Srážková daň

Společnost A - matka (s.r.o.) vlastní 50 % podíl na společnosti B-dcera (s.r.o.). Tento podíl vlastní déle než 12 měsíců. Na základě rozhodnutí valné hromady rozhodne o čerpání zisku. Tento podíl by měl být dle § 19 ZDP osvobozen u matky a vylučuje se daňovém přiznání DPPO na ř. 110. 1) Bude tento podíl osvobozen také od srážkové daně, má povinnost matka nebo dcera odvádět v době čerpání srážkovou daň? 2) Může tento podíl čerpat i společník matky (fyzická osoba)? (mateřská společnost vyplatí dceřiné 100 tis. Kč, společník této mateřské společnosti by chtěl tento podíl čerpat. Je to možné? Jak to bude s odvodem srážkové daně? 3) Pokud nejsou stanovený žádné skutečné náklady spojené s držbou společnosti, je nutné vždy vyloučit paušální nepřijmé náklady ve výši 5 %?

S.r.o. má vysoký ZK, který vznikl v minulosti vkladem nemovitostí do majetku této s.r.o. Tato s.r.o. má také ztráty, tyto by ráda uhradila snížením ZK. Podléhá snížení ZK za účelem úhrady ztráty srážkové dani 15 %? 100 % společníkem je fyzická osoba. 

Jak správně srazit/odvést srážkovou daň z licenčních poplatků nakoupených rezidentem ČR od izraelské společnosti, které nedodá potvrzení o daňovém domicilu ani prohlášení o skutečném vlastnictví? Český rezident vyplácí licenční poplatky izraelskému rezidentovi. Předpokládám tedy, že český rezident má odvést srážkovou daň v ČR, ale izraelská společnost nekomunikuje v otázce dodání izraelského daňového domicilu.

Manželé v SJM vlastní byt, který budou pronajímat cca 15 dní v měsíci firmě. Měsíční pronájem za byt bude činit 20 000 Kč. Dále se jednou ročně vyúčtují energie na základě skutečné spotřeby v celkové výši kolem 5 000 měsíčně. Celkový roční příjem manželů tedy bude pronájem 12 × 20 000 = 240 000 Kč + 60 000 Kč za energie. Jelikož manžel má ŽL a využívá paušální daň, daňové přiznání za pronájem by podávala jen manželka. Je správný následující postup: manželka do daňového přiznání uvede částku příjmu 240 000, z celkového příjmu by si uplatnila 30% paušální výdaje na byt, tj. 72 000 K, částka ke zdanění by byla 168 000 Kč, daň 15 % = 25 200 Kč? Žádné sociální a zdravotní pojištění z příjmu neplyne? Skutečné výdaje na byt (energie, úklid aj. by se neřešily). V daňovém přiznání se zaškrtne, že se jedná o SJM, neohrozí to manželovi nijak daňový paušál, který využívá? Pokud by se manželka rozhodla využívat skutečné výdaje bytu místo dotazu, uváděl by se do příjmu i příjem za energie, který obdrží od firmy v celkové výši cca 60 000 za rok? Oproti tomu by se do výdajů uváděly celkové energie za byt? Jaké další výdaje je možné do daňového přiznání zahrnout: úklid, čisticí prostředky, něco dalšího? Manželka má vedle přijmu z pronájmu ještě smlouvu o jednatelství, ze které je odváděna daň, sociální i zdravotní pojištění, a dohodu o provedení práce do 10 000 Kč, ze které je odváděna daň srážková, tyto dva příjmy nemají na daňové přiznání za pronájem žádný vliv a do daňového přiznání se uvádět nebudou, je to tak správně?

Společnost s r .o. zvažuje přijmout důchodkyni na DPP (šlo by o její jediný pracovní poměr). V současné změti změn je popravdě nepřehledné, jaké povinnosti by s tím byly spojeny? Její příjem se předpokládá okolo 7,5 tis měsíčně, bude tato částka zatížená nějakými odvody? O nutnosti měsíčních hlášení ČSSZ víme, pojily by se s tímto i nějaké další povinnosti? Případně existuje nějaká jednodušší varianta ve smyslu méně povinností vůči státu vs minimum odvodů z její mzdy?

Zaměstnanec má hlavní pracovní poměr u zaměstnavatele a uplatňuje základní slevu na dani (růžové prohlášení) a slevu za 1. stupeň invalidity, platí zálohovou daň. Od července 2024 u téhož zaměstnavatele podepsal dohodu o provedení práce. Za měsíc 7/2024 mzda u DPP byla v částce nižší než 10 000 Kč. Jak se stanoví výše daně zaměstnance, když oba poměry má u jednoho zaměstnavatele – musí se u DPP srazit 15% srážková daň  a u hlavního pracovního poměru nadále platba zálohové daně, nebo lze oba příjmy sečíst a společně odvézt zálohovou daň? Jedná se o to, zda slevy na dani platí také u této dohody, když se jedná o stejného zaměstnavatele. 

Společnost vyplatila podíl na zisku občanovi rakouské republiky. Musí zdaňovat srážkovou daní ve výši 15 %, nebo je v tomto případě jiná sazba srážkové daně vyplývající ze smlouvy o zamezení dvojího zdanění a popř. jaká? 

Jsem zaměstnaná na HPP a u zaměstnavatele mám podepsané prohlášení k dani. Zároveň pracuji u jiné společnosti na DPP do 10 tisíc/měsíčně-zaměstnavatel za mne odvádí srážkovou daň. Nyní si chci založit živnostenský list na vedlejší činnost. Budu moci jako OSVČ vedlejší, nadále pracovat na DPP za stejných podmínek jako dosud? Nebo budu muset pro společnost vystavovat faktury za své služby? Každý rok budu muset podávat daňové přiznání z DPFO, i když nebudu mít jako OSVČ žádný příjem a budu mít jen příjem z HPP a z DPP (pokud v ní budu moci nadále pokračovat)?

Z rozhodnutí jediného společníka - z 28. 6. 2024 vyplývá - celkem bude rozdělen zisk 5 000 000 Kč. A dle zápisu je splatnost určena následovně: A. 3 000 000,- má být vyplaceno do 31. 8. 2024 a) jednateli vyplatím 2 550 000 Kč např. 10. 8. 2024, b) srážkovou daň platím do 30. 9. 2024 ve výši 450 000 Kč (pouze z části 3 000 000). B. Zbylých 2 000 000 dle rozhodnutí má být vyplaceno do 30. 6. 2025 (vyčetla jsem, že splatnost může být jakákoliv) a) jednateli vyplatím 1 700 000 Kč do 30. 6. 2025, b) srážkovou daň platím do 31. 10. 2024 ve výši 300 000 Kč? Je moje řešení správné? 

Průvodce Koordinačními výbory – příspěvek č. 614/28.11.23 JUDr. Ing. Martin Kopecký, daňový poradce č. 3826 Téma vystihuje název, autor zde řeší daně z příjmů nepeněžní firmy z podílu na likvidačním zůstatku zrušené s. r. o. u společníka – osoby fyzické (dále jen „FO“) i právnické (s. r. o.). Všichni aktéři jsou daňovými rezidenty ČR. Přínosné je, že navržené závěry autor demonstruje na konkrétních číselných modelových příkladech, což nebývá u KooV obvyklé.

Naše a. s. bude vyplácet dividendy. Máme dividendu vyplatit i rezidentovi Malty- fyzická osoba (doložila rezidentství Malty je to minoritní akcionář). Je možné fyzické osobě - rezidentovi Malty srazit jen 5% srážkovou daní dividendu, nebo máme srazit a odvést 15% srážkovou daň? Nevím, zda se tato možnost srazit 5 % dle čl. 10 smlouvy o dvojím zdanění netýká jen právnických osob (např. u slovenského rezidenta dle slovenské smlouvy nelze pro fyzické osoby snížení srážkové daně použít). 

Jednatel s. r. o., který je zaměstnán zároveň na HPP u jiného zaměstnavatele, si chce uzavřít u své společnosti smlouvu o výkonu jednatele na výši odměny 10 000 Kč. Týkají se ho stejné a všechny odvody jako u zaměstnání na HPP, tj. záloha na daň, odvod sociálního a zdravotního pojištění v plné výši, nebo jsou zde nějaké výjimky? 

Zaměstnavatel – společnost A zanikla fúzí sloučením s rozhodným datem 1.1.2024, s tím, že k výmazu společnosti A z obchodního rejstříku došlo 30.4.2024. Společnost A ale I v roce 2024 plnila povinnosti jako zaměstnavatel a odváděla srážkovou a zálohovou daň za dohody o provedení práce a zaměstnance (z mezd). 1) Podává se Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti? a. Je to na formuláři pro rok 2023? b. Je tam kod J formuláře? c. Do kdy se podává – do 31/5/2024? d. Jak je to s vyúčtování za r. 2024 (celý) za nástupnickou společnost – zahrnou se do ní i údaje za zaměstnance, které jsou již ve vyúčtování za 01-04/2024 (pokud se tedy podává)? 2) Podává se Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně? a. Je to na formuláři pro rok 2023? b. Je tam kod J formuláře? c. Do kdy se podává – do 31/5/2024? d. Jak je to s vyúčtováním za r. 2024 (celý) za nástupnickou společnost – zahrnou se do ní i údaje za zaměstnance, které jsou již ve vyúčtování za 01-04/2024 (pokud se tedy podává)? V obou případech – jaká je sankce za pozdní podání? Je možné podat bez sankce o pět pracovních dní později. 

Nového zaměstnance jsme přijali od 27. 5. 2024, u předešlého zaměstnavatele ukončil pracovní poměr k 25. 5. 2024. Měl u něj podepsané prohlášení poplatníka daně z příjmu. Jakou daň mám uplatnit při výpočtu mzdy za 5. měsíc (odpracoval týden) a od kdy má být správně podepsáno prohlášení u nás? 

U naší hlavní banky máme nyní možnost využívat termínovaný vklad. Nejedná se zvlášť o účet, nemáme k dispozici žádné výpisy. Z uzavřeného převodu máme pouze potvrzení, které obsahuje výši úroku, částku a termín, kdy nám budou peníze připsány zpět na účet. Jedná se zpravidla o termínovaný vklad přes noc, kdy nám další den bude připsána zpět částka včetně úroku. Dle informací od bankéřky se jedná o úrok, který není zdaněný. Můžeme takový druh převodu účtovat přes účet peníze na cestě? Úrok účtujeme na účet 662. Na jakých řádcích daňového přiznání k dani z příjmu bude následně tento úrok zachycen? Jsou zde nějaká úskalí?

Dle současně platné legislativy vzniká odvodová povinnost z uzavřených dohod o provedení práce z hlediska sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění po překročení absolutního limitu ve výši 10 000 Kč hrubého měsíčního výdělku. Zároveň pokud úhrnná výše příjmů na základě dohody o provedení práce u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc tuto částku a pokud u daného zaměstnavatele nebylo zaměstnancem podepsáno pro dané zdaňovací období Prohlášení poplatníka k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, příjem plynoucí z dohod o provedení práce podléhá srážkové dani ve výši 15 %. V původním návrhu novely zákona o nemocenském pojištění s plánovanou účinností od 1. července 2024 se předpokládaly dva limity pro účast zaměstnanců na pojistném na sociální zabezpečení – ve výši 25 % průměrné mzdy v případě jedné či více dohod u jednoho zaměstnavatele (tj. 10 500 Kč pro 2024) a dále kumulativní limit v případě, kdy by měl zaměstnanec podepsaných více dohod o provedení práce souběžně u více zaměstnavatelů ve výši 40 % průměrné mzdy (tj. limit 17 500 Kč pro rok 2024) ze všech těchto dohod. Odborná veřejnost a celá řada zaměstnavatelů však upozorňovala na komplikace způsobené zavedením kumulovaného limitu, a i na opomenutí potřebné právní úpravy v zákoně o veřejném zdravotním pojištění , která byla ponechána v původním znění. Proto se teď zákonodárci snaží využít poslední čas, kterým jim do 1. července 2024 zbývá, a ještě vše zvrátit tak, aby tato právní úprava nikdy nezačala platit a namísto toho byla přijata nová úprava, která by měla být propsána do obou pojistných zákonů (tj. nejen do zákona upravujícího odvody pojistného na sociální zabezpečení, ale i do zákona upravujícího odvody zdravotního pojištění).