Sociální zabezpečení

Zaměstnavatel ukončil pracovní poměr se zaměstnankyní dohodou k 31. 10. 2024. V termínu ji řádně odhlásí. Protože částečně splnila nárok na kvartální odměny za 4.Q/2024, chtěl by jí v lednu 2025 poskytnout dodatečně jednorázovou odměnu ve výši 15 000 Kč. Bude nutné zaměstnankyni v lednu přihlásit a odhlásit? K jakému datu, jakými kódy na OSSZ a zdravotní pojištovnu?

Jsme s. r. o. a při kontrole z ÚSSZ nám byl zjištěn nedoplatek na pojistném z roku 2020. Jak tento nedoplatek zaúčtovat?

Jaké datum vzniku zaměstnavatele je potřeba uvést do přihlášky zaměstnavatele, který zaměstnává pouze DPP s příjmem do 10 000 Kč. DPP vznikla 2. 1. 2024, zaměstnavatele tedy přihlásím s datem vzniku 2. 1. 2024 a přihlášku podám do 31. 7. 2024? Zaměstnance na DPP taky přihlásím s datem 2. 1. 2024?

Každý rok k 1. 1. se mění hranice příjmů, jejichž výše se odvozuje od výše průměrné mzdy. Na výši průměrné mzdy jsou navázány redukční hranice pro výpočet dávek nemocenského pojištění a náhrady mzdy za prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti, maximální výše vyměřovacího základu, rozhodná částka pro účast na nemocenském pojištění a u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) minimální výše základů pro odvod pojistného a pro účast na důchodovém pojištění u OSVČ vykonávajících vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.

Vyměřovací základ zaměstnanců (viz § 5 zák. o pojistném na sociální zabezpečení) je úhrnem příjmů, které: jsou předmětem daně z příjmů FO podle ZDP, nejsou od této daně osvobozeny, jsou...

Rok 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 Procento pro hlavní činnost 50 % 50% 50 % 50 % 50 % 50 % 50 % 55 % Rozhodný...

Na stránkách MPSV je ve vzoru dokumentu (Informace o obsahu pracovního poměru) , k orgánu sociálního zabezpečení, kterému zaměstnavatel odvádí pojistné na sociální zabezpečení v souvislosti s pracovním poměrem zaměstnance uvedeno: Pojistné na sociální zabezpečení zaměstnance (nemocenské a důchodové) odvádí zaměstnavatel na účet správy sociálního zabezpečení místně příslušné podle § 7 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Stačí tedy jen takto uvádět, nebo musí být vypsána konkrétní OSSZ příslušná dle zaměstnavatele? 

V rámci tohoto příspěvku se budeme věnovat úskalím, které s sebou může přinášet práce z domova z jiného členského státu, než je sídlo zaměstnavatele, z pohledu odvodů pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, kdy může dojít u zaměstnance ke změně příslušnosti k pojistným předpisům, což může mít významný dopad nejen na zaměstnance, ale i na jeho zaměstnavatele. Také si vysvětlíme, jak lze toto riziko eliminovat pomocí Rámcové dohody a jaké jsou podmínky pro její aplikaci. I přesto je však neustále potřeba mít na paměti, že Rámcová dohoda pokrývá pouze oblast pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, nikoliv oblast daní. Pokud zaměstnavatel umožní svým zaměstnancům pracovat z domova z jiného členského státu Evropské unie, pak je nezbytné vždy prověřit, zda nějaké povinnosti z pohledu daní nevznikají v daném státě na straně zaměstnavatele, popřípadě na straně jednotlivých zaměstnanců. Mohlo by se např. jednat o povinnost vedení mzdové evidence v zahraničí a odvodu záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti, riziko vzniku stálé provozovny dané společnosti v zahraniční atd.

S. r. o. je zaměstnavatelem uznaným za zaměstnavatele na chráněném trhu práce podle § 78 zákona o zaměstnanosti. Má v pracovním poměru 4 invalidní zaměstnance na zkrácený úvazek. Dne 1. 9. 2023 nastoupila do této firmy zaměstnankyně, která není invalidní, na pozici asistentky. Její pracovní úvazek je 10 hodin týdně. Zároveň tato osoba pečuje o dítě mladší 10 let. Můžeme jako zaměstnavatel na tuto zaměstnankyni uplatnit slevu na pojistném (5 %)? Víme, že u invalidních zaměstnanc dle § 7a odst. 3 písm. d) zákona o pojistném na soc. zabezpečení to nejde. Jestliže to u této asistentky lze, oznámíme to ČSSZ až nyní v 11/2023 a odkdy můžeme slevu uplatnit, až od 1. 12. 2023?

Máme nárok na slevu na pojistném 5 % u osoby mladší 21 let, která bude mít úvazek 40 hod./týden, tudíž měsíčně odpracuje cca 4 x 40 hod., tj 160 hod. měsíčně? V podmínkách je ale psáno, že může odpracovat max. 138 hod./měsíc. 

Občan EU - Polák pracuje na hlavní pracovní poměr u polského zaměstnavatele na území Polska a zároveň pracuje na HPP na zkrácený úvazek u českého zaměstnavatele na území ČR (výdělek nepřesahuje 4 000 Kč/měsíc). Podle A1 má povinnost odvádět pojistné v Polsku. Má tento zaměstnanec povinnost odvádět ze svého českého příjmu sociální a zdravotní pojištění v Polsku, i když se jedná o zaměstnání malého rozsahu?

Česká republika uzavřela Rámcovou dohodu (Framework Agreement) týkající se osob, které vykonávají obvyklou přeshraniční práci na dálku (tzv. telework). Žádost podle Rámcové dohody lze podat pouze ve vztahu ke státům, které k Rámcové dohodě přistoupily.

Od 1. února 2023 nabyl účinnosti zákon č. 216/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „Novela“). Novela zavádí pro zaměstnavatele některých specifikovaných skupin zaměstnanců možnost uplatňovat slevu na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zaměstnavatele (dále jen „sleva na pojistném“).

Podali jsme na OSSZ oznámení záměru uplatňovat slevu na zaměstnance. Oznámení jsme poslali dne 10. 3. 2023 a záměr uplatňovat slevu jsme uvedli datum shodné s odesláním tiskopisu, také 10. 3. 2023. Zaměstnanec, na kterého slevu budeme uplatňovat, je u nás v pracovním poměru již několik let a nikdo jiný záměr uplatnit slevu na OSSZ neposlal. Zajímalo by mě, od kdy fakticky slevu můžu začít uplatňovat. Můžu poprvé slevu již uplatnit ve mzdě za únor, kterou budeme zpracovávat v měsíci březnu (přehled bude podán nejpozději do 20. 3.), nebo mohu poprvé slevu uplatnit až ve mzdě za březen, kterou budu zpracovávat v dubnu?

Občan ČR, podniká na území ČR na základě živnostenského oprávnění (OSVČ). V roce 2023 se přestěhuji i s rodinou na neurčito do Austrálie. Jako OSVČ však dále bude na území ČR podnikat - některé potřebné záležitosti bude řešit "na dálku", ostatní bude zajišťovat zaměstnanec, případně subdodávkou jiná osoba. OSVČ tak i nadále bude v ČR podávat daňové přiznání k DPFO (už ale jako český nerezident, resp. rezident Austrálie). Otázka je, jak má postupovat z pohledu sociálního a zdravotního pojištění. Tzn. zda bude i nadále podávat přehledy na OSSZ a ZP a zda má tedy povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění na území ČR. Pokud by povinnost odvádět sociální pojištění nebyla, může tato FO být v nějakém konkrétním režimu u OSSZ a hradit pojistné? Důvodem je to, aby měla časem nárok na důchod.

V úvodníku tohoto únorového vydání se zaměříme zejména na nový pokyn Generálního finanční ředitelství D-59 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona o daních z příjmů , nahrazující stávající pokyn D-22. Nový pokyn sice neobsahuje zásadní změny v aplikaci zákona o daních z příjmů , obsahuje spíše některá upřesnění stávající legislativy, nicméně jeho nové pasáže tak mohou být užitečné i pro každodenní praxi. Následně zmíníme také informaci Finanční správy ve vztahu k písemnostem doručovaným datovou schránkou.

Následující článek obsahuje přehled parametrů, sazeb, vzorových výpočtů a dalších údajů z oblasti zdanění mezd a platů, odvodů na zdravotní a sociální pojištění, dávek nemocenského pojištění, důchodů a souvisejících oblastí. Jde o údaje, které používají finanční účetní, mzdoví účetní, personalisté a ekonomové při své každodenní práci. Mělo by však jít o užitečnou pomůcku nejen pro ně, ale i pro samotné zaměstnance, příjemce dávek nemocenského pojištění, budoucí důchodce a jiné osoby, např. při kontrole jejich oprávněných nároků.