Slevy na dani z příjmů

Naše zaměstnankyně do července 2024 uplatňovala slevu dle § 35c ZDP na svou dceru. Dcera v červenci 2024 uzavřela sňatek. Náleží nadále matce dítěte sleva na dani podle § 35 c ZDP, i pokud dítě (dcera-studentka VŠ) uzavřelo sňatek? Dcera dál žije u rodičů, nyní i s jejím manželem (zetěm), nadále bude studovat VŠ. Zeť je výdělečně činný a dcera při studiu nastoupí od září 2024 do práce na pracovní poměr. Dle slov matky, naší zaměstnankyně, si „mladí“ zatím hradí pouze média. Existuje zákonná možnost si nadále slevu dle § 35 c ZDP jako rodič uplatňovat v této dané situaci? Pokud ano, co budeme jako zaměstnavatel po matce k uplatnění slevy požadovat?

Zaměstnanec má hlavní pracovní poměr u zaměstnavatele a uplatňuje základní slevu na dani (růžové prohlášení) a slevu za 1. stupeň invalidity, platí zálohovou daň. Od července 2024 u téhož zaměstnavatele podepsal dohodu o provedení práce. Za měsíc 7/2024 mzda u DPP byla v částce nižší než 10 000 Kč. Jak se stanoví výše daně zaměstnance, když oba poměry má u jednoho zaměstnavatele – musí se u DPP srazit 15% srážková daň  a u hlavního pracovního poměru nadále platba zálohové daně, nebo lze oba příjmy sečíst a společně odvézt zálohovou daň? Jedná se o to, zda slevy na dani platí také u této dohody, když se jedná o stejného zaměstnavatele. 

Od června 2024 jsou další změny v penzijním spoření, a to konkrétně, možnost si odečíst od daňového základu až 48 000 Kč při měsíčním spoření 5 700 Kč (penzijní, životní, DIP). Mohu si již letos (2024) jednorázově doplatit částku, která mi momentálně chybí do dané částky 68 000 Kč a odečíst si z daňového základu za rok 2024 celých 48 000 Kč, i když zákon platí až od června 2024? 

Je nějaká možnost daňové uznatelnosti plateb školného, a to v případě, že zaměstnavatel u zaměstnance požaduje magisterskou úroveň na příslušné (systemizované) místo. Zatím má jen bakaláře a pracuje tam tedy na výjimku § 178a odst. 2 písm. c) podle zákona č. 234/2014 Sb. Školné v právě studovaném magisterském programu si zaměstnanec platí sám. Je možnost uznat tyto splátky školného v daňovém přiznání fyzické osoby? 

Máme novou zaměstnankyni - občanka Polska, trvalé bydliště v Polsku, zároveň máme doklad o místě bydliště v ČR. Může podepsat prohlášení k dani a uplatňovat měsíční slevu na poplatníka? 

Rodina, manžel a manželka pracují. Mají celkem 4 děti. Bonus na 3 děti uplatnil manžel (jedno z těchto dětí chodí do školky). Manželka uplatnila bonus na 1 dítě a chce si uplatnit školkovné, ale na to dítě, které uplatnil manžel. Je možné to tak rozložit do dvou přiznání manželů s tím, že školkovné uplatní manželka na dítě, které je uplatněné v přiznání manžela. 

Zaměstnáváme 2 zaměstnance se ZP po celý rok 2023. Se zaměstnancem A byla sjednána 35hodinová týdenní pracovní doba (tj. počet hodin za rok trvání pracovního poměru 1750 hod.). Se zaměstnancem B byla sjednána 25hodinová pracovní doba (tj. za rok 1250 hod). Zaměstnance A chodil do práce po celý rok a zaměstnanec B je dlouhodobě nemocen a celkový počet pracovní nemoci je 148 dní (tj. 740 hodin). Z toho je 20 dní (100 hodin) hrazeno naší firmou. Jak správně vypočítat průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se ZP bez TZP? Ostatní zaměstnanci mají 40hodinou týdenní pracovní doba (pro rok 2023 2000 hodin)?

Zaměstnankyně se na mě obrátila s prosbou, že chce podepsat Prohlášení poplatníka. Nechce ale měsíčně uplatňovat základní slevu na poplatníka, ale chce měsíčně uplatňovat jen slevu na svoje dvě děti. Takže to chce vlastně tak, že měsíčně bude uplatňovat svoje dvě děti, ale základní slevu na poplatníka si pak nechá celou částkou až do daňového přiznání. Setkala jsem se situací, že má poplatník podepsané prohlášení, ale neuplatňuje žádné slevy. S touto situací jsem se ještě nesetkala. Je toto vůbec možné? Není nějaká návaznost na to, že se nejdřív musí uplatnit měsíčně sleva na poplatníka a až následně další slevy (například právě na děti)? Vysvětlovat, že se jí spíše vyplatí uplatňovat slevu na poplatníka a děti nechat až do přiznání nemělo cenu, takže mě jen zajímá, jestli tato možnost s neuplatněním slevy na poplatníka, lze. Děkuji za odpověď

Maximální možná výše slevy za jednu zastavenou exekuci činí – dle exekučního řádu – 450 Kč (30 % z 1 500 Kč). Slevu mohou v rámci daňového přiznání uplatnit právnické...

Sleva na dani Platí pro rok Roční výše (Kč) Poznámka / podmínky základní sleva na poplatníka 2006–2007: 2008–2010: 2011: 2012–2010: 2021: od 2022: 7.200 24.840 23.640 24.840 27.840 30.840...

Popis slevy Výše slevy za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením1) 60.000 Kč za každého takového zaměstnance nebo poměrná část z této částky za každého zaměstnance se zdravotním postižením1)...

Zaměstnankyně chce uplatňovat slevu na dítě. Otec dítěte před třemi roky zemřel. Manželé nebyli. Stačí pro uplatnění slevy vyplnit děti v prohlášení poplatníka k dani nebo musí doložit ještě jiný dokument?

Fyzická osoba obdržela darem nemovitost, dárkyní byla družka dědečka. Domníváme se, že v tomto případě není možné uplatnit osvobození a je potřeba v rámci § 10 odst. 1 písm. n) ZDP provést zdanění daní z příjmů fyzických osob, sazba 15 %, resp. 23 %. Fyzická osoba žije dlouhodobě mimo ČR, je daňovým rezidentem Velké Británie – darovaná nemovitost je na území ČR. Jelikož se tedy nejedná o daňového rezidenta ČR, nelze uplatnit ani základní slevu na poplatníka dle § 35ba ZDP. Darovací smlouva / zápis do katastru proběhl v roce 2023, daňové přiznání se bude podávat do 3, resp. 4 měsíců po skončení roku 2023. Je tento postup správný?

Jak je to se stanovením rezidentství občanky Ukrajiny, která žije a pracuje na území ČR od 03/2022 v režimu dočasného ochrany. Žije zde s malou dcerou, maminkou a sestrou s dalšími dvěma dětmi ve stálém bytě. Doloženo bylo bydliště na území ČR, docházka dítěte na ZŠ v místě bydliště, příjmy od 03 - 12/2022 v rámci závislé činnosti s uplatněním slevy na osobu, potvrzení o prodloužení režimu dočasné ochrany. Dle pasu dokládá že měla trvalé bydliště v Charkově, kde již stálý byt k dispozici nemá. Pobyt ve stálém bytě v ČR s dcerou již přesahuje 460 dnů. Dle smlouvy o zamezení dvojího zdanění s Ukrajinou čl. 4 odst. 2. písm. a) se domníváme, že tím, že nemá možnost stálého bytu na území Ukrajiny, se stává rezidentem ČR. Domnívám se že tato smlouva určuje pořadí při stanovení rezidentství. Pokud by tato osoba měla k dispozici i stálý byt na území Ukrajiny, pak by se přistoupilo k písmenu b), tj. ke stanovení domicilu dle společně hospodařící domácnosti. Jaký je v našem zákoně výklad o definici společně hospodařící domácnosti? Osoba z Ukrajiny zde vyživuje a vychovává své dítě. Má skutečnost, že s nimi nežije na území ČR manžel a nepřispívá na dítě, vliv na stanovení rezidentství a nároku na uplatnění slevy na dítě? Je tento občan - občanka Ukrajiny rezidentem ČR? Pokud ano, může si uplatnit slevu na dítě?

Studentce zemřel otec, byl ve starobním důchodu, ale ještě pracoval. Měl pouze příjmy podle § 6 ZDP, bez povinnosti podat daňové přiznání. Dcera je osobou spravující pozůstalost. Jestli se nepletu, povinnost podat daňová přiznání dle § 239b DŘ nemá (zůstavitel by ji neměl). Ale otec měl příjem podléhající nejen zálohové, ale i srážkové dani podle § 36 odst. 6 ZDP. Pokud by si podal přiznání, díky slevě na poplatníka by mu byla zaplacená srážková daň vrácena. Má právo dcera podat přiznání za rok 2022 a za část roku 2023 (než otec zemřel - tedy kód I)? A zároveň – může přeplatek na dani získat dcera, nebo by byl součástí pozůstalosti (vycházím z § 239b odst. 1 DŘ, že osoba spravující pozůstalost plní daňovou povinnost zůstavitele, a to vlastním jménem na účet pozůstalosti)? Příp. může dcera podat přiznání jako dědic po ukočení dědického řízení? Vrácení daní (byť se nejedná o žádnou významnou částku) by pro dceru byla v současné situaci nemalá pomoc.

Rok 2022 je definitivně za námi, a tak je třeba se vypořádat se svými daňovými povinnostmi. Předešlý rok je rokem plným změn. Došlo ke zvýšení minimální a průměrné mzdy, zvýšila se základní sleva na poplatníka, zavedla se sleva na zastavenou exekuci, došlo ke změnám v rámci osvobození výnosů z dluhopisů, snížil se nepeněžní příjem v případě používání manažerského vozidla zaměstnanci, limit pro odpočet darů se stanovil na výši 30 %, došlo k prodloužení mimořádných odpisů a mnoho dalších změn, které budou shrnuty v daném článku.

Následující článek obsahuje přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů a dalších údajů z oblasti zdanění mezd a platů, odvodů na zdravotní a sociální pojištění, dávek nemocenského pojištění, důchodů a souvisejících oblastí. Jde o údaje, které používají finanční účetní, mzdoví účetní, personalisté a ekonomové při své každodenní práci. Mělo by však jít o užitečnou pomůcku nejen pro ně, ale i pro samotné zaměstnance, příjemce dávek nemocenského pojištění, budoucí důchodce a jiné osoby, např. při kontrole jejich oprávněných nároků.

Máme zaměstnance ze Slovenska, který vykonává souběžně zaměstnání v ČR i v SR. Dle formuláře A1 spadají odvody sociálního a zdravotního pojištění na Slovensko. Může podepsat v ČR prohlášení poplatníka, když má současně na Slovensku podepsaný obdobný formulář, který umožňuje slevu na poplatníka (daňovníka) na Slovensku?

Může manželka zaměstnaná na zkrácený úvazek uplatnit daňové zvýhodnění na svého manžela - studenta VŠ (25 let, prezenční studium)? Žijí spolu u rodičů manželky, ale trvalé bydliště dle OP má stále u svých rodičů, kteří ho finančně podporují, a on si zároveň přivydělává na dohodu o provedení práce. Hrála by v tomto případě roli výše jeho výdělku na DPP, tj. pokud by v některém měsíci překročila 10.000,- Kč? A pokud by manželka uplatnila toto daňové zvýhodnění, může on vůči dani ze svých příjmů z DPP uplatnit slevu na poplatníka a na studenta? 

Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání na DPP v červenci 2022. Neučinil prohlášení, tak firma začala každý měsíc strhávat ze mzdy srážkovou daň. V prosinci 2022 se zaměstnanec ozval, že by chtěl slevy uplatnit zpětně za celý rok (slevu na poplatníka za celý rok a jiné slevy od července 2022), že nikde jinde nepracoval a neučinil nikde ani prohlášení poplatníka. Jsou technicky přípustné obě popsané varianty, nebo jen některá z nich? Varianta 1) Poplatník za prosinec 2022 nepodepíše prohlášení a ve mzdě za prosinec 2022 mu bude dále sražena srážková daň. Vyplní však žádost o roční zúčtování 2022 do 15. 2. 2023 a současně zažádá v souladu s § 38k odst. 7 zákona o dodatečné uplatnění slev na dani. Přiloží zaměstnavateli tedy k ročnímu zúčtování dodatečné prohlášení poplatníka za období červenec až prosinec 2022 s příslušnými slevami (nejsme si jistí z důvodu, zda může zaměstnanec požádat o roční zúčtování s dodatečným prohlášením, pokud během roku 2022 žádné prohlášení vůbec u zaměstnavatele neučinil). Varianta 2) Zaměstnanec podepíše prohlášení poplatníka za období od prosince 2022, aby mohl uplatnit slevy v prosincových mzdách. Dále však zaměstnanec učiní ještě dodatečné prohlášení poplatníka za červenec až listopad 2022 společně se žádostí o roční zúčtování za rok 2022, které podá zaměstnavateli do 15. 2. 2023.