Sleva na dani

Naše zaměstnankyně do července 2024 uplatňovala slevu dle § 35c ZDP na svou dceru. Dcera v červenci 2024 uzavřela sňatek. Náleží nadále matce dítěte sleva na dani podle § 35 c ZDP, i pokud dítě (dcera-studentka VŠ) uzavřelo sňatek? Dcera dál žije u rodičů, nyní i s jejím manželem (zetěm), nadále bude studovat VŠ. Zeť je výdělečně činný a dcera při studiu nastoupí od září 2024 do práce na pracovní poměr. Dle slov matky, naší zaměstnankyně, si „mladí“ zatím hradí pouze média. Existuje zákonná možnost si nadále slevu dle § 35 c ZDP jako rodič uplatňovat v této dané situaci? Pokud ano, co budeme jako zaměstnavatel po matce k uplatnění slevy požadovat?

Zákon o daních z příjmů umožňuje několik způsobů, kterými si daňový poplatník může legálně snížit daňovou povinnost. Jednou z těchto možností je právě sleva na dítě, která je oproti jiným slevám specifická, a to především tím, že se jedná o daňový bonus. Daň tedy může být uplatněna nejen do výše samotné daňové povinnosti, ale poplatníkovi může být dokonce vyplacena zbylá část právě ve formě bonusu. Jak již bývá zvykem, je nutné splnit několik podmínek, kterými se bude tento článek zabývat, aby měl poplatník na danou slevu nárok. Jedná se však o slevu daňovými poplatníky velmi často využívanou, a to především z důvodu její vcelku vysoké výhodnosti a jednoduchosti pochopení.

Když si studentka vysoké školy (19 let) studující v prezenčním (denním) studiu zároveň přivydělává na základě standardní pracovní smlouvy (cca 15 hodin týdně) má nějaké výhody, co se týče odvodů sociálního, zdravotního pojištění a daně? Nebo odvádí vše ve stejné výši jako běžní (nestudující) zaměstnanci? A mohou si rodiče na ni stále mohou uplatňovat slevu na studenta, i když částečně pracuje na základě pracovní smlouvy?

Podnikatel vykázal v DAP k dani z příjmů FO za zdaňovací období 2021 daňovou ztrátu. Celou ztrátu uplatnil v řádném DAP za rok 2022. Nyní zjistil, že za rok 2022 měl nárok na daňové zvýhodnění na dítě. Může za zdaňovací období 2022 podat dodatečné DAP kde změní výši uplatněné ztráty a ze vzniklého základu daně vypočte daň od které si odečte slevu na dítě ? A pokud ano, může si pak tuto ztrátu odečíst v některém z následujících DAP ?

Může zaměstnanec, který pracuje současně pro více zaměstnanců, podepsat prohlášení střídavě: dva měsíce u jednoho zaměstnavatele a další dva měsíce u druhého a pak zase u prvního? 

Společnost s r. o. (chráněná dílna) vznikla 30. 11. 2022. Daňové přiznání budeme podávat nyní za období 30. 11. 2022 do 31. 12. 2023, tzn. delší než kalendářní rok. Zaměstnanci se zdravotním postižením většinou nastoupili do pracovního poměru během roku 2023. Jak správně vypočítat slevu dle § 35 ZDP do daňového přiznání? Když např. nastoupil 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023 odpracoval 1000 hodin, tak koeficient bude 1000/2000 = 0,5. Jak by to bylo v případě, když nastoupil 1. 12. 2022 - opět zkrácený 20hodinový týdenní úvazek? Předpokládáme, že u zaměstnanců se zdravotním postižením, kteří měli např. 3 měsíce neplacené volno se tyto hodiny do celkového počtu nezapočítávají. Je naše úvaha správná?

Vedeme účetnictví zájmového spolku a zpracováváme i daňové přiznání, kdy je spolek v zisku jak z hlavní, tak i doplňkové činnosti. Spolek má několik zaměstnanců, z toho jeden je v kategorii s těžším zdravotním pojištěním, uplatňujeme slevu na dani dle § 35 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů. Zároveň uplatňujeme snížení základu daně dle § 20 odst. 7 zákona o daních z příjmů. Nyní jsme se dozvěděli, že byl zaměstnanec v roce 2021 převeden do kategorie zaměstnance se zdravotním postižením, a tedy lze uplatnit slevu pouze dle § 35 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů. Můžeme v dodatečném daňovém přiznání za rok 2021 a i za rok 2022 uplatnit vyšší snížení základu daně dle § 20 odst. 7 zákona o daních z příjmů?

Řeším slevu na dani dle § 35 ZDP za zamce se zdravotním postižením. Správný výpočet průměrného ročního přepočteného stavu zaměstnanců se počítá bez přesčasových hodin. Je mi jasné, že nemůže vyjít např. 1,02 zaměstnance, když bych přesčasové hodiny u 8hodinové pracovní doby započítala. Jak je to ale u zkrácených úvazků? Máme invalidní zaměstnance (chráněná dílna), kteří pracují např. 10hod., 20hod., 30hodinový úvazek. V roce odpracují i hodiny nad svůj úvazek („přesčasové hodiny“, za které nemají příplatek, protože nejsou nad 8hod). Lze tyto hodiny u těchto zaměstnanců do průměrného ročního přepočteného stavu zaměstnanců započítat?

Zaměstnankyně se na mě obrátila s prosbou, že chce podepsat Prohlášení poplatníka. Nechce ale měsíčně uplatňovat základní slevu na poplatníka, ale chce měsíčně uplatňovat jen slevu na svoje dvě děti. Takže to chce vlastně tak, že měsíčně bude uplatňovat svoje dvě děti, ale základní slevu na poplatníka si pak nechá celou částkou až do daňového přiznání. Setkala jsem se situací, že má poplatník podepsané prohlášení, ale neuplatňuje žádné slevy. S touto situací jsem se ještě nesetkala. Je toto vůbec možné? Není nějaká návaznost na to, že se nejdřív musí uplatnit měsíčně sleva na poplatníka a až následně další slevy (například právě na děti)? Vysvětlovat, že se jí spíše vyplatí uplatňovat slevu na poplatníka a děti nechat až do přiznání nemělo cenu, takže mě jen zajímá, jestli tato možnost s neuplatněním slevy na poplatníka, lze. Děkuji za odpověď

Může zaměstnanec uplatnit slevu na dani na dítě své manželky? Dítě není jeho a nemá ho osvojené.

Matka a otec třech dětí jsou rozvedení. Nejstarší a prostřední dítě bylo svěřené do střídavé péče rodičů. Rodiče si mezi sebou písemně dohodli, že uplatňovat slevu na vyživované stasrší dvě děti bude po celou dobu otec. Matce bylo nejmladší dítě soudně svěřené do výhradní péče. Jaké pořadí určí matka třetímu nejmladšímu potomkovi v Prohlášení k dani, když na první dvě děti má "N" a "N"?

Změna zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů (dále jen „ZDP “), obsažená v části desáté zákona č. 349/2023 Sb. , kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (tzv. „konsolidační balíček“), přinesla s účinností od 1. 1. 2024 i několik změn v ustanoveních upravujících slevy na daních z příjmů.

Ráda bych se s Vámi poradila ohledně výkladu ustanovení § 35b odst. 4 ZDP týkajícího se čerpání schválené investiční pobídky. Poplatník má schválené dvě investiční pobídky týkající se stejného typu investiční akce. První pobídku tedy musí čerpat nejdříve a až po jejím vyčerpání může začít čerpat druhou [dle § 35a odst. 2 písm. f)]. Nevím, jestli mu ale kvůli ustanovení § 35b odst. 4 zase nepropadne druhá investiční pobídka, pokud ji nezačne čerpat do 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu? V případě poplatníka by v tomto případě sleva propadla v roce 2022. V DPPO za toto období jsme uvedli do přílohy k řádku 5 tabulky H obě investiční pobídky, ale z důvodu nízkého základu daně nebyla žádná sleva čerpána. Nevím, jestli to, že jsme investiční pobídku odreportovali v DP, lze považovat za zahájení uplatnění slevy, i když nebyla uplatněna? Pokud to tak není, je možné nějak možnost uplatnění slevy prodloužit? 

Jsem student posledního ročníku VŠ-bakalářské studium (2023-2024). V roce 2023 mám uzavřenou DPP na 300 hodin/za rok u zaměstnavatele. Od roku 2024 mi denní studium zabere málo času, (po ukončení bakalářského studia v roce 2024, plánuji studovat magisterské studium) a zároveň bych chtěl pracovat od roku 2024 u současného zaměstnavatele ne na DPP, ale na HPP. Je toto možné? Pokud ano, kolik hodin týdně mohu odpracovat u zaměstnavatele? Pokud budu pracovat na HPP, neztratím statut studenta (je mi 24 let)? Pokud budu pracovat na HPP v roce 2024 budou si moci rodiče uplatňovat slevu na dítě?

Naší zaměstnankyni zanikla ke dni 15. 6. 2023 invalidita 3. stupně (TZP). Podle § 67 odst. 6 zákona č. 435/2004 Sb. je na ni ještě 12 měsíců poté pohlíženo jako na osobu invalidní v 1. nebo 2. stupni. Platí toto ustanovení a tato lhůta i pro účely slevy na dani podle § 35 odst. 1 ZDP? Můžeme tedy od 1. 1. 2023 do 14. 6. 2023 uplatnit alikvotní slevu podle písm. b) a od 15. 6. 2023 do konce roku slevu podle písm. a)?

V roce 2022 jsme měli v pracovním poměru na dohodu o provedení práce invalidního zaměstnance (invalidní důchod 1. stupně). Odpracoval 300 hodin v roce 2022. Lze na tohoto zaměstnance uplatnit slevu na dani dle § 35 ZDP? Jestliže to lze, kolik by byla tato částka? 300 hodin/2016 = 0,148, zaokrouhlujeme na 0,15. Koeficient 0,15 × 18 000 Kč = 2 700 Kč. Takže sleva na dani by byla 2 700 Kč?

Kdybychom zaměstnali občanku Ukrajiny (s dočasnou ochranou), která má 2 děti (žák základní školy + student VŠ), bude možné v tomto případě uplatnit daňové zvýhodnění na obě děti, popř. za jakých podmínek?

V časopise Finanční, daňový a účetní bulletin č. 4/2022 byly uveřejněny změny v sociálním pojištění od 1. 1. 2023, které se každý rok odvozují od nové výše průměrné mzdy, a změna od 1. 2. 2023, která se týká slevy na pojistném pro zaměstnavatele k podpoře zkrácených pracovních úvazků. Tyto změny byly ke dni uzávěrky tohoto časopisu schváleny a publikovány ve Sbírce zákonů. Po uzávěrce došlo k těmto změnám:

Manžel si chce uplatnit slevu na manželku. Manželka ošetřuje rodiče. Započítává se dlouhodobé ošetřovné, které po dobu 3 měsíců pobírala manželka, do vlastních příjmů manželky? 

Za kolik měsíců roku 2022 mám nárok si uplatnit daňové zvýhodnění za syna, který po maturitě nastoupil na VŠ, potvrzení o studiu od 7. 7. 2021 do 16. 3. 2022. V době od 16. 3. do 12. 9. 2022 byl veden na Úřadu práce, podpora nebyla poskytována. Od 13. 9. 2022 opět nastoupil ke studiu na jiné VŠ, potvrzení o studiu vystaveno 13. 9. 2022. Syn maturoval v květnu 2021, plnoletosti dosáhl v srpnu 2019.