Účet běžný

Může podnikatel, fyzická osoba podnikající v režimu paušální daně pro příjmy, které mu plynou na účet, používat svůj soukromý nepodnikatelský účet, nebo musí mít zřízený speciální podnikatelský účet na IČO?

Fyzická osoba si založila bankovní účet, který používá výhradně pro svoji podnikatelskou činnost zdaňovanou dle § 7 zákona o daních z příjmu (roční příjmy na základě fakturace činí 500 000 Kč). Od banky obdržela odměnu 500 Kč za založení účtu, odměna byla připsána na účet. Dle vyjádření banky nemusí být tato částka zdaňována, protože se jedná o příležitostný příjem, a pokud fyzická osoba nebude mít v roce 2023 příležitostné příjmy vyšší než 30 000 Kč, tak se na ni toto vyjádření vztahuje. Je tomu tak i v tomto případě?

Naše společnost tvoří rezervu na pěstební činnost podle § 9 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách. Finanční prostředky ve výši tvořené rezervy převádí na samostatný vázaný účet vedený u bankovního ústavu, z hlediska typu bankovního produktu se jedná o běžný bankovní účet. Vzhledem k tomu, že tento typ účty je nízkoúročený, zvažujeme možnost uložit finanční prostředky na spořicím či termínovaném účtu. Splňují i tyto bankovní produkty podmínku zákona o rezervách ve smyslu samostatného vázaného účtu podle § 10a ZDP?

Nsa účet nám došla platba, která nám nepatří. Druhou stranu ani neznáme. Bude se vracet. Jak správně zaúčtovat příchozí a odchozí platbu? A je třeba tento cizí omyl nějak evidovat, popřípadě jak dlouho pro nějakou případnou kontrolu? 

Jednatel malé s. r. o., která je už pátým rokem bez činnosti, zrušil kvůli měsíčním poplatkům jediný bankovní účet, vybral hotovost a převedl do pokladny. Je možné, aby s. r. o. (bez příjmů) nemělo žádný bankovní účet? A pokud bez účtu být může, jakým způsobem by se měla zaplatit případná daň (např. za rok 2022 vyšla daň z příjmů necelých 200 Kč z důvodu odúčtování prominutého závazku do výnosů), když se jedná o právnickou osobu? 

Naše s. r. o. kromě realitní činnosti vykonává i správu cizích nemovitostí. Klient má požadavek, abychom na správu jeho nemovitosti založili bankovní účet na naše s. r. o. Jak budeme o správě účtovat – rozvahově? Nákladem pro nás by měla být pouze odměna za správu.

Pokud se z pokladny vkládá na bankovní účet částka, může být účetní zápis rovnou jen na základě bankovního výpisu MD 221/D 211, nebo musí být nejprve vystaven výdajový pokladní doklad se zápisem MD 261/D 211 a poté částka na výpisu zaúčtována MD 221/D 261?

Převody mezi hotovostí z pokladny a bankovním účtem poplatníka nemusí být vedeny v daňové evidenci podle § 7b odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Podstatné je, že jsou peněžní prostředky uvedeny jako příjem v daňové evidenci k okamžiku jejich získání.

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 12. 2021, čj. 8 Afs 233/2019-51

Na bankovním účtu likvidované společnost je kladný zůstatek. Finance budou přeposlány na „matku“, jelikož je jediný vlastník a veškeré poplatky a nutné výdaje budou již hrazeny z pokladny. Jak tuto transakci proúčtovat na obou stranách?

Je potřeba oznámit nový bankovní účet správci daně? Konkrétně je to bankovní účet, který NEbude využíván pro platby mezi externímu dodavateli (odběrateli), ale pouze interní účet, kam si účetní jednotka chce převést určité množství peněz a držet. Pokud je ÚJ povinna oznámit takový účet správci daně, tak předpokládám, že není potřeba v oznámení ve změně registračních údajů u tohoto účtu zaškrtnout volby a) používán pro ekonom. činnost (pouze pro DPH) + b) určen ke zveřejnění (pouze pro DPH)?

Jsem OSVČ a výdaje uplatňuji procentem. Kromě příjmů z podnikání mám z banky příjem - bonus za vedení účtu. Banka mi strhne poplatek, ale vrátí mi ho formou bonusu. Jedná se o firemní účet. Bude tento daňový bonus mým příjmem ke zdanění v § 7 ZDP?

OSVČ, český daňový rezident, má také v Polsku zavedenou OSVČ (jednoosobowa dzialalnosc gospodarcza). V Polsku má podnikatelský bankovní účet polské firmy. Česká firma nakupuje zboží od polských dodavatelů, kteří fakturují na české DIČ (plátce DPH) a toto zboží platí z polského bankovního účtu, na který převádí z české firmy peníze přes bankovní služby. Zboží se prodává českým klientům. Může tak postupovat, nebo si musí  česká firma založit svůj bankovní účet v Polsku?

Jaký je správný postup u úroků z BÚ a spořicího účtu u SVJ? Daňové hledisko: - dle § 36 odst. 5 písm. b) ZDP je u úroků uplatňována srážková daň - dle § 38mb písm. b) ZDP není SVJ z důvodů úroků v bance povinno podat daňové přiznání. Účetní hledisko: rok 2020: - bankovní výpis - MD 211/D 644 - úrok 6,36 Kč - MD  211/D 644 - srážk. daň - 1,20 Kč - interní doklad k 31 .12. 2020 - MD 644/D 931 rok 2021: - po rozhodnutí shromáždění vlastníků - MD 931/D 911 Jsou tyto postupy správné? Doplňující otázka: SVJ nemá jiné příjmy než úroky z BÚ a spořicího účtu. Postup pro účtování úroků u SVJ: rok 2020: 1) přijatý výpis z banky účtuji MD  221/D 644 2) Na konci roku účtuji interní doklad k 31. 12. 2020 - MD 644/D931 - a zde nevím, zda to mám takto účtovat, jelikož potom by k 31. 12. 2020 nebyl tento úrok vykázán ve Výkazu zisků a ztrát za rok 2020 Zda by to správně nemělo zůstat jen na 644 s tím, že v novém roce se to převede na ten účet 931. 3) Daňové přiznání vzhledem ke srážkové dani nepodáváme za rok 2020 následující postup v roce 2021: 4) Shromáždění vlastníků odsouhlasí účetnictví za rok 2020. 5) Po rozhodnutí shromáždění vlastníků proúčtuji MD 931/D 911. 6) SVJ předá do OR podepsanou rozvahu a přílohu k účetní závěrce za rok 2020. Je tento postup takto správný?

Životní partner - druh vážně onemocněl a požádal o převod peněz z jeho účtu na účet synovce své družky, který mu byl vždy oporou. Příkaz k převodu peněz byl vystaven dne 2. 6. 2020, ale z účtu odešly dne 3. 6. 2020. K večeru dne 2. 6. 2020 druh - majitel účtu zemřel. Jak se postupuje v tomto případě v dědickém řízení, bude částka, která odešla z účtu, podléhat dědickému řízení?

Někteří klienti při bezhotovostní platbě faktur zasílají zaokrouhlené platby na celé stokoruny nahoru jako projev spokojenosti, čímž nám na bankovním účtu vzniká přeplatek. Postupujeme tak, že tyto částky účtujeme MD 221/D 325999 jako přeplatek a vracíme zpět. Je možné tyto drobné částky do 50 Kč zaúčtovat do výnosů, nebo je lépe vracet zpět a jaký by to mělo dopad na DPH, pokud bychom je nevraceli?

Společnost s r. o. používá ke své ekonomické činnosti kromě běžných účtů také účet Pay Pal. Nyní se na mě jednatel obrátil s dotazem, zda je i tento účet Pay Pal nutné nahlásit na finanční úřad. Je nutné ho tedy na finanční úřad nahlásit? Osobně si myslím, že to nutné není, jelikož se nejedná o „klasický“ bankovní účet, spíše o jakousi elektronickou peněženku. Pokud se ale pletu a je nutné účet finančnímu úřadu hlásit, můžete mi poradit, jakým způsobem to přesně udělat? Do kolonek formuláře pro změnu registračních údajů účet PayPal nenapasuji. Na výpise nevidím ani číslo, ani IBAN Pay Palového účtu. Je tam uvedeno pouze Pay Pal ID, a to je emailová adresa. Jakým způsobem mohu zjistit, které Pay Pal účty registrovat lze a která nelze?

Našim zaměstnancům odesíláme mzdu vždy na jeden jimi uvedený bankovní účet. Jak je to v případě, že zaměstnanec má uzavřen pracovní poměr a zároveň pobírá odměnu za jednatelství na základě smlouvy o obchodních korporacích? Mohu mu na jeho žádost mzdu za každý z těchto dvou pracovního poměru odesílat na odlišný účet, nebo to musí být stejný účet? Zaměstnavatel zároveň měsíčně přispívá zaměstnancům na penzijní připojištění. Tento příspěvek zaměstnavatele je měsíčně odesílán příslušným penzijním fondům. Zároveň ve směrnici máme stanoveno, že tento příspěvek zaměstnavatele je podmíněn vlastní platbou zaměstnance na penzijní připojištění a tato jeho vlastní platba mu bude měsíčně ve mzdě stržena a odeslána penzijnímu fondu. Jedná se mi o to, jestli poplatek bance za tuto srážku (vlastní platba zaměstnance), je daňovým nákladem firmy a u zaměstnance nemusí být přidaňován, a nemusí se z něj odvádět zdravotní a sociální pojištění?

Uvažuji o zřízení devizového účtu. Můžete mi prosím poradit, jak je to s účtováním - jak účtovat převody peněz a různé platby? Jakých chyb se vyvarovat? Je třeba každý pohyb přepočítávat na české Kč?

Společnost s ručením omezeným, jediný společník a jednatel vybírá z běžného účtu peníze, které nezúčtovává (je účtováno jako výběry do pokladny). Tím pádem vzniká velmi vysoký pokladní zůstatek, řádově v milionech korun. Na konci roku zaúčtujeme tento zůstatek jako pohledávku za společníkem, proti účtu 365. Je tento postup správný? Nemáme v tomto případě jiné, další povinnosti?