Režim přenesení daňové povinnosti

Můžete mi, prosím, zodpovědět otázku, která se týká vystavení faktury české firmy jakožto plátce DPH zahraniční právnické osobě ze Slovenska rovněž plátci DPH za služby, které se uskutečnily na území ČR. Konkrétně šlo o loveckou akci a dopravu osob v místě pořádání akce. Je možné vystavit fakturu s přenesenou daňovou povinností nebo jsme povinni vystavit fakturu klasicky s DPH?

Fyzická osoba je majitelem budovy, která je zapsaná v katastru nemovitostí jako objekt občanské vybavenosti. Tento objekt pronajímá s.r.o., která je plátcem DPH a v objektu provozuje služby fitness. V nájemní smlouvě má souhlas s technickým zhodnocením této budovy. S.R.O. je investorem výstavby na této budově. Výstavba má 2 stavební povolení: 1) rekonstrukce 1.podlaží, ve kterém budou provedeny stavební úpravy pro zajištění provozu fitness + výstavba 10 ubytovacích jednotek, 2 technických prostor + schodiště 2) nástavba 2 podlaží s malometrážními byty a nebytovými prostory, technické zázemí Záměr investora: pronájem bytových i nebytových prostor (vyjma prostor, kde provozuje služby fitness) jinému plátci DPH. Ten bude jednotky pronajímat jako krátkodobý nebo dlouhodobý pronájem. Dotaz č.1: Je možné uplatňovat PDP u výstavby, případně uplatňovat DPH na vstupu v případě, že bude budova mít méně než 60 % bytové části? Dotaz č.2: Jak postupovat v případě, že se budova stane bytovým domem (byty budou více, než 60% podlahové plochy)? Investor nyní účtuje faktury s PDP a uplatňuje DPH na vstupu u dílčích dodávek. Dotaz č.3: Jak postupovat v případě, že by investor sám pronajímal prostory koncovým nájemcům? V případě bytů i nebytových prostor by se jednalo o dlouhodobý pronájem neplátcům DPH i plátcům DPH. Dotaz směřuje k §78 ZDPH. V průběhu nájmů by pronajímatel postupoval dle §76 ZDPH.

OSVČ plátce DPH (kvartální) , obdržel od OSVČ plátce DPH fakturu za opravu vodoinstalace. Faktura byla vystavena v RPDP 11.9.2024, DZP 11.9.2024. Odběratel ale fakturu obdržel 25.11.2024. Je potřeba, aby odběratel vystavil dodatečné daňové přiznání a následné kontrolní hlášení za 3.Q/2024? Nebo je možné ponechat fakturu v reportingu za 4.Q/2024? Jaká by nastala situace, kdyby odběratel prací nezahrnul fakturu do daňové evidence, takže by si nenárokoval DPH, ale zároveň DPH neodvedl?

Dodavatel vystavil fakturu na: opravu světlíků, hromosvodů, pletiva a oplechování, nátěry vrat na budově, úklidové a čistící práce, stavbu regálů, oprava střechy. Fakturu vystavil v přenesené daňové povinnosti : daň odvede zákazník. Já účtuji odběratele. Nejsem si jistá, jestli takováto faktura měla být v přenesené daňové povinnosti? Určitě ještě nějaké faktury na podobné práce budou, tak mám radši i dotaz č. 2. Pokud by dodavatel vystavil fakturu v přenesené daňové povinnosti, a faktura měla být s 21% DPH, jaký problém bude mít odběratel, když daň odvede a uplatní. 

Zabýváme se montáží vrat (posuvných, rolovacích...) a montáží žaluzií (všeho druhu). Nejsme si jistí, zda lze uplatnit v těchto případech sníženou sazbu DPH (bod 1+2) a zda se jedná o přenesenou daňovou povinnost v případě bodu 3+4): 1. Zákazník-občan požaduje výměnu vadných lamel na rolovacích vratech v garáži rodinného domu určený k bydlení. 2. Zákazník-občan požaduje opravu žaluzií (vodících lišt, lamel) v rodinném domě. 3. Zákazník-firma (plátce DPH) požaduje opravu a seřízení motoru na posuvné bráně (jedná se jen o zásah do elektroniky motoru). 4. Zákazník-firma (plátce DPH) požaduje výměnu a instalaci nového motoru za vadný na posuvné bráně. Motor může být umístěn přímo na posuvném křídle nebo na sloupku plotu. 

Firma pořídila v rámci své ekonomické činnosti mulčovací stroj FAE RCU-55 Stage V, dále univerzální mulčovač BL1/RCU55-125, lehký mulčovač PML/RCU55-150, zadní naviják s tažnou silou 2t a rychloupínací zařízení s naklápěním RCU-55. Dohromady vše pořídila za 2.590.000 Kč bez DPH. Chtěla bych se zeptat, zda mohu vše odepisovat dohromady jako soubor hmotných movitých věcí? Pokud se nepletu, tak by to mělo patřit do druhé odpisové skupiny a daňově odepisovat po dobu pěti let, je to tak správně? A zároveň pokud by se firma rozhodla pro účetní rovnoměrné odpisy po dobu deseti let, bylo by to tak v pořádku? Když si nyní firma plátce dph fakturuje za sekání náletových dřevin podél dálnic další firmě plátci dph, použije se při fakturaci režim přenesené daňové povinnosti či nikoliv? Když jsem se podívala na všechny činnosti, které spadají do kódu služeb dle CZ CPA 41-43, tak dle mého názoru sekání náletových dřevin do žádné z těchto činností nespadá. Pokud by to tak opravdu bylo a nespadalo by to do režimu PDP, když by firmy řekly, že se domluvily na základě zásady opatrnosti režim PDP použít, tak by nemělo být chybou, když režim PDP použily, mám pravdu? A pokud by se takto domluvily, tak je možné u prvních faktur, které v režimu PDP vystavily, to takto už ponechat a neopravovat a u následujících faktur, pokud by mi někdo potvrdil, že do režimu PDP sekání náletových dřevin nespadá, už režim PDP nepoužít?

Český plátce DPH poskytne stavební práce Slovenskému plátci DPH na nemovitosti v ČR. Jak bude vystavená faktura z pohledu DPH?

Společnost přijala fakturu za interiérové vestavné vybavení administrativní budovy, faktura byla vystavená v režimu přenesené daňové povinnosti. Jaký je správný postup týkající se DPH, když má být část této faktury přefakturovaná na jinou společnost? Měli bychom na celou přijatou fakturu uplatnit přenesenou povinnost, tzn. v podstatě plus minus, a poté vystavit druhé společnosti fakturu bez DPH, kde uvedeme, že se jedná o přenesenou daňovou povinnost a druhá společnost následně na své straně znovu splní tu daňovou povinnost i nárok na odpočet?

Naše firma je zaregistrovaná k OSS z důvodu prodeje zboží zákazníkům B2C prostřednictvím e-shopu (překročený limit 10 000 EUR) a zároveň uskutečňuje prodeje zákazníkům B2B. Pokud se jedná o podnikatele-plátce DPH, tak tyto prodeje evidujeme v rámci českého přiznání k DPH v ř. 20 (Dodání zboží do jiného členského státu) bez DPH a také v souhrnném hlášení. Jak ale postupovat, pokud se jedná o podnikatele-neplátce DPH? Je pravda, že tento odběratel (např. SK) by se měl do 15 dnů registrovat jako identifikovaná osoba či plátce DPH na FÚ SR, tam obdrží DIČ a my pak vystavíme fakturu v režimu reverse charge (tzn. místo plnění a dodanění náleží SR)? Nebylo by pro zjednodušení možné v našem případě tyto faktury podnikatelům-neplátcům DPH zahrnovat do OSS přiznání, a tím pádem DPH odvádět do SR?

Prosím o posouzení našeho řešení situace. Český plátce dodává jako prostředník na Ukrajinu počítačový hardware a poté poskytuje (jako prostředník) i nastavení softwaru těchto zařízení na dálku.   A) Hardware je pořizován od rakouského dodavatele, plátce DPH, který zajišťuje celní formality a je uveden jako vývozce na celním prohlášení. Zboží je dopravováno z Rakouska na Ukrajinu bez vstupu na území ČR. Dopravu zajišťuje rakouský dodavatel. Vlastnické právo je převedeno dodáním hardware na místo odběratele.   B) Nastavení softwaru provádí na dálku maďarská společnost po té, co je hardware dodán odběrateli na Ukrajině a zprovozněn jeho vlastními silami. Nastavení softwaru český plátce fakturuje samostatně.   Řešení A) Ve výše popsané situaci bude místem plnění pro DPH Rakousko, protože zde začíná přeprava zboží. Rakouský dodavatel uplatní osvobození od DPH při vývozu na faktuře českému prostředníkovi. U českého dodavatele při fakturaci se jedná o dodání zboží s místem plnění ve třetí zemi, které není předmětem české DPH. V DAP DPH uvede plnění na ř. 26. Na faktuře ukrajinskému odběrateli DPH nebude figurovat. Český plátce měl by zjistit, jestli mu nevznikají povinnosti spojené s DPH na Ukrajině.   Řešení B) Služba nastavení softwaru je fakturovaná maďarským plátcem DPH českému plátci DPH a má místo plnění podle § 9 odst. 1 českého zákonu o DPH v ČR a měla by být fakturována v režimu reverse charge. Český plátce posílá fakturu za službu ukrajinskému odběrateli, přičemž tato služba má podle § 9 odst. 1 českého zákona o DPH místo plnění na Ukrajině. To znamená, že tato služba není předmětem českého DPH a v českém daňovém přiznání k DPH česká firma uvede tuto dodávku na řádek 26.

Německá firma fakturuje české s. r. o. (plátce DPH, DIČ jsme poskytli) bez DPH mytí auta, myčka se nachází na území ČR. Faktura je v režimu přenosu DPH. Je to takto správně? Má česká s. r. o. udělat reverse charge?

Jsme právnická osoba - s.r.o. - plátce DPH - dodáváme FVE koncovým uživatelům plátcům i neplátcům DPH. Jaký bude oběh DPH a povinnosti s ním spojené? * sazba na FVE 12% (?) *Nakupujeme materiál a zboží na realizaci díla s 21% DPH - uplatňujeme nárok na odpočet v řádku 40 tiskopisu přiznání k DPH (?) * vystavujeme zálohovou fakturu na dílo odběrateli = bez DPH protože půjde o přenesenou daňovou povinnost podle §92 ZDPH resp. §92e = (?) * vystavená záloha je uhrazená = nevystavujeme daňový doklad na přijatou platbu (?) tzn. není vykázána v řádku 25 přiznání k DPH (?) * dílo je dokončeno a předáno = vystavujeme konečný daňový doklad = v režimu přenesení daňové povinnosti dle § 92 (92e) tedy bez DPH základ daně uvedený v řádku 25 přiznání k DPH (?) * výše uvedené (pokud je to správný postup) platí pro odběratele plátce DPH i neplátce? * rozumím tomu správně, že DPH dle výše uvedeného - platí resp. uvádí ve svém přiznání k dani pouze náš dodavatel materiálu a zboží a naše firma i náš odběratel plátce - DPH - pouze v přiznání k DPH vykazujeme, ale k jeho "úhradě" nedochází? * v kontrolním hlášení k DPH uvádíme plnění dle §92e v oddíle A.1. (?) Děkuji za výklad správného postupu i správnosti vyplnění výkazů!

Daňový subjekt byl zpětně znovu zaregistrován jako plátce DPH, přičemž mu byla původně registrace zrušena a následně došlo ke zrušení tohoto rozhodnutí. Konkrétně se jedná o následující problém: Daňovému subjektu byla zrušena registrace k DPH ke dni 20. 1. 2023 na základě rozhodnutí správce daně, a to z důvodu nepodávání daňových přiznání a nedosažení obratu 1.000.000 Kč za předcházejících 12 měsíců. Daňový subjekt tedy v roce 2023 nepodával daňová přiznání k DPH, protože nebyl považován za plátce. Následně bylo toto rozhodnutí o zrušení registrace zpětně zrušeno. OFŘ po předběžném posouzení věci dospělo k závěru, že byly naplněny podmínky pro nařízení přezkoumání rozhodnutí dle ustanovení § 121 odst. 1 DŘ, neboť předmětné rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právním předpisem. OFŘ proto rozhodnutím ze dne 18. 6. 2024 vydaného dne 19. 6. 2024, které nabylo právní moci dne 20. 7. 2024, nařídilo přezkoumání předmětného rozhodnutí k datu 15. 8. 2024, čímž se daňový subjekt stal zpětně plátcem DPH. V průběhu období, kdy daňový subjekt nebyl považován za plátce, však došlo k plněním, na která by za normálních okolností měl vystavit faktury v režimu přenesené daňové povinnosti (PDP) dle § 92a odst. 5 ZDPH. Vzhledem k tomu, že zpětné uplatnění režimu PDP není možné, vzniká otázka, jak k těmto fakturacím přistupovat nyní. Můj dotaz tedy zní: 1. Jak by měl daňový subjekt nyní postupovat v případě plnění, která měla být vystavena v režimu PDP během období, kdy nebyl považován za plátce DPH? 2. Má daňový subjekt nyní zpětně vystavit faktury s DPH a uvést je v opravených daňových přiznáních, nebo je nutné postupovat jiným způsobem? 

Naše firma zakoupila byt za účelem jeho budoucího pronájmu občanům (nepodnikatelům). Byt je zkolaudovaný, bylo by možné v něm okamžitě bydlet, ale vzhledem ke zchátralému stavu bytu se naše firma rozhodla nejprve byt zrekonstruovat. Dodavatelem rekonstrukce bude stavební firma, plátce DPH. Nárok na odpočet DPH u těchto stavebních prací nebude, to je jasné. Otázkou je, zda nám stavební firma bude fakturovat své služby rovnou s DPH, anebo v režimu přenesení daňové povinnosti. A jaká sazba DPH by se u režimu PDP uplatnila?

Firma provádějící montáže klimatizací se pustila do montáže chlazení a chladících, mrazících boxů včetně souvisejících stavebních prací. Jedná se např. o akci chlazení do gastro provozu nebo skladu. Odběratelé jsou firmy plátci DPH. Fakturují toto v režimu přenesení daňové povinnosti. Odběratelé režim PDP akceptují. Nyní si zpětně firma není jistá, zda se nejedná např. o kód CZ 28.25 průmyslová chladící a mrazící zařízení nebo kód 33.20 – instalace průmyslových strojů a zařízení. Kde je hranice, kdy lze použít přenesení daňové povinnosti? Pokud zákazník také plátce DPH akceptuje přenesenou daňovou povinnost, tak je to v pořádku?

Podléhá oprava elektroinstalace v budově režimu přenesené daňové povinnosti?

Společnost eviduje nedokončenou výrobu týkající se stavební zakázky. Tato stavební zakázka nebyla fakturována a ani nedošlo k přijetí úplaty a uplynulo 12 měsíců, tj. byly naplněny podmínky § 21 odst. 8 zákona o DPH. Nejdéle tedy k 31. 12. následujícího roku po roce, kdy bylo započato plnění mělo dojít k odvodu DPH, což se nestalo. Budeme tedy podávat dodatečné daňové přiznání k DPH. Jak stanovit základ daně? Je průchozí na úrovni ocenění nedokončené výroby, a nebo musí být zohledněna i očekávaná marže? Jak se bude účtovat (MD 314/D 343).

Firma provádí servis klimatizací a opravy. Spadají obě tyto práce do režimu přenesení daňové povinnosti? Myslíme si, že ne, faktury vystavujeme s DPH. Ale jiné firmy (převážně živnostníci), které nám tyto služby fakturují, je dávají do přenosu. Jak to tedy je správně? 

Nájemce provedl se souhlasem vlastníka stavební úpravy na pronajatém majetku. Když nájemce stavební úpravy dokončil(bylo to delší a náročnější úprava), rozhodl se, že ve svém projektu dál nebude pokračovat a našel za sebe jiného nájemce. Tento nájemce(se souhlasem vlastníka) provedené technické zhodnocení převzal. Stala se nám ale nepříjemná věc, že jsme zapomněli toto téma řešit a nyní uplynula delší doba od okamžiku převzetí. Proto hledáme řešení(v souladu se zákonem) a ta myšlenka je taková, zda by nešlo na nájemce přeúčtovat nikoliv technické zhodnocení, ale stavební práce, tedy v režimu přenesení daňové povinnosti a nový nájemce by byl tím, kdo si technické zhodnocení jako první zařadí(doposud nebylo odepisované). Pokud by to bylo totiž v režimu PDP, nevznikly by sankce z dodatečného DPH a nemusela by ani z hlediska finanční proběhnout platba. je taková cesta možná?

Máme nového klienta OSVČ, plátce DPH. Doposud dostával faktury od společnosti Google včetně DPH. Zde se jedná o intrakomunitární plnění - přenesení daňové povinnosti. Můžeme mu z těchto faktur uplatnit DPH? (Kdyby byly správně vystaveny, byly by bez DPH, vyměřil by je, odvedl a uplatnil DPH zároveň, byl by tedy na "0"). Předpokládám, že z důvodu, že faktura „není správně“ vystavená, tak asi DPH uplatnit nesmíme?