Účtování pohledávek

Společnost s. r. o., plátce DPH bude zajišťovat službu "výdejní místo zásilkovny". Byl nám nainstalovan software do mobilu, kde budou veškeré výdeje balíků (asi i příjem balíků) zobrazen včetně dobírek, úhrad předem a úhrady v hotovosti. Vybranou hotovost dle smlouvy budeme odesílat do tří dnů na účet zásilkovny z našeho firemního účtu. Zásilkovna nám bude měsíčně vyplácet provizi. Téměř veškeré transakce: výdej balíku bez dobírky nebo platbou kartou budou přímo prostřednictvím aplikace zásilkovny v mobilu. A hotovost sice také, ale nebudeme vkládat hotovost přímo na účet zásilkovny, ale na náš firemní účet a zasílat z našeho firemního účtu na účet zásilkovny s časovým odstupem v souhrnné částce (nikoli jednotlivé dobírky). Podrobná evidence jednotlivých dobírek bude sledována podrobně v externím systému Zásilkovny. Jak tuto transakci proúčtovat v našem účetnictví? Pomocí průběžných položek?

Ke dni 1.1.2025 bude FO- lékař prodávat stávající lékařskou praxi smlouvou o koupi obchodního závodu kupujícímu- nově založené s.r.o. Tzn. že lékař OSVČ bude prodávat obchodní závod právnické osobě. Není mi jasné, jak zaúčtovat počáteční stavy majetku a závazků, které budou smlouvou o koupi podniku přecházet na společnost s ručením omezeným (DHM, zásoby, pohledávky, závazky). Například pohledávky vykázané k 31.12.2024 lékařem FO budou po 1.1.2025 uhrazeny již na účet kupujícího- tedy nové s.r.o. Ve smlouvě o koupi obchodního závodu si smluvní strany dohodly, že je nutno vypořádat jednak pohledávky za období do 31.12.2024, které budou uhrazeny až po 1.1.2025, a taktéž i výsledky vypořádání ročního vyúčtování zdravotních služeb od zdravotních pojišťoven za 2.pololetí roku 2024, které bude zdravotními pojišťovnami provedeno v 1. pololetí roku 2025 a uhrazeny ne lékaři-FO, ale již na účet nové s.r.o. Smluvně je ve smlouvě o koupi podniku ujednáno, že tyto pohledávky jdou zcela za prodávajícím a nová společnost s.r.o. je povinna je jako součást kupní ceny uhradit prodávajícímu. Kdo bude tyto příjmy za rok 2024, které již ale budou uhrazeny na účet nově vzniklé společnosti (s.r.o.) danit? Jak správně tyto platby od zdravotních pojišťoven zaúčtovat u příjemce, tedy s.r.o., když se jedná o příjmy za období, kdy zdravotní služby ještě neprovozovala, ale jsou součástí majetku obchodního závodu ke dni nabytí vlastnického práva k obchodnímu závodu a budou následně převedeny prodávajícímu?

Jaké je správné účtování dotací u neziskové (nevýdělečné) organizace, která vede podvojné účetnictví. Organizace během roku opakovaně obdrží dotace jak od obce, tak od kraje, a to v různých časových obdobích. Je správné tyto dotace účtovat rovnou na výnosový účet 691 (účelové dotace), nebo je potřeba nejprve dotace zachytit na jiném účtu a teprve později je převést na výnosový účet, jakmile jsou splněny podmínky pro čerpání dotace? Jak by měl být správně zohledněn okamžik přijetí dotace a její použití v účetnictví – je nutné zkoumat, kdy jsou finanční prostředky skutečně čerpány na konkrétní účel, nebo je možné dotaci zaúčtovat do výnosů ihned po jejím přijetí? Existují specifické předpisy nebo doporučení týkající se účtování dotací v neziskovém sektoru, které by měly být dodrženy, aby bylo účtování v souladu s platnou legislativou? Ráda bych slyšela váš názor na tento postup a případná doporučení pro správné účtování dotací v neziskových organizacích.

Klient - s.r.o. - se zabývá lesním hospodářstvím a má nárok na vrácení spotřební daně "zelené nafty" již od roku 2016. V roce 2021 byla ze strany CÚ zahájena kontrola na období 2019 - 2020. Klient vše doložil, avšak CÚ v roce 2022 rozhodl, že klient nárok na zelenou naftu nemá. V roce 2022 tedy klient vrátil nárok na zelenou naftu vč. úroků z penále. PHM týkající se zelené nafty účtuji analyticky 503001 v momentě, kdy kvartálně přijde vrácení zelené nafty od CÚ účtuji na dal 503001. Časové rozlišení zůstává samozřejmě zachováno. Vrácení zelené nafty a úroků z penále bylo zaúčtováno na 3XXX z hlediska opatrnosti, protože klient podal odvolání k Nejvyššímu CÚ. V roce 2023 i Nejvyšší CÚ rozhodl, že klient nemá nárok na zelenou naftu ve výši 4 mil. Kč. Klient se odvolal k soudu, takže výsledek může být ještě v jeho prospěch. Datum soudu zatím není určeno. Můj dotaz zní - jak zaúčtovat v roce 2023, když na 3xx je zaúčtováno cca 5 mil. Kč vč. penále? Je možnost dodělat dodatečné DPPO za rok 2019 a 2020? V tomto momentě by se náklady zvedly a v obou případech jak pro rok 2019 i 2020 by vycházel přeplatek na dani z příjmu. Další varianta - zaúčtovat v roce 2023, kdy přišlo vyjádření z Nejvyššího CÚ, zaúčtovat celé do nákladů 503001/3XXX? Další varianta nechat na 3xx do doby, než rozhodne soud, nebo snad existuje jiné řešení?

Společnost s.r.o. s jedním společníkem a jedním jednatelem, tento společník při nákupu používá platební kartu z firemního účtu na úhradu nákupu obědů při jednání nebo nákupu hospodářských novin, ale nedodá daňové doklady. Tyto transakce zaúčtuji na účet 355-pohledávka za společníkem a pak na závěr roku společník vrátí tyto peníze do pokladny firmy. V roce 2023 celkové nákupy bez dokladů činilo 60 tisíc. Je takto možné se vypořádat s nákupy bez dokladů? Společník je ve starobním důchodě a zároveň je zaměstnán v s.r.o.. Ptám se nákupy bez dodání dokladů, zda náhodou nepatří jako benefit pro zaměstnance, ikdyž on zaměstnává jen sebe 1 zaměstnanec.

Zboží zasíláme různými přepravními společnostmi i na dobírku. Jedna přepravní společnost nám peníze z dobírek přestala na účet posílat. Jedná se celkem o 55 tis. Kč a o 12 faktur (různí odběratelé). Faktury jsem si interním dokladem uhradila a vytvořila pohledávku za přepravní společností ve výši 55 000 Kč. Z tohoto důvodu bych se chtěla ještě jednou zeptat (původní dotaz ID:40367) na správné účtování: 1. úhrada 12 faktur interním dokladem 546/311 nedaňově? 2. Nyní bylo na přepravní společnost podáno insolvenční řízení, kam jsme pohledávku řádně přihlásili. Takže vytvořím pohledávku, náhrada škody za přepravní společností 315/645 ve výši 55 tis. Kč, vytvořím zákonnou opravnou položku 558/391 a dle výsledku insolvenčního řízení zruším zákonnou OP 391/558 a daňově odepíšu 546/315. Takže výnosy a náklady = 0 Jenže z tohoto účtování mi nakonec vyplývá, že stejně ty pohledávky zdaníme. Takže když nebudu účtovat o pohledávce za přepravní společností do výnosů a následně nebudu vytvářet zákonnou opravnou položku, výsledek bude stejný. Je moje úvaha správná? Je nějaké jiné řešení? (jsme s.r.o., vedeme účetnictví, plátci DPH). 

Firma A (s. r. o. - stomatologická ordinace - neplátce DPH) nakupuje pro svoji spotřebu zdravotnický materiál od různých dodavatelů. Zdravotnický materiál několikrát do roka přeúčtuje ve stejné ceně firmě B (lékaři OSVČ- neplátci DPH) a firmě C (s. r. o. - stomatologické ordinaci- neplátci DPH). Všechny 3 firmy, které provozují zubní lékařství, sídlí na jednom patře zdravotnického zařízení a nejsou to osoby spojené. a/ Musí mít firma A na tuto přefakturaci živnostenské oprávnění? b/ Účtujeme ve firmě A výsledkově: nákup materiálu MD 501A a následnou přefakturaci -501A. Je tento postup správný?

Lékárna přijímá benefitové poukázky od kupujících a následně je fakturuje příslušné firmě (Edenred, Sodexo apod.). Jelikož k zúčtování z hlediska DPH a tržeb dochází až v momentě uplatnění zákazníkem, kdy projde prodej účetním systémem, lékárna na konci měsíce tyto poukázky vyfakturuje benefitové firmě. Vydaná faktura MD 311... D 315... . Jak vynuluji účet 315, nebo mám účtovat jinak? 

Jak postupovat v případě, kdy zaměstnanec omylem zaplatí svoji osobní kartou náklad (nákup) pro zaměstnavatele? Je nutné doložit jeho bankovní výpis či prohlášení? Máme takový náklad proplatit na účet, nebo raději v hotovosti? Účtovat budeme jako závazek vůči zaměstnanci?

Jak se účtují forwardové operace? Je při jejich sjednání povinnost účtovat o tomto na podrozvahových účtech? Jak se o nich účtuje v průběhu účetního období? Může se účtovat o jejich přecenění měsíčně? Jak se o nich účtuje ke dni účetní závěrky. Má účetní jednotka povinnost provést jejich rozlišení na krátkodobé a dlouhodobé ke dni účetní závěrky? Jak se účtuje při ukončení kontraktu?

OSVČ, daňová evidence má v pohledávkách nezaplacenou fakturu z r. 1995. Tato pohledávka byla soudně vymáhána. V roce 2018 OSVČ přišlo Usnesení o nařízení exekuce, jež vydal Okresní soud k uspokojení této pohledávky. Do dnešního dne ovšem nebylo nic zaplaceno. Můžeme pohledávku vyřadit z pohledávek aniž by došlo ke zdanění? Lze na toto vztáhnout § 24 odsst. 2 písm. y) bod 6 ZDP a pohledávku nedanit? Poté bychom již pohledávku nedávali ani do výkazu o majetku a závazcích.

Společnost má nevyrovnané pohledávky z roku 2019 a to dvě nezaplacené faktury za službu na Slovensku od společnosti se sídlem v Košicích. Celkem je dluh ve výši 14 132 EUR. Pohledávka byla předána k vymáhání právní kanceláři na Slovensku. Proběhlo jednání na Okresním soudě v Košicích a došlo k uzavření dohody o urovnání. Na základě této dohody vznikla dlužníkovi povinnost zaplatit sumu 10 000 EUR a žalobci vzít žalobu zpět v celém rozsahu. Platba 10 000 EUR byla v březnu 2023 uhrazena na náš účet společnosti. K pohledávkám nebyla tvořena rezerva. Jak zaúčtovat ještě dlužnou částku ve výši 4 132 EUR, abychom měli pohledávku nulovou. Je to již nevymahatelná pohledávka.

Firma sro, plátce DPH, vystavená faktura 20. 6. 2021 na 250 000 Kč za prodej zboží, splatná do 20. 7. 2021. Do 31. 12. 2021 zaplaceno 100 000 Kč. K 31. 12. 2022 stále zbývá 150 000 Kč. Vedená jako krátkodobá pohledávka, mám převést tuto pohledávku do dlouhodobých k 31. 12. 2022? Nebo jak dlouho může zůstat vedená jako krátkodobá pohledávka? Prosím, jak to bude vytvořením opravné položky této pohledávce a s následným odpisem pohledávky?

Náš klient v roce 2022 přeúčtoval svému odběrateli fakturu od jiného dodavatele na částku 20 000 Kč. Odběratel nyní v roce 2023 začal částku rozporovat a nakonec se s klientem dohodli na narovnání ve výši 15 000 Kč. Je lepší řešit opravným daňovým dokladem, který sníží původní částku vydané faktury z 20 000 Kč na 15 000 Kč, nebo je lepší odepsat část pohledávky ve výši 5 000 Kč a 15 000 Kč ponechat z původní faktury? Ve chvíli, kdy klient 20 000 Kč přeúčtovával na někoho jiného, tak bylo 20 000 Kč jeho nákladem a 20 000 Kč výnosem čili daňově neutrální. Ovšem pokud za rok 2022 má 20 000 Kč v daňově uznatelných nákladech, ale reálně bude přeúčtovávat pouze 15 000 Kč, tak těch „odpuštěných“ 5 000 Kč by mu nyní mělo zvyšovat základ daně. Je to tak? A pokud ano, jak správně zaúčtování provést? 

Obchodní společnost - plátce DPH (prodejce) prodává zboží zákazníkům tak, že na prodejně je zákazníkem vybráno zboží a vystaven řádný daňový doklad - faktura (listopad 2022). Po zaplacení faktury dochází k dodání zboží (dopravu zajišťuje prodejce). Máme případ, kdy klient (plátce DPH) fakturu neuhradil a prodejce nemůže zkontaktovat zákazníka, resp. z počátku se podařilo zákazníka zkontaktovat s příslibem úhrady a následně již ne. Zboží má prodejce stále na skladě. Dotaz se týká DPH i daně z příjmů. V případě odstoupení od smlouvy - bude vystaven opravný daňový doklad dle § 42 (původní faktura byla jako řádný daňový doklad vykázání v KH za 11/2022 v sekci A.4), tento doručen zákazníkovi datovou schránkou (DPH bude sníženo v období doručení zákazníkovi). V tomto případě jak ale vyřešit daň z příjmů - zda snížení (storno) výnosů z prodeje a snížení nákladů na prodané zboží a vrácení zboží zpět na sklad bude až předmětem účetnictví a DP v roce 2023 (okamžik odstoupení od smlouvy) a nebo je možné náklady a výnosy vyřešit již v daňovém přiznání a účetnictví k 31. 12. 2022 (zboží bude vykázáno na skladě). Jde o to, aby společnost nemusela v roce 2022 platit daň z příjmu z prodeje, který se nakonec neuskutečnil.

V létě 2022 rozhodla mateřská společnost na valné hromadě, že schvaluje účetní závěrku za rok 2021 ve své dceřiné společnosti (vlastní celých 100%) a dále rozhodla, že celý disponibilní zisk dceřiné společnosti schválený valnou hromadou má být převeden na bankovní účty mateřské společnosti. Lhůta pro převod je 3 měsíce ze zákona. Dceřiná společnost však na účty své mateřské společnosti v roce 2022 odeslala jen část - 1/3 svého disponibilního zisku a zbývající část (2/3 závazku) mateřské společnosti bude k 31. 12 2022 ještě dlužit. Mateřská společnost má v roce 2022 zaúčtování výnos ve výši 100% pohledávky takto 35x/665. Je správné účtovat u mateřské společnosti o předpisu s datem konání valné hromady ohledně „přijaté dividendy“, tj. MD 35x / D 665 100% zisku, nebo je správné účtovat pouze při přijetí peněz (1/3) na bankovním účtu MD 221 /D 665? Tak by se stalo, že výnos stanovený valnou hromadou v roce 2022 bude účtován částečně až v roce 2023. Který postup je správný? 

Společnost s ručením omezeným již několik let nevyvíjí žádnou činnost. Na účtu 365 má zůstatek. Jedná se o půjčky a vklady společníků do pokladny a na BÚ. Peníze byly použity na nákup a rekonstrukci nemovitosti. Nemovitost byla již prodána a část dluhu se společníkům tímto splatila. Společnost již nemá na pokladně a běžném účtu žádný zůstatek. Zbývající dluh není z čeho splatit. Jednatel svolal valnou hromadu, kde se se společníky dohodli, že zbývající dluh již nebudou od společnosti požadovat. Jako externí účetní jsem se o konání valné hromady dozvěděla se značným zpožděním, kdy už přiznání k DPPO bylo podáno. Mohu na základě rozhodnutí valné hromady o odpuštění zbývajícího dluhu, v roce, kdy se konala valná hromada zaúčtovat převod dluhu z účtu 365 na účet 648 a podat dodateční přiznání k DPPO. Je tento postup správný nebo lze řešit jiným způsobem? Některé vklady od společníků jsou již z roku 1997. Nejsou tyto již promlčeny? O likvidaci společnost zatím neuvažuje.

Řeším situaci na konci účetního období, kdy doklady, které jsou doručeny v lednu, mají DUZP do 31. 12. Musím přeúčtovat na účet 349-Vyrovnávací účet nebo nechám na účtu 343?

Společnost s. r. o. eviduje neuhrazenou pohledávku z obchodního vztahu. Jednalo se o prodej ohřívače s montáží, zaúčtováno MD 311/D 602 – byla vystavena faktura. Hodnota pohledávky je 8 395 Kč splatnost byla 22. 11. 2020. Společnost získala úmrtní list v roce 2021, dlužník zemřel 16. 3. 2021. Společnost vytvořila v dubnu 2021 daňovou účinnou opravnou položku podle § 8c zákona o rezervách, zápis MD 558/D 391 a v prosinci 2021 opravnou položku rozpustila zápisem MD 391/D 558 a zároveň daňově odepsala MD 546/D 311. Je shora uvedený postup vytvoření, rozpuštění opravné položky a daňový odpis správný?

Společnost A (s. r. o.), plátce DPH, uzavřela nájemní smlouvu na pronájem nebytových prostor se společností B (s. r. o.), neplátcem DPH. Společnost B se dostala do likvidace a následně došlo k výmazu společnosti z obchodního rejstříku. Společnost B i po výmazu z obchodního rejstříku prostory fakticky užívala. Společnost A se o výmazu společnosti B z obchodního rejstříku dozvěděla až s několikaměsíčním zpožděním. Společnosti A tak zůstaly v účetnictví neuhrazené pohledávky, které vznikly z faktur vystavených, jak před datem výmazu z obchodního rejstříku, tak po datu výmazu z obchodního rejstříku. Co by nyní měla společnost A s pohledávkami udělat a jaké to bude mít daňové dopady?