Účtování závazků
Společnost s. r. o., plátce DPH bude zajišťovat službu "výdejní místo zásilkovny". Byl nám nainstalovan software do mobilu, kde budou veškeré výdeje balíků (asi i příjem balíků) zobrazen včetně dobírek, úhrad předem a úhrady v hotovosti. Vybranou hotovost dle smlouvy budeme odesílat do tří dnů na účet zásilkovny z našeho firemního účtu. Zásilkovna nám bude měsíčně vyplácet provizi. Téměř veškeré transakce: výdej balíku bez dobírky nebo platbou kartou budou přímo prostřednictvím aplikace zásilkovny v mobilu. A hotovost sice také, ale nebudeme vkládat hotovost přímo na účet zásilkovny, ale na náš firemní účet a zasílat z našeho firemního účtu na účet zásilkovny s časovým odstupem v souhrnné částce (nikoli jednotlivé dobírky). Podrobná evidence jednotlivých dobírek bude sledována podrobně v externím systému Zásilkovny. Jak tuto transakci proúčtovat v našem účetnictví? Pomocí průběžných položek?
Jednatelé mi dodávají do pokladny doklady, které platili svojí platební kartou. Mohu je do pokladny zaúčtovat a proplatit je?
Jsme s. r. o. a při kontrole z ÚSSZ nám byl zjištěn nedoplatek na pojistném z roku 2020. Jak tento nedoplatek zaúčtovat?
Na základě mimosoudního vyrovnání bude uhrazena pouze část dlužného závazku. Závazek vznikl v roce 2022 a v roce 2024 došlo k mimosoudnímu vyrovnání. Jakým způsobem se zaúčtuje rozdílová částka a bude předmětem daně z příjmů právnické osoby?
Při objednání stravenek na měsíc leden vycházíme z docházky za měsíc prosinec a srážku zaměstnancům provádíme ve mzdě za měsíc prosinec. Stravenky zaměstnanci dostanou až v lednu. Tudíž máme k 31. 12. záporný zůstatek na účtu 335 (pohledávky za zaměstnanci). Máme tento záporný zůstatek na konci roku přeúčtovat na 333 (závazek vůči zaměstnancům)?
Jak správně interpretovat v rozvaze závazky se záporným znaménkem (obvykle jsou závazky vykázány v pasivech v kladných číslech). Konkrétně se jedná o položku ř. 146: C. II Krátkodobé závazky ve výši: - 210 a dále závazky ke společníkům - 180 (ř. C. II. 8.1.) a závazky ke státu (ř. C. II. 8. 5.) - 80 (firma není plátce DPH). O jaké konkrétní věci se může jednat například? Rozvaha je k 31. 12. zpracovaná s těmito zápornými čísly - budou mít nějaký vliv tyto záporná čísla na výsledek hospodaří a základ daně, resp. úpravu základu daně nebo se tyto záporné částky vůbec výsledku hospodaří, resp. základu daně z příjmů právnických osob nedotýkají - neovlivní ho či ho ovlivnily již při samotném výpočtu výsledovky, která je již také zpracována?
Jak postupovat v případě, kdy zaměstnanec omylem zaplatí svoji osobní kartou náklad (nákup) pro zaměstnavatele? Je nutné doložit jeho bankovní výpis či prohlášení? Máme takový náklad proplatit na účet, nebo raději v hotovosti? Účtovat budeme jako závazek vůči zaměstnanci?
Do jakého řádku daňového přiznání uvést dodanění neuhrazeného závazku? Jde o neuhrazený závazek z titulu rekonstrukce nemovitosti, od jehož splatnosti uplynulo více než 30 měsíců, tzn. přijatá faktura byla účtována na účet 042 a do nákladů vstupují odpisy.
Je možné vytvořit jednostranný zápočet na závazek a pohledávku? A jaké náležitosti musí zápočet obsahovat?
Společnost si pronajímá prostory pro několik svých poboček. Za každou pobočku vždy hradí vratnou dlouhodobou kauci. Všechny kauce byly již předchozími účetními účtovány na účet 314 a příslušnou analytiku. Je tento účet použit správně nebo by byl vhodnější 315 či 378?
Jak se účtují forwardové operace? Je při jejich sjednání povinnost účtovat o tomto na podrozvahových účtech? Jak se o nich účtuje v průběhu účetního období? Může se účtovat o jejich přecenění měsíčně? Jak se o nich účtuje ke dni účetní závěrky. Má účetní jednotka povinnost provést jejich rozlišení na krátkodobé a dlouhodobé ke dni účetní závěrky? Jak se účtuje při ukončení kontraktu?
Společnost má nevyrovnané pohledávky z roku 2019 a to dvě nezaplacené faktury za službu na Slovensku od společnosti se sídlem v Košicích. Celkem je dluh ve výši 14 132 EUR. Pohledávka byla předána k vymáhání právní kanceláři na Slovensku. Proběhlo jednání na Okresním soudě v Košicích a došlo k uzavření dohody o urovnání. Na základě této dohody vznikla dlužníkovi povinnost zaplatit sumu 10 000 EUR a žalobci vzít žalobu zpět v celém rozsahu. Platba 10 000 EUR byla v březnu 2023 uhrazena na náš účet společnosti. K pohledávkám nebyla tvořena rezerva. Jak zaúčtovat ještě dlužnou částku ve výši 4 132 EUR, abychom měli pohledávku nulovou. Je to již nevymahatelná pohledávka.
Společnost pravidelně jako odběratel přijímá službu z EU: konkrétně služba na období 2. 11. 2022 – 1. 12. 2022 je dodavatelem vystavena s datem 2. 12. 2022. Tento doklad naše společnost přijme 4. 12. 2022. Dle vnitropodnikové směrnice používá pro přepočet denní kurzy dle ČNB. K jaké datu provést přepočet v rámci účetnictví – k datu přijetí dodavatelské faktury?
Společnost s r. o., plátce DPH, došlá faktura za nákup zboží (zásob), vystavená 28. 2. 2018, splatná 28. 2. 2021 ve výši 912 000 Kč. Splatnost po oboustranné domluvě písemně prodloužená do 28. 2. 2026, mám závazek převést z krátkodobého do dlouhodobého, když je po splatnosti více než 1 rok? Zaplaceno bylo celkem 212 000 Kč, takže závazek k 31. 12. 2022 je 700 000 Kč, jak to prosím bude z dodaněním závazku? Jak by se postupovalo v tomto případě, když by dodavatel zboží (FO) ukončil činnost?
Firma sro, plátce DPH, vystavená faktura 20. 6. 2021 na 250 000 Kč za prodej zboží, splatná do 20. 7. 2021. Do 31. 12. 2021 zaplaceno 100 000 Kč. K 31. 12. 2022 stále zbývá 150 000 Kč. Vedená jako krátkodobá pohledávka, mám převést tuto pohledávku do dlouhodobých k 31. 12. 2022? Nebo jak dlouho může zůstat vedená jako krátkodobá pohledávka? Prosím, jak to bude vytvořením opravné položky této pohledávce a s následným odpisem pohledávky?
Náš klient v roce 2022 přeúčtoval svému odběrateli fakturu od jiného dodavatele na částku 20 000 Kč. Odběratel nyní v roce 2023 začal částku rozporovat a nakonec se s klientem dohodli na narovnání ve výši 15 000 Kč. Je lepší řešit opravným daňovým dokladem, který sníží původní částku vydané faktury z 20 000 Kč na 15 000 Kč, nebo je lepší odepsat část pohledávky ve výši 5 000 Kč a 15 000 Kč ponechat z původní faktury? Ve chvíli, kdy klient 20 000 Kč přeúčtovával na někoho jiného, tak bylo 20 000 Kč jeho nákladem a 20 000 Kč výnosem čili daňově neutrální. Ovšem pokud za rok 2022 má 20 000 Kč v daňově uznatelných nákladech, ale reálně bude přeúčtovávat pouze 15 000 Kč, tak těch „odpuštěných“ 5 000 Kč by mu nyní mělo zvyšovat základ daně. Je to tak? A pokud ano, jak správně zaúčtování provést?
Společnost eviduje krátkodobý závazek splatný do 12 měsíců (konkrétně 30. 6. daného roku). K rozvahovému dni daného roku není uhrazen - stává se dlouhodobým?
Mohou být krátkodobé zápůjčky účtovány na účtu 379, nebo by měly být všechny na účtu 249? Pokud mohou být na účtu 379, na jaké „typy“ zápůjček se využívá účet 249?
Firma A převzala dluh firmy B vůči pivovarům z titulu poskytnutých peněž.prostř. na budoucí plnění - odměna za odběr. ( původně 2mil Kč na 5let při splnění ročního odběru). Záloha byla tedy u firmy B vedena na účtě výnosů příšt.období. Nyní došlo k převzetí závazku vůči pivovarům (tj.nevyčerpaná část ve výši 800tis Kč) z firmy B na firmu A. Jaký bude postup účtování při převzetí závazku u nové firmy, a případně má nějaké daňové dopady ?
Jak účetně (daňově) zlikvidovat neuhrazené závazky, pokud víme, že již nebudou vymáhané? Můžeme je interně zlikvidovat již v daném roce 321/648?