Software

Vyvíjíme vlastní produkt (SW), který si zákazníci zakoupí formou licence k užívání. Na podporu prodeje zamýšlíme vyplácet odměnu formou poukázky na nákup v cizím internetovém obchodě za poskytnuté hodnocení našeho produktu. Hodnocení mohou poskytnout i osoby, které nejsou přímo zákazníkem (může jít o zaměstnance zákazníka) nebo uživatelé, kteří si licenci zakoupili prostřednictvím našeho partnera pro zahraniční trhy. Chtěli bychom tuto odměnu uvést do obchodních podmínek. Bude možné tuto vyplacenou odměnu formou poukázky považovat za daňový výdaj?

Vlastník softwaru pronajímá software slovenskému klientovi. Zároveň dochází k implementaci, programování na míru a také ke konzultacím. Dochází k měsíční fakturaci třech složek, a to: nájem softwaru – paušální částkou, technická podpora – paušální částka, programování, implementace a konzultace – dle odpracovaných hodin. Zároveň jsou vysíláni zaměstnanci na konzultace a implemetnaci, kde jezdí 1-2 lidi každý týden a zdrží se tam 1-2 dny. Data jsou uložena u klienta, záloha dat probíhá u nás v České republice. Můžete mi prosím poradit, jestli mám nebo budu mít nějaké povinnosti u kolegů na Slovensku? Zda mám po uplynutí časového testu povinnost založit "službovou" stálou provozovnu?

V minulém roce jsme zakoupili bezpečnostní software na 3 roky, resp. pronajali. Tento náklad tedy „odpisujeme“ dle doby pronájmu. V letošním roce jsme za pomoc při nastavení tohoto produktu zaplatili dalších 26 000 Kč. Je možné tuto službu zaúčtovat přímo do nákladů?

Česká s. r. o. zatím neplátce uzavře smlouvu o distribuci software se společností, která software sestavila, se sídlem v Norsku. Česká s. r. o. tímto získá výhradní licenci na distribuci v ČR. Ve smlouvě je uvedeno, že distributor (česká s. r. o.) bude platit licenční poplatky za každou dohodu s koncovým uživatelem, kterou uzavře a poplatky za podporu norské s. r. o. Jaké povinnosti plynou české s. r. o. – musí se jako neplátce zaregistrovat jako identifikovaná osoba k DPH? Pokud bude platit licenční poplatky a poplatky za podporu, musí ponížit platbu o zajišťovací daň? 

S. r. o. pořídila e-shop ve výši 120 000 Kč bez DPH, jedná se z pohledu zařazení do majetku o ocenitelná práva, a jak dlouho budeme pořízený e-shop odpisovat?

V roce 2023 jsme pořídili strojírenský 3D CAD software v hodnotě 125 000 Kč bez DPH. Od roku 2021 je v zákoně o daních z příjmů kategorie dlouhodobého nehmotného majetku zrušena. Zajímalo by mě, zda je možné dát si software přímo do nákladů - do spotřeby na 518? Není mi zcela jasné, jak je to s účetními odpisy. 

Pokud v roce 2024 pořídíme software: platformu pro prodej jídelníčků v hodnotě 150 000 Kč, bude se tento nehmotný majetek daňově odepisovat po dobu 36 měsíců, nebo jde rovnou do nákladů prostřednictvím účtu 518? 

Firma eviduje ve svém majetku stroj - míchárnu krmiv, která je ovládána elektronicky přes počítačový systém. Nyní došlo k úpravě software této míchárny-přidání dalších modulů, zakázání jiných. Cena je 43 000 Kč. Jedná se o technické zhodnocení, nebo zaúčtuji tyto úpravy rovnou do nákladů, protože není splněn limit 60 000 Kč? 

Společnost- plátce DPH, si objednala u programátora SW, který bude mít hodnotu 5 mil. Program je vytvářen více let. Programátor zasílá během každého roku dílčí faktury, roční hodnota faktur přesahuje stovky tisíc. Zákon o dani z příjmu již nezahrnuje odpisy nehmotného majetku. 1) jak bude společnost účtovat přijaté faktury během každého roku a jaký vliv na účetnictví bude mít dokončení díla 2) jaký vliv na daně bude mít dokončení SW či dílčí faktury? Bude se každá dílčí faktura považovat za daňově uznatelný náklad na účtu 518?

Co všechno je součástí pořizovací ceny notebooku : NB + Windows + Office + office 365 + antivirový systém? Nebo lze, aby některá z vyjmenovaných položek nebyla součástí vstupní cena?

Účetní jednotka vytváří software (dlouhodobý majetek) vlastní činností, přičemž vždy k poslednímu dni v měsíci zúčtuje veškeré náklady použité k vytvoření tohoto software. Takto postupuje až do doby, než je software zařazen do užívání. Příklad: 1) měsíční náklady k 31/5, které se týkají sw 250.000 Kč 5xx/321, 331; 2) kapitalizace nákladů k 31/5 250.000 Kč 041/587; 3) měsíční náklady k 30/6, které se týkají sw 300.000 Kč 5xx/321, 331; 4) kapitalizace nákladů k 30/6 300.000 Kč 041/587; 5) zařazení do užívání k 30/6 550.000 Kč 013/041. Účetní odpisy jsou učetní jednotkou stanovené na 36 měsíců. Od kterého měsíce může být sw odepisován? Už od června, nebo až od následujícího měsíce července? Nikde v zákoně, ani vyhlášce tuto informaci nemůžu najít. V následujících měsících po zařazení pokračuje vytváření sw vlastní činností i nadále, přičemž se formou technického zhodnocení postupuje stejně jako je uvedeno výše s tím, že odpisy jsou počítány z navýšené zůstatkové ceny opět na 36 měsíců. ÚJ rozhodla, že TZ prodlužuje dobu použitelnosti sw zase na 36 měsíců z důvodu vylepšených vlastností sw. Je to takto v pořádku? Poslední část dotazu směřuje na DPH. ÚJ je plátce DPH (plný nárok na odpočet, nikoliv krácený či poměrový nárok) a vyvstává tak otázka, jestli se ke dni zařazení sw do užívání má uvádět hodnota kapitalizovaného majetku, resp. TZ do daňového přiznání k DPH na ř. 47? Pokud ano, má se tam uvádět celá hodnota (550.000 Kč) nebo jenom ta přijatá plnění, u kterých byl nárokován odpočet DPH? Předpokládám, že z důvodu absence poměru či kráticího koeficientu není důvod uvádět plnění na ř. 1 a 40. Je to správně? 

Firma nakoupí 3 ks PC v hodnotě 60 000 Kč/1 ks a jeden PC v hodnotě 78 0000 Kč/1 ks. Zároveň nakoupí do každého PC elektronickou licenci Microsoft Office, která je samostatnou položkou faktury. Cena za Office je 4 000 Kč/1 ks. Je cena za Office součástí pořizovací ceny počítače, a tedy PC za 78 000 Kč překročí hodnotu pro dlouhodobý hmotný majetek a daňové odpisování?

Společnost s r. o. užívá software od IT společnosti, se kterou uzavřela smlouvu. Smlouva obsahuje, že SW je ve vlastnictví IT společnosti s tím, že je k dispozici k užívání i společnosti s. r. o. Tento SW bude IT společnost v průběhu času vyvíjet – hodnotu vývoje bude fakturovat společnosti s. r. o. na měsíční bázi jako poplatek za užívání. Smlouva také obsahuje, že pokud se společnost s. r. o. rozhodne, může kdykoliv SW přejít do jejího vlastnictví bez dalších plateb (hodnotou SW by byly ty vystavené průběžné faktury za vývoj). Pokud se však společnost rozhodne, k převodu vlastnictví nemusí nikdy dojít a bude nadále SW užívat za měsíční poplatky. Tato smlouva je na dobu neurčitou. Jak budu účtovat průběžné faktury, když hned od začátku nevím, jestli si budu chtít převzít SW do vlastního majetku? Jak budu účtovat následné zařazení SW do užívání?

Společnost vlastní ekonomický informační software, který pořídila v roce 2000. Každoročně na něm provádí technické úpravy dle potřeb společnosti. Software se skládá z jednotlivých modulů jako např. fakturace, sklady, saldokonto, účetnictví apod., pořizovací hodnota je cca 2 mil. Kč a je zařazen na jedné inventární kartě. 1/ Vzhledem k tomu, že se jedná o software zařazený dle „starých“ pravidel, je nutné dodržet původní částku 40 000 Kč a neplatí nová hodnota 80 000 Kč? Současně musíme dodržet dobu odpisování dle starých pravidel tedy 18 měsíců? 2/ U nehmotného majetku se technické zhodnocení posuzuje samostatně každý měsíc. Jak tedy posuzovat, pokud se provede např. technické zhodnocení v jednom měsíci na modulu fakturace cca 30 000 Kč, na modulu sklady cca 15 000 Kč? Posuzujeme každé toto dokončené technické zhodnocení samostatně, i když je provedeno na jedné kartě a účtujeme do nákladů, protože nepřekročilo částku 40 000 Kč. Je tento postup správný nebo je nutné tyto částky sečíst?

Jsme základní škola (zřizovatel město). Obdrželi jsme fakturu za Licenci MS Office + Widows 24 úvazků (09/2023 - 08/2024) v celkové výši 60 984 Kč. Jak máme zaúčtovat?

Lze zaúčtovat do daňově uznatelných nákladů zakoupený antivirový program do PC, který společnost nemá v evidenci, ale je to PC zaměstnance, který se po dohodě se zaměstnavatelem připojuje do sítě společnosti a občas potřebuje něco udělat z domova?

Právnická osoba s.r.o. pořídila software (NUKE - nodelocked, interactive) za 82 000 Kč. Na faktuře má uvedenou částku za nákup software a zároveň za nákup licence na 12 měsíců za 30 000 Kč. Zařadit jako dlouhodobý majetek software i licenci, nebo licenci na 12 měsíců dát přímo do nákladů a časově rozlišit? Nebo je možné dát do nákladů obojí, pokud limit pro zařazení DNM si účetní jednotka stanovila např. 140 000 Kč?

Jak je to s nárokem na odpočet DPH u software, který se pořídil 2 měsíce před registrací k DPH, ale zařazen do užívání byl až 5 měsíců po registraci? Dne 29. 6. 2022 česká s. r. o. pořídila software ze zahraničí a v té době ještě jako identifikovaná osoba odvedli 21% DPH. Dne 11. 8. 2022 se stali plátci DPH. Sotware zařadili do užívání až 23. 1. 2023. Dle mého názoru nešel uplatnit nárok na odpočet DPH z pořízeného softwaru v měsíci registrace, neboť nebyly splněny zákonné podmínky. Na druhou stranu se domnívám, že nárok na odpočet DPH může česká s. r. o. uplatnit ve kterémkoliv z následujících měsíců, max. do 36 měsíců od možnosti poprvé uplatnit nárok. Myslím si to správně? 

Firma pořídila robota. Součástí robota jsou také různé softwarové licence. V jaké hodnotě má být zavedeno do majetku? V hodnotě včetně softwaru?

Společnost s r. o. vyvíjí software určený k opakovanému prodeji. Jak správně zaúčtovat/vykázat k 31. 12. náklady na vývoj pro případ, kdy je software hotov, ale nebyl zahájen prodej, jak v případě, že byl zahájen prodej a jak v případě, že doposud software dokončen nebyl.