Trestní právo

První část příspěvku čtenáři přiblížila ekonomický jev inflace jako takový, diferencovala mezi jednotlivými typy inflace (mírná, pádívá, hyperinflace), objasnila, jak probíhá měření inflace, nastínila, v čem inflace společnosti škodí (náklady inflace), a to včetně exemplifikace. Autor dále akcentoval, že sepjetí práva a (makro)ekonomie je nejvíce markantní v oblasti finančního práva a obecně v právu tam, kde se vyskytují kvantitativní právní normy, které jsou inflačními impakty nejvíce dotčeny. Gró předchozí části příspěvku spočívalo v osvětlení ekonomického jevu inflace v České republice a zmapovalo dosavadní inflační vývoj ve vazbě na vývoj vybraných totožných, ale českých kvantitativních právních norem, tedy ve vazbě na českou trestní legislativu (škoda nikoliv nepatrná) a daňovou legislativu (výše hranice obligatorního plátcovství DPH).

Strašákem č. 1 v roce 2022 je inflace – redukuje reálnou hodnotu úspor a úroky věřitelů stírá. Inflace neoddiskutovatelně působí též na kvantitativní právní normy, tj. právní normy vyjádřené absolutní (číselnou) hodnotou. Nejsou-li kvantitativní právní normy pravidelně novelizovány o inflaci, s narůstající mírou (kumulativní) inflace se právní norma více či méně vzdaluje svému původnímu účelu a smyslu. Již Abraham Lincoln pravil, že (reprezentativní) demokracie je vláda lidu, lidem a pro lidi. Právo je nástroj mající zajistit blahobyt lidské společnosti a její reprodukci. Řadu let nenovelizovaná kvantitativní právní norma se však pomalu, ale jistě stává nástrojem absurdity a odcizení. Nebylo by lépe, kdyby zákonodárce věnoval inflaci větší pozornost?

Aktuálně se v Poslanecké sněmovně projednává zákon, kterým se mají novelizovat trestní předpisy, přičemž předmětná novela na jedné straně především reaguje na přijaté směrnice EU a na druhé straně má zakotvit do zákona č. 40/2009 Sb. , trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník “), nový trestný čin „účast na nestátní ozbrojené skupině zaměřené na působení v ozbrojeném konfliktu probíhajícím na území jiného státu“. Navržené novele trestního zákoníku se budu věnovat v tomto článku.

Poslanecká sněmovna bude ve druhém čtení projednávat vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů (sněmovní tisk č. 1150) (dále jen „návrh zákona“), který implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. 10. 2019, o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Jedná se o tzv. směrnici o whistleblowingu (dále jen „směrnice“) a členské státy Evropské unie jsou povinny ji implementovat do národních úprav do 17. 12. 2021.