástroj nachází fyzicky v Itálii, po dokončení úprav ale bude převezen do České republiky / dopravu zabezpečí český plátce / , do závodu českého plátce, kde trvale zůstane. / jde o nástroj, na kterém český plátce vyrábí sériově pro slovenského plátce / . V jakém režimu DPH má správně český plátce fakturovat?

Nárok na odpis DPH před registrací k DPH a zásady rovnocennosti a efektivity Ing. Jan Rambousek, LL.M., daňový poradce Článek 184 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006...

1) DPH. OSVČ je čtvrtletní plátce DPH. OSVČ vždy na zimu přerušuje svou živnost (a nahlásí se na úřadu práce). Např. 10. 12. do 31. 3. přeruší živnost. V posledních 12 měsících, tj. od 9. 12. 2023 - 10. 12. 2024 má příjmy 1 400 000 Kč (jeho obrat) - počítá se obrat správně za 12 měsíců, byť od 9. 12. 2023 - 31. 3. 2024 měl přerušenou živnost? Nebo se počítá 12 měsíců, kdy živnost přerušenou něměl, tj. obrat by se počítal 09. 08. 2023 - 10. 12. 2024 (protože od 10. 12. 2023 - 31. 3. 2024 měl přerušeno)? Pokud by OSVČ za 12 předcházejích měsíců nepřekročila obrat 2 000 000 Kč - může požádat FÚ o zrušení registrace? Jaké jsou lhůty a kdy může požádat, resp. od kterého měsíce by již nemusela podávat přiznání atd.? Vyplatí se být neplátcem DPH? 2) Daň z příjmů. Pokud má OSVČ přerušeny některé měsíce činnost, uvedene do přiznání počet přerušených měsíců a uvede činnost např. 8 měsíců? Vždy se do činnosti počítají celé měsíce činnosti, tj. pokud např. od 10. 12. jde na úřad práce, počítá se do činnosti i prosinec nebo nikoliv? 3) Zdravotní pojištění a sociální pojištění. Pokud OSVČ přeruší živnost (v době přerušení bude nahlášena na úřadu práce) 10. 12. 2024, musí za prosinec odvést povinnou výši zdravotní a sociálního pojištění? Tj. pro rok 2024 částku 2 968 Kč a 3 852 Kč? A naopak pokud začně činnost např. 10. 03. 2025, pak za březen již odvede také povinnou částku odvodů? Do přehledu za rok 2024 se pak uvede (kdyby měla v roce 2024 pouze přerušeno od 10.12.2024), že vykonávala činnost pouze 11 nebo 12 měsíců?

Naše firma, ( dále firma B, s.r.o. plátce DPH ČR) nakupuje zboží od výrobce (dále firma A, s.r.o., plátce DPH ČR), přičemž zboží prodáváme osobě ( dále firma C) registrované k DPH v JČS ( Polsko). Ke každému obchodnímu případu vystavíme zálohovou fakturu na jméno odběratele ( firma C). Jakmile firma C zaplatí, je zboží naloženo přímo u výrobce ( firma A) a na náklady a odpovědnost firmy C je zboží převezeno do JČS - itálie. My vystavíme fakturu na jméno firmy C, započteme zaplacenou zálohu. Výrobce firma A vystaví fakturu na naše jméno ( firma B). Otázka zní : Je správný tento postup? : Daňový doklad od výrobce ( firma A) pro naši firmu (B) je zatížen DPH ( místo plnění ČR). U nás nárok na odpočet DPH . My vystavíme daňový doklad pro firmu C bez DPH - osvobozené plnění a osvobození prokážeme přepravním dokladem, objednávkou ? Bude považováno za důkazní prostředek o přepravě zboží do JČS doložení kopie přepravních listin ( dodací list, CMR) potvrzené výrobcem ( firma A) a kupujícím ( firma C), a podpisem přepravce? 

Česká firma, plátce DPH bude prostřednictvím makléře prodávat nemovitosti ve Španělsku - musí se registrovat k DPH ve Španělsku a odvádět tak DPH na území Španělska? 

Společnost s r. o., neplátce DPH, občas nakoupí nějaké zboží na Temu či reklamu z Izraele. Co to pro něj z pohledu DPH znamená? Musí se stát identifikovanou osobou nebo plátcem DPH? A pokud ano, tak jak se bude dané zboží či služba účtovat na který řádek tiskopisu DPH? A lze použít režim přenesené povinnosti? A jsou s tím spojené i jiné povinnosti?

OSVČ, plátce DPH, prodal v září 2024 elektronické cigarety, které nepodléhaly spotřební dani slovenskému neplátci DPH. Tento prodej jsme zatížili českou DPH a uvedli v daňovém přiznání na ř. 1, do kontrolního hlášení jsme to nedávali. Byl náš postup správný?

Společnost s r. o. vykonává finanční činnost, která je osvobozená od DPH. Hodnota této finanční činnosti činní za 12 měsíců po sobě jdoucích 1,9 mil. Kč. Dále podnajímá další společnosti prostory, které má v nájmu. Z těchto má příjem 200 000 Kč za 12 měsíců po sobě jdoucích. Zahrnuje je podnájem do obratu pro DPH? Má povinnost je registrovat k DPH? Je podnájem také osvobozen od DPH stejně jako nájem?

OSVČ, plátce DPH, chce zrušit DPH (nízký obrat, útlum činnosti) Bude muset vracet poměrnou část DPH z osobního automobilu, který pořídil 31. 7. 2020 a uplatnil odpočet DPH, nebo splnil podmínku pěti let a odpočet nemusí snižovat?

Fyzická osoba přerušila v září živnost. Je plátce DPH, to budu posílat dál nulové. Ale v posledních 3 letech nakoupil majetek (nákladní auta, bagr, stodolu na parkování aut), který ještě není odepsaný. Některá auta stihl prodat do přerušení živnosti. Musí část DPH z majetku, co mu zůstal, vrátit? Nebo pokud registraci k DPH nezruší, vracet DPH nemusí? Případně co s tím, kdyby příští rok prodal další auto nebo stodolu? Jak to bude bude danit? Vystaví na prodej fakturu s DPH? A pokud je bude chtít převést do osobního vlastnictví?

Prosím o jasné stanovisko k otázce, kdy se stane poskytovatel zdravotních služeb plátcem DPH (např. zubní lékař). Dle mého názoru se do obratu pro jejich povinnou registraci k DPH nezahrnují příjmy za zdanitelní plnění osvobozená od DPH tzv. zdravotní služby a dodání zdravotního zboží. Ostatní činnosti se do obratu k DPH započtou. To znamená, že pokud má např. zubní lékař příjem za 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích vyšší než 2 mil. Kč a z činnosti např. čínské medicíny 200 000 Kč, nemá povinnost se registrovat jako plátce DPH, jelikož jeho činnost spadající do zdravotních služeb se do celkového kontrolního obratu nezapočítává? Do limitu obratu pro povinnou registraci k DPH se v tomto případě započítává pouze příjem z činnosti čínské medicíny. Je mé stanovisko správné?

Společnost s r. o., plátce DPH, by chtěla zrušit registraci k DPH, ale zřejmě to nebude tak jednoduché. Společnost pořídila starou nemovitost v roce 2007 za 250 000 Kč s tím, že ji bude rekonstruovat. S rekonstrukcí započala a výdaje se účtovaly na účet 042, u prací a materiálu byl uplatněn odpočet DPH (celková cena na účtu 042 bez DPH 631 571 Kč). Rekonstrukci nedovedla do konce a neproběhla kolaudace. Budova se odpisuje z částky 250 000 Kč. Společnost nyní svoji činnost nevykonává a nepodařilo se ji prodat. V majetku společnosti jsou dvě stará auta (poř. 2015 a 2017) a nápojové automaty, vše je již odepsané, kromě jednoho automatu, který byl pořízen v roce 2021, v tom roce odpisy provedeny nebyly, takže by poslední odpis měl být v roce 2026. Společnost by chtěla alespoň zrušit svoji registraci k DPH. Jak se vypořádat při změně režimu s majetkem společnosti (budova, zhodnocení, auta, automaty)?

Předmětem příspěvku je registrační povinnost daňových subjektů. Nejdříve se zaměříme na základní úpravu této povinnosti včetně změn, které byly přijaty od roku 2024. Důležitá je také forma a způsob podání, kterým je tato povinnost splněna. Dále se článek zaměřuje na právnické osoby a speciálně na splnění této povinnosti u veřejně prospěšných poplatníků. Poslední část příspěvku je zaměřena na registrační povinnost k dani z přidané hodnoty s tím, že prostor je věnován také oblasti identifikovaných osob.

Český dodavatel, plátce DPH, v ČR dodá zboží českému odběrateli, také plátci DPH v ČR. V kupní smlouvě je však uvedeno místo plnění Bulharsko, dopravu zajišťuje dodavatel (DAP Bulharsko). Bude se jednat o osvobozené plnění, pokud je místem dodání Bulharsko, kupující není registrovaný v Bulharsku a poskytl pouze české DIČ? Jakým způsobem bude dodavatel i odběratel uvádět v přiznání DPH, souhrnném hlášení? Nevznikne odběrateli povinnost registrace k DPH v Bulharsku?

Firma s. r. o., plátce DPH, po dobu 11 měsíců nevykazovala žádnou ekonomickou činnost, následující měsíc přijme zálohu na prodej zboží, k této přijaté záloze vystaví daňový doklad. K prodeji zboží zatím nedošlo. Bere se zaplacení zálohy a vystavení daňového dokladu k přijaté záloze jako ekonomická činnost? Jde mi o to, aby nedošlo ke zrušení registrace DPH ze strany FÚ tím, že nebyla uskutečněna ekonomická činnost 12 bezprostředně předcházejícich po sobě kalendářních měsíců. 

Zákon jsem četla, ale potřebovala bych si ověřit, že jsem správně pochopila. Chápu správně, že OSVČ, neplátce DPH se musí registrovat jako identifikovaná osoba, pokud v rámci své ekonomické činnosti: • Přijme klasickou službu z JČS s místem plnění v tuzemsku (dodavatel poskytne svoje JČS DIČ); • Přijme klasickou službu ze třetí země; • Poskytne klasickou službu do JČS s místem plnění v JČS (odběratel poskytne svoje JČS DIČ); • Pořídí zboží z JČS za více než 326 000 Kč za kalendářní rok. A dále: • Dodání zboží do JČS (s přepravou i bez přepravy) se počítá do obratu pro „plnou“ registraci jako plátce DPH, to nemá s identifikovanou osobou nic společného. • Dovoz a vývoz také nemá s identifikovanou osobou nic společného.

Naše firma je zaregistrovaná k OSS z důvodu prodeje zboží zákazníkům B2C prostřednictvím e-shopu (překročený limit 10 000 EUR) a zároveň uskutečňuje prodeje zákazníkům B2B. Pokud se jedná o podnikatele-plátce DPH, tak tyto prodeje evidujeme v rámci českého přiznání k DPH v ř. 20 (Dodání zboží do jiného členského státu) bez DPH a také v souhrnném hlášení. Jak ale postupovat, pokud se jedná o podnikatele-neplátce DPH? Je pravda, že tento odběratel (např. SK) by se měl do 15 dnů registrovat jako identifikovaná osoba či plátce DPH na FÚ SR, tam obdrží DIČ a my pak vystavíme fakturu v režimu reverse charge (tzn. místo plnění a dodanění náleží SR)? Nebylo by pro zjednodušení možné v našem případě tyto faktury podnikatelům-neplátcům DPH zahrnovat do OSS přiznání, a tím pádem DPH odvádět do SR?

Vznikla vám nebo vaší společnosti povinnost registrovat se k DPH? Máte povinnost podávat přiznání k DPH a nechcete trávit čas administrativou a papírováním ve vztahu k těmto povinnostem? Chcete se věnovat svému podnikání? Nechte to na profesionálech.

E-shop, s. r. o. (není plátce DPH ani identifikovaná osoba) prodává mimo jiné zboží i občanům z EU. Tyto prodeje do EU přesáhnou limit 10 000 EUR. Celkový obrat včetně prodejů zákazníkům z ČR však nepřesáhne 2 mil. 1) Má povinnost se registrovat v rámci OSS v Brně? 2) Pokud ano, bude se muset z toho důvodu registrovat i jako dobrovolný plátce DPH, nebo povinný plátce? Jaký paragraf by měl uvést do žádosti o registraci v důvodu registrace?