Srážky ze mzdy

Od okamžiku doručení exekučního příkazu má zaměstnavatel provádět ze mzdy povinného srážky ze mzdy. Když byl exekuční příkaz doručen do datové schránky zaměstnavatele 11.11.2024, kdy ještě nejsou odeslány mzdy za říjen, má být provedena srážka ze mzdy ještě ve mzdách za říjen nebo až za listopad?

A) novela od 1.10.2024 - exekuce Zaměstnanec je zaměstnán od 1.4.2020. Tento zaměstnanec má 7 nepřednostních exekucí. Dne 25.10.2024 nám byla doručena exekuce přednostní . Přednostní pohledávku budeme srážet a to ve výplatě za měsíc listopad (dle novely od 1.10.2024 §282a OSŘ). V měsíci říjnu bude sraženo zaměstnanci (dle novely od 1.10.2024 „srážky 4+ ) 4.694,- (1/3 + 2/3) a uspokojí se první nepřednostní pohledávka v pořadí(dluh je vyšší, jak 300.000,-). V měsíc listopadu (za předpokladu, že je stejná srážka jako v říjnu 4.694,-) se se provede srážka přednostní (je menší hodnoty 2000,-) 2/3 z 1/3 (nepřednostní 2.694,-). Je tento postup správný? B) žádost o insolvenci, výše srážek Máme dva nové zaměstnance , kteří mají zažádáno o insolvenci. Zaměstnanci nepřinesli zápočtové listy ( z registru víme, že exekuce mají, ale zdali se jedná o přednostní nebo nepřednostní nám není známo). O zápočtové listy jsem poprosila, ale obávám se, že je neobdržím. Budu srážet 2/3 nebo 1/3? V případě exekucí bych pokračovala v režimu pouze bych pozastavila vyplacení srážek a deponovala. V tomto případě máme srážet 2/3?

Ráda bych touto cestou požádala o výpočet srážek ze mzdy a vyznačení uspokojení jednotlivých pohledávek v níže uvedeném případě, tj. o stanovisko, jak správně postupovat od 1.10.2024 - tj. ve mzdě za 10/2024 u zaměstnance: čistá mzda 55 802,- CZK, počet vyživovaných osob 2 (manželka + 1 dítě), zaměstnanec nepobírá žádný důchod. 1. Nepřed.pohledávka, dlužná částka 100 000 CZK, doručeno 1.9.2024, splaceno k 30.9.2024: 3000 CZK 2. Nepřed.pohledávka, dlužná částka 200 000 CZK, doručeno 2.10.2024, splaceno k 30.9.2024: 0 CZK 2. Přednostní pohledávka, dlužná částka 200 000 CZK, doručeno 2.10.2024, splaceno k 30.9.2024: 0 CZK 3. Nepřed.pohledávka, dlužná částka 300 000 CZK, doručeno 3.10.2024, splaceno k 30.9.2024: 0 CZK 4. Nepřed.pohledávka, dlužná částka 400 000 CZK, doručeno 4.10.2024, splaceno k 30.9.2024: 0 CZK 5. Nepřed.pohledávka, dlužná částka 500 000 CZK, doručeno 5.10.2024, splaceno k 30.9.2024: 0 CZK 6. Výživné, běžné výživné 1 000 CZK/měs, dlužné výživné= 2 000 CZK, doručeno 28.10.2024, splaceno k 30.9.2024: 0 CZK Zajímá mě zejména uspokojení jednotlivých pohledávek. Jaké bude správné pořadí a jaká konkrétní částka bude v rámci výpočtu mzdy 10/2024 směřována k jednotlivým pohledávkám. 

Naše zaměstnankyně je od 6. 9. 2024 na neschopence. Dne 12. 9. 2024 jí zaměstnavatel provedl kontrolu na adrese pobytu uvedené v neschopence. Zaměstnankyně nebyla zastižena v určeném místě. Nikdo nereagoval na zvonění, klepání a volání. Zvonek nebyl označen jejím jménem. Upozornění bylo vloženo do domovní schránky. Máme pořízeny fotografie z místa kontroly, jako důkaz že je jednalo o správnou adresu. Dne 18. 9. 2024 byl zaslán Záznam o kontrole dodržování léčebného režimu dočasně práce neschopného zaměstnance 1. na OSSZ, 1. ošetřujícímu lékaři a 1. zaměstnanci, vše datovkou nebo doporučeně. dne 15. 9. 2024 přišel email s odůvodněním proč nebyla zastižena na adrese (spala, bere silné léky s tlumicím účinkem), čímž splnila lhůtu 3 dnů pro podání. Na základě této skutečnosti jsme zaslali Dodatek k záznamu o kontrole léčebného režimu a to opět na 1. OSSZ, 1. ošetřujícímu lékaři a 1. zaměstnanci, s uvedením vyjádření zaměstnankyně, opět datovkou a doporučeně. Jako opatření zaměstnavatele jsme uvedli, že udělujeme sankci snížení náhrady mzdy o 100 % poskytnuté náhrady mzdy ode dne 6. 9. 2024 za porušení léčebného režimu. Je v pořádku tento postup?

Zaměstnanec v naší firmě uplatňoval daňové zvýhodnění na studující dceru. Sleva ve výši 1 267 Kč byla uplatněna v 7/2024 i 8/2024. Nyní jsme zjistili, že dcera ukončila řádně vysokoškolské studium v červnu 2024 a zároveň byla již od 6/2024 zaměstnána na hlavní pracovní poměr. Jaký způsobem máme nyní ve mzdové účtárně opravit výplatu za červenec a za srpen?

Společnost s. r. o. zaměstnala zaměstnance, který má exekuce. Tento zaměstnanec je částečně invalidní a je mu vyplácen důchod z částečné invalidity. Budou se příjmy ze zaměstnávání sčítat s vyplaceným částečným invalidním důchodem? Jakým způsobem se bude postupovat? Kdo bude dělat exekuční srážku?

Máme zaměstnankyni na DPP, která mi nepravdivě vyplnila formulář, zda na ni je vedena exekuce nebo insolvence. Bohužel jsem celou mzdu poslala na účet zaměstnankyně a neprovedla jsem srážku ze mzdy, následně jsem zjistila, že je na ni vyhlášena insolvence. Zaměstnankyně pak podává insolvenčnímu správci přehled příjmů a odvod si provede ona, nebo jak v tomto případě mám postupovat?

Zaměstnavatel má výhodnou smlouvu s operátorem O2. Proto nabídl svému zaměstnanci, že si může přidat do této smlouvy s operátorem jednoho svého rodinného příslušníka. Pro názornost např. cena tarifu bude 300 Kč za měsíc včetně DPH. 1) Těchto 300 Kč budeme zaměstnanci strhávat jako srážku ze mzdy. Jak bude účtovat firma těchto 300 Kč na faktuře, do nákladů nebo přes trojkové účty? Zaměstnanci to budeme účtovat jako srážku ze mzdy? 2) Firma po zaměstnanci nebude nic požadovat, nechá to jako benefit. Jaké bude účtování u firmy, může účtovat tuto částku nedaňově, aby se vyhnul dodanění zaměstnanec? Bude zaměstnanec tento benefit dodaňovat ve mzdě?

Přijali jsme nového zaměstnance, který má celkem 7 exekucí. Máme seřazeno podle datumu doručení prvnímu plátci, všechny exekuce jsou nepřednostní, srážka 1/3 . Po odečtení nezabavitelných částek zbyla částka ke sražení 1 000 Kč. Máme tuto částku rozdělit pro všech 7 exekuci, nebo pouze poslat na exekuci, která je jako první v pořadí podle data doručení prvnímu plátci? 

Zaměstnanec má 3 exekuce, 1 přednostní a 2 nepřednostní. Prosím jak chápat § 280 OSŘ: „Jsou-li srážky ze mzdy prováděny k vydobytí několika pohledávek, uspokojí se jednotlivé pohledávky z první třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní.“? Na finančním úřadě mi tvrdí, že má být jejich přednostní pohledávka první v pořadí bez ohledu na datum prvního doručení plátci mzdy a na exekutorském úřadě tvrdí opak a odkazují na § 280 OSŘ. 

Zaměstnankyně je v insolvenci a měsíčně je jí ze mzdy sráženo cca 1 500 Kč (víc srazit nelze, má nízký příjem). Insolvenční správce po ní požaduje minimální měsíční splátku ve výši 2 200 Kč. Zaměstnankyně by chtěla podepsat se zaměstnavatelem dohodu o srážce ze mzdy, kde by jí každý měsíc byl kromě srážky na insolvenci sražen i rozdíl mezi vypočtenou srážkou na insolvenci a minimální splátkou na insolvenci, tj. v tomto případě by šlo o 700 Kč, aby nemusela myslet na to, že má insolvenčnímu správci ještě něco doplácet. Je možné tuto dohodu se zaměstnankyní uzavřít? 

Zaměstnanec měl neplacené volno a zaměstnavatel za zaměstnance musí doplatit zdravotního pojištění s tím, že 9%, které odvádí zaměstnavatel, zároveň zaměstnanci strhává ze mzdy. Jak prosím tento případ zaúčtovat? Na straně MD to bude jasně snížení závazku vůči zaměstnanci a na Dal může být nákladový účet pro zdravotní pojištění, aby se tím náklad, který ve skutečnosti zaměstnanec zaměstnanci uhradil, vyrovnal, nebo tam musí být nějaký výnosový účet? Domnívám se správně, že nákladový účet 524 na straně Dal by být neměl, protože by nebyly dodrženy zásady účetnictví, ale hlavně by pak nemusely sedět sestavy pro výstupy zdravotního pojištění s částky na účtu 524? Jaký účet potom prosím na straně Dal ideálně použít?

Dle § 920 občanského zákoníku má muž vyživovací povinnost vůči neprovdané matce jeho dítěte, a to po dobu 2 let od jeho narození. Dle různých výkladových textů k exekučním srážkám se tak matka považuje za další vyživovanou osobu. Je tomu opravdu tak a muž si skutečně může uplatnit matku svého dítěte v období prvních dvou let po jeho narození jako vyživovanou osobu v rámci výpočtu nezabavitelné částky u srážek ze mzdy? Jak je to s prokázáním takové vyživované osoby? Doporučuje se prokázat nárok na tuto vyživovanou osobu pomocí rodného listu dítěte a příslušného rozsudku o stanovení výživného neprovdané matce, případně čestným prohlášením vyživované matky dítěte. Znamená to, že pokud matka a otec spolu žijí a společně uhrazují náklady a starají se o dítě de facto stejným způsobem, jako to dělají manželé, tak nemá muž jak prokázat nárok na vyživovanou osobu? V této situaci samozřejmě muž nebude vyplácet ženě, s níž má dítě, žádné „výživné“. Žádný rozsudek o stanovení výživného neprovdané matce nebude existovat a čestné prohlášení matka napsat nemůže, protože žádné specifické výživné nedostává. Nebo stačí pokud matka čestně prohlásí, že není vdaná a že otec dítěte jí poskytuje potřebnou výživu dle § 920 občanského zákoníku?

Naše nová zaměstnankyně má podepsanou dohodu o provedení práce, kde je sjednána odměna ve výši 9 800 Kč/měsíčně. Momentálně nikde jinde nepracuje, takže si bude muset sama platit zdravotní pojištění. Má podepsané prohlášení, zároveň sama pečuje o jedno dítě ve věku 9 let. Od ledna do července 2023 byla vedena na ÚP. Dnes nám (zaměstnavateli) přišlo do datové schránky rozhodnutí o pokračování ve srážkách ze mzdy 0 jedná se o přednostní pohledávku (neuhrazení poplatku za komunální odpad). V telefonu nám pak sdělila, že ví ještě o další své exekuci (bohužel žádné rozhodnutí nemá). Bude v tomto případě exekuční srážka provedena a je naší povinností zjišťovat informace o dalších exekucích? Má nárok na daňové zvýhodnění na dítě (v tomto případě daňový bonus)?

Zaměstnanec požádal mzdovou účtárnu, aby z jeho mzdy prováděla srážku na jeho osobní půjčku. Po provedení této srážky mu nezbude nezabavitelné minimum. Zdůrazňuji, že je to jeho vlastní požadavek pro osobní účely. Bude tento akt ze strany kontroly inspektorátu práce posuzován jako nerespektování zákona, resp. nařízení č. 91/2019 Sb., nad kterou se podle § 279 odst. 1 občanského soudního řádu srazí bez omezení?

Jestliže má zaměstnanec podepsanou dohodu o srážkách ze mzdy za obědy, lze v těchto srážkách pokračovat, pokud je zaměstnanci nařízena exekuce (popř. insolvence) ?

Zaměstnavatel se rozhodl, že zaměstnancům poskytne stravenkový paušál ve výši 107,10 Kč za jednu směnu, při odpracování nejméně 3 hodin v rámci jedné směny. Bude stravenkový paušál podléhat exekuci a insolvenci?

Přispíváme zaměstnancům na penzijní připojištění. Nyní po nás chce zaměstnavatel, abychom mu ze mzdy sráželi 1 000 Kč a částku na toto penzijní připojištění posílali. Co je k tomu třeba? Dohoda o srážkách ze mzdy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem?

Náš zaměstnanec končí HPP v 9/2022. Jeho hrubá mzda za 9/2022 je 6.000 Kč. Tento zaměstnanec má 40hod týd. prac. dobu, PHV činí 117,50 Kč. Tento zaměstnanec má přečerpanou dovolenou 64 hodin (tj. 7.520 Kč v hrubém). Jak máme správně postupovat a strhnout ze mzdy přečerpanou dovolenou? Musíme přepočítat dovolenou v čistém? Bude rozdíl v tom, když zaměstnanec má exekuce?

S novou kolegyní máme odlišné názory, že u řadových zaměstnanců z jakékoliv jejich zálohy na mzdu zaměstnanci se mají odvádět odvody zálohy na daň, na zdravotní pojistné a sociální pojistné, pokud se záloha (i například 1 000 Kč) vyplácí v období od 1. až 20. v měsíci. Je to prý podle § 38h odst. 7 a 10 zákona o daních z příjmů, § 5 a 6 a 9 zákona o pojistném na sociální zabezpečení. Zdravotní kopíruje zákon o sociálním pojištění. Přiznávám, že toto slyším poprvé. Je to takto možné?