Třetí země (DPH)

Pokud společnost zakoupí SW licence u společnosti se sídlem v Norsku, jedná se o nákup služeb ze třetí země? A vykazuje se na ř. 12 a ř. 43 daňového přiznání k DPH a v KH v sekci A2 bez uvedení VAT?

Společnost s r. o., neplátce DPH, občas nakoupí nějaké zboží na Temu či reklamu z Izraele. Co to pro něj z pohledu DPH znamená? Musí se stát identifikovanou osobou nebo plátcem DPH? A pokud ano, tak jak se bude dané zboží či služba účtovat na který řádek tiskopisu DPH? A lze použít režim přenesené povinnosti? A jsou s tím spojené i jiné povinnosti?

Obracím se na vás s dotazem, jak postupovat v následujících případech se zdaněním DPH : a) Firma provádí opravy na movité věci (většinou záruční opravy) v tuzemsku a fakturuje je firmě z EU plátci registrovanému v EU. Zde bych použila znění § 9, že místo plnění je mimo tuzemsko v EU. b) Firma provádí opravy na movité věci (většinou záruční opravy) v tuzemsku a fakturuje je firmě ze třetí země, od které koupila stroj. Vycházím z § 9a, že v tomto případě je místo plnění v tuzemsku (ke spotřebě a užití dochází v tuzemsku), a fakturuje se s DPH. c) Pokud se stane totéž, ale např. oprava movité věci probíhá na Slovensku, a fakturuje se do 3.země, pak je podle stejného § místo plnění na Slovensku. To zřejmě znamená registraci na Slovensku. d) Oprava stroje v EU a fakturace partnerovi v EU registrovanému v EU, pak to vidím jako fakturaci bez DPH, podle § 9 . e) Oprava stroje v ČR a fakturace partnerovi v EU registrovanému v EU, také jako fakturace bez DPH, podle § 9 . f) Oprava stroje prováděna ve 3. Zemi a fakturovaná partnerovi v EU registrovanému v EU, zase bez DPH, místo plnění ve 3. zemi. g) Oprava stroje ve 3. zemi pro zákazníka ze 3. země, bez DPH, ke skutečnému užití dochází mimo tuzemsko.

OSVČ podnikatel neplátce poskytuje služby za inovativní vzdělávání. Služby poskytuje občanům neplátcům, a to jak v zemích EU, tak do třetích zemí. Jak je to s povinností stát se osobou povinnou k dani? Předpokládám, že pokud jsou služby poskytované neplátci v EU i do třetích zemí, není povinnost se registrovat k DPH. Jinak by to bylo v případě, že by služba byla poskytnuta osobě registrované k DPH v zemích EU. Tam se stává automaticky osobou povinnou k dani?

Česká společnost s ručením omezeným, neplátce DPH, má v nájmu kancelář (byt) ve třetí zemi. Úpravami vznikne provozovna využívána k podnikatelským účelům. Bude se jednat o opravy místností, jako je štukování, vymalování, natírání, oprava podlahy, výměna oken. S majitelem bytu má společnost uzavřenou nájemní smlouvu, kde je uvedeno, že náklady na opravu bude hradit česká s. r. o. Budou náklady na opravu, kterou provádějí místní řemeslníci, daňově účinné? Musíme provozovnu ve třetí zemi nahlásit na živnostenský úřad?

Firma s.r.o. plátce DPH bude prodávat na svém webu online služby (natočené instruktážní videa/worskhopy). Po zaplacení faktury přijde zákazníkovi do emailu odkaz na stažení daného videa. Jak to bude s DPH pokud bude odběratel z USA 1) firma a 2) občan?

Firma s r. o. je neplátce DPH a pro své podnikatelské účely nakupuje zboží z Číny. Čínský dodavatel umožňuje (především pro B2C obchody a evropské zákazníky) využití přepravy spojené se službou tzv. Tax Pre-paid, kdy za poplatek dopravce vyřeší kompletní odbavení cla a DPH při vstupu do EU, které následně naúčtuje dodavateli. Firma se zbožím obdrží fakturu, na které ale není vyčíslená česká DPH (pouze zaplacený poplatek přepravci obsahující clo/DPH), ani neobdrží JSD a zprávu o proclení a zaplacení DPH celnímu úřadu. Může zboží nakoupené tímto způsobem firma použít pro svou podnikatelskou činnost a obstál by takový doklad při případné kontrole celním úřadem? Nebo musí použít standardní proclení, zaplacení cla/DPH a propuštění zboží? Fakturovaná hodnota zboží vždy přesahuje 1 000 EUR.

Jsme povinni jakožto tuzemský plátce DPH přiznat v tuzemsku daň ze služby, která nám byla poskytnuta ve třetí zemi osobou ze třetí země neusazenou v tuzemsku? Jednalo se o nákup softwaru do PC. Místem plnění bude ČR? Stát dodavatele je Belize City. 

Společnost nakupuje drahé náhradní díly ze třetích zemí. Některé náhradní díly se po čase posílají na opravu. Díl je pak poslán ze třetí země zpět do ČR, je vystaveno celní prohlášení s uvedenou hodnotou dílu a poznámkou (vráceno po placené opravě). Jelikož nedošlo ke změně majitele, pouze se dovezl opravený díl, už tento dovoz do přiznání DPH nezohledňuji? 

CZ s. r. o. (plátce DPH) koupí od švýcarské (mimo EU) firmy zboží za 500 000 Kč. Toto zboží CZ s. r. o. prodává do Velké Británie (mimo EU). Zboží ze Švýcarska se odesílá přímo do Velké Británie. Zboží se vůbec tedy neocitne na území EU. Přijatá faktura od švýcarské firmy bude pro českého plátce mimo přiznání DPH? A česká firma uvádí prodej zboží firmě do Velké Británie do přiznání DPH? A kdo má zajistit proclení? Pro osvobození je v tomto případě důležité i kdo zajišťuje přepravu? 

Firma nakupuje pravidelně zboží z Číny. Protože je dálkově náročná domluva, organizace, vyjednávání cen a zajištění celého procesu, tak si v Číně chce najmout "agenta" (FO podnikatele z Číny), který ji bude pomáhat s nákupem zboží z čínských velkoobchodů. Prodejce zboží bude stále čínský velkoobchod. Tento agent bude dbát na podmínky a bude pomáhat vyjednávat cenu a kontrolovat celý proces. Bude se bude jednat něco jako externího obchodního zástupce, který pravděpodobně takto pracuje pro víc cizích firem. Obchodní agent bude fakturovat za zajištění obchodu naší firmě cca 200-500 USD měsíčně za jeho služby, které mu budeme posílat na jeho účet dle dohodnutých podmínek. Jak daňově kalkulovat s touto neobvyklou platbou čínskému agentovi? Bude se jednat o daňový náklad na účtě 518? A nebude žádná povinnost srážet či zajišťovat z platby srážkovou daň apod.? Nebo je tam nějaký další důležitý daňový aspekt, na který se nesmí zapomenout? (DPH předpokládáme bude vykázaná na ř. 12 a 43.)

Společnost A (CZ DIČ) uzavřela smlouvu se společností B (Německo) na dodávku výrobků konečnému zákazníkovi C do Anglie (3. země). Společnost B nám poskytla pro tento kontrakt jejich CZ DIČ (s tím, že tento plátce je bez sídla a provozovny v tuzemsku). Výrobky budou dodávány přímo z ČR do Anglie. Ve smlouvě není řešen okamžik převodu vlastnictví. Podmínka INCOTERMS je FCA. Nevíme zda dopravu zajistí B nebo C. Nebudeme figurovat ani na vývozním doprovodném dokladu (pokud budeme zajišťovat proclení, tak pravděpodobně pouze jako pověřená osoba). Dle platebních podmínek fakturujeme zálohu několik měsíců před vývozy. Proto už v tuto chvíli řešíme správný postup z pohledu DPH. 1) Jak má vypadat fakturace mezi A a B? 2) Co všechno musíme jako účetní vědět, abychom správně posoudili konkrétní případ? 3) Jak máme posoudit přechod vlastnictví (dodání dle § 13 zákona o DPH) , když není upřesněno ve smlouvě? Prosím o potvrzení nebo vyvrácení našeho názoru, že podmínky INCOTERMS neřeší přechod práva nakládat se zbožím jako vlastník, ale řeší pouze náklady a rizika spojené s dopravou. 

Dodavatel ze třetí země pro naši CZ společnost vyvíjí stroj pro výrobu dílů. Stroj bude následně dovezen do ČR. V rámci výroby a vývoje stroje na zakázku nakupuje materiál pro testování, zda stroj funguje správně. Tyto náklady na materiál nám fakturuje zvlášť. Jaký je správný postup z hlediska DPH (materiál je nakupen ve třetí zemi, nezatížen žádnou DPH této země, nebude dovezen do ČR)? Netvoří tyto náklady na testovací materiál součást pořizovací ceny stroje (a tím pádem při dovozu budou součástí základu daně pro DPH)? Případně lze tyto náklady považovat za spotřební materiál a DPH neřešit? 

Jak se dívat na Kypr z pohledu DPH? Dodáváme zboží na Kypr do severní i jižní části. Chtěla bych se ujistit, že i z pohledu DPH se na Kypr díváme jako na ostrov, který je rozdělený na dvě části. Dodávka do severní části Kypru je tedy považována za vývoz, a budeme mít nezdanitelné plnění. V případě dodávky do jižní části se jedná o dodání zboží do jiného členského státu EU, a tedy bude režim služby 21 %, reverse charge. 

Přijali jsme objednávku na výrobu formy pro automotiv - objednatel z třetí země. Při výrobě byly zjištěny nedostatky ve výkresové dokumentaci. Navrhli jsme objednateli, že zpracujeme a) úpravu výkresové dokumentace b) technologický postup té části, která se váže k upravované konstrukční dokumentaci. Tyto práce považujeme za službu, u které je místo plnění posuzováno dle § 9 odst. 1 zákona o DPH, tzn. že se zdanitelné plnění přesune za odběratelem služby. Při zpracování technologické dokumentace však nastávaly situace, že bylo nutno ověřit navrhovaný technologický postup přímo úpravou formy, která byla předmětem objednávky na výrobu formy. Při tomto ověřování byl spotřebován i nějaký materiál. Dají se tyto práce, tzn. úprava formy, které budou taktéž předmětem fakturace jako součást vývojových prací, posuzovat taktéž jako služba, kde je místo plnění posuzováno dle § 9 odst. 1 zákona o DPH? Tato forma jako taková, bude a) fakturována odběrateli v ČR s českou DPH, b) fakturována odběrateli z třetí země (jiný než objednatel služby vývoje) = vývoz zboží bez DPH.

V dubnu 2022 jsme vyvezli zboží do Turecka. Nyní v lednu 2023 se firmy mezi sebou dohodly na ponížení částky a my jsme jim vystavili dobropis. Dobropis do třetí země jde mimo přiznání k DPH. Pokud ne, tak na jakém řádku se uvede?

Jaký dopad na DPH má tato transakce? Zákazník vykazuje tuto obchodní transakci v přiznání jako vývoz zboží, čímž si nejsem jistá. Dodavatel v ČR (český plátce DPH) dodá zboží na dodací podmínku FCA do Polska. Zákazník (odběratel) ze 3. země (Kanada) má stanovené dodací místo do Polska, proto český plátce dodává zboží do Polska. Tím pro dodavatele z ČR dodání končí. Zákazník ze 3. země (Kanada) si dále koordinuje vyzvednutí přímo u společnosti v Polsku. Jakmile zboží opustí EU, obdrží český plátce VDD a na základě tohoto VDD uvede dodání zboží v přiznání DPH jako vývoz. Zboží může v polském skladě ležet i půl roku. Dle statistického úřadu se musí zboží při dodání z ČR na polský sklad uvést v Intrastatu. V českém přiznání DPH se v tomto okamžiku ještě nevykazuje. Uvede se v přiznání až v okamžiku, kdy se zboží z polského skladu převeze do Kanady a v přiznání je český plátce uvede jako vývoz zboží. Dopravu z ČR do Polska si zajišťuje český plátce DPH (dodavatel) sám a další přepravu si již zajišťuje zákazník ze 3. země (Kanada) také sám.

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 8. 9. 2022 ve věci C-368/21 Hauptzollamt Hamburg (Lieu de naissance de la TVA - II)

Rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 1. 8. 2022 ve věci C-267/21 Uniqa Asigurări

Česká s. r. o. (plátce DPH) nakoupí zboží v Číně a doveze ho rovnou do Gruzie (zboží se nikdy neobjeví v ČR), kde ho prodá nějaké gruzijské společnosti. Je z hlediska české DPH správně, že nákup ani prodej tohoto zboží neuvedu do českého přiznání k DPH? Pak bychom asi měli řešit, jestli českému plátci DPH náhodou z pohledu Gruzie nevznikne povinnost registrace k DPH (pokud mají) tam (když je místo plnění při prodeji zboží v Gruzii)?