Společnost s ručením omezeným
S.r.o. už má léta záporný vlastní kapitál (kumulované ztráty z předchozích let). Společník půjčil bezúročně do společnosti 2.000.0000,- Kč. Tento zůstatek je na účtě 365. Mohl by společník dobrovolně dát tuto půjčku (kapitalizace půjčky) jako příplatek mimo základní kapitál? Zaúčtovali bysme 413-365. Musí toto schválit valná hromada? Jak by to bylo v případě, kdyby chtěl po čase tyto peníze z 413 vrátit? Byla by nabývací cena podílu rovna 2 mil Kč. a tudíž by základ daně pro srážkovou daň byl nulový?
Matka na základě smlouvy o převodu obchodního podílu prodá svému synovi svůj podíl v s. r. o., který vlastnila déle než 5 let. Je nutné v případě úplatné smlouvy o převodu obchodního podílu mezi matkou a synem postupovat podle ustanovení § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů? Může správce daně u této smlouvy dodanit případný rozdíl mezi správcem daně stanovené obvyklé výši úplaty a cenou sjednanou ve smlouvě?
Dvě OSVČ, kteří pronajímají stroje s. r. o., kde jsou společníky i jednateli, mají v obchodním rejstříku obrábění kovů. Skutečnost je taková, že už několik let pouze pronajímají stroje. S. r. o. má v obchodním rejstříku též obrábění kovů. To souhlasí. Co mám uvádět v daňových přiznáních OSVČ, např. DPH - skutečnost nebo dle obchodního rejstříku? Měly by OSVČ zajít na živnostenský úřad a tam to změnit? Třeba se ještě k činnosti obrábění kovů někdy vrátí (mohou se např. rozhádat, prodat podíly v s. r. o. a být každý samostatně).
Společnost s ručením omezeným eviduje několik neuhrazených faktur z roku 2014, jedná se o nevýznamné částky. V minulých letech byl o tyto závazky navýšen základ daně. Před 2 lety, ale společnost (v tomto případě věřitel) ukončila činnost a byla zlikvidována. Nikdy nebylo sepsáno uznání dluhu apod. Jak postupovat účetně správně v případě těchto závazků, pokud je chceme dostat z účetnictví. Důvodem je i to, že jednatel chce společnost prodat.
OSVČ, která provozuje bazar (zahrnující široké spektrum předmětů jako nábytek, obrazy, nádobí, oblečení apod.), se rozhodla od října ukončit svoji činnost jako OSVČ a převést provoz bazaru na s. r. o., kde je jedinou majitelkou, s. r. o. je plátcem DPH. Je možné, aby byl majetek bazaru převeden na s. r. o. bezúplatně? Jaké jsou právní, daňové a účetní podmínky, které je nutné splnit pro uskutečnění takového převodu? Jak se v tomto případě zachází s majetkem, který byl součástí obchodního majetku OSVČ. OSVČ neevidovala sklad. Má s. r. o. povinnost vést skladovou evidenci? Pokud ano, jaké jsou konkrétní požadavky a povinnosti spojené s vedením skladu v této situaci?
Účtujeme s. r. o., které provozuje divadlo. Jednatelka společnosti je herečka a hrává v některých představeních, které toto s. r. o. pořádá. Může fakturovat svůj umělecký výkon svojí společnosti a danit dle § 7 a ne dle § 6 ZDP?
Jednatel, fyzická osoba, který není společníkem korporace, zapůjčil do společnosti finanční prostředky. Musí být tato zápůjčka úročená a musí se řešit § 25 odst. 1 písm. w) ZDP?
Mám společnost s r. o., neplátce DPH, která se primárně zabývá poskytováním finančně-poradenské služby. Firma nemá žádné zaměstnance; jsem zde pouze já jako jednatelka. Moje firma generuje pravidelné výnosy, avšak vzhledem k charakteru podnikání jsou mé reálné náklady velmi nízké. Jaké další položky bych mohla zahrnout do nákladů, abych efektivně snížila daňový základ?
Fyzická osoba založila v roce 2015 jako jediný společník (manžel) právnickou osobu (s. r. o.). Vzhledem k tomu, že to bylo za trvání manželství a ze společných prostředků, je obchodní podíl součástí společného jmění manželů (SJM není zúženo či jinak smluvně upraveno). V roce 2022 převedl manžel smlouvou o převodu účasti na obchodní korporaci na manželku, důvodem bylo, aby se mohla oficiálně podílet na výkonu práv ve společnosti. Tímto úkonem nedošlo k zúžení SJM. V roce 2024 manželé podíly v s. r. o. prodávají. Máme za to, že s ohledem na popsanou situaci, kdy je obchodní podíl od počátku součástí SJM je zachován časový test pro osvobození od daně z příjmu z prodeje obchodního podílu (ve 100 %). Případné podání oznámení o osvobozených příjmech by pak měl realizovat jen jeden z manželů.
Je v pořádku, pokud si fyzická osoba, OSVČ vedoucí účetnictví založí s. r. o., ve kterém bude jediným společníkem a předmětem podnikání bude stejná činnost? Podnikal by pak jako OSVČ i jako s.r.o.. Vzájemná fakturace (OSVČ × s. r. o.) by neprobíhala. OSVČ je plátce DPH, s. r. o. by se stala plátcem DPH až po překročení obratu.
Společník a jednatel v s. r. o. má uzavřenou smlouvu o jednatelství, na jejímž základě pobírá mzdu. Ke konci roku tuto mzdu přestane pobírat, jelikož od příštího roku začne podnikat jako fyzická osoba přihlášená k paušální dani. Jednatelem společnosti zůstane nadále, ovšem bez nároku na mzdu. Je potřeba ho v případě ukončení smlouvy o jednatelství někde odhlásit - zdravotní pojišťovna, sociální správa, finanční úřad, nebo zda se jen přestanou platit na uvedené instituce všechny odvody?
Společnost s r. o. měla 3 společníky: syn, matka, otec (třetinové podíly), bylo založeno v roce 2000. Otec v roce 2021 zemřel a podíly přešly na syna a nově na dceru (50% : 50%). Matka již také nechtěla být společníkem s. r. o. Děti by nyní chtěly práci v s. r. o. nějakým způsobem ukončit. Buď prodat své podíly, předpokládáme, že by prodej měl být osvobozen? Nebo nechat s. r. o. zlikvidovat likvidačním správcem. Na účtě 365 je půjčka od společníka ve výši 2 mil. Kč a na účtu 429 je 1,5 mil Kč. Lze uhradit ztrátu z půjčky společníka? Tzn. 365-429 ve výši 1,5 mil. a poté 0,5 mil. dluh zrušit a dodanit 365-648? Nebo jakým způsobem tyto dva účty vyřešit? Jiný majetek, ani peníze a ani žádné jiné dluhy v s. r. o. nejsou. Děti jsou zaměstnány jinde a s. r. o. je pro ně ztrátové.
Jsme česká s. r. o. a chtěli bychom si založit odštěpný závod na Slovensku. Jak je to se založením odštěpného závodu a jak je to s vedením účetnictví, vede se podle českých či slovenských zákonů? Jak je to s plátcovstvím DPH?
Jednatel společnosti s r. o. během 10 let fungování s. r. o. půjčil do společnosti své osobní zdaněné peníze. Firma funguje, ale nemá peníze na to, aby jednateli půjčku vrátila. Je možné tuto pohledávku (půjčku do společnosti) za s. r. o. prodat jinému subjektu a jak to bude se zdaněním u jednatele, protože půjčku poskytl z osobních zdaněných peněz?
Syn dostal darem od matky obchodní podíl v s. r. o. Tento podíl se následně rozhodl prodat (cca do 3 měsíců od nabytí darem). Bude moci syn při prodeji obchodního podílu, který tedy nebude osvobozen od daně z příjmů, uplatnit nabývací cenu podílu? Jak bude tato nabývací cena stanovena? Odhadem znalce jako v případě nemovitosti? A je cena obchodního podílu stanovena pouze hodnotou základního kapitálu (tedy nesplaceného vkladu), nebo rozdílem mezi aktivy a pasivy firmy?
Fyzická osoba vlastní podíly v několika s. r. o. Pro uspořádání rodinných vztahů a postupný převod majetku na další generace byl založen rodinný nadační fond. Fyzická osoba podíly vloží do fondu. Fond bude účtovat MD: 061 a DAL: 413 v ocenění reprodukční pořizovací cenou. Pro zjištění reprodukční pořizovací ceny fond objedná a zaplatí znalecké ocenění. Bude odměna znalce nákladem (účet 518) nebo součástí ocenění podílu (účet 061)? Při úplatném nabytí podílu a jeho ocenění pořizovací cenou je odměna pro znalce součástí ocenění podílu (cena za podíl je cena pořízení a odměna pro znalce je náklad související s jeho pořízením). U reprodukční pořizovací ceny se o vedlejších nákladech souvisejících s pořízením nehovoří. Jestliže půjde o náklad, bude tento daňově uznatelný? Protože vztah mateřská společnost × dceřiná společnost (podle § 19 ZDP) vzniká až po roce, neměl by být aplikován § 25 odst. 1 písm. zk) ZDP. Ale nejsem si jistý, a navíc je v zákonu ještě § 25 odst. 1 písm. i) ZDP.
Společnost s r. o. má jediného majitele, který není jednatelem. Majitel však pro firmu vykonává práce, které fakturuje jako OSVČ. S. r. o. zakoupila osobní vůz (zaplatil ho majitel z vlastních zdrojů), který by majitel s. r. o. používal jako prokurista. Zda bude za pozici prokuristy fakturovat zatím není rozhodnuto. Jak je to s uznatelností nákladů na provoz vozidla pro s. r. o.? Jak nejlépe tuto situaci řešit?
Dobrý den, chtěla bych se zeptat ohledně nutnosti ověřeného podpisu. Jedná se o jednočlenné s.r.o., společník je zároveň jednatel a můj dotaz je ohledně Rozhodnutí jediného společníka o schválení účetní závěrky, obsahem tohoto rozhodnutí je také vždy převedení zisku/ztráty do dalšího období (jiná možnost použití výsledku hospodaření dosud nebyla). Musí být na takovémto dokumentu podpis společníka úředně ověřen?
S. r. o. má dva společníky, kteří jsou zároveň i jednatelé. Hlavní činností s. r. o. je provádění vyhlídkových letů, které zajišťují výše uvedení jednatelé, jiné zaměstnance společnost nemá. Mohou jednatelé tyto vyhlídkové lety vykonávat v rámci smlouvy o výkonu funkce jednatele nebo musí mít na tyto práce ještě pracovní smlouvu? Vzhledem k tomu, že vyhlídkové lety jsou prováděny podle zájmu klientů, nedá se dopředu odhadnout a naplánovat pracovní doba. Pokud by mohli tyto vyhlídkové lety provádět v rámci smlouvy o výkonu funkce jednatele, je evidence pracovní doby nutná? Mohou tito jednatelé i v tomto případě vykonávat funkci pro společnost bezplatně?
Město jako zřizovatel dceřiné společnosti vložilo do s. r. o. několik nemovitostí jako nepeněžní vklad do základního jmění. V loňském roce se rozhodli, že jednu nemovitost chtějí vrátit a současně, že o hodnotu nemovitosti sníží základní kapitál. Za tímto účelem nechali nemovitost odhadnout. Odhad byl cca 9 mil. Kč. Zůstatková cena daňová v s. r. o. u této nemovitosti byla cca 3 mil. Kč. s. r. o. vyřadilo nemovitost zápisem MD 541/D 081, v hodnotě účetní zůstatkové ceny, MD 081/D 021 v hodnotě pořizovací ceny a zápisem MD 355/D 641 ve výši odhadu. Město rozhodlo o snížení základního kapitálu ve výši odhadu nemovitosti, zápis v s. r. o. MD 411/D 365. Pohledávka a závazek budou započteny. Bude částka rozdílu mezi znaleckým posudkem a daňovou zůstatkovou cenou zdanitelným příjmem s. r. o. a je tento postup správný?