Učitelé

V čem spočívá rozdíl v profesích asistent pedagoga a asistent pedagoga vykonávající činnost jako podpůrné opatření? Toto vymezení pedagogických asistentů je uvedeno v nař. vlády č. 75/2005 Sb.

Pedagogičtí pracovníci musí mít uzavřenou smlouvu min. na 1 rok. Když nastupují do práce 2. 9., to je pondělí (v neděli je 1.), musí skončit pracovní smlouva 1. 9. následující rok, nebo může skončit 31. 8.? 

 Jsme základní škola, příspěvková organizace. V současné době máme paní učitelku na rodičovské dovolené do 27. 8. 2024, kdy budou dítěti 3 roky. Poté by ráda požádala o neplacené volno z důvodu péče o dítě do čtyř let jeho věku. Od září 2024 by měla zájem pracovat na naší škole na zkrácený úvazek jako asistentka pedagoga. Původní smlouva je uzavřena na funkci učitelky. Stačilo by změnit od září „dohodou o změně pracovní smlouvy“ druh vykonávané práce z učitelky na asistentku, nebo bychom s ní měli uzavřít další smlouvu na již zmíněnou funkci AP? Po roce by ráda pracovala zase jako učitelka.

Jsme základní škola a máme projekt Imlementace reformy - Národní plán obnovy. V rámci projektu zaměstnáváme kariérového poradce, který není pedagogickým pracovníkem. Do které platové tabulky a platové třídy ho máme zařadit? Doplnění otázky: kariérový poradce prostřednictvím kariérových technik, metod a postupů poskytuje poradenské služby, jejichž cílem je pomáhat a podporovat jednotlivce nebo skupiny osob v jakémkoliv věku při rozhodování v otázkách vzdělávání, profesní přípravy, volby zaměstnání a rozvoji kariéry v kterékoliv fázi jejich života.

Zaměstnankyně, paní učitelka ve školce, má plný úvazek 40 hod týdně, s dovolenou 8 týdnů, tj. 320 hodin na rok. Nyní je těhotná a bude odcházet přibližně 15. 9. 2024 na PPM. 1) V roce 2024 má nárok na plnou dovolenou, tj. 320 hodin a musí tuto dovolenou vyčerpat všechnu než odejde na PPM? 2) Jaký bude její nárok na dovolenou v roce 2025, pokud nastoupí např. 15. 9. 2024 na PPM a hned po skončení PPM (tedy někdy v únoru, březnu) ihned nastoupí na rodičovskou dovolenou? Je možné v roce 2025 čerpat dovolenou a jakým způsobem či nikoliv? 3) Jak by to bylo s jejím pracovním poměrem, když tato paní učitelka odcházejí v záři 2024 na PPM je u nás zaměstnána po dobu rodičovské dovolené jiné paní učitelky - vracející se paní učitelka se má vrátit v létě 2025, pak bychom při nástupu vracející se paní učitelky ukončili pracovní poměr paní učitelky, která odešla na PPM, resp. RD, bez dohody, protože pracovní poměr měla po dobu rodičovské dovolené jiné zaměstnankyně, prostře by k určitému datu skončila a ještě bychom jí vypočetly dovolenou za půl rok 2025 viz druhá otázka?

Dne 28. 8. 2023 jsme přijali do pracovního poměru asistentku pedagoga na dobu 1 roku. Žákyně, která jí byla přiřazena k asistenci, dne 15. 9. 2023 odchází z naší školy do speciální školy. Asistentka chce k tomuto datu u nás ukončit pracovní poměr ve zkušební době. Zaměstnavatel souhlasí. Jak má být ukončen pracovní poměr, když ani jedna strana vlastně nepodala druhé straně výpověď, ale dojde k ukončení na základě dohody? Pokud bude sepsána dohoda o rozvázání pracovního poměru, je nutné uvádět, že k situaci došlo ve zkušební době? Dalo by se říct, že uvedené pracovní místo bylo zrušeno, tudíž k rozvázání pracovního poměru došlo ze strany zaměstnavatele pro nadbytečnost. Vzhledem k tomu, že běží zkušební doba, pak není povinností zaměstnavatele vyplatit odstupné?   

Na základní škole (příspěvkové organizaci města) pracuje na 75% úvazek – pracovní poměr asistenta pedagoga. Dále každý rok dostává malinký úvazek (např. 10 % – každý školní rok je to jiné) od paní ředitelky na učitele ZŠ. Je možné, aby paní ředitelka dávala vždy pracovní poměry na dobu určitou na práci učitele ZŠ, byť na malinký úvazek a vlastně zároveň na souběžný druhý pracovní poměr (pokud to má vliv?)? Pracovní poměry učitele ne vždy na sebe přesně navazovaly, např. byly od 1. 9. 2019 - 31. 7. 2020, 1. 9. 2020 - 30. 6. 2021, 1. 9. 2021 - 30. 6. 2022, 1. 9. 2022 - 31. 7. 2023. Jak by měl být správně učitel ZŠ zaměstnáván a dle jakého ustanovení zákona, má na to vliv jeho vzdělání atd.?

Dojde k nějaké změně k 1. 9. 2023 u pracovních poměrů na dobu určitou u pedagogických pracovníků? Nyní máme ve škole již druhým rokem paní učitelku (již měla dvakrát pracovní smlouvu na jeden rok) – můžeme jí od 1. 9. 2023 dát smlouvu opět na jeden rok, nebo již musí být smlouva na dobu určitou, nebo s ní již nemůžeme uzavřít pracovní poměr? Je platné znění, že pracovní smlouva (pokud to není např. záskok za mateřskou dovolenou, nemoc) musí být sjednána minimálně na 12 měsíců, tj. smlouva od 1. 9. 2023 do 31. 8. 2024? Budou se týkat od 1. 9. 2023 pracovních smluv nějaké změny? 

Do základní školy, příspěvkové organizace města, nastupuje nová paní učitelka. Doposud nevyučovala. V roce 2014 v květnu dokončila VŠ v magisterském oboru v řádném termínu. Dále ještě jeden rok studovala (toto další studium po roce ukončila). Od 1. 3. 2015 nastoupila k jednomu zaměstnavateli na dohodu o pracovní činnosti s 20 hodinami týdně s měsíčním platem 18 000 Kč. U tohoto zaměstnavatele pracovala do 15. 9. 2016, kdy nastoupila na nemocenskou a následně mateřskou dovolenou a dne 30. 6. 2017 byla sepsána dohoda o ukončení DPČ – v daném případě nepracovala ve školství. 1) Lze počítat odpracované měsíce na DPČ 1. 3. 2015 – 15. 9. 2016 za splněnou praxi nebo lze považovat za praxi i nemocenskou a mateřskou dovolenou? 2) Pokud začala po porodu vykonávat novou práci na PP (souběh s DPČ, na DPČ už nepracovala, pouze jí „běžela“) a PP zahájen 1. 5. 2017, pak souběh se počítá dvakrát? 3) Je možné započítat do praxe i výkon samostatné výdělečné činnost (nikdy nebyla přihlášena k povinné účasti) a pokud by byla (její činnost by byla hlavní), pak lze uznat praxi např. dle přehledu pro OSSZ?

Dobrý den, mám dva dotazy k samostudiu pedagogických pracovníků. Dle zákona o pedagogických pracovnících „pedagogickým pracovníkům přísluší volno v rozsahu 12 pracovních dnů ve školním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody nebo účast pedagogického pracovníka na dalším vzdělávání podle odstavce 1 nebo 2; dobu čerpání volna určuje ředitel školy. Za dobu čerpání tohoto volna přísluší náhrada platu, která se rovná výši ušlého platu. Trvá-li pracovní poměr jen část školního roku, přísluší za každý měsíc trvání pracovního poměru jedna dvanáctina volna podle věty první. Při sjednání kratší než stanovené týdenní pracovní doby se úměrně tomu sníží rozsah volna podle věty první. Nevyčerpané volno či jeho poměrná část bez dalších nároků zaniká. Volno podle věty první se pro pracovněprávní účely považuje za překážku v práci na straně zaměstnance.“ Našla jsem různé výklady krácení tohoto volna při zkráceném úvazku. Jedno krácení je podle trvání pracovního poměru, to je jasné a ze zákona výše vyplývá. Nárok se krátí při zkráceném úvazku jakým způsobem? Jeden výklad jsem našla, že při polovičním úvazku je nárok na poloviční počet dnů, tedy 6. Jinde zase, že při polovičním úvazku je nárok na 12 dnů, protože náhrada mzdy je poloviční už tím, že se proplácí 4 hodiny a ne 8 hodin a že pokud se nárok pokrátí na 6 dnů, je to vlastně dvojí krácení. Jinde se ještě výklad krácení opírá o to, do kolika pracovních dnů má pedagog rozvrženou pracovní dobu – při polovičním úvazku může mít do 5 dnů nebo třeba jen do 3. Úvazky máme v různé výši – např. 0,619 úvazku. Až budu vědět správný vzorec pro krácení nároku, jak poté správně zaokrouhlovat? Někde jsem se dočetla na celé dny směrem nahoru, jinde zase směrem dolů (protože nelze čerpat a proplácet nárok, který nevznikl) a jinde, že zaokrouhlovat směrem dolů na půldny, protože lze umožnit ve výjimečných případech u těchto zkrácených úvazků čerpání i půldnů samostudia. Jak a podle jakého vzorce je tedy správné počet dnů samostudia krátit? A druhá otázka – je v pořádku čerpání dnů samostudia o hlavních prázdninách? Jedná se o VOŠ, jejímž zřizovatelem je obec. Dle vyhlášky č.263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí: Ředitel školy nebo školského zařízení určuje pedagogickým pracovníkům čerpání volna k dalšímu vzdělávání formou samostudia zpravidla na dobu a) podzimních, vánočních, pololetních, jarních nebo velikonočních prázdnin, b) přerušení nebo omezení provozu školy nebo školského zařízení, nebo c) kdy se ve škole nebo školském zařízení z mimořádných důvodů neuskutečňuje výchova a vzdělávání a nejsou poskytovány školské služby. Hlavní prázdniny nejsou přímo ve výčtu prázdnin, ale považuje se toto období tedy za přerušení nebo omezení provozu školy nebo za dobu, kdy se neuskutečňuje výchova a vzdělávání? Jde mi o to, zda je v pořádku o hlavních prázdninách čerpat dny k samostudiu nebo zda z nějakého zákona vyplývá, že má být čerpána pouze dovolená, které mají pedagogičtí pracovníci tolik, aby pokryla hlavní prázdniny.

Jak vyhodnotit zkouškové období na VOŠ z hlediska přespočetných hodin? Řeším situaci, kdy pedagog má plný úvazek a ředitel s ním dohodl stálé přespočetné hodiny. Rozvrh je daný na celý semestr, kdy v sudém týdnu pedagog učí 21 hodin a v lichém učí 31 hodin. Za sudý týden jsou tedy proplácené stálé přespočetné hodiny + jsou proplácené nahodilé přespočetné hodiny, které vzniknou např. suplováním. V květnu a červnu výuka na škole dle rozvrhu neprobíhá, je zkouškové období, tak nebyly proplaceny žádné přespočetné hodiny. Brali jsem to tak, že když hodina není odučena, nemůže být považována za přespočetnou. Výše zmíněný pedagog s tím nesouhlasí a argumentuje tím, že zkoušení patří do přímé pedagogické činnosti a pokud má hodně učebních hodin, má i hodně žáků, které musí vyzkoušet. Ke zkouškám pedagog neodevzdává žádný speciální výkaz o tom, kdy a jakým způsobem zkoušení probíhalo, jen zaznamenává hodnocení studentů do interního systému školy. Patří tedy zkoušení do přímé pedagogické činnosti? Měli bychom evidovat dobu zkoušení a vše nad rámec 21 hodin proplácet jako přespočetné hodiny? Zadávání a hodnocení písemných prací je nepřímá pedagogická činnost, ale nikde jsem se nedočetla, kam zařadit ústní zkoušení.

V září budeme přijímat do pracovního poměru v mateřské školce asistentku pedagoga. Předložila maturitní vysvědčení - studijní obor: Sociální činnost - sociální vychovatelství. Je toto vzdělání dostačující pro výkon funkce asistenta pedagoga nebo je zapotřebí, aby si přihlásila ke studiu pedagogiky pro asistenty pedagoga, kde stačí absolvovat 80 hodin a vykonat závěrečnou zkoušku? Poté obdrží osvědčení.

Mohu jako zaměstnavatel (škola) poslat zaměstnance (pedagoga) na mimořádnou lékařskou prohlídku, když je dlouhodobě v pracovní neschopnosti? 

Přijali jsme asistentku pedagoga k dítěti, které k nám přišlo 27. 2. Nevíme, zda-li bude příští školní rok na naší škole pokračovat ve studiu. Můžeme přijmout asistentku pouze do 30. 6. 2023? Platí stále podmínka délky pracovního poměru na dobu určitou nejméně 1 rok?

Jsme střední odborná škola, máme dost složitou a specifickou strukturu. Některé zaměstnanci v rámci jednoho pracovního poměru vykonávají práci učitele odborných předmětů (učitel teorie) a také práci učitele odborného výcviku (dříve mistr odborného výcviku). Vypočítáváme celkový úvazek zvlášť dle hodin přímé pedagogické činnosti u učitele teorie (21 h na celý úvazek) a zvlášť dle hodin přímé pedagogické činnosti u učitele odborného výcviku (35 h na celý úvazek). Následně oba vyčíslené úvazky sečteme do jednoho. Problém ale nastává v momentě, kdy podáváme výkaz P 1c-01, kde musíme oddělit hodiny teorie a OV, tím pádem rozdělit úvazek a ještě to rozdělit na více než dvě zařízení (typy škol dle výkaznictví). Výkaz generuje účetní program Vema. V případě ručního přeúčtování může dojit k chybám (nejedná se pouze o jednoho zaměstnance) a také výše zmiňovaný výkaz je vázán na další výkaz - pak se rozhodí oba. Zjišťovali jsme na jiné škole, jak to dělají. Mají uzavřené s takovým zaměstnancem 2 pracovní poměry: 1. - učitel, 2. - učitel odborného výcviku. Ze strany zřizovatele při kontrole prý nemají problém. Naopak, se jedná o dva druhy činnosti, kde každý zařazen do jiné platové třídy (učitel - 12 platová třída, učitel OV - 10 platová třída), každý mají jinou pracovní náplň a také hodiny přímé pedagogické činnosti se počítají jinak (pro učitele 1h PPČ = 45 min., pro učitele OV 1h PPČ = 60 min.) Pro nás by to bylo také řešení, jen nevím zda by tato varianta nebyla napadnuta třeba inspektorátem práce z důvodu zařazení profese učitele a učitele odborného výcviku v katalogu práce pod stejným číslem (2.16.01). Nebyly by 2 pracovní smlouvy u jednoho zaměstnance na pozici učitele - 1 pracovní smlouva a učitele odborného výcviku - 2 pracovní smlouva v rozporu?

Jsme základní škola, příspěvková organizace zřízená obcí. Učitel základní školy je převeden na funkci zástupce ředitele. Stačí tuto změnu provést pouze na základě dohody o změně pracovní smlouvy nebo bude dotyčný do funkce jmenován ředitelem školy?

Paní učitelka ve školce má uzavřenou pracovní smlouvu na dobu neurčitou. V pracovní smlouvě má napsanou jako pracovní pozici - učitelka. Je možné (zákonné), aby jí zaměstnavatel (příspěvková organizace města - zastoupená paní ředitelkou) jen tak "přesadil" na jinou pozici v rámci pracovišť např. na pozici paní uklízečky? Nebo to ze zákona možné není? A pokud má tato paní učitelka smlouvu na dobu neurčitou a jiná paní učitelka se bude po mateřské dovolené vracet, je ze zákona možné, že může dostat paní učitelka i výpověď, protože pro ní nebude již místo? Doplňující otázka: Podstatné náležitosti pracovní smlouvy jsou tedy včetně místa výkonu práce, tj. znamená to, že má-li paní učitelka uzavřenou smlouvu na místo výkonu práce v ulici U Nemocnice - I. pracoviště, pak jí paní ředitelka nesmí bez změny smlouvy, tedy bez jejího souhlasu předložit na II. pracoviště v ulici U Sídliště, byť je to pořád v rámci jedné školky (příspěvkové organizace města)? Pokud by to paní učitelce paní ředitelka navrhla a paní učitelka by s tím nesouhlasila, pak z jakého důvodu jí může dát výpověď (pokud přijde paní učitelka z mateřské dovolené) a jedna tam bude prostě "navíc", byť tedy s tím měl zaměstnavatel počítat, že se jí jedna paní učitelka do 3 let vrátí? Jaké musí být odůvodnění výpovědi, aby to bylo zákonné? Může se případně paní učitelka někam odvolat např. na město či jinam? Pokud její výpověď nebude řádně zdůvodněna, jaké má v tomto směru práva a možnosti?

Je někde v legislativě ukotveno, že uvádějícímu učiteli je možno snížit počet hodin přímé pedagogické práce a přiznat specializační příplatek vyplývající z této činnosti? Pokud ano prosím, kde. Víme, že se o této problematice jednalo, ale nedaří se nám dohledat závěry. Vidíme pouze v zákoně o pedagogických pracovních stanovenou tuto pozici.

1. Zaměstnáváme na základní škole učitelku na plný úvazek a tu samou osobu na úvazek 0,4 jako vychovatelku v družině. Nazýváme správně 2. pracovní poměr pojmem „další pracovní poměr“. Píšeme to jak na pracovní smlouvu, tak i na platový výměr. 2. Kdyby ten samý pracovník pracoval jako učitel s úvazkem 0,5 a jako vychovatel s úvazkem 0,4 – je první pracovní poměr s větším úvazkem nazýván „hlavní“ a druhý pracovní poměr s kratším úvazkem nazýván „dalším“ nebo se jedná o souběžné pracovní poměry? Pokud ano, píšeme do pracovních smluv tuto skutečnost, anebo se to nikam neuvádí?

Jsme soukromá základní umělecká škola. Máme zaměstnankyni, která má ve smlouvě uvedeno "mentor pěveckého oddělení, správce školského systému a kontrolor pedagogické činnosti". Samotnou výuku žáků neprovádí. Může být zařazena jako pedagogický zaměstnanec s nárokem na ŘD ve výši 320 hodin/ročně?