Směnky

Fyzická nepodnikající osoba prodává akcie společnosti, kde není splněn časový test. Kupující uhradí část ceny kupní ceny v penězích a část kupní ceny směnkou (vystavenou jako platební prostředek). Kdy dojde k dodanění na straně prodávajícího (prodejní minus nabývací cena)? Je bráno uhrazení směnky jako zaplacení? Jinými slovy například nabývací cena je 1 mil Kč a prodejní 2 mil Kč. Z toho 1 mil Kč bude zaplaceny penězi a zbývající 1 mil Kč bude uhrazen vystavenou směnkou. Dojde ke zdanění rozdílu již vystavením směnky nebo až jejím zaplacením? V případě, že ke zdanění dojde v případě vystavení směnky, co se stane v případě, že směnka nebude nikdy zaplacena a prodávající ji nebude nikterak vymáhat?

Každá obchodní společnost vstupuje do smluvních vztahů se svými obchodními partnery. Z těchto vztahů vznikají pohledávky na jedné straně a závazky na straně druhé. Při dodání výkonů (materiál, zboží nebo služba) odběratelům vzniká dodavateli pohledávka s určitou předem stanovenou dobou splatnosti. Po tuto dobu poskytuje dodavatel odběrateli tzv. obchodní úvěr. Odběratel a dodavatel jsou obchodní partneři, kteří by měli dodržovat zásady poctivého obchodního vztahu, čímž je mj. řádné a včasné plnění. Odběratelé se obecně snaží co nejvíce protahovat termíny splatnosti svých závazků, a dodavatelé ve snaze zajistit si odbyt a udržet si partnera se snaží jim vyhovět. Ovšem takový styl řízení pohledávek mohou praktikovat jen do určité míry, jinak ohrozí i svou vlastní existenci. Neplacení pohledávek má pro věřitele i daňové dopady, protože účetní jednotka musí zdanit svůj výnos a u plátců odvést i DPH, a to bez ohledu na to, zda dostane či nedostane zaplaceno od svého odběratele. Každý dodavatel se musí řádně starat o své pohledávky, které se stávají předmětem řízení s cílem omezit nebezpečí vzniku jejich nedobytnosti. Řízení problematických či přímo nedobytných pohledávek je časově i finančně velice náročné, a samozřejmě nepřináší takové užitky, které by přineslo jejich včasné uhrazení. V první řadě je důležité včas se zaměřit na prevenci vzniku problémů při hrazení faktur od odběratelů. Před uzavřením obchodního vztahu je třeba prověřit důvěryhodnost odběratele, monitorovat jeho platební morálku a následně uzavřít podrobnou obchodní smlouvu s navrženými dodacími a platebními podmínkami. Způsob placení by měl být nastaven tak, aby poskytl dodavateli maximální možnou záruku uhrazení jeho pohledávky. Avšak i sebelépe zajištěná pohledávka ještě zdaleka nedává dodavateli stoprocentní jistotu, že dostane řádně a včas zaplaceno. Významným nástrojem prevence nezaplacení pohledávek jsou zajišťovací instrumenty.

Fyzická osoba, podnikatel, se zavázal, že další společnosti XY poskytne finanční investici ve výši 200 000 Kč. Na základě splnění tohoto závazku bude vystavena směnka se splatností 12 měsíců na částku 210 000 Kč s příslibem, že příslušný obnos bude společností XY za 12 měsíců vrácen. Z celé operace je tedy pro fyzickou osobu zisk 10 000 Kč za 12 měsíců. U fyzické osoby se jedná o příjem osvobozený nebo bude muset zdaňovat v § 10 ZDP? Podnikatelská činnost subjektu je jiná, jedná o nahodilý příjem.

Společnost s ručením omezeným poskytla zápůjčku právnické osobě. Právnická osoba zápůjčku neuhradila do doby splatnosti, tak byla vystavena zajišťovací směnka na částku zápůjčky s příslušenstvím. Nyní došlo k soudnímu řízení a avalista (fyzická osoba) má povinnost tuto směnku uhradit včetně nákladů soudního řízení. Společnost s r. o. vede v účetnictví pohledávku vůči právnické osobě na jistinu zápůjčky, úroky a smluvní pokutu. Jak správně zaúčtovat nově vzniklý stav, kterým přechází zaúčtovaná zápůjčka právnické osobě na účtu 378 na vymáhanou směnku po fyzické osobě? Bylo již zahájeno exekuční řízení. Má být vytvořena účetní opravná položka i k zaúčtovaným úrokům z prodlení?